Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz Projekt: Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0801 Název: Modernizace výuky všeobecných a odborných předmětů Název sady: Gramatika a konverzace v anglickém jazyce Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_01_11 Název DUMu: Členy Pro obor vzdělávání: 82-51-L/01 UZK, 82-51-L/02 UZD Předmět: Anglický jazyk Ročník: 4. Autor: Daniela Benešová Datum: 07.11.2013

Anglické členy (základní přehled tvarů a užití) Angličtina musí opatřit podstatné jméno kategorií určenosti, takzvaným determinantem. K tomu slouží určitý, neurčitý člen nebo tzv. nulový člen: Určitý člen: the – stejný pro jednotné i množné číslo; Neurčitý člen: a, an (před podst. jm. začínajícími na samohlásku), už. se pouze v jednotném čísle;

Nulový člen - u nepočitatelných podstatných jmen a v množném čísle jako protějšek neurčitého členu: a boy – boys; Jako determinanty mohou vedle členů sloužit i zájmena přivlastňovací a ukazovací.

Neurčitý člen Neurčitý člen používáme v jednotném čísle s počitatelnými podstatnými jmény, a mluvíme-li o jevu či věci poprvé - zařazuje věc do třídy jevů, neurčuje ji jako jedince. Do češtiny bychom ho mohli přeložit jako jeden, nějaký.

Užití: 1) u zaměstnání – I´m a teacher. 2) s některými výrazy množství – a pair of, a little of, a couple of, a few 3) s vazbou there is/are: There is a garden at the house. 4) při zvolání s what + počitatelné podst.jm. What a pity! – jaká škoda / to je ale škoda! What a lovely day! – To je ale krásný den!

Určitý člen Užíváme ho v jednotném i množném čísle, s počitatelnými i nepočitatelnými podstat. jmény tam, kde už jak mluvčí, tak posluchač vědí, o co přesně se jedná, jde o konkrétní věc nebo ideu. Do češtiny bychom ho mohli překládat jako ten.

Užití: 1) se jmény moří, řek, hotelů, hospod, divadel, muzeí, novin: the Atlantic, the British Museum, The Times, the Ritz; 2) u věcí jedinečných: the sun, the Queen, the Government; 3) s 3. stupněm přídavných jmen: He´s the best student.

Nulový člen Nulový člen znamená, že podstatné jméno je bez členu, a to v těchto případech: 1) před nepočitatelnými podst. jmény a množným číslem podst. jmen tam, kde mluvíme o věcech obecně – u počitat. jmen obvykle jako protějšek neurčitého členu v jednotném čísle: I like potatoes. Milk is good for you.

2) před názvy zemí, měst, ulic, jazyků, časopisů, jídel, letišť, nádraží a hor: I had lunch. 3) před některými místními určeními a s některými prostředky dopravy: At home; in/to bed; at/to work; at/to school/university; by bus; by plane; by car; by train; on foot. 4) u zvolání ve spojení what + nepočitatelné podstatné jméno: What beautiful weather! What loud music!

Příklady: Mám dvě děti, chlapce a děvče. I´ve got two children, a boy and a girl. Chlapci je 22 a děvčeti 19 let. The boy is 22 and the girl is 19. Mark je architekt a Jane je na univerzitě. Mark is an architect and Jane is at university. Jezdím do práce vlakem. I go to work by train. Co jsi měl k obědu? Jen sendvič. What did you have for lunch? Just a sandwich.

Zdroj materiálů: SOARS, J.; SOARS, L., New Headway Pre-Intermediate, Student´s Book, Oxford University Press, 2000, ISBN 0-19-436670-7. PEPRNÍK, J. Angličtina pro pokročilé. Praha, Fortuna, 2004, vyd. 6., ISBN 80-7168-673-5. MURPHY, R. English Grammar in Use. Third edition. Cambridge University Press, 2006. ISBN 0-521-53762-2. Není-li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.