Český statistický úřad, pracoviště České Budějovice Základní tendence demografického, sociálního, ekonomického a environmentálního vývoje Jihočeského kraje v roce 2010 Ing. Jan Honner, Český statistický úřad, pracoviště České Budějovice

Demografický vývoj – Česká republika demografický vývoj navazuje na předchozí roky počet obyvatel České republiky se v posledních 5 letech stále zvyšuje, ale z pohledu jednotlivých krajů již tato tendence není tak jednoznačná; roste počet obyvatel Středočeského kraje, Prahy, Jihočeského a Jihomoravského kraje a s výjimkou roku 2010 také Ústeckého kraje v dalších krajích byl v posledních letech vývoj kolísavý, loni byl největší pokles zaznamenám v Moravskoslezském kraji od roku 2009 pokračuje trend snižování porodnosti (jedině v Praze nebyl růst ještě narušen), přesto výsledek přirozené měny obyvatelstva (srovnání počtu živě narozených a zemřelých) byl v roce 2010 ve většině krajů kladný výsledek stěhování je ovlivněn především zmenšením počtu přistěhovalých cizinců; úbytky vnitřní migrací jsou nyní pravidelně zaznamenávány na severu a severozápadě Čech, ztrátové jsou také moravské kraje stěhováním se počty obyvatel v roce 2010 zvýšily především ve Středočeském kraji a v Praze ve Středních Čechách a v Praze pokračoval nadprůměrný růst počtu obyvatel, a to přirozenou měnou i stěhováním

Pohyb obyvatelstva v Jihočeském kraji

Demografický vývoj – Jihočeský kraj

Věkové složení obyvatelstva kraje

Zaměstnanost hospodářská recese snížila ve všech krajích míru zaměstnanosti obyvatelstva podle výsledků VŠPS se míra zaměstnanosti nejvíce snížila ve Zlínském a Olomouckém kraji snížil se počet zaměstnaných cizinců, zejména ze zemí mimo EU snížil se počet cizinců – zaměstnanců dlouhodobě roste počet cizinců – podnikatelů údaje o zaměstnanosti vycházejí z výběrového šetření pracovních sil, které ČSÚ provádí v rámci jednotného evropského statistického systému od roku 1993 míra zaměstnanosti souvisí s demografickým vývojem s vývojem počtu pracovních míst, která jsou k dispozici míra zaměstnanosti je vypočtena z celkového počtu obyvatel ve věku 20 – 64 let, tedy včetně osob, které se ještě připravují na povolání ve škole, osob, které odešly do důchodu přes její snížení v roce 2010 na 76 % je stále nejvyšší v Praze naopak necelých 66 % dosahuje v Ústeckém kraji

Ekonomická aktivita – Jihočeský kraj

Struktura zaměstnaných – Jihočeský kraj

Nezaměstnanost – Česká republika

Nezaměstnanost – Jihočeský kraj

Míra nezaměstnanosti 2008 a 2010 na kartogramu vidíte srovnání míry nezaměstnanosti v jednotlivých obcích k 31. 12. roku 2008 a 2010 při analytickém pohledu nám však nejde přímo o jednotlivé obce ale o vymezení území s vysokou nebo naopak nízkou mírou nezaměstnanosti, která, jak vidíte přesahují administrativní hranice krajů, ale i jakékoliv hranice územních celků jsou patrné oblasti s vyšší mírou nezaměstnanosti v severozápadních Čechách a na severu Moravy v ostatních oblastech je zajímavá vyšší míra nezaměstnanosti při hranicích mezi kraji, kam zřejmě nedoléhá vliv většího počtu pracovních příležitostí v krajském městě – svou roli zde určitě hrají problémy s dopravou do zaměstnání změna intenzity hnědé barvy (úmyslně jsme pro oba roky zvolili stejnou stupnici) naznačuje, že oblasti s vyšší nebo nižší mírou nezaměstnanosti zůstalo v podstatě zachovány

Sociální vývoj

Mzdy relativně vysoký růst mezd se zastavil v roce 2009; v šesti krajích mzdy dokonce poklesly; určitou dynamiku růstu mezd si po oba poslední roky udržel pouze Ústecký a Jihomoravský kraj; ve všech krajích byl v roce 2010 překročen mzdový medián z roku 2008, nejvíce v Jihomoravském kraji, a to o 4 procenta rozpětí mezi mzdovým mediánem v kraji s nejvyšší a nejnižší úrovní mezd (Hlavní město Praha a Karlovarský kraj) se zvětšovalo jak před obdobím hospodářské recese, tak i v jeho průběhu, na Karlovarsku (20 100 Kč) jsou nyní mzdy o 30 % nižší než v Praze (28 400 Kč) pro hodnocení mzdového vývoje máme k dispozici několik pohledů, v této analýze jsme pro srovnání použili mzdový medián, tedy výši mzdy zaměstnance uprostřed pořadí zaměstnanců seřazených podle výše hrubé měsíční mzdy v souvislosti s hospodářskou recesí se růst mzdového mediánu v roce 2009 v 6 krajích zastavil dominantním znakem v regionálním třídění mezd je rozdíl mezi úrovní mzdového mediánu v hlavním městě a ostatních krajích; rozdíl je velkou měrou ovlivněn odlišnou strukturou zaměstnanosti, tedy vyšší úrovní mezd v odvětvích, kde je požadována vyšší odborná kvalifikace. Tato odvětví např. bankovnictví, pojišťovnictví, centrální úřady, spolu s vyšším podílem podnikatelských subjektů se zahraniční kapitálovou účastí jsou ve větším rozsahu umístěna právě v hlavním městě. v ostatních krajích jsou mzdy o hodně nižší než v Praze (28 400 Kč), stabilně nejvíce mají v průměru zaměstnanci pracující na území Středočeského kraje, jehož trh práce je do značné míry spojen s hlavním městem; na posledním pořadí se některé kraje v minulosti střídaly, byl v roce 2010 nejnižší mzdový medián v Karlovarském kraji (20 100 Kč).

