Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0389 Název projektu: Moderní škola Název materiálu: VY_32_INOVACE_CESKYJAZYK1_17 Tematická oblast: Český jazyk pro střední školy Ročník: 3 Datum dokončení: 15.1.2013 Anotace: Podpora výukové hodiny, seznámení studentů se slovesy Jméno autora: Mgr. Erika Minaříková

Slovní druhy slovesa

SLOVESA (lat. verba) 1. PODSTATNÁ JMÉNA názvy osob, věcí, vlastností, dějů a vztahů 2. PŘÍDAVNÁ JMÉNA vlastnosti osob, zvířat, věcí 3. ZÁJMENA zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují 4. ČÍSLOVKY slova číselného významu (vyjadřují počet, pořadí, …) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5. SLOVESA vyjadřují děj, tj. činnost, stav nebo jeho změnu 6. PŘÍSLOVCE vyjadřují bližší okolnosti dějů, vlastností, někdy i předmětů 7. PŘEDLOŽKY vyjadřují bližší okolnosti spojení se jménem 8. SPOJKY spojují větné členy nebo věty 9. ČÁSTICE uvozují některé věty, naznačují jejich druh nebo vyjadřují postoj mluvčího k jejich obsahu 10. CITOSLOVCE vyjadřují hlasy, zvuky, pocity, nálady

SLOVESA Slovesa jsou slova, která vyjadřují děj (činnost- běhat, zpívat; stav- sedět, čekat nebo změnu stavu- zčervenat, změnit se). Jsou to slova plnovýznamová, časují se - pomocí koncovek vyjadřují mluvnické kategorie: osobu (1.-3), číslo (jednotné či množné), čas (přítomný, budoucí a minulý; volám/volal jsem/budu volat), způsob (oznamovací, rozkazovací a podmiňovací;volá/volej/volal bys),rod (činný a trpný; volá/je volán/volá se), vid (dokonavý a nedokonavý), třídu a vzor. Ve větě plní slovesa nejčastěji roli přísudku (slovesa v určitém tvaru). Neurčitě slovesné tvary mohou být různými větnými členy, např. přechodník je ve větě vždy doplňkem (Čekajíc na Petra, plakala.). Infinitiv může být podmětem (Nejvíce ho povznášelo číst Shakespeara.), předmětem (Nebál se skočit dolů.) či příslovečným určením (Nešel nakoupit.).

 číslo -dvojí- jednotné (singulár)  čas -trojí- Osoba, číslo, čas  osoba -trojí- 1. já my 2. ty vy 3. on, ona, ono oni, ony, ona  číslo -dvojí- jednotné (singulár) množné (plurál)  čas -trojí- Určitými tvary vyjadřuje sloveso rovněž čas, a to zda se slovesný děj koná v přítomnosti/ konal v minulosti/ bude se konat v budoucnosti. Čas: přítomný (prézens),např. sedím, maluji minulý (préteritum), např. seděl jsem, maloval jsem budoucí (futurum), např. budu sedět, budu malovat. Čas určujeme pouze u způsobu oznamovacího.

Způsob způsob -trojí- Sloveso může vyjadřovat způsob (modus) oznamovací, rozkazovací a podmiňovací. -Způsob oznamovací oznamuje slovesný děj jako jistý, skutečný (mluvíš). -Způsob rozkazovací vyjadřuje rozkaz nebo přání (mluv). Tohoto způsobu se užívá jen ve 2. osobě čísla jednotného nebo množného (mluv, mluvte) a v 1. osobě čísla množného (mluvme). -Způsob podmiňovací vyjadřuje děj možný, který se klade jako podmínka či přání (běžel bys), anebo děj podmíněný, jenž by nastal, kdyby se splnila jistá podmínka. Tento způsob je dvojí, přítomný a minulý - přítomný.: Kdybyste rychleji běželi, dospěli byste první k cíli.; minulý: Kdybyste byli rychleji běžel, byli byste dospěli rychleji k cíli.

Vid Vid -dvojí- Vid je schopnost slovesa vyjádřit děj. Slovesem se může vyjádřit týž děj různě - - podle vidu. Jednak jako dokonavý nebo nedokonavý (vyrobí-vyrábí; namaluje- maluje; koupí-kupuje), jednak jako násobený nebo nenásobený (hází-hodí; mívá- má). Dokonavé sloveso- děj ohraničený začátkem či koncem (udělat, přijet), nejčastěji se dokonavá slovesa tvoří spojením nedokonavých sloves s předponou (píše- napíše; učí se-naučí se). Dokonavá slovesa nemohu vyjádřit přítomný čas, tvary přít. času vyjadřují budoucnost. Nedokonavé sloveso- děj prostě probíhající, neohraničený (jet). Dokonavá slovesa mohou vyjádřit všechny tři časy, např. sedí, seděl jsem, budu sedět.

Rod, třída a vzor slovesný rod -dvojí- Činný rod (aktivum) - původcem děje je podmět (Maminka vaří oběd.). Trpný rod (pasivum)- podmět není původcem děje (Dům se staví.). Trpný rod vyjadřujeme buď složeným slovesným tvarem (Vše bylo objasněno.), nebo zvratnou podobou slovesa, např.Vše se objasnilo. třída a vzor Podle tvaru 3. os., č. j., č. přít., zp. ozn se slovesa dělí do 5 tříd: –e –ne, -je, -í, -á- ; výjimku tvoří slovesa být, jíst, vědět, vidět, mít, chtít a jít, která jsou nepravidelná. Podle tvaru 3. os., č. j., čas min., zp. ozn. se dále dělí na jednotlivé vzory. Vzory: třída- nese, bere, peče, maže, umře třída- tiskne, mine, začne třída- kryje, kupuje třída- prosí, trpí, sází třída- dělá

Pojmy k zapamatování Jednoduchý slovesný tvar: jeho součástí není pomocné sloveso být (mluvit, kreslit, psát) Složený slovesný tvary: skládá se z plnovýznamového a pomocného slovesa (mluvil bych, budu zpívat) Určitý slovesný tvar: vyjadřuje určitou osobu a číslo, ve větě je přísudkem (pojď- 2.os. č.j.) Neurčitý slovesný tvar: nevyjadřuje určitou osobu a číslo (infinitiv, příčestí a přechodník) Infinitiv: slovesný tvar, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas (kreslit) Příčestí minulé: slovesný tvar, kterým se tvoří minulý čas (bývá zakončen na –l, -la, -lo, -li, -ly, -la) Příčestí trpné: slovesný tvar, kterým se tvoří trpný rod.