Ústav pedagogických věd FF MU

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Cíle a postupy empirického výzkumu
Advertisements

METODY A TECHNIKY VÝZKUMU
Vymezení a pojetí sociální práce
Sociologie – metody a techniky sociologického výzkumu
DOTAZOVÁNÍ v rámci kvantitativních i kvalitativních výzkumů
Didaktika fyziky jako vědecká disciplína
Výzkum (pedagogického zhodnocení) volného času
Metodologie historického výzkumu volného času
Kvalitativní výzkum.
ICT v životě základních škol
Analýza a popis pracovního místa
Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor
Předmět sociologie Věda společenská a behaviorální
Sociologický výzkum.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE Lucie Hučínová Výzkumný ústav pedagogický v Praze
KVANTITATIVNÍ NEBO KVALITATIVNÍ VÝZKUM?
Kritická analýza různých přístupů k vyučování SH
Švec Vlastimil - Krátká Jana - Kubiatko Milan - Pravdová Blanka
Metody sociálního výzkumu 2. Ročník LS 2010 Jabok, ETF 2. výukový blok.
Týden vědy Vliv sociálních interakcí na práci učitele Roman Švaříček.
Klára Šeďová, Jiří Zounek. Podporovaný Grantovou agenturou ČR Metodologie kvalitativně kvantitativní: 1. Fáze kvalitativní – sběr dat prostřednictvím.
Mgr. Karla Hrbáčková Metodologie pedagogického výzkumu
Děti a rodiče před televizí
Skupinové interview (Focus group)
Co se děje za zavřenými dveřmi? Komunikace ve školní třídě
TECHNIKY SBĚRU DAT KVANTITATIVNÍ KVALITATIVNÍ VÝZKUM VÝZKUM
Kvantitativní metody výzkumu v praxi
Sběr dat, tvorba výzkumného souboru PSY 118, PSY474 Metodologie psychologie (kvalitativní přístup) Přednáška 4 Prof.PhDr. Ivo Čermák, CSc.
Teorie vzdělávání dospělých
Androdidaktika Vzdělávání. Smyslem vzdělání je dosáhnout moudrosti, nejen prostého vědění J. A. Komenský.
PŘÍPADOVÁ STUDIE - zaměřuje se na podrobný popis a rozbor jednoho nebo několika málo případů. - výzkumná otázka: Jaké jsou charakteristiky daného případu.
Inovace pedagogických praxí na PdF MU: výzvy a očekávání
Základy sociální psychologie
Případová studie Seminář 2014.
Pedagogická komunikace
FSpS MU Androdidaktika Mgr. Lucie Mlejnková. Literatura Hroník, F.: Rozvoj a vzdělávání zamestnancu. Praha, GRADA 2007 Koubek,J.: Řízení lidských zdroju.
Základy pedagogické metodologie Mgr. Zdeněk Hromádka, Ph.D.
Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: posílení profesních kompetencí absolventů Opera č ní program Rozvoj lidských zdroj ů Evropský sociální fond.
E-learning z druhé strany: pohled studentů Jiří Zounek Ústav pedagogických věd FF MU A. Nováka Brno
Faktory ovlivňující rozvoj pedagogických dovedností studentů Jana Stávková.
Typy výzkumu  Kvantitativní  Kvalitativní  Smíšený  První zkoumá kolik lidí si co myslí atd …  Druhý co přesně si lidé myslí  Třetí je kombinací.
ETNOGRAFICKÉ INTERVIEW ● cíl: zjistit, jak zkoumané osoby interpretují svět kolem sebe ● raport - navození příjemné, uvolněné atmosféry ● informant - osoba,
Bidrmanová, Rintelová Učitelství praktického vyučování
Praxe ve školní psychologii Školní psychologie jako aplikovaná psychologická disciplína.
Ředitelé českých škol a jejich životní a profesní dráha
CO JE DŮLEŽITÉ VĚDĚT O KVALITATIVNÍM VÝZKUMU?
Co je důležité vědět o kvalitativním výzkumu? Předmět: Metodologie společenských věd 1. roč. NMgr. Soc. ped.
Základy pedagogické metodologie Kateřina Vlčková Katedra pedagogiky PdF MU PS 2015.
Od tématu k problému – druhy problému - hypotézy Východisko = problém Kvantitativní výzkum – musí mít vždy hypotézu? Kvalitativní výzkum – bez hypotézy?
Název příspěvku: K pedagogické přípravě učitelů SOŠ z pohledu edukátora Karel OURODA, Ph.D., Mgr. et Mgr. novinář a odborný pedagog Workshop partnerství.
Základy pedagogiky volného času Jihočeská univerzita - Teologická fakulta Bakalářské studium pedagogiky volného času ZS 2005/2006 Mgr. Michal Kaplánek,
Sociální práce s dětmi a mládeží Průběh semináře PROČ? Smysl a cíl CO? Čeho si všímáme? JAK? Způsob zjišťování údajů Pozorování, sběr údajů REFERÁTY Požadavky.
Pedagogika předmět disciplíny výzkum metody. předmět Pedagogiky = výchova (záměrné působení na rozvoj jedince) výchova = celoživotní proces rozvoj jedince.
Volný čas dětí a mládeže Průběh semináře PROČ? Smysl a cíl CO? Čeho si všímáme? JAK? Způsob zjišťování údajů Pozorování, sběr údajů REFERÁTY Požadavky.
Didaktika odborných předmětů jako vědní disciplína
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie PREZENTAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI MANAŽERA VE VYBRANÉM PODNIKU.
Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor
Praha, 1. – ročník mezinárodní konference k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků Profesní rozvoj pedagogů.
Workshop pro tazatele Bc. Petr Pavlíček Bc. Artem Vartanyan
Workshop k akčnímu výzkumu
T-expedice a kurzy NVD Mgr. Pavel Rušar.
Teorie vzdělávání dospělých
Rodičovské vzdělávání jako součást celoživotního učení Klára Šeďová
Úvod do kvalitativního výzkumu
Osobnost supervizora Jitka Navrátilová
KVALITATIVNÍ VÝZKUM - ÚVOD
ŠKOLNÍ PEDAGOGIKA ZÁKLADY PEDAGOGIKY DPS002 PS 2017
Metody sociologického výzkumu kvantitativní. MSV-KVANT Výuka v LS 2018
VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY
Metody pedagogiky.
Transkript prezentace:

