5. Práce, energie, výkon.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mechanika tuhého tělesa
Advertisements

Přeměny energií Při volném pádu se gravitační potenciální energie mění na kinetickou energii tělesa. Při všech mechanických dějích se mění kinetická energie.
2.2. Dynamika hmotného bodu … Newtonovy zákony
MECHANICKÁ PRÁCE A ENERGIE
PRÁCE, ENERGIE, VÝKON hanah.
MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
Mechanická práce a energie
Kinematika hmotného bodu
Mechanika Dělení mechaniky Kinematika a dynamika
2.1-3 Pohyb hmotného bodu.
Mechanika tuhého tělesa
Hybnost, Těžiště, Moment sil, Moment hybnosti, Srážky
Inerciální a neinerciální vztažné soustavy
7. Mechanika tuhého tělesa
Dynamika hmotného bodu
Dynamika.
2.3 Mechanika soustavy hmotných bodů Hmotný střed 1. věta impulsová
Soustava částic a tuhé těleso
MECHANIKA.
ELEKTRICKÝ POTENCIÁL A NAPĚTÍ
Kmitavý pohyb 1 Jana Krčálová, 8.A.
Pohybová energie tuhého tělesa
Mechanická práce a energie
Grantový projekt multimediální výuky
3. KINEMATIKA (hmotný bod, vztažná soustava, polohový vektor, trajektorie, rychlost, zrychlení, druhy pohybů těles, pohyby rovnoměrné a rovnoměrně proměnné,
Dynamika.
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
Co jsou ekvipotenciální plochy
Mechanika tuhého tělesa
Jiný pohled - práce a energie
Digitální učební materiál
PRÁCE V HOMOGENNÍM ELEKTRICKÉM POLI.
Energie LC.
4.Dynamika.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
3. Mechanická energie a práce
1. KINEMATIKA HMOTNÝCH BODŮ
Mechanická práce, výkon a energie
VY_32_INOVACE_11-01 Mechanika II. Mechanická práce.
3. Přednáška – BBFY1+BIFY1 energie, práce a výkon
Gravitační pole Pohyby těles v gravitačním poli
ELEKTRICKÝ POTENCIÁL ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ.
Mechanika tuhého tělesa
Mechanika tuhého tělesa
Tuhé těleso, moment síly
Steinerova věta (rovnoběžné osy)
Rovnováha a rázy.
VÝKON A PŘÍKON.
Dj j2 j1 Otáčivý pohyb - rotace Dj y x POZOR!
Práce a energie Mechanická práce: Obecně: pokud F je konstantní a svírá s trajektorií všude stejný úhel F dr délka trajektorie (J)
DYNAMIKA Newtonovy zákony: První Newtonův zákon: (zákon setrvačnosti)
Fyzika pro lékařské a přírodovědné obory Ing. Petr VáchaZS – Mechanika tuhého tělesa.
Mechanika tuhého tělesa Kateřina Družbíková Seminář z fyziky 2008/2009.
Fyzika I-2016, přednáška Dynamika hmotného bodu … Newtonovy zákony Použití druhého pohybového zákona Práce, výkon Kinetická energie Zákon zachování.
11. Energie – její druhy, zákon zachování
Rovnoměrný pohyb po kružnici a otáčivý pohyb
F  0 R S g L = ? G N() t n (t) N G T x y.
Přípravný kurz Jan Zeman
Kinetická energie tuhého tělesa
MECHANIKA.
Tření smykové tření pohyb pokud je Fv menší než kritická hodnota:
Fyzika 7.ročník ZŠ Pohybová a polohová energie tělesa Creation IP&RK.
ELEKTRICKÝ POTENCIÁL ELEKTRICKÉ NAPĚTÍ.
Rotační kinetická energie
Tuhé těleso Tuhé těleso – fyzikální abstrakce, nezanedbáváme rozměry, ale ignorujeme deformační účinky síly (jinými slovy, sebevětší síla má pouze pohybové.
Gravitační pole Potenciální energie v gravitačním poli:
MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA
Valení po nakloněné rovině
PRÁCE V HOMOGENNÍM ELEKTRICKÉM POLI.
Energie.
Transkript prezentace:

5. Práce, energie, výkon

Mechanická práce Těleso koná mechanickou práci, jestliže působí silou na jiné těleso, které se jejím vlivem pohybuje. Mechanická práce W, kterou vykoná síla při přemístění jiného tělesa, závisí na velikosti síly F, která na těleso působí, na dráze s, o kterou se těleso přemístí, a na úhlu α, který svírá síla s trajektorií tělesa.   W = F · s · cos α

Mechanická práce Působí-li síla ve směru pohybu, pak cos α = cos 0° = 1→W = F · s · 1 Působí-li síla kolmo na směr pohybu, pak práci nekonáme (cos 90° = 0) JEDNOTKA : [W] = J (joule) = N · m = = kg ·m2 · s-2

Mechanická práce Na obrázku je znázorněno působení síly F. Ta se rozkládá na složku k trajektorii kolmou (F2) – ta práci nekoná – a na složku rovnoběžnou s trajektorií (F1) – ta koná všechnu práci. F1 = F · cos α

Mechanická práce Mechanickou práci lze určit i graficky. Zobrazíme-li závislost velikosti síly F1 (rovnoběžné složky) na dráze s, pak získáme pracovní diagram. Velikost práce W je plocha, kterou ohraničuje graf velikosti síly, počáteční a konečná hodnota dráhy. Mění-li se působící síla v závislosti na dráze, pak lze dráhu s rozdělit na nekonečně mnoho velmi malých drah Δs. Pro práci ΔWi, kterou vykoná síla Fi na daném úseku Δs platí Δ Wi = Fi · Δs Celková práce pak je  

VÝKON Výkon je skalární fyzikální veličina: Je definován jako podíl práce W a doby t, za kterou byla práce vykonána. Další jednotky: 1 kůň = 735,5 W

Účinnost je definována jako podíl užitečné práce W, tj. práce, kterou stroj skutečně vykoná, a práce W0, kterou by měl stroj vykonat na základě dodané energie. Platí: η ≤ 100% Podíl výkonu a příkonu.

Energie Energie je schopnost tělesa konat práci Mechanická energie: 1. kinetická (pohybová) – má ji pohybující se těleso 2. potenciální (polohová):  – mají ji tělesa,která jsou v silovém poli jiného tělesa a také pružně deformovaná tělesa Součet kinetické a potenciální energie tvoří celkovou mechanickou energii E tělesa E = Ek + Ep

Energie

Kinetická energie Kinetickou energii mají tělesa, která se vzhledem k dané vztažné soustavě pohybují. K uvedení tělesa z klidu do pohybu je třeba vykonat odpovídající práci. Příklad, odvození vzorce: Uvažujeme hmotný bod, který je v dané inerciální vztažné soustavě v klidu. Začne na něj působit konstantní síla F. Podle druhého pohybového zákona se začne hmotný bod pohybovat se zrychlením a = F/m. Trajektorie pohybu HB je přímka, která má směr síly F. V čase t je velikost rychlosti HB v = a · t a HB urazí dráhu s

(pokračování příkladu) Na dráze s vykoná síla F práci Kinetická energie (pokračování příkladu) Na dráze s vykoná síla F práci         Po dosazení a je práce: Při změnách kinetické energie rozhoduje práce vykonaná výslednicí sil. Podle toho, zda je práce kladná nebo záporná, se kinetická energie zvětší nebo zmenší. W = ΔEk = Ek2 – Ek1

Kinetickou energii tělesa určíme: Ek = 1/2·m·r·ω2 Kinetická energie Rotační pohyb Při otáčivém pohybu tuhého tělesa kolem nehybné osy se všechny body pohybují po kružnicích, jejichž středy leží na ose otáčení, stejnou úhlovou rychlostí ω. Kinetickou energii tělesa určíme: Ek = 1/2·m·r·ω2 moment setrvačnosti → J = m·r2 [J] = kg.m2