Předčasné důchody jako další charakteristiku problémů v sociální oblasti jsme zvolili podíly osob, které odcházejí do předčasného důchodu důvodem takového kroku samozřejmě nemusí být pouze problém při hledání vhodného zaměstnání, ale třeba i zdravotní stav a jistě existují i další důvody důvody sice nemáme úplně statisticky zmapovány (to je otázka spíše pro sociology), ale dá se předpokládat, že problémy při uplatnění na trhu práce jsou důvodem hlavním v grafu je vynesen celkový podíl osob, které odešly do předčasného starobního důchodu v populaci starobních důchodců; bohužel nemáme v územním členění k dispozici podíl předčasných důchodů z důchodů v příslušném roce nově přiznaných – v České republice se pohybuje kolem 30 % z grafu vidíte, že největší podíl předčasných důchodců je v Kraji Vysočina, v Pardubickém, Moravskoslezském a v Plzeňském kraji; naopak nejmenší podíl je v Praze, kde byl zároveň zaznamenán nejnižší nárůst obtížné uplatňování osob starších 50 let na trhu práce vedlo ve všech krajích k častějším odchodům do předčasného starobního důchodu nejčastěji se do předčasného důchodu odchází na Vysočině, nejpomaleji roste podíl příjemců předčasných důchodů v Praze

Hrubý domácí produkt vývoj hrubého domácího produktu ve srovnatelných cenách je patrný z grafů vložených v mapce zatím nemáme k dispozici údaje za rok 2010 , které budou zveřejněny (včetně revize dat od roku 1995) zřejmě koncem listopadu ale i tak jsou z grafu patrné rozdíly ve vývoji v jednotlivých krajích v některých krajích došlo k meziročnímu poklesu HDP již v roce 2008, v ostatních v roce 2009 proti roku 2007 byl zaznamenán největší pokles v Karlovarském a Libereckém kraji (o více než desetinu) naopak v Praze, Středočeském kraji a Jihomoravském kraji zůstal HDP nad úrovní roku 2007

Bytová výstavba – Jihočeský kraj

Počty hostů v HUZ

Životní prostředí - emise pozitivní vývoj v letech 2008 a 2009 v oblasti emisí souvisí s poklesem průmyslové výroby včetně výroby elektřiny z hnědého uhlí; na pokles produkce oxidů dusíku mimo to působilo i snižování intenzity dopravy v oblasti životního prostředí jsme zvolili 2 charakteristiky emise oxidů dusíku v přepočtu na jednotku plochy kraje se stále snižují (stejně jako emise dalších sledovaných látek) z kartogramu je patrném, že větším problémem jsou v Praze, Ústeckém a Moravskoslezském kraji Hlavní část snížení emisí proběhla již v 90. letech, kdy byla realizována řada investičních akcí na ochranu ovzduší v současné době se prostředky věnují spíše na údržbu a provoz těchto zařízení

Emise v Jihočeském kraji

Životní prostředí - odpady na rozdíl od snížení produkce podnikového odpadu v roce 2009 v souvislosti s poklesem průmyslové a stavební výroby se v letech 2008 a 2009 produkce komunálního odpadu zvyšovala relativně největšími producenty komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele jsou Středo-český kraj a Kraj Vysočina, tedy území s rozdrobenou sídelní strukturou a nižším podílem městského obyvatelstva. nejnižší objem komunálního odpadu na obyvatele byl v roce 2009 zjištěn v Královéhradec-kém kraji v tomto kraji je podíl odděleně sbíraných složek dlouhodobě nejvyšší větším problémem je nakládání s odpady, a to jak s odpady z hospodářské činnosti, tak s odpady z domácností do nakládání s odpady se věnuje v posledních letech většina investičních prostředků, které jsou vykládány na ochranu životního prostředí v souvislost s růstem životní úrovně se zvětšuje objem komunálního odpadu zároveň se ve všech krajích zvyšuje podíl odpadu tříděného

www.czso.cz Kde analýzy najdete www.praha.czso.cz www.stredocesky.czso.cz www.cbudejovice.czso.cz www.plzen.czso.cz www.kvary.czso.cz www.ustinadlabem.czso.cz www.liberec.czso.cz www.hradeckralove.czso.cz www.pardubice.czso.cz www.jihlava.czso.cz www.brno.czso.cz www.olomouc.czso.cz www.zlin.czso.cz www.ostrava.czso.cz