Ústav pedagogických věd FF MU Objevit neobjevené: co dokáže kvalitativní výzkum Co je kvalitativní výzkum? Klára Šeďová: ICT a moc před tabulí Roman Švaříček: Životní příběh učitele experta Ústav pedagogických věd FF MU

I. část: Jak provádět kvalitativní výzkum 1. Kvalitativní přístup a jeho teoretická a metodologická východiska 2. Kritéria kvality kvalitativního výzkumu 3. Proces kvalitativního výzkumu a jeho plánování 4. Designy kvalitativního výzkumu 5. Metody sběru dat Zúčastněné pozorování Hloubkový rozhovor Ohniskové skupiny a skupinový rozhovor Pořizování videozáznamu jako metoda sběru dat Triangulace 6. Analýza kvalitativních dat 7. Psaní napříč kvalitativním výzkumem

II. Část: Příklady provedených kvalitativních výzkumů Klára Šeďová, Jiří Zounek: ICT a moc před tabulí Martin Sedláček: Škola a její ředitel Ondrej Kaščák: Přechodové rituály v mateřské škole Roman Švaříček: Zkoumání konstrukce identity učitele

Definice kvalitativního přístupu Kvalitativní přístup je proces zkoumání jevů a problémů v autentickém prostředí s cílem získat komplexní obraz těchto jevů založený na hlubokých datech a specifickém vztahu mezi badatelem a účastníkem výzkumu. Záměrem výzkumníka provádějícího kvalitativní výzkum je za pomocí celé řady postupů a metod rozkrýt a reprezentovat to, jak lidé chápou, prožívají a vytvářejí sociální realitu.

Životní příběh učitele experta Roman Švaříček Ústav pedagogických věd FF MU

Zkoumání učitele experta Podmínky výběru: 10 let praxe, kvalifikace, označen ředitelem a vedením, kolegy, velké znalosti předmětu kvalitativní výzkum biografický design životní historie, životní příběh Životní příběh (životní historie) umožňuje zachytit a interpretovat životní zkušenost jedinců, kdy učitel (respondent) je aktivním účastníkem výzkumného procesu Identita – internalizovaný životní příběh (McAdams, 2001) X internalizované vztahy (sociokulturní přístup) „Narativní identita“ – vzniká vyprávěním životního příběhu a je formována komplexem interakcí mezi učitelovými představami, prožitými událostmi, signifikantními druhými a celým kontextem sociálních zvyků a obyčejů (Ezzy, 1998) Role interpretace a sociálního konstruování Identita založena na skutečných událostech, které jsou „fiktivně“ interpretovány, konstruovány jedincem v interakcích a dialogu s ostatními (dlužno dodat, že zároveň i v jakémsi „fiktivním dialogu“ se sebou samým – tedy v jedincově přemýšlení o sobě samém)

Sběr dat Hloubkové rozhovory s učitelem (8x1,5hodiny) Pozorování výuky učitele (2-3 dny) Rozhovor s vedením Rozhovor s kolegou (pouze v některých případech) Dokumenty školy,…

Zkoumaní učitelé učitel počet let praxe stupeň ZŠ Petr 20+ II. František 10 Kateřina Zdena I. Vendula 20 Marta

Výzkumné otázky Hlavní výzkumná otázka: Jak učitel dospěl do současné pozice učitele experta? Specifické výzkumné otázky: Jaká je identita učitele a jak ji učitelé vytvářejí? Proč učitelé pracují na své identitě? Jak se vyvíjejí názory, metody a poznatky učitele experta?

