Josef Couf production uvádí: Cesta na Io
Vnější planety Sluneční soustavy
Pioneer a Voyager (průkopník a Cestovatel) Jedním z programů který se zabýval i výzkumem vnějších planet je program Pioneer. Pioneer 10 byla první sonda kter á se dostala za p á s planetek mezi Marsem a Jupiterem (1972) který se jí podařilo vyfotografovat i s jeho měsícem Ganymedem. Pioneer 11 se po průletu kolem Jupiteru věnoval hlavně Saturnu k němuž se dostala jako první lidský výtvor, sonda nese na palubě destičku s informacemi pro případné mimozemské civilizace zobrazující muže a ženu a polohu země k několika pulsarům ( rotující hvězda měnící svou z á řivost. Zatím jedinou sondou kter á měla možnost zkoumat Uran a Neptun je Voyager 2 a to při průletu kolem nich při cestě pryč ze soustavy. Jeho sestersk á sonda Voyager 1 v součastnosti zkoum á heliosféru ( obal ) naší soustavy a je nejvzd á lenějším lidským výtvorem od země, obě tyto sondy nesou pozlacenou gamofonovou desku obsahující informace v 55. jazycích množstvím zvuků ze země a n á vodem k použití.
Galileo a Cassini-Huygens Sonda Galileo je další z nevelkého seznamu sond zkoumajících vnější planety, byla určena pro zkoum á ní Jupiteru a jeho měsíců Io, Ganymed, Europa a Callisto-tzv. galileových. Tím se stala dodnes jedinou jeho umělou družicí, roku 2003 shořela v planet á rní atmosféře. Io Ganymed Europa Callisto-tzv. galileových. Cassini a Huygens jsou sondy operující kolem Saturnu, sonda Cassini byla vyrobena ve spolupr á ci ESA, NASA a ASI ( Italsk á vesmírn á agentura ), je pojmenov á na po Italském astronomovi a astrologovi Giovanni Domenico Cassinim, zkoum á povrch Saturnu a systém jeho prstenců a družic. Sonda pojmenovan á po Holandském vědci Christiaanu Huygensovi byla určena pro průzkum atmosféry a povrchu největšího Saturnova měsíce Titanu, byla vyrobena ve Francii ve spolupr á ci s NASA pro ESA a ASI fotografie měsíce Europa pořízen á sondou Galileo Christiaanu Huygensovi
Io Josef Couf