Inovační technologie v odborných předmětech a odborném výcviku Projekt CZ.1.07/1.1.38/01.0015 Inovační technologie v odborných předmětech a odborném výcviku uměleckých řemesel a oborů gastro TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Modul M3 Techniky inkrustace a intarzie dřeva. Povrchová úprava dřeva šelakovou politurou Určeno pro studenty oboru Uměleckořemeslné zpracování dřeva / 2. a 3. ročník autor Ing. Lubomír Kacálek
Vykládání nábytku II. Inkrustace Historie vzniku Materiály Způsob výroby Užití materiálů na výrobcích Motivy inkrustace Názorné ukázky realizací
Historie inkrustace Je to nejstarší způsob vykládání nábytku. Tuto techniku používali již ve starém Egyptě. V pozdějších dobách byl inkrustovaný nábytek výsadou vyšších vrstev a bohatší společnosti. Původně pracná technika vysekávání ornamentu do masivního podkladu, vkládání a přilepování jiných dřev s odlišným směrem vláken do takto připraveného podkladu změnila modernější technologie zpracování masivního dřeva ve formě dýh. Na masivní dřevěný podklad se používalo i ostatních materiálů např. perleti, rohoviny, mramoru, různých dřev a zvířecích kostí. V našich zemích byla tato technika uplatňována hlavně v období selského baroka(18. a 19. století)
Materiály – dřevo jako základ Dřevo jako základ této zdobné techniky se používalo dle vlastní skladby a kombinace inkrustace s přihlédnutím ke konečnému efektu celého díla. Do základních a podkladových vrstev inkrustace se nejvíce hodily dřeviny dub, ořešák, olše.
Materiály – dřevo jako základ Na vykládání se používaly dřeviny tvrdší a barevně výraznější jako je např. javor, lípa, švestka, hruška, jilm, akát. Později se na inkrustaci aplikovaly i exotické dřeviny se svou výraznou kresbou (mahagon, macassar, zebrano, vavona-kořenice).
Materiály - slonovina Slonovina je to zubovina sloních klů. Má velkou tvrdost, hutnost a pružnost v barvě bílé, později nažloutlé. Nepravá slonovina je vyrobena z polyesteru a má téměř identické vlastnosti jako pravá slonovina. Dobře se opracovává, soustruží, ořezává i leští.
Materiály - rohovina Rohovina, jinak také keratin je stavební bílkovina, je nerozpustná ve vodě, má vláknitou strukturu a je tvárná. Dobře se řeže, brousí a leští. Stejně jako slonovina i rohovina se dá přibarvovat na potřebný odstín. Získává se z rohů domácích i divokých zvířat.
Materiály – želvovina Želvovina je přírodní materiál, který se získává z krunýře mořské želvy. Nejčastěji má jasně žlutou až medovou barvu, bohatě posetou tmavě červenými až hnědými skvrnami. Jedná se o rohovinové desky, které mají strukturu rostlou do všech stran, a tím poskytuje tento materiál dobré vlastnosti pro zpracování. Dá se dobře leštit a teplem tvarovat. Želvovina se používala k vykládání nábytku, zdobení luxusního stříbrnického zboží jako pudřenky a tabatěrky.
Materiály – kost Kost je tvrdá hmota s mineralizovanou strukturou, velmi pevná, dlouhodobě stabilní. Barva kosti je bílá, někdy lehce nažloutlá s výraznější tmavší stopou stavební struktury. Dá se poměrně dobře opracovávat a vykazuje homogennost. Pro vykládání nábytku se používaly zvířecí kosti, jež se mnohdy také přibarvovaly.
Materiály - perleť Perleť je vyhledávána již od nepaměti díky své fascinující kresbě a patří mezi nejzajímavější přírodní materiály používané při výrobě nábytku, hudebních nástrojů, hraček apod. Materiál se snadno leští a je dostupný v různých barevných odstínech. Přibližná tloušťka perletí je 1 až 2 mm.
Způsob výroby inkrustace Jde o vykládání povrchu nábytku různě silnými kousky dřev vlepených do masivního okolí – lůžka. Do plochy jsou zasekány výřezy nebo vydlabány lůžka a do nich je vložen stejný materiál s jiným směrem kresby dřeva nebo i odlišný materiál a fixován klihem.
Způsob výroby inkrustace Klih – vyroben z kostí nebo kůží jatečních zvířat. Není odolný vodě, plísním ani biologickým škůdcům, přilne dobře ke všem materiálům a po zahřátí je možné každý díl inkrustace opakovaně sejmout či odstranit. Do podkladu se kousky dřev přilepovaly klihem. Při změnách teploty a vlhkosti však klih povolil, nabobtnal nebo se rozpouštěl. Ornament se od plochy nazvednul a často utrpěl na své celistvosti a trvanlivosti. Velký problém pro trvanlivost inkrustace představovala i nesourodost používaných materiálů. Jejich různá roztažnost a jiná reakce na vzniklou změnu prostředí způsobovala odpadávání některých výzdob z plochy.
