Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů Šárka Kocumová

Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů Cíl výzkumu: analýza názorů rodičů jedinců s narušenou komunikační schopností na integraci do běžných typů škol v regionech Trutnovsko, Náchodsko a Rychnovsko. Dílčí cíle měly zanalyzovat důvody rodičů pro integraci a důvody rodičů pro vzdělávání v základní škole logopedické. Jednalo se o výzkum kvantitativní za použití techniky dotazníku. Vlastní výzkum byl proveden v měsících únoru až březnu 2007.

Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů Základní soubor = respondenti z řad rodičů jedinců s narušenou komunikační schopností, kteří plní povinnou školní docházku, z regionů: Trutnovsko, Náchodsko a Rychnovsko a u nichž probíhá pravidelná logopedická intervence. Rodiče klientů SPC Náchod, kterým je poskytována individuální logopedická péče zaměstnankyněmi tohoto SPC. Rodiče klientů, kterým je poskytována individuální logopedická péče školskou logopedkou ve Dvoře Králové nad Labem. Rodiče klientů, kterým je poskytována individuální logopedická péče klinickými logopedkami působících v logopedické ambulanci a na poliklinice v Náchodě.

Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, navrátilo se 74 dotazníků, návratnost dotazníků byla tedy 62 %. Dotazník se skládal z 27 otázek, z toho bylo 20 otázek uzavřených a 7 otázek polootevřených. Otázky byly rozděleny do tří částí: první část tvořily otázky demografického rázu druhou část tvořily otázky zjišťující věk, druh narušené komunikační schopnosti a formu vzdělávání dítěte třetí část představovaly otázky, jež měly zjistit postavení dítěte ve třídě z pohledu rodičů.

Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů Na úvod byla zařazena písemná instruktáž k vyplnění dotazníku. Dotazníky byly předány rodičům: zaměstnankyněmi SPC Náchod školskou logopedkou za Dvora Králové nad Labem klinickými logopedkami z Náchoda zástupkyní ředitele Základní školy logopedické Hořičky, kterým byla před distribucí dotazníků poskytnuta slovní instruktáž.

Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 74 rodičů žáků s narušenou komunikační schopností. 41 respondentů představovali rodiče, jejichž děti se vzdělávají na Základní škole logopedické v Hořičkách (soubor N1) 33 respondentů zastupovalo rodiče dětí, které navštěvují běžnou základní školu (soubor N2). Pro výzkum byl stanoven cíl, dílčí cíle a hypotézy, které byly verifikovány.

Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů Hypotéza H 1: „Rodiče bydlící ve městě volí integraci jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než rodiče bydlící na vesnici.“ Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“ Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“ Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“

Hypotéza H 1: „Rodiče bydlící ve městě volí integraci jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než rodiče bydlící na vesnici.“ n = 74 frekvence % vesnice 30 41 město 44 59 celkem 74 100

Hypotéza H 1: „Rodiče bydlící ve městě volí integraci jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než rodiče bydlící na vesnici.“ n = 41 frekvence % vesnice 21 51 město 20 49 celkem 41 100

Hypotéza H 1: „Rodiče bydlící ve městě volí integraci jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než rodiče bydlící na vesnