České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Czech Technical University of Prague, Faculty of Civil Engineering Thákurova 7, Praha 6 Strategie EU do r a r Jana Frková B 430

5 oblastí cílů EU cíle, kterých má být dosaženo do roku 2020: Zaměstnanost - mělo by být zaměstnáno 75 % populace ve věku 20 až 64 let. Inovace - 3% HDP Evropské unie by měly být investovány do výzkumu a vývoje. Klimatické změny - mělo by být dosaženo cílů dle zásady klima / energie „20/20/20“. Vzdělání - podíl osob s nedokončeným vzděláním by měl být pod 10% a nejméně 40% populace ve věku 30 až 34 let by mělo mít dokončené vysokoškolské vzdělání nebo vzdělání srovnatelné. Chudoba - zmírnit chudobu s cílem zbavit nejméně 20 milionů obyvatel rizika chudoby či odloučení.

Obecným cílem regionální politiky v rámci strategie Evropa 2020 je „inteligentní růst“ K dosažení cíle je zapotřebí mobilizovat plný inovační potenciál regionů EU. Klíčové slovo: Inovace, jsou důležité pro všechny regiony; vyspělým regionům pomohou udržet si náskok a zaostalým umožní je dohánět.

Index výkonnosti inovací na regionální úrovni

„Inteligentní růst“ K tomu, aby měly dotace do VaV a inovací co největší přínosy, budou doplněny o opatření ke zvýšení dovedností obyvatel, úrovně vzdělání obyvatel a vědomostní infrastruktury. Hlavní myšlenky, na kterých by měly regiony stavět své strategie rozvoje jsou (sjednocující myšlenka – podpora inovací):

1. Vybudovat inovační klastry pro regionální růst Klastr je soubor geograficky propojených podniků, často MSP, které spolupůsobí s výzkumnými a vzdělávacími institucemi a místními orgány státní správy a jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti a uplatnění inovací.

2. Vytvořit pro MSP příznivé podnikatelské prostředí pro inovace MSP jsou pro růst, pracovní místa, inovace i soudržnost klíčové. MSP mají pro hospodářství EU zásadní význam: přibližně 20 milionů malých a středních podniků představuje tvorbu téměř 60 % přidané hodnoty a dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru. Více než 92 % jsou mikropodniky zaměstnávající méně než 10 osob. Regionální a celostátní orgány by proto měly vytvářet příznivé podnikatelské prostředí pro inovace a využít potenciálu MSP, zejména těch, které jsou zaměřené na výzkum a vývoj, a podporovat vznik nových firem.

3. Celoživotní učení ve výzkumu a inovacích Vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou pro rozvoj regionálních inovací klíčové. Zaměření školních, vysokoškolských osnov a osnov odborného vzdělávání na průřezové dovednosti, jako jsou kreativita, podnikavost a iniciativnost, pomůže mladým lidem rozvinout jejich plný inovační potenciál. Dotace by měly být směřovány na podporu účinné spolupráce mezi různými druhy vzdělávacích institucí a podniky.

4. Atraktivní regionální výzkumná infrastruktura a střediska kompetencí Klíčovým prostředkem je zde další rozvíjení a využívání elektronické infrastruktury založené na ICT, která propojí geograficky rozptýlené výzkumné týmy a usnadní spolupráci mezi nimi a usnadní sdílení vědeckých zdrojů a znalostí. TAČR: Program Centra kompetence je zaměřen na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR

5. Tvůrčí a kulturní oblast Kulturní a tvůrčí dovednosti, které na místní a regionální úrovni vzkvétají, by se měly strategicky propojit s tvořivostí a inovacemi. Mohou napomoci oživit místní hospodářství, podnítit nové činnosti, vytvořit nová a udržitelná pracovní místa, mají důležité pozitivní vedlejší účinky na další odvětví a zvyšují atraktivitu regionů a měst (spolky, svazy, cechy, sdružení….).

6. Digitální agenda Cílem digitální agendy je zajistit udržitelný hospodářský a společenský přínos jednotného digitálního trhu, založeného na rychlých internetových aplikacích a on-line přístupech.

7. Veřejné investice Veřejné zakázky jsou pro inovace klíčové, neboť mohou inovačním podnikům pomoci urychlit uvádění inovací na trh a návratnost investic. Zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací znamená, že veřejný sektor přebírá roli a rizika hlavního zákazníka, a přitom zlepšuje kvalitu svých služeb a produktivitu.

