Rozpustné soli v půdách

Prezentace na téma: "Rozpustné soli v půdách"— Transkript prezentace:

1 Rozpustné soli v půdách

2 Salinita Vyšší množství rozpustných solí v půdě
Zasolování = hromadění ve vodě rozpustných solí v půdě Primární zasolení (přirozený původ) Sekundární zasolení (lidský zásah) Ovlivňuje vlastnosti půdy: fyz.chem. chemické biologické úrodnost

3 Salinita Zdroje rozpustných solí primární minerály
podzemní vody - výpar > srážky závlahové vody pobřežní půdy vysoké dávky průmyslových hnojiv

4 Salinita Anionty – SO42-, Cl-, CO32-,NO3-, PO43-
Kationty – Ca2+, Mg2+, K+, Na+; Al3+, Fe3+ Solonetz (Na+) Solonchak (Ca2+ a Mg2+ x Na+ a K+) Calcisol (CaCO3) Gypsisol (CaSO4 ) Feralsol (Al3+, Fe3+)

5 Metody stanovení Měření elektrického odporu
Měření elektrické vodivosti Chemická analýza Stanovení pomocí iontoměničů Areometrická metoda Stanovení jednotlivých iontů

6 Postup Kvantitativní stanovení salinity měřením elektrické vodivosti v etanolovém výluhu 10 g zeminy do PE lahve přidáme 50 ml 50 % etanolu necháme 45 min třepat zfiltrujeme a měříme na konduktometru vodivost

7 Hodnocení Do 30 μS.cm-1: většina zemědělských půd, s normální (nižší) intenzitou hnojení a vápnění minimální zatížením půd solemi μS.cm-1: půdy minerálně bohaté se středně vysokou intenzitou hnojení a vápnění bez negativních účinků obsahu solí μS.cm-1: půdy s vysokým stupněm vyhnojení (vyvápnění) na minerálně bohatých substrátech (ale i silně kyselé půdy) zvýšené zatížení půd solemi Nad 120 μS.cm-1: půdy s možnými negativními účinky solí na růst a vývoj rostlin (zejména v sušších podm.). vysoké zatížení půd solemi

8 Postup Kvalitativní stanovení přítomnosti vybraných aniontů
10 g zeminy + 50 ml převařené destilované vody třepeme 3 min a zfiltrujeme do kádinky

9 Postup CO ml filtrátu + kapku fenoftaleinu, zahřejeme nad kahanem k varu. Růžové zbarvení → přítomnost uhličitanů HCO3- do stejného extraktu po vymizení růžového zbarvení přidáme 1 kapku !! metyloranže Žluté zbarvení → přítomnost hydrogenuhličitanů Cl ml filtrátu + několik kapek koncentrované HNO3 + několik kapek 5% AgNO3 Bílá sraženina (zákal) → přítomnost chloridů SO ml filtrátu + 3 kapky 10% HCl + několik kapek 10% BaCl2 Bílá sraženina (zákal) → sírany (nerozpustný BaSO4)

10 Půdní uhličitany Důležitá složka min. podílu půdy
Vliv na všechny půdní vlastnosti pufrační schopnost půdní reakce nasycenost sorpčního komplexu Nejčastější půdní uhličitany CaCO3 a MgCO3 CaCO3 – primárního původu – sekundárního původu

11 Měření Princip stanovení změny tlaku produkcí CO2 (barometrické m.)
CaCO3 + MgCO3 + 4HCl → CaCl2 + MgCl2 + 2H2O + 2CO2 změny tlaku produkcí CO2 (barometrické m.) → barokalcitometry objemu vytvořeného CO2 (volumetrické m.) → Jankův vápnoměr

12 Jankův vápnoměr

13 Postup orientační zjištění přítomnosti karbonátů
založeno na intenzitě šumění (10% HCl) Na hodinové sklo dáme trochu zeminy Kápneme 10% HCl a sledujeme intenzitu šumění podle intenzity šumění stanovíme navážku 5 – 10 g při bouřlivém šumění; 20 g při výrazném, ale nikoli bouřlivém šumění; 40 g při nevýrazném šumění

14 Postup orientační zjištění přítomnosti karbonátů
5 – 10 g při bouřlivém šumění 20 g při výrazném, ale nikoli bouřlivém šumění 40 g při nevýrazném šumění kvantitativní stanovení Jankovým vápnoměrem Vsypat navážku do vyvíjecí nádobky, naplnit zásobník HCl po rysku a uzavřít Nakláněním vyvíjecí nádobky se OPATRNĚ vylévá HCl na zeminu dokud hladina v trubici neklesá (vzorek již nešumí) Povolením tlačky se srovnají obě hladiny v trubicích na stejnou úroveň Přečte se % karbonátů (odpovídá 20 g; byla-li navážka 10 g, vynásobí se 2; byla-li 5 g, vynásobí se 4)

15 Vyhodnocení < 0,3 % bezkarbonátová 0,3 – 3 % slabě vápnitá
25 – 60 % slín > 60 % vápenatá