Chebská technika Jednou z mála domácích technik nesoucí název podle místa vzniku a největšího rozšíření. Řadí se k technikám kombinovaným, ale svým pojetím je naprosto výlučná, proto ji považujeme za samostatnou nábytkářskou zdobnou techniku. Chebská technika je v podstatě inkrustace kombinovaná s řezbou, ale její provedení je velmi složité a ojedinělé. Do masívního dřeva jsou vkládány kousky dřev jiného druhu i přibarveného materiálu tak, aby již barevnost sama vytvářela konkrétní obraz a vykládání přitom dostatečně převyšovalo plochu ostatního masívu. Řezba je provedena většinou technikou basreliéfu právě na inkrustovaných částech. Materiál na dílky inkrustace se tvaruje a vybírá podle toho, co má znázorňovat. Dá se říci, že základem chebské techniky je inkrustace v inkrustaci, zvýrazněná dřevořezbou inkrustace.
Chebská technika Motivem obrázků jsou většinou krajinky s architekturou a žánrové výjevy. Malé obrázky jsou orámovány holandským štábkem. Technika vznikla v baroku a používala se do konce minulého století. Jsou jí zdobeny hlavně menší sekretáře, šperkovnice, zásuvky psacích stolů, zbraně, tabatěrky a jiné drobné předměty denní potřeby. V lidovém nábytkářství se nevyskytuje, protože je výrobně i výtvarně velmi náročná a předpokládá skutečně mistrné provedení.
Motivy inkrustace Motivem byl hlavně geometrický obrazec (linka, čtverec, obdélník, trojúhelník, hvězda). Vyskytují se i figurální a rostlinné motivy. Na lidovém nábytku převládá motiv ptáků. Na některých honosných kouscích pak byly znázorněny celé biblické a žánrové výjevy nebo prvky architektury. Najdeme ji i na pažbách kuší, pušek a bambitek, zde jsou provedeny drobněji a velmi precizně. Motivy působí jako miniatury, bývají z dražších materiálů a přitom jsou poutavé a krásné.
Ukázky inkrustace
Ukázka kombinované techniky /vykládání různými materiály/
Kontrolní otázky 1. Jaké dřeviny na podklad se nejčastěji používalo při inkrustaci? 2. Čím se vlepovaly kousky dřev do předem připraveného podkladu? 3. Co je to lůžko v technice inkrustace? 4. V čem je Chebská technika originální a jedinečná? 5. Jakých jiných materiálů se používá pro inkrustaci dřeva?
Odpovědi z kontrolních otázek 1. Dub letní a zimní - je to dřevina s velmi výraznou a charakteristickou kresbou, kruhovitě pórovitá, velmi trvanlivá a odolná působením vnějších vlivů. Má pevná dřevní vlákna, dobře se opracovává nástroji a je velmi homogenní. Celkově působí jako podkladové dřevo „pevným dojmem“ a je stabilní po dlouhou dobu. Někdy reaguje s agresivnějšími látkami jako je kov, pot a jiné organické látky ( mění barvu). 2. Kostní klih – patří mezi přírodní živočišná lepidla, jež se získají z kůží a kostí jatečních zvířat. Je to po staletí používané lepidlo s dobrou zpracovatelností, avšak není odolné vlhkosti a po čase povoluje svou pevností.
Odpovědi z kontrolních otázek 4. Je to vlastně kombinovaná technika a to inkrustace v inkrustaci. Je doplněna poloplastickou řezbou a spolu s přibarvováním dřev, jež přibližují vytvořený obraz realitě a tak vlastně vznikne realistický obraz (obdoba fotografie). 3. Vydlabané místo - v předem připraveném a masivním základě dřeva, jež se vytvoří ručními dláty nebo někdy i frézováním. Je vytvořena kolmá nebo konická drážka do podkladu do hloubky maximálně 10mm. Do ní jsou následně kladeny a vlepovány kousky jiných dřev nebo materiálů. 5. Slonovina, rohovina, želvovina, kost, perleť ale i nejrůznější kovy( mosaz, cín, zlato, stříbro).
Literatura MILLER, J. Nábytek (světové slohy od Antiky až po současnost). 1. vydání Praha : Slovart, 2006 COOK, W. Restaurování a opravy nábytku. Rebo, 2005 http://wikipedia.org http://www.dyhy.cz http://www.hurdygurdy.com/images/options http://www.monarchcrafts.com/marble-inlay-panels http://www.interiery-truhlarstvi.cz