TB 6_2012

Autonomní agent: rozmnožování práce

Autonomní agent je fyzikální systém, který je – podobně jako ta bakterie – schopen v jistém prostředí konat ve vlastním zájmu. Všechny volně žijící buňky a organismy bezpochyby autonomními agenty jsou. A důvěrně známou, přesto však naprosto udivující vlastností autonomních agentů – bakterií, nálevníků, kvasinek, řas, hub, ploštěnců, kroužkovců, všech nás – je to, že neustále, dennodenně, manipulují okolním vesmírem. Plavou, přetlačují se, mrskají sebou, stavějí si úkryty, skrývají se, čenichají a loví.

S. Kauffman Biosféry autonomních agentů péče o sebe spoléhání na zkušenost a tradice heuristika, sémiotika, hermeneutika spolubytí

Obecným, tj. dlouhodobým, trendem biosféry je co nejvíce rozšiřovat prostor možností, nových typů událostí, které mohou nastat v následujícím časovém okamžiku. Jinak řečeno, obecným trendem je skutečnost, že biosféry rozšiřují počet svých rozměrů tak rychle, jak jen to jde. Kauffman 4Z

Biosféry dlouhodobě produkují autonomní agenty, a to tak rychle, jak jen to jde. Umožňují také účinný vývoj nových způsobů jejich „obživy“, takže se agenti mohou dál rozmnožovat. Jinak řečeno, biosféry neustále zvyšují různorodost toho, co má nastat v nejbližším příštím. Mohou tedy, jak uvidíme dále, udržovat vysoké průměrné hodnoty udržitelného růstu své vlastní „dimenzionality“. Kauffman 4Z

Kde se vzala podobná zařízení v rozvíjejícím se vesmíru a v naší biosféře? Kde se v biosféře vzal ten ohromný spletenec usměrňovačů a usměrněné energie, využívané ke konstrukci ještě dalších usměrňovačů? Jde snad o obecnou vlastnost vesmíru? Odpověď na tyto otázky v současné fyzice, chemii ani biologii nenajdete. Ne že by to vyvíjející se biosféře nějak bránilo ve výstavbě a šíření své uspořádanosti.

zrod z podobného systému

Zkušenost (před-porozumění) * není začátek * interpretace nikoli dekódování * nejednoznačný, nejistý výsledek Novinky ALE: rychlost inovací (expanze do nejbližšího příštího) je hlídána

Teze: (i) Existuje historická kontinuita „mluvčích“ udržovaná přes bezpočet generací rozmnožováním jedinců, ať už jsou jimi buňky, komunity buněk, anebo příslušníci populace či druhu, ekosystému nebo kultury; ke kontinuitě komunity nutně patří i smrt jedinců. (ii) schopnost rozčlenit signály a zprávy do lineárních kvázidigitálních řetězců, a s tím spojená znalost gramatických pravidel, jak s nimi zacházet a transformovat je dál; s tím souvisí schopnost zápisu „poznámek“, „podtrhávání“ apod., a jejich následné čtení; (iii) Čtení i zapisování vyžaduje mluvčí, a jejich existenci lze prokázat; doklady z evodevo dokonce dovolují předpokládat existenci druhově specifické řeči.

A tak se organismy, niky a vyhledávací procedury spoluvytvářejí, společně budují. Vytváříme svět, ve kterém žijeme, a to tak, že můžeme – a také to děláme – tento vyvíjející se svět nějak zvládat: jak rychle jej vytváříme, tak se v něm i zabydlujeme. A totéž platí, jak budu tvrdit, i pro ekonosféru. Tato síť tvořená ekonomickými aktivitami, firmami, úkony, pracovními místy, pracovníky, dovednostmi a učením se vynořila během posledních let lidské evoluce.

Navíc se společenstva agentů neustále prodírají do něčeho nového – objevují se nové molekuly, nové druhy chování, nové struktury. Tento hlad po novinkách se pokusím matematicky vyjádřit jako „nejbližší příští“. Vesmír neustále prozkoumává kapacitu svého nejbližšího příštího. Nemůže se v něm odehrát všechno: i kdyby existoval mnohokrát déle, než existuje, nebude nikdy schopný vyrobit všechny teoreticky možné řetězce proteinů, zplodit všechny možné druhy bakterií nebo vyzkoušet všechny zákonné systémy. Náš vesmír má tu vlastnost, že se neopakuje, že – mluvou fyziků – je silně neergodický.

Život je „exekuce“ programu Život je homeostat

Obvykle není třeba rozumět: Homeostáze Algoritmy vývoje s nastavitelnými parametry Systém se musí „vyznat“ ve svém prostředí – anebo „hádá“ – abdukce

Plastická fáze Elastická fáze

Objekty a věci

Lorenz Stoer, 16.st

A. von Krzesimowskii: Christlicher Wanders-mann, 1756 „Žijeme totiž z víry, ne z toho co vidíme“ 2K 5,7

Objekty = „věci“ věčné a neproměnné, nikoli pomíjivé!

objektivní týkající se objektu, věcný (objekt = předmět, věc) nestranný, neutrální neosobní, nezaujatý držící se faktů vědecký srv. spravedlivý (soudce), pravdivý srv. „Dějiny mají svůj objektivní smysl“

Hmota je filosofická kategorie k označení objektivní reality, jež je dána člověku v jeho počitcích, jež je kopírována, fotografována, obrážena našimi počitky, existujíc nezávisle na nich (115). Neboť pojem hmoty, jak již jsme řekli, neznamená gnoseologicky nic jiného než objektivní realitu, existující nezávisle na lidském vědomí a jím odráženou. (248) Lenin: Materialismus a empiriokriticismus

Objektivní je to, co se dá předávat skrze školu, učebnice, atd.: sdílené znalosti

Objektivní realita je náš vynález objekty x věci Znaky