DOPRAVA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Negativní dopady dopravy: Exhalace, Hluk a vibrace, Dopravní nehody a střety se zvěří, Bariérový efekt a fragmentace krajiny, Zábor půdy a destrukce osídlení, Spotřeba velkého množství energie.

1. Exhalace oxidy uhlíku /CO2, CO/ - 80% produkuje silniční doprava, vliv na oteplování, oxidy dusíku /NO, NO2/ - zejm. silniční doprava, okyselení dešťů, prchavé organické látky /VOC/ - např. benzen, polycyklické aromatické uhlovodíky /PAU/ - vznikají při nedokonalém spalování, TZL – tuhé znečisťující látky, prachové částice ozon – vznik fotochemickou reakcí NOX a VOC, fotochemický smog, azbest a olovo.

2. Hluk a vibrace Slyšitelný hluk (zvuk) jsou kmity a vlny v pružném prostředí, jejichž kmitočet a intenzita se nacházejí v oblasti kmitočtu 20 Hz až 20 kHz. Hladina intenzity zvuku je veličina, která určuje logaritmickou stupnici pro měření síly zvuku, označuje se písmenem L a jednotkou je dB – decibel.

Hluk z kolejové dopravy typ vozidla, počet vozidel ve vlaku, konstrukce svršku (např. u tramvají – tramvajová trať s štěrkovým ložem, s živičným kobercem, na panelech nebo zatravněná), trakce, rychlost jízdy, technický stav vozu i technický stav trati, vzdálenost měřícího místa od trati, počet vlaků, který projede v určitém časovém intervalu Dále je šíření hluku závislé na klimatických podmínkách, konfiguraci okolního terénu, druhu povrchu okolního terénu.

Hluk ze silniční dopravy hluk vozidla a aerodynamický hluk, styk pneumatiky s vozovkou, druh a stav vozovky, intenzita dopravy a skladba dopravního proudu, rychlost, vzdálenost měřeného místa od vozovky, podélný sklon vozovky, okolní terén, klimatické podmínky.

Možnosti snížení hluku z dopravy Opatření vedoucí ke snížení dopadů hluku a vibrací: A/ aktivní (snížení hlukové emise zdroje) – urbanistická, architektonická, dopravně – organizační, technická (v konstrukci koleje, kryt vozovky, na objektech) B/ pasivní (chrání před nadměrnou hlukovou zátěží) – podél dopravních staveb

Vibrace vyvolané dopravou Vibrace (chvění) - stojaté vlnění pružného tělesa nebo prostředí, jehož jednotlivé body mechanicky kmitají a na člověka působí negativně. Vibrace se určují: trváním frekvence, špičkovou hodnotou, spektrem frekvencí. Závisí na: konstrukci a rychlosti vozidla, konstrukci dopravní stavby.

3. Dopravní nehody a střety se zvěří 4% dopravních nehod průchodnost liniových staveb třeba řešit už při jejich plánování kritická místa střetů je vhodné eliminovat již při samotném návrhu trasy výstavba podchodů, nadchodů

4. Bariérový efekt a fragmentace krajiny Dopravní stavby narušují ráz krajiny, brání přirozené migraci zvířat. Záleží na: celkovém technickém dopravním řešení a intenzitě a rychlosti vozidel. Metodická příručka k zajišťování průchodnosti dálničních komunikací pro volně žijící živočichy Zprůchodnění krajiny: ekodukty (ekologické mosty), víceúčelové nadchody, speciální a víceúčelové podchody, propustky.

5. Zábor půdy a destrukce osídlení Dopravní síť v Evropské unii má plochu 29 949 km2, což představuje zhruba 1,3% její celkové rozlohy (bez ploch pro dopravní uzly, křižovatek a parkovišť, nádraží). Celkový zábor půdy dopravou v ČR je odhadnut na 1 293 km2, což je asi 1,65% celkové plochy. Pro dálnice a rychlostní komunikace se počítá 50m plus 10ha na každou křižovatku, pro silnice I. třídy 30m, pro silnice II. třídy 25m a pro železnice se počítá s 30m.

6. Spotřeba velkého množství energie Doprava spotřebuje 30% vyrobené energie Z toho doprava: silniční (84,4%), letecká (11,1%), železniční (2,6%), vodní (2,0%).