Identita učitele 1) neexistuje pouze jedna identita 2) existují dvě dimenze při popisu identit jedince: sociální, odvozená od jeho členství v různých sociálních skupinách (učitelů) osobní, založená na specifických psychologických charakteristikách, které jedince prostřednictvím jeho vlastního osobitého vnímání odlišují od ostatních lidí Identita učitele – jedna z možných identit jedince, jehož povoláním je učitel Výzkumy věnované profesní identitě učitele – na rozhraní mezi pedagogickými a psychologickými přístupy k vývoji učitele. Vývoj učitele tak může být chápán také jako vývoj jeho identity v průběhu kariéry, přičemž pojem identita primárně vychází z psychologického pohledu na vývoj jedinců – jde o utváření jejich adekvátního pojímání sebe sama jakožto učitelů. Identitu učitele lze chápat jako internalizaci vztahů s okolím, přičemž obecně platí, že nejen žáci mění své myšlení na základě interakcí s učitelem, ale i učitelé se vyvíjejí pod vlivem svého okolí (hlavně zkušenějších kolegů)

Identita učitele Nejpodstatnějším motorem změny a především dalšího rozvoje pro učitele bylo rozhodnutí k tvorbě vlastní identity. Snow a Anderson (1987) to nazývají jako práce na identitě, což zahrnuje aktivity k vytvoření, prezentování a zachování identit.

Začínající učitel Šok z reality (očekávání se nevyplnila) Zvládání disciplíny a kázně (moc) Nedostatečná pregraduální příprava? Podpora k hledání vlastní cesty Hledání vlastní identity učitele: verbální distancování

Čas se rozhodnout Připsána profesní identita začínajícího učitele – je dočasná Tlak od okolí Rozhodnutí: přijetí identity učitele?

Progresivní učitel Zvolena identita progresivního učitele Hodnoty učitele Identita ideálního učitele Vycházení za hranice třídy Oba učitelé začali kopírovat „úspěšná“ řešení od svých kolegů, což se nejen ukázalo jako nefunkční, ale zejména naráželo na osobní přesvědčení (například rady kolegů k přijetí autoritářského stylu výuky). Při hledání identity tedy sehrávají zásadní roli hodnoty učitele (humanismus, spravedlnost k žákům) a jeho osobní přesvědčení (didaktické a pedagogické teorie). Janssens a Kelchtermans (1997) považují tyto dva faktory za nejdůležitější pro formování identity učitele.

Učitel expert Připsána identita experta Publikum Nové role jako odměna Aktivní nespokojenost V této fázi vývoje učitelů je jim okolím připisována sociální identita zkušeného učitele, a to na základě jejich dlouhodobé práce na identitě. Identita je jim přisouzena na základě znaků (vnějších projevů) předchozí identity progresivního učitele, kterými mohou být: pracovat několik hodin každý den přesčas, ale ve škole, nikoliv doma (František: „Já jsem ve škole ze všech úplně nejdýl“), oddanost učitelskému povolání, debatovat s kolegy o nových metodách, zapojení se do činností přesahujících rámec povinností dané rolí učitele (kroužky, projekty, divadlo, počítačová učebna, studovna), účast na seminářích a kurzech dalšího vzdělávání, neustále proklamovaná snaha po lepších metodách výuky odborné knihy na vlastním stole apod.

začínající učitel učitel expert

začínající učitel progresivní učitel učitel expert 0-2 3-7 8- šok z reality rozhodnutí práce na identitě ideální učitel

začínající učitel progresivní učitel učitel expert 0-2 3-7 8- vztah žák-učitel širší rovina třídy rovina školy sledování vlastního jednání vykročení ze školy

Složky ovlivňující identitu učitele ROLE -profese -učitel -třídní učitel -zástupce SOCIÁLNÍ SITUACE -interakce -emoce -vycházení ven IDEÁLNÍ UČITEL HODNOTY -humanismus -spravedlnost -morální a etická stanoviska OSOBNÍ PŘESVĚDČENÍ -didaktické teorie -pg teorie KONTEXT ŠKOLY KRITICKÉ OKAMŽIKY OSOBNÍ