Františka Vrbenská Jiří Polišenský Knihovny a povodně Františka Vrbenská Jiří Polišenský

Zvládání krizových situací z hlediska zpětných vazeb Reakce na povodně a zpětné vazby Co lze či nelze měřit Porovnání reakcí knihoven a paměťových institucí na rozsáhlé povodně v ČR Doporučení

Úvod Jakékoliv činnosti vyžadují zdroje Znalosti a know how Lidskou práci Finance Prostorové podmínky Víme jak efektivně jsme tyto zdroje využili? Máme dostatek zpětných vazeb o našich činnostech?

Efektivita činností a zpětné vazby Existují mechanismy, které by mohly poskytnout zpětnou vazbu? Efektivita činností se zjišťuje systémem kontrol. Mohou kontroly zajistit úplné vyhodnocení, kompletní zpětnou vazbu? Kontroly posuzují činnosti z formálních hledisek, zda byl respektován nebo porušován zákon při hospodaření se stáním majetkem Ostatní kontroly (např. z hygienické stanice) se zabývají předmětem své specializace Systém kontrol může postihnout jen něco, pro důsledné vyhodnocení prospěšnosti je třeba využívat i jiné zpětné vazby

Povodně a zpětné vazby Krizové události jako živelní pohromy, požáry a havárie vznikají nečekaně a neplánovaně Průběh každé krizové události má individuální charakter a specifické rysy Jaké zpětné vazby by se v oblasti zvládání krizových situací mohly využívat? Vzhledem k charakteru krizových událostí je třeba důsledně vyhodnotit všechny získané poznatky

Měření, statistiky a indikátory Co je možné používat jako indikátory pro měření průběhu zvládání krizové události? Je např. počet zničených/zachráněných knih vhodným indikátorem pro hodnocení? Statistky z povodní je možné využívat, ale je třeba vždy zvažovat individuální okolnosti dané události!

Povodně a reakce na ně Bezprostřední reakce – snahy o řešení situace Aktivity zaměřené na prevenci a osvětu Aktivity zaměřené na získání záchranných technologií, VaV

Situace v ČR Dlouhé období bez povodní Poslední velká povodeň v r. 1965 na jižním Slovensku Poslední povodeň na Vltavě v r. 1954 byla menšího rozsahu Již delší dobu nežijí pamětníci poslední skutečně ničivé povodně na Vltavě (90. léta 19. stol.)

Negativní aspekty situace v ČR Dlouhé období bez povodní způsobilo, že hrozba povodní vymizela z povědomí občanů Falešný předpoklad, že systém přehrad na Vltavě dostatečně před povodní chrání Při lokálních záplavách nebyly způsobeny vážné škody na kulturním dědictví

Povodně v ČR Kromě lokálních záplav došlo v poslední době v ČR k následujícím povodním globálnějšího charakteru: 1997 2002 2006

Povodeň v r. 1997 Povodeň zasáhla většinu území Moravy První rozsáhlá povodeň po dlouhé době Povodeň překvapila obrovskou ničivou silou na horních tocích a beznadějnou neodkladností na dolních tocích a pomalým odtékáním povodňových jezer Povodeň způsobila obrovské hmotné škody (63 mld. Kč) a vysoké ztráty na životech (50 lidí) Povodeň odhalila naprostou nepřipravenost všech složek, institucí a státní správy v centru i regionech

Důsledky povodně v r. 1997 Bylo zasaženo několik desítek knihoven Došlo ke zničení desítek tisíc vzácných nebo čtenářsky významných dokumentů Nejvážnější škodou bylo: zničení celé knihovny (70 tis. svazků) bývalého VÚ kožedělného v Otrokovicích (odborná knihovna evropského významu), zničení vrstvy novodobých dokumentů povinného výtisku ve Vědecké knihovně v Olomouci vážné poškození ornitologické knihovny Okresního vlastivědného muzea J.A. Komenského v Přerově