Kinetická energie Rotační pohyb Koná-li těleso současně posuvný pohyb a otáčivý pohyb kolem osy procházející těžištěm tělesa, je kinetická energie dána součtem energie posuvného a otáčivého pohybu: Ek=1/2·m·v2 + 1/2·m·r·ω2

Potenciální (polohová) energie Potenciální energii mají tělesa, která jsou v silových polích jiných těles, mají ji také pružně deformovatelná tělesa. a) tíhová – těleso v tíhovém poli země b) pružnosti – pružně deformované těleso (stlačený míč, protažená pružina, prohnutá pružná deska) c) tlaková – kapaliny – souvisí s jejich tlakem

Potenciální (polohová) energie ekvipotenciální plocha - je ve všech svých bodech kolmá k siločárám elektrostatického pole, má všude stejný potenciál a nazývá se hladina stejného potenciálu Potenciální energie nemusí být jen mechanická. Potenciální energie může být v jakémkoli silovém poli, tedy i elektrickém a magnetickém. V praxi je důležitá tíhová potenciální energie, kterou má těleso v tíhovém poli Země. Tato energie a její změny souvisí s prací, kterou vykoná tíhová síla při pohybu tělesa nebo HB.

Potenciální (polohová) energie

Potenciální (polohová) energie Když padá HB volným pádem, urazí po svislé přímce dráhu s a tíhová síla FG při tom vykoná práci Na začátku pádu je HB ve výšce h1, na konci ve výšce h2. dráha s = h2 – h1. Prací vykonanou tíhovou silou je určen úbytek tíhové potenciální energie HB, který je určen jen hmotností, tíhovým zrychlením a počáteční a konečnou výškou. Tvar trajektorie na něj nemá vliv.

Potenciální (polohová) energie Chceme-li určit tíhovou potenciální energii Ep, pak musíme zvolit nulovou hladinu potenciální energie, kde je Ep = 0. Obvykle se spojuje s rovinou povrchu země. Ve výšce h nad zvolenou nulovou hladinou potenciální energie je tíhová potenciální energie HB o hmotnosti m Jednotkou potenciální energie je Joule. [E] = 1J

Potenciální (polohová) energie Působíme-li proti tíhové síle větší silou F, pak zvedneme těleso o výšku h a vykonáme práci Ta je rovna přírůstku tíhové potenciální energie tělesa.

Konzervativní silové pole Práce závisí pouze na počáteční a cílové poloze tělesa, nikoliv na tvaru trajektorie. Příkladem tohoto typu pole je gravitační pole.

Zákon zachování energie Při všech mechanických dějích v izolované soustavě těles se mění potenciální energie v kinetickou energii a naopak, přičemž celková mechanická energie je konstantní, tedy E = Ek + Ep = konst.

Vztahy Vztah mezi změnou kin. energie částice a prací všech sil na ni působících. ΔEk > 0 … Ek2 >Ek1 … W > 0 → těleso práci koná, Ek se zvýší ΔEk < 0 … Ek1 >Ek2 … W < 0 → těleso práci nekoná, práci konají vnější síly nebo síly pole Ek se sníží Změna Ek je rovná práci, kterou vykoná výslednice sil.

Vztahy Vztah mezi úbytkem potenciální energie soustavy a prací sil daného (konzervativního) pole Ep= m · g · h W= m · g · h = m · g · (h1 – h2) W = m · g · h1 – m · g · h2 m · g · h1 … Ep tělesa ve stavu A m · g · h2 … Ep tělesa ve stavu B

Vztahy Vztah mezi celkovou mech. energií soustavy a prací všech vnějších sil a vnitřních nekonzervativních sil Celková mechanická energie tělesa, na které při pohybu působí jen tíhová síla je podél celé trajektorie konstantní.

Test

Výsledky testu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12