Kohezní politika EU – současnost a perspektiva Radomír Špok Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Výdajová stránka rozpočtu EU

Návrh rozpočtu EU na

Čistí příjemci a plátci do rozpočtu EU

Čistí příjemci a plátci do rozpočtu EU – přepočteno na hlavu

Porovnání výdajů EU na zemědělství a kohezní politiku

Mapa regionů soudržnosti

Financování dle ekonomické vyspělosti regionů

Průběh čerpání prostředků SF EU

Stav čerpání prostředků SF EU

Stav čerpání prostředků SF EU 2

Stav čerpání prostředků SF EU 3

Stav čerpání prostředků SF EU 4

Čerpání prostředků v ČR Za období vyčerpáno téměř 100% alokace ( tj. 2,8 mld. EUR); Jaký bude výsledek v období ? (pravidla N+2, N+3, celková alokace 26,3 mld. EUR); Jaké jsou parametry úspěchu? Současné problémy s auditem, pozastavena certifikace plateb, do konce června 2012 náprava; Podezření / nedostatek průhlednosti v některých OP.

Výhled do budoucna V současnosti jednání o nastavení KP EU; ČR zůstane kohezní zemí (pod 90% HDP) a většina regionů soudržnosti pod 75%; Tlak bohatších zemí EU na podporu rozvinutých regionů – vč. Přechodných regionů  snížení podpory regionům Konveregence; Partnerské smlouvy a Strategie Europe 2020; Posílení principu koncentrace; Kondicionalita a výkonnostní rezerva; Connecting Europe Facility; Nástroje finančního inženýrství.

Strategie Evropa 2020 Cíle Inteligentní růst, udržitelný růst a inkluzivní růst; Hospodářství, správa věcí veřejných Hlavní indikátory Zaměstnanost 75 % ve skupině let; 3 % HDP investováno do VaV; Klimatické změny – energie – Vzdělávání Nedokončení vzdělávacího programu méně něž 10 %; 40 % osob ve věku let má terciární vzdělání. Chudoba / sociální vyloučení – o 20 mil. Evropanů méně

Priority ČR v rámci strategie Evropa 2020 Národní program reforem (NPR) – kapitoly: 1.Konsolidace veřejných financí 2.Fungující trh práce a sociální systém jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky 3.Vzdělání jako cesta ke konkurenceschopnosti 4.Podpora podnikání, digitalizace a rozvoj digitálního trhu 5.Podpora růstu založeného na výzkumu a inovacích 6.Podpora nízkouhlíkové konkurenceschopné ekonomiky šetrné k životnímu prostředí 7.Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury

Konkrétní cíle ČR - strategie Evropa 2020 Zaměstnanost Celková (cíl – 75 %, stav – 70,8 %) Ženy (cíl – 65 %, stav – 61,5 %) Věk let (cíl – 55 %, stav 47,7 %) Věda a výzkum Výdaje z veřejných zdrojů (cíl – 1 %, stav 0,64 %) Klimatické změny / životní prostředí Energetická účinnost – ČR nemá cíl, EU – 20% Obnovitelné zdroje (cíl – 13%, stav cca 8 %) Emise COx – (cíl – max. zvýšení 9 %, cíl EU – snížit o 20 % Vzdělávání Nedokončené vzdělání (cíl – 5,5 %, stav ?) Terciární vzdělávání ve věku let (cíl – 32 %, stav ?) Chudoba – ČR bez závazků

Strategie na úrovni ČR Existence množství strategií Klíčové jsou průřezové strategie, z nichž budou zřejmě vytvořeny priority pro 2014 – 2020 (Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, NSRR) Pravděpodobnost obdobných priorit jako v tomto období: Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Rozvoj páteřní infrastruktury Zvyšování kvality a efektivity veřejné správy Podpora soc. začleňování, boj s chudobou, péče o zdraví Integrovaný rozvoj území

Děkuji za pozornost! Radomír Špok Institut pro evropskou politiku EUROPEUM