EKOLOGIE

EKOLOGIE věda o vztahu mezi organismy a prostředím a mezi organismy navzájem oikos – obydlí logos – nauka,věda definici pojmu ekologie vymyslel r. 1866 Ernst Haeckel ekologie obecná speciální

podle úrovně, na níž jsou vztahy studovány: autekologie studuje vztahy na úrovni jedince demekologie studuje vztahy na úrovni populací synekologie studuje vztahy na úrovni společenstev a ekosystémů

podle typu organismu, jímž se ekologie zabývá: ekologie bakterií, rostlin, hub, živočichů, člověka podle typu prostředí (biotopu): ekologie vod, půd, lesa, řek, krajinná ekologie

Ekologická valence rozmezí podmínek, v nichž je organismus schopen existovat

stenoekní druh druh vázaný na úzce vymezené podmínky existence (s úzkou ekologickou valencí) euryekní druh druh snášející podmínky prostředí ve velkém rozsahu (se širokou ekologickou valencí)

Euryekní druh zmije obecná

Stenoekní druh často jejich přítomnost poukazuje na nějaký faktor prostředí, jehož přítomnost indikují = bioindikátory rak říční kopřiva dvoudomá

Ekologická nika n-rozměrný prostor, daný podmínkami prostředí, v nichž je určitý druh schopný přežívat a uchovávat populaci

Areál každý druh na Zemi obývá jen určité území, podle své ekologické valence = areál areál výskytu bizona areál výskytu velblouda a lamy

Stanoviště - biotop každý organismus žije v přírodě v určitém prostředí, které mu poskytuje ty nejlepší podmínky pro život = stanoviště (biotop) typy biotopů vodní toky a nádrže mokřady a pobřežní vegetace prameniště a rašeliniště skály, sutě a jeskyně lesy křoviny a další ...

Naleziště druhu biotop, ve kterém byl již výskyt určitého druhu konkrétně prokázán např. nalezištěm (lokalitou) výskytu druhu tučnice česká (Pinguicula bohemica) je mokřadní louka u České lípy v ČR

Kosmopolitní druh druh vyskytující se všude na Zemi, kromě nehostinných oblastí na pólech např. některé druhy mikroorganismů, ptáků, plazů

Orlovec říční (Pandion haliaëtus)

Ekotypy adaptací na různé podmínky (např. vlivem geografické pozice) se v rámci jednoho druhu rozlišují odlišné formy = ekotypy

Endemit druh, který žije pouze na jediném místě na Zemi

tučnice česká (Pinguicula bohemica) - endemit ČR

relikt zbývající populace druhu, jež se vyskytoval dříve na velké části území např. Eurasie a dnes se vyskytuje už jen v malém areálu např. ve střední Evropě glaciální relikt zbývající populace druhu, jež zůstal v určitém území jako pozůstatek populace, jež tu byla rozšířena během doby ledové (glaciálu)

Ostružiník moruška (Rubus chamaemorus) - glaciální relikt

Autochtonní druh druh, který je na daném území (např. v ČR) původní třemdava bílá

Allochtonní druh druh, který je na daném území nepůvodní, zavlečený z jiné části Země netýkavka malokvětá

Synantropní druh druh doprovázející člověka, vázaný způsobem života na lidská sídla a jejich okolí mravenec faraón peťour maloúborný

jedinec populace společenstvo ekosystém

Ekosystém – sladkovodní rybník

Ekoton přechodné společenstvo organismů na hranici dvou ekosystémů zpravidla se zde vyskytují druhy obou ekosystémů společně, proto je ekoton vždy druhově velmi bohatý např. ekoton na hranici lesa a louky, ekoton porostů břehové vegetace na rozhraní rybníka a louky

Ekoton

Organismus a prostředí každý organismus může žít pouze v prostředí, které odpovídá jeho ekologické valenci tzn. všechny podmínky prostředí musí být organismus schopný přežít podmínky prostředí abiotické (sluneční záření, teplota...) biotické (souhrn vlivů ostatních organismů na život jedince)

Abiotické podmínky prostředí sluneční záření teplota prostředí voda půda atmosféra