Jedna z klíčových strategií EU se týká oblasti energie a emisí Úspory energií, využití OZE a snížení emisí skleníkových plynu je další významný směr politiky EU nejen do roku 2020, ale EU zpracovala i dlouhodobou strategii pro tuto oblast do r

Priorita EU: „ do roku 2020” Název pro legislativní balíček EU (přijatý v r. 2008) zaměřený na boj proti klimatickým změnám a na zlepšení bezpečnosti a konkurenceschopnosti v oblasti dodávek energie. Stanoveny závazné cíle v této oblasti - do roku 2020 : 1.snížit emise skleníkových plynů o 20 %, 2.zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií na celkové spotřebě v EU na 20 % (pro ČR cíl 13% podílu energie z OZE), 3.zvýšit energetickou účinnost v Evropě a dosáhnout tak úspor ve spotřebě primární energie o 20 %. oproti roku Pozn.: Energetická účinnost je podíl využité energie k vložené energii V jazyce EU: Energetická účinnost = energetické úspory

EK nespokojená s dosavadním vývojem - 9% úspora energií nedostačující V legislativním řízení je proto nová směrnice o energetické účinnosti (SEÚ), která je přísnější. Všechny členské státy by měly brzy vypracovat své vnitrostátní nízkouhlíkové plány, pokud tak dosud neučinily. Jsou definovány následující nová opatření ke zvýšení energetické účinnosti (bude vkomponováno do nové směrnice) : Podrobněji Viz prezentace 2011 energy efficieny

Strategie EU do roku 2050: tzv. Nízkouhlíková Věda požaduje snížení celosvětových emisí o 50 % do roku 2050 (ve srovnání s rokem 1990). Cíl EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80 % (ve srovnání s rokem 1990). Bude pokračovat současná strategie energetických úspor. Evropu čekají rozsáhlé investice do oblasti energetických technologií, které umožní zvýšit energetickou účinnost a snížit emise.

Nákladově efektivní scénář do roku 2050

Změna klimatu ohrožuje hospodářský růst Zdroj: World Meteorological Organization

Emise skleníkových plynů EU 27 r Zdroj: EEA Report No. 4/2009, Greenhouse gas emission trends and projections In Europe 2009

Plán EU do r – pozornost soustředěná na úspory energie v oblastech: stavebnictví (např. podpora rekonstrukce budov za účelem snížení spotřeby energií), dopravy. Opět se chystá i efektivnější systém označování výrobků z hlediska energetické účinnosti. EK předložila tzv. „Roadmap“ ve které formuluje tuto strategii…….

Stavebnictví do r Chystá se snížení emisí v této oblasti o cca 90 %. Od roku bude 2012 zavedena povinnost při zadávání veřejných zakázek na veřejné budovy a služby zahrnout požadavky na energetickou náročnost budov. Od r nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy budou budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Od r všechny nové budovy budou budovami s téměř nulovou spotřebou energie.

EU chystá investice 270 miliard EUR každoročně navíc především do: zastavěného prostředí (budovy a zařízení): 75 miliard EUR dopravy (vozidla a infrastruktura): 150 miliard EUR energie (výroba elektřiny, rozvodná síť): 30 miliard EUR

Klíčové aktivity a podpora od r směřována na: různé formy nízkouhlíkových zdrojů energie, jejich podpůrné systémy a infrastruktura, včetně inteligentních sítí, pasivní budovy, zachycování a ukládání CO2, vyspělé průmyslové postupy, elektrifikace dopravy (včetně technologií pro skladování energie).

1. ČR a emise CO 2 v evropském srovnání (přepočtu na obyvatele země) ČR snížila emise skleníkových plynů mezi roky 1990 a 2007 přibližně o 23 %. Zdroj: ČHMÚ, ČSÚ

2. ČR a OZE v evropském srovnání Podíl obnovitelných zdrojů energie na finální spotřebě energie Zdroj: Eurostat

3. ČR a energet. náročnost v evropském srovnání ekonomika ČR je stále energeticky velmi náročná Zdroj: ČSÚ

Účast obcí nezbytná Ve městech žije a pracuje 80 % obyvatel, spotřebovávají 80 % energie. Způsobují více než polovinu emisí skleníkových plynů. Nejsou to jen národní vlády, které nesou zodpovědnost za boj proti globálnímu oteplování, spoluzodpovědné jsou i místní a regionální samosprávy. Obce schopny řešit problémy komplexně, mohou začlenit cíle udržitelné energie do plánů rozvoje města.

Co se dá očekávat EU bude po členských státech vyžadovat plnění závazných cílů daných pro období do r a výhledově i do r Stát bude dále přenášet odpovědnost na obce, zvyšovat tlak a zavazovat je k energetickým úsporám a vyžadovat konkrétní plány a opatření a jejich plnění.

Pakt STAROSTŮ A PRIMÁTORŮ Je ambiciózní iniciativa EK, elitní klub uvědomělých obcí. Poskytuje městům metodiku pro zpracování analýzy současného stavu spotřeby energií/CO2 a metodiku pro sestavení akčního plánu – jak ušetřit energie/CO Podstatné informace i v češtině

Přínosy členství v Paktu pro obec Obec bude připravená na budoucí tlak ze strany centrální vlády na snížení spotřeby energií. Úspora energie ušetří každoroční výdaje obcím a sníží emise. Dnešní investice představují úsporu nákladů v budou- cnosti na řešení následků. Vytvoření příznivého životního prostředí a kvality života přinese obci v budoucnu konkurenční výhodu. 30

Pro nové programovací období probíhá zavádění nebo přizpůsobování finančních nástrojů Unie a dalších opatření s cílem podpořit opatření týkající se energetické účinnosti: Možnost snížené sazby daně z přidané hodnoty (ČR bude mít pouze jednu sazbu…), Nástroj strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v dalším programovacím období , Komunitární programy: Inteligentní energie – Evropa II Fond Marguerite: Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu pod gescí EIB, Pakt starostů a primátorů….