Reakce na povodeň v r. 1997 Nedostatek informací bránil lepší organizaci záchrany Bylo minimální nebo vůbec žádné technologické zázemí a jen základní povědomí o postupech záchrany postižených dokumentů Přes snahy některých postižených institucí a NK ČR se nepodařilo zamrazit žádné dokumenty (na Moravě byly mrazírny vyřazeny z provozu) Spontánní snahy o záchranu s částečně úspěšnými výsledky (sušení na vzduchu, dezinfekce Ajatinem nebo Septonexem) Téměř žádná podpora státních orgánů a ze zahraničí

Aktivity zaměřené na prevenci a osvětu Vznik Českého komitétu Modrého štítu a uzavření dohody s Hasičským záchranným sborem Některé instituce začínají připravovat speciální organizační směrnici Hrozba živelních pohrom se objevuje jako téma na některých seminářích Odborníci poukazují na možné riziko rozsáhlé ničivé povodně na Vltavě Začínají se projektovat a budovat protipovodňové bariéry pro Prahu

Aktivity zaměřené na získání technologií Po povodni v r. 1997 nejsou zaznamenány žádné úspěšné snahy o získání technologických zařízení zaměřených na záchranu postižených dokumentů.

Povodeň v r. 2002 Povodeň zasáhla především Čechy a byla charakteristická obrovským objemem vody Povodni předcházely opakované lokální záplavy v jižních Čechách Zaplavení některých budov bylo způsobeno nejen rozlitím vodních toků, ale také přímo z podloží, kde se mnohonásobně zvýšil tlak, z kanalizace, nebo srážkovou vodou stékající z výše situovaných míst Byl nedostatečný přehled o situaci zaviněný nepřesnými oficiálními informacemi Hmotné škody dosáhly rekordní výše (73 mld. Kč), ztráty na životech byly nižší než v r. 1997 (17 lidí) Mnoho institucí nepřipraveno (např. Metro)

Důsledky povodně v r. 2002 Rekordní škody na majetku občanů, podniků a úřadů Ztráty na lidských životech Škody na kulturním dědictví: byly postiženy knihovny, muzea a galerie, archivy, spisovny v úřadech a firmách Více než 40 knihoven bylo zaplaveno a zničeno 800 tis. svazků knih

Reakce na povodeň v r. 2002 Vzniklo několik center, která organizovala pomoc postiženým institucím (NK ČR, SÚA, KNAV) Postižené instituce samy se zajímaly o pomoc a snažily se organizovat záchranu Mimořádný zájem, pomoc a podpora široké veřejnosti, přispění humanitárních organizací, i pomoc armády Byly až na výjimky k dispozici informace o rozsahu poškození, které mohly být poskytnuty MK a tisku Rozsáhlá pomoc ze zahraničí a podpora centrálních orgánů (finanční prostředky, komise pro koordinaci zahraniční pomoci, programy na záchranu) Podařilo se zabalit a zamrazit přes 2000m3 papírových dokumentů, z toho asi 140 tis. svazků knih Spolupráce paměťových institucí (moravské knihovny postižené v r. 1997 nabízely pomoc českým knihovnám)

Reakce na povodeň v r. 2002 pokračování Byly otestovány různé metody sušení (NK ČR a SÚA), podle výsledků bylo organizováno vysoušení Vzniklo několik pracovišť sušení Pracoviště vakuového balení NK ČR Pracoviště na bázi sušárny dřeva (NK ČR a KNAV) Pracoviště sušení mikrovlnným zářením (ČSAV) Pracoviště pro sušení archiválií a muzejních objektů (NTM a TM v Brně) Sušení pomocí zapůjčené vakuové komory v SÚA Sterilizace usušených dokumentů v SÚA Komerční pracoviště firmy BELFOR Nabídky tuzemských i zahraničních firem na záchranu za komerčních podmínek

