Lipidy jsou estery vznikající reakcí vyšších mastných kyselin a alkoholů alkohol glycerol =propan – 1,2,3 - triol = glycerin

vyšší mastné kyseliny k. palmitová k. stearová k. olejová

d) k. linolová e) k.linolenová f) k. arachidonová g) k. laurová h) k. myristová

lipidy dělíme na jednoduché a složené jednoduché lipidy – tuky, oleje a vosky b) složené lipidy – fosfolipidy, glykolipidy, lipoproteiny

úlohy lipidů: stavební látky buňky – tvoří membránové organely zdroj energie - rozpouštědla vitamínů (A,D,E,K) tepelná izolace těla organismů ochrana těla organismů

Molekuly fosfolipidů tvoří membránové organely (cytoplazmatickou membránu apod.)

tuleň grónský

tuleň grónský – podkožní vrstva tuku má termoizolační úlohu

zdroje vitamínů A,D

zdroje vitamínů E, K

vrstva vosku chrání plody (slivoň švestka)

Jednoduché lipidy pevné - tuky (rostlinné - tzv. margaríny, živočišné) – estery glycerolu a nasycených MK kapalné – oleje (rostlinné, živočišné) – estery glycerolu a nenasycených MK

margaríny (rostlinné tuky)

živočišné tuky

olivový olej

slunečnicový olej

palmový olej

rybí olej

esterifikace – reakce, kterou vznikají tuky nebo oleje (triacylglyceroly, estery) př. esterifikace reakce 3 molekul kyseliny palmitové s glycerolem produkty: 3 molekuly vody a tripalmitoylglycerol = triacylglycerol =tuk

Výroba margarinu suroviny potřebné pro výrobu: rostlinný olej (palmový, řepkový), rostlinný tuk, voda, emulgátory, barviva, syrovátka, sušené mléko, vitamíny rozpustné v tucích, barviva, chlorid sodný, nenasycené MK

kyselá hydrolýza tuků – produktem jsou karboxylové kyseliny a glycerol využití: výroba svíček zásaditá hydrolýza tuků – produktem jsou soli karboxylových kyselin a glycerol touto reakcí se vyrábí mýdla (pevná a kapalná)

referát: Mýdla - výroba mýdla, typy mýdel, čistící schopnost mýdla, srážení mýdel tvrdou vodou, výroba mýdel v ČR

ztužování olejů – v této reakci reagují nenasycené MK obsažené v olejích s vodíkem, vznikají tak nasycené MK z oleje se tak stává tuk, který je odolný vůči kyslíku a mikroorganismům reakce probíhá za zvýšené teploty žluknutí tuků a olejů – v této reakci dochází vlivem vzdušného kyslíku k oxidaci nenasycených MK vázaných v tucích nebo olejích vznikají aldehydy a ketony a karboxylové kyseliny např. kyselina máselná

vosky – estery vzniklé z vyšších alkoholů (cetylalkohol – C16, cerylalkohol – C26, myricylalkohol – C30) a z mastných kyselin rostlinné vosky – plody a listy rostlin živočišné vosky – včelí vosk (výroba pláství), lanolin

1.fosfolipidy – jejich molekuly mají hydrofilní a hydrofóbní část hydrofilní část umožňuje vytvářet ve vodném prostředí dvojvrstvy molekuly fosfolipidů tvoří membránové organely (cytoplazmatická membrána, mitochondrie, chloroplast apod.) v buňce a) fosfoacylglyceroly – vznikají z glycerolu, 2 MK, H3PO4 a cholinu (aminoalkohol), např. lecitin

b) sfingomyeliny – místo glycerolu obsahují sfingosin (aminoalkohol), tvoří axony nervových buněk 2. glykolipidy podle sacharidu je dělíme na: cerebrosidy – sacharidem je galaktóza, výskyt – neurony CNS gangliosidy – sacharidem je galaktóza a glukóza, výskyt – neurony CNS

LECITIN

3.lipoproteiny – mají hydrofilní a hydrofóbní část vznikají z cholesterolu, triacylglycerolu a proteinů lze je dělit dle chemického složení a dle velikosti jejich molekul na chylomikrony, LDL, HDL, VLDL lipoproteiny výskyt – membrány buněčných organel, cytoplazma buněk