GEOBOTANIKA & PŮDY Zdroj: www.botany.cz Petra Polická 2012, AMH

GEOBOTANIKA („ekologická botanika“) => zkoumá vztahy prostředí a rostlinných společenstev na různých úrovních (od vnitřních složek rostlin po jejich široké okolí) geobotanika pohlíží na rostliny přes vztahy k (Kovář, 2002): prostředí na stanovišti (vliv ekologických faktorů – režim tepla, světla, vody, půdy, … ) sobě navzájem (společná existence – vzájemné vyloučení) prostoru (typ výskytu v geografických souřadnicích) času (typ výskytu v následnosti) doprovodné disciplíny - geologie, pedologie, geomorfologie, klimatologie, geografie, paleobotanika, zoologie atd.

PŮDA A ROSTLINY ROSTLINA = modulární organismus (meristematická pletiva) X ČLOVĚK = unitární organismus (malá variabilita) velká přizpůsobivost rostlin na působení vnějších vlivů významný vztah rostlin a půdy (voda, živiny) možnost zpětného posuzování vlastností prostředí na základě výskytu rostlinných druhů a společenstev (ne jedinců!) půda v sobě integruje dlouhodobý vývoj lokality a okolí edafické faktory působí na rostliny: FYZIKÁLNÍMI VLASTNOSTMI (zrnitost, propustnost, pórovitost, teplotní režim,…) CHEMICKÝMI VLASTNOSTMI (minerální síla půdy, obsah některých prvků a jejich sloučenin, půdní reakce,…)

ZRNITOSTI PŮDY: PETROFYTY = žijí na skalním podkladě LITOFYTY – pouze na povrchu (řasy, lišejníky, mechy) CHASMOFYTY – využívají skalních puklin se zadrženou jemnozemí (tařice skalní) PSAMOFYTY = písčité půdy, stabilizační orgány, přizpůsobení výkyvům vodního režimu (Stř. a J Morava - paličkovec šedý, smil písečný, kavyl písečný) PELOFYTY = půdy s vysokým podílem jílovitých částic, časté zamokření, nedostatečná provzdušněnost (mochna bílá), trvalé zamokření = hygrofytická vegetace (olše, vrba, ostřice) Tařice skalní Paličkovec šedý Mochna bílá Olše lepkavá Zdroj: botany.cz, wikipedia.org

CHEMISMUS A VODNÍ REŽIM PŮDY: Vřes obecný SILIKOFYTY = silikátové horniny (žuly, ruly), často kyselá půdní reakce a nenasycený sorpční komplex – převážně acidofyty (vřesoviště, druhy kyselých smrčin a acidofilní trávy – smilka tuhá, metlice křivolaká) ACIDOFYTY = druhy zamokřených a mokřadních prostředí rašeliniště, slatiniště, bažiny, močály, … (rašeliník, vlochyně, zakrslá bříza, masožravé rostliny (kořist – fosfor!) + adaptace na sezónní zaplavování Zdroj: www.garten.cz Smilka tuhá Rosnatka okrouhlolistá Rašeliník třásnitý Vlochyně bahenní Zdroj: www.botanyliberec.cz Zdroj: botany.cz

CHEMISMUS PŮDY: KALCIFYTY = neurofyty až alkalofyty, substráty bohaté na CaCO3, půdní reakce dle obsahu CaCO3 neutrální až silně vápnitá (pěchava vápnomilná, kostřava walliská, lomikámen vždyživý, dub pýřitý = šípák, sleziník zelený) Lomikámen vždyživý Dub pýřitý - šípák Sleziník zelený Zdroj: botany.cz, www.biolib.cz Pěchava vápnomilná Kostřava walliská

CHEMISMUS PŮDY: NITROFYTY = zvýšený podíl nitrátů v půdě – některé části mořského pobřeží (hnízdiště ptáků), rumiště, lesní paseky, pole, okraje cest, lesy v nivách (kopřiva dvoudomá, merlík všedobr, hluchavka bílá, vlaštovičník větší, lopuchy) Kopřiva dvoudomá Merlík všedobr Hluchavka bílá Zdroj: botany.cz

CHEMISMUS PŮDY: HALOFYTY = alkalofyty – půdy se zvýšenou koncentrací rozpustných solí (NaCl, MgCl2, Na2SO4, Na2CO3) => mořská pobřeží + aridní oblasti (solné pouště, stepi, slaniska), okolí vývěrů minerálních vod, antropogenně ovlivněné => ztížení příjmu vody pro rostliny – změny osmotické rovnováhy => mechanismy k regulaci příjmu solí (vylučování specializovanými anatomickými útvary – hromadění vody - sukulence rostlinného těla) (Spartina, slanorožec bylinný – salicornia herbacea + dřeviny Saxauly + vegetace mangrovů) ČR - solnička podmořská , slanobýl ruský – rumoviště, železniční stanice, písky, slaniska, výsypky,.. hlavně J Morava + Mostecko (sušší oblasti)

Zdroj: botany.cz Zdroj: britannica.com

Haloxylum persium – saxaul (Centrální Asie) Mangrove (Indie) Zdroj: en.wikipedia.org Haloxylum persium – saxaul (Centrální Asie) Zdroj: wildflowers.co.il

CHEMISMUS PŮDY HADCE (SERPENTINITY) = silně bazické horniny bohaté na hořčík s nízkým obsahem důležitých živin (Ca, P, N) snadno se přehřívají - teplé a suché mikroklima nízký obsahu hliníku => pomalá tvorba jílu => vysoká erodibilita a mělkost půd + nízký přísun srážek => negativní dopad na mnoho druhů rostlin často stanoviště pro vegetaci výrazně odlišnou od okolí (endemické a vzácné druhy) =>SERPENTINOFYTY nedostatek živin + specifické klima – nanismus (sleziník hadcový a podmrvka hadcová)

NPR MOHELENSKÁ HACOVÁ STEP Podmrvka hadcová Zdroj: botany.cz Sleziník hadcový

PŮDNÍ KATÉNA DOKUČAJEV – vliv topografie na distribuci materiálu Zdroj: převzato z přednášek Fyzická geografie Asie, Přf UK

ZDROJE: Botany.cz: [http://botany.cz/] HORNÍK a kol. (1986): Fyzická geografie II. Státní pedagogické nakladatelství Praha, s. 319. HUGGETT, R. J. (1995): Geoecology. An evolutionary approach. Routledge., London and New York, p. 320 JENÍK, J. (1972): Obecná geobotanika. Úvod do nauky o rostlinstvu. Státní pedagogické nakladatelství Praha, s. 301. KOVÁŘ, P. (2002): Geobotanika. Úvod do ekologické botaniky. Karolinum, Praha, s. 104. KRIŠTÍN a kol. (1985): Nauka o prostředí rostlin. Státní zemědělské nakladatelství Praha, s. 388. KUHN, F. (1978): Botanika – Speciální botanika a geobotanika. Skriptum. Státní pedologické nakladatelství Praha, Vysoká škola zemědělská v Brně, s. 144. Přednášky z předmětu Fyzická geografie Asie (2008). Přf UK Praha.

Prosopis tamarugo DĚKUJI ZA POZORNOST Zdroj: http://nnb.myspecies.info