Aktivity zaměřené na prevenci a osvětu Několik významných odborných seminářů zaměřených výlučně na tuto problematiku (CASLIN 2003, Bezpečné muzeum, atd.) Přehodnocovány a vytvářeny organizační směrnice zaměřené na zvládání krizových situací, připravovány manuály a metodické pomůcky Získání nových, nebo úpravy starých prostor pro skladování knih (Městská knihovna, Muzeum družstevnictví, Archeologický a Filozofický ústav ČSAV atd.) Zaměření několika vysokoškolských kvalifikačních prací na problematiku prevence živelních pohrom

Aktivity zaměřené na získávání technologií Technologie vakuového balení (NK ČR, MKP, NTM) Vakuové komory pro sušení lyofilizací (NK ČR, Technické muzeum v Brně, Národní archiv, firma Belfor) Speciální pracoviště vysoušení (NTM) Restaurátorské pracoviště pro vodou poškozené památky (NK ČR) Hybridní kamera pro reformátování poškozených dokumentů (NK ČR) Systém Kramerius (open source) pro zpřístupňování digitálních kopií poškozených dokumentů

Porovnání povodní v l. 1997 a 2002 Obě povodně zasáhly ničivou silou velké oblasti Moravy a Čech Obě povodně způsobily obrovské materiální škody, včetně škod na kulturním dědictví Kulturní instituce prokázaly v obou situacích velikou soudržnost, jejich pracovníci pak mimořádné osobní nasazení Škody v r. 1997 byly většinou nevratné, v r. 2002 se podařilo zamrazit a z velké části i zachránit nejcennější části postižených sbírek Reakce na povodeň v r. 2002 byla mnohem rozmanitější a účinnější než v r. 1997 Podpora státu, firem i jednotlivců a pomoc ze zahraničí byla mnohem rozsáhlejší Po povodni v r.2002 byla pořízena řada technologických prostředků určených na nápravu škod Problematikou povodní se začaly zabývat i vzdělávací instituce

Příčiny rozdílů Objektivně se důsledky povodní lišily v počtu postižených paměťových institucí (v r. 1997 jich bylo zasaženo méně) Postup záchrany od bezprostředních reakcí na povodeň až po aktivity v oblasti výzkumu a vývoje se však podstatně lišil protože zafungovaly zpětné vazby! Byly by reakce na povodeň v r. 2002 stejně rozsáhlé, různorodé a efektivní pokud by nepředcházela povodeň v r. 1997?

Povodeň v r. 2006 V r. 2006 došlo v ČR k rozsáhlé povodni, která postihla větší počet povodí než v r. 2002 Až na lokální výjimky byl objem vody menší Hmotné škody dosáhly několika mld. Kč, zahynuli 4 lidé

Důsledky povodně v r. 2006 Není známo, že by došlo ke škodám na kulturním dědictví Tato skutečnost má jistě více příčin, jednou z nich však může být i pokrok v oblasti prevence živelních pohrom v paměťových institucích

Povodně a zpětné vazby Povodně v Čechách a na Moravě poskytly ukázku četných zpětných vazeb různých typů Měření efektivity činností je vzhledem k charakteru těchto událostí velmi obtížné Obtížné je i stanovit jakési „standardy“, které by paměťové instituce byly povinny dodržet V úplnosti nelze předvídat ani všechna rizika

Doporučení – minimum pro zvládnutí krizové situace Zhodnocení rizik (vědět co hrozí) Kategorizace fondů (vědět co cenného máme, co má smysl zachraňovat) Organizační směrnice (vědět co v případě krizové události musíme udělat) Technické zabezpečení (vědět co mám k dispozici a na co musím mít předem uzavřené smlouvy – mrazírny, stěhovací firmy, vysoušení, restaurování, reformátování) Nácviky a bezpečnostní audit (zpětná vazba – vyhodnocení míry připravenosti) --------------------------------------------------------------------------------------- Zpětné vazby stojí relativně málo peněz a mohou ušetřit obrovské hodnoty

Děkuji za pozornost Jiri.Polisensky@cdh.nkp.cz