Ochrana biodiverzity v evropském unijním právu - část I. Legislativa ochrany přírody v ČR a EU Přednáška č.6 -25.10.2013 ZF JU České Budějovice Doc.JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D. stejskal@prf.cuni.cz

Institucionální organizace v EU Evropská rada – nejvyšší orgán EU, čl.4 Maastrichtské smlouvy Rada EU – hlavní zákonodárný orgán, čl.192 SoFEU Evropský parlament – legislativa, rozpočet Výbor pro ŽP, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropská komise – výkonný orgán, 28 komisařů - DG XI. Environment (7 vnitřních odborů) - komisař Janez Potočnik (od r.2010), - do roku 2011 byl ředitelem odboru ochrany přírody doc.RNDr.Ladislav Miko, Ph.D.

Institucionální organizace v EU Vědecké instituce: např. Evropská agentura životního prostředí a Evropské tematické středisko ochrany biodiverzity Soudní dvůr EU - za ČR soudci prof.JUDr.Malenovský a prof.JUDr.Pelikánová Růst významu nevládních ekologických organizací – BirdLife International, Greenpeace, International Union for Conservation of Nature, World Wildlife Fund, atd, - kontrola provádění environmentálních norem práva EU

Krátký exkurz ke vztahu právních norem evropského komunitárního práva a českého práva Nařízení EU Směrnice EU →

Milníky ochrany přírody v EU ES založeno 1957, ale ochranou přírody se zabývá až od 70.let Inspirací pro tvorbu legislativy ES na úseku ochrany přírody byla Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (Bern, 1979) EU místo ES od r.2009 (Lisabonská smlouva) Hlavní ES právní předpisy: 1979: Směrnice o ptácích (konsolidovaná v roce 2009) 1982: původní nařízení CITES (současné je z r.1997) 1992: Směrnice o stanovištích (platí dodnes) Hlavní ekopolitické dokumenty: 1998 první Strategie EU v ochraně biodiverzity 2001 Göteborg - Strategie udržitelného rozvoje , cíl EU: zastavit do roku 2010 úbytek biodiverzity 2002 – Šestý akční program pro životní prostředí na léta 2002-2012 2006 – Akční plán EU na ochranu biodiverzity 2009 - Bílá kniha EU týkající se opatření v rámci klimatických změn 2011 –Nová Strategie ochrany biodiverzity EU

Bílá kniha o přizpůsobení se změně klimatu (EC, 2009), ochrana přírody jako jedna z klíčových oblastí opatření Cíl: omezit úbytek biodiverzity a prosazovat integrovaný přístup v zemědělství, lesnictví a ochraně přírody za účelem zamezit dopadům změn podnebí

Strategie ochrany biodiverzity v EU na léta 2011-2020 Rok 2010 byl mezinárodním rokem biodiverzity V květnu 2011 představil evropský komisař pro životní prostředí novou politickou strategii ochrany biodiverzity – vizi do roku 2050 a cíl do roku 2020: zastavit úbytek biodiverzity a degradaci ekosystémových služeb, v maximálním proveditelném rozsahu je obnovit a současně zvýšit příspěvek EU k odvrácení úbytku biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku. Návaznost na jednání konference smluvních stran Úmluvy o biodiverzitě v Nagoji 2010 Tato strategie zahrnuje šest cílů, jež se vyrovnávají s hlavními příčinami úbytku biologické rozmanitosti a jež mají snížit hlavní tlaky na přírodu a na služby ekosystémů v EU tím, že cíle týkající se biologické rozmanitosti zakotví do klíčových odvětvových politik.

Opatření k dosažení cílů strategie 1) plné provádění stávajících právních předpisů na ochranu přírody, zejména vytvoření soustavy přírodních rezervací Natura2000, s cílem zajistit výrazná zlepšení stavu ochrany přirozených stanovišť a druhů; 2) zlepšování a obnovování ekosystémů a služeb ekosystémů; 3) zajištění udržitelnosti zemědělství a hospodaření v lesích; 4) zabezpečení udržitelnosti využívání a ochrana populací ryb v EU; 5) kontrola invazivních nepůvodních druhů; 6) zvýšení příspěvku EU ke sjednoceným globálním opatřením zaměřeným na odvrácení úbytku biologické rozmanitosti.

Legislativa EU upravuje okruhy ochrany biodiverzity: ochrana druhů in situ podle směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích – přímá ochrana podle jiných předpisů (kožešinová zvířata, ploutvonožci, velryby, delfíni) –nepřímá ochrana ii) územní ochrana – soustava Natura 2000 iii) regulace obchodování s druhy podle CITES iv) ochrana druhů ex situ - ZOO

Hlavní prameny platné právní úpravy: Směrnice o ptácích Směrnice č. 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků (čl.18 směrnice výslovně uvádí, že původní směrnice č.79/409/EHS se zrušuje) Směrnice o stanovištích Směrnice č. 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Další prameny legislativy EU na ochranu biodiverzity Obchod s exempláři ohrožených druhů CITES nařízení č.338/97/ES a nařízení č.865/2006/ES Ochrana druhů živočichů ex situ: Směrnice č.1999/22/ES, o zoologických zahradách Ochrana a udržitelné využívání živočichů: Nařízení č.3254/91/EHS o zákazu používání nášlapných pastí v EU a dovozu kožešin a zboží z určitých volně žijících živočichů Nařízení Rady a EP č.1007/2009/ES o omezení obchodování s produkty z tuleňů a jeho prováděcí nařízení Komise z roku 2010 Směrnice č.83/129/EHS o regulaci získávání a dovozu kůží z vybraných druhů tuleních mláďat Nařízení č.348/91/EHS o pravidlech regulace dovozu výrobků z velryb

Ochrana ptáků Třída Aves Cca.10000 ptačích druhů EU 524 druhů z toho 43% ohrožených Nejvíce ohrožené druhy (podle BirdLife Int.2004) v EU Španělsko 106 Francie 98 Řecko 95 Itálie 82 Portugalsko 77 Pro srovnání: ČR 35 v kategorii kriticky ohrožení podle vyhl.č.395/1992 Sb., v platném znění, podle kritérií evropského práva dokonce 59 !!! V EU největší úbytek ptáků v zemědělské krajině

Principy právní úpravy: Ptáci a jejich přírodní stanoviště tvoří společné dědictví členských států EU → společná odpovědnost států za jejich ochranu Komplexní přístup k ochraně Udržitelný způsob využívání Princip předběžné opatrnosti

Směrnice Rady č. 2009/147/ES (ex. č Směrnice Rady č. 2009/147/ES (ex.č.79/409/EHS) o ochraně volně žijících ptáků Základ tvoří: 1) územní ochrana (obecná a zvláštní ochrana stanovišť, zřizování chráněných území) a 2) druhová ochrana (ochrana druhů in situ, ochrana stěhovavých druhů, zákaz komerčního využívání), výjimky z druhové ochrany: lov, obchod, speciální případy ve veřejném zájmu)

Směrnice dále stanoví ochranu před nepůvodními druhy Směrnice Rady č. 2009/147/ES (ex.č.79/409/EHS) o ochraně volně žijících ptáků → Cíl a předmět právní úpravy: ochrana všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na evropském území členských států; ochrana stěhovavých druhů a druhů vázaných na mokřady Ochrana se vztahuje na ptáky, jejich vejce, hnízda, stanoviště a tahové cesty Směrnice dále stanoví ochranu před nepůvodními druhy Směrnice se nevztahuje na jedince ptáků narozených a odchovaných v lidské péči.

Přílohy směrnice o ptácích Příloha I – seznam ohrožených druhů → povinnost členských států vytvářet oblasti zvláštní ochrany (Special Protection Areas, SPAs) za účelem ochrany stanovišť těchto druhů (tzv. ptačí oblasti) Příloha II – seznam druhů, které mohou být loveny podle podmínek národní legislativy členských států Příloha III – seznam druhů, jejichž jedinci mohou být drženi pro komerční účely, či jinak s nimi komerčně nakládáno, za předpokladu, že byli legálně získáni Příloha IV – zakázané metody lovu, odchytu a usmrcování ptáků, zakázané dopravní prostředky používané k lovu Příloha V – otázky, kterým má být věnována zvláštní pozornost, např.vědecký výzkum

Druhová ochrana Čl.5 směrnice: členské státy musí přijmout opatření k obecné ochraně všech druhů ptáků, která zakáží A) úmyslné zabíjení nebo odchyt jakýmkoliv způsobem, B) úmyslné ničení nebo poškozování jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd C) sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných, D) úmyslné vyrušování těchto ptáků zejména během rozmnožování a výchovy mláďat, E) držení a chov těch druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány

Zákaz obchodování s ptáky (illegal trade of wild birds) čl.6 Zákaz prodeje, přepravy za účelem prodeje, držení a chovu za účelem prodeje, nabízení za účelem prodeje živých nebo mrtvých ptáků a jakýchkoli snadno rozpoznatelných částí těchto ptáků nebo výrobků z nich získaných Výjimky: druhy z příloh III/1, pokud byly legálně získány druhy z příloh III/2, pokud to výslovně členský stát po konzultaci s Evropskou komisí povolí

Lov ptáků = zabíjení + odchyt Čl.7, 8 +Příloha II směrnice Druhy z přílohy II/1 lze lovit na moři i pevnině Druhy z přílohy II/2 lze lovit jen v těch státech, které si to vyjednaly s EK Podmínky: - Úprava v národní legislativě Udržitelný lov (ekologicky vyvážený) Brát ohledy na početnost populace, zeměpisné rozšíření a úspěšnost rozmnožování

Lov ptáků I u lovných ptáků nutné: Nelovit v období rozmnožování, hnízdění a výchovy mláďat Nelovit u stěhovavých druhů též během období jejich návratu na hnízdiště. Příloha IV.a) směrnice: zakázané prostředky, metody, způsoby lovu Příloha IV.b) směrnice: zakázané dopravní prostředky při lovu

Výjimky ze zákazů: čl.9 Tzv.odchylky od základních ustanovení Podmínky uplatnění: 1) neexistence alternativního řešení 2) jen v přesně vymezených důvodech umožněných směrnicí 3) povinné znaky rozhodnutí o povolení výjimky

Důvody povolené směrnicí V zájmu zdraví a bezpečnosti lidí V zájmu bezpečnosti leteckého provozu Prevence závažných škod na úrodě, dobytku, lesích, rybářství a vodním hospodářství Za účelem ochrany fauny a flóry Pro účely výzkumu Pro opětovné osídlení určitého areálu rozšíření Výjimečně i pro chov

Obsah rozhodnutí Druh, na který se výjimka vztahuje, počet jedinců Prostředky, zařízení nebo metody povolené pro odchyt nebo zabíjení Časové a místní okolnosti Kontrola rozhodnutí Úřad Adresát rozhodnutí

Ochrana před vetřeleckými druhy Princip předběžné opatrnosti Úprava v národních legislativách dosud nedostatečná Redukce vetřeleckých druhů Nutnost projednat aktivity spojené s vysazováním do volné přírody s Evropskou komisí 11druhů podle BirdLifeInt. Kachnice bělohlavá (ta nahoře) ohrožená od vetřelecké nepůvodní kachnice kaštanové ze Severní Ameriky (ta dole)

Podpora vědeckého výzkumu Výzkum ptáků, hnízdišť, stanovišť Důraz na stěhovavé druhy, druhy ohrožené a druhy ohrožené vyhynutím Výměna informací mezi státy Příloha V směrnice: Výzkum populačních stavů tažných druhů na základě kroužkování Studium nepříznivých účinků chemického znečištění na populační stavy ptáků Zdokonalování metod předcházení škod způsobených ptáky

Územní ochrana ptactva Realizace ochranných opatření na zachování a rozvoj ptačích stanovišť Zřizování oblastí ochrany Čl.3 obecná ochrana všech stanovišť Čl.4 , Příloha I.: zvláštní ochrana vybraných stanovišť

Obecné zásady ochrany stanovišť Přijímání nezbytných opatření na ochranu, zachování nebo obnovení biodiverzity a rozlohy stanovišť pro všechny druhy ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě Opatření: Péče o přírodní stanoviště uvnitř i mimo chráněná území Prevence poškozování a znečišťování uvnitř i mimo chráněná území Obnova zničených biotopů Vytváření nových biotopů

Zvláštní ochrana stanovišť Nutnost členských států vyhlásit oblasti zvláštní ochrany ptactva (SPA) a zajistit ochranu. 193 vybraných mimořádně zranitelných druhů a poddruhů zařazených v Příloze č.I. Směrnice (59 v ČR) Stěhovavé druhy i když nejsou v Příloze č.I., pokud se pravidelně vyskytují na území státu (6druhů v ČR)

Druhy z přílohy I.směrnice Druhy ohrožené vyhubením Druhy citlivé vůči specifickým změnám prostředí Druhy pokládané za vzácné Druhy, kterým je třeba věnovat zvýšenou pozornost z důvodu specifického charakteru jeho stanoviště

Stěhovavé druhy Ochrana na moři i na pevnině Ochrana míst rozmnožování, přezimování, pelichání, zastávek na tahových trasách Ochrana mokřadů Ochrana vodních nádrží Ochrana mořských pobřeží

Oblasti zvláštní ochrany ptactva V ČR „ptačí oblasti“ Navržení podle vědeckých kritérií – Important Bird Areas (BirdLife International 1989, rev.2008) Státy musí vyhlásit všechna území, která odpovídají vědeckým kritériím, tj.jsou nejvhodnější pro ochranu předmětného druhu Této povinnosti se nemohou vyhnout jiným opatřením Musí po vyhlášení zajistit jejich praktickou ochranu, před negativními vlivy ohrožujícími jejich stav a prostředí

Ptačí oblasti v ČR - konečný stav (od konce r.2009)