Tereza Podaná Lucie Řeřábková PROCES DELEGOVÁNÍ Tereza Podaná Lucie Řeřábková

Definice procesu delegování Vnější projev řídícího působení řídícího systému (vedoucího) na řízený systém (podřízeného). Tento proces může mít charakter: jednorázový relativně trvalý pověření podřízených pracovníků určitými činnostmi.

Vlastní proces zahrnuje: věcnou stránku komu a co delegovat? znalost pracovníků z hlediska jejich kvalifikačních předpokladů formální stránku jak delegovat ? znalost struktury osobnosti

Předmětem procesu jsou: jednotlivé činnosti - mají jednorázový charakter, uvolňují prostor pro řešení zásadních otázek úkoly - plní funkci OS, mají komplexnější a dlouhodobý charakter oblasti rozhodování - relativně trvalý charakter, zahrnují činnosti a úkoly, které nelze specifikovat jednorázově nebo z důvodu vzájemné podmíněnosti delegování pravomoci – jako souhrn práva a moci k plnění činností, úkolů a oblastí rozhodování

Proces delegování předpokládá existenci následujících složek kompetence manažerů – představuje sféru působnosti vedoucího pracovníka a z toho vyplývající pravomoc vlastní proces delegování odpovědnost – vzniká v procesu delegování a je nedelegovatelná, tzn. Že pracovník je odpovědný za plnění prvků, i když některé delegoval podřízeným zastupitelnost – zabezpečující spolehlivost chování OS, zálohové prvky v podobě zástupců formální náležitosti – podpisové právo, razítka

Úspěšné chování jednotlivých prvků je podmíněno: dobrou znalostí podřízených - z hlediska jejich kvalifikace, schopností a charakterových vlastností ochotou vedoucích pracovníků delegovat pravomoc důvěrou ve spolupracovníky - dobré pracovní prostředí kontrolou podřízených

4 Fáze delegování pravomoci: určení výsledků očekávaných od určité pozice určení úkolů výběr vhodné osoby delegování pravomoci pro splnění výše uvedených úkolů

Základní zásady: delegování není zadáváním úkolů, ale stanovení oblastí odpovědnosti oblast odpovědnosti znamená: stanovení parametru (souboru parametrů) stanovení požadovaného výsledku parametru v  (nebo do) termínu posouzení parametru dohodnutí podmínek, za kterých přijímá pracovník odpovědnost za dosažení výsledku parametru posuzování výsledku zahrnuje: požadovanou výkonnost v parametru skutečnou výkonnost výsledek (poměr požadované a skutečné výkonnosti)         vyhodnocení výsledku a rozhodnutí o změně            

Chyby při delegování zadáváme úkol, nestanovujeme oblast odpovědnosti (jde o přímé – autoritativní řízení, vylučujeme vedení lidí) nedohodneme dostatečně podmínky, za kterých pracovník přijme odpovědnost za dosažení výsledku parametru po stanovení oblasti odpovědnosti měníme parametry nebo měníme výsledek parametru (hrubá chyba – nástroj demotivace!) po stanovení oblasti odpovědnosti dále úkolujeme vedoucího pracovníka (demotivace) po posouzení paramentu nenastane vyhodnocení výsledku v případě, že pracovník dlouhodobě neplní výsledky, nenastane změna na jeho postu

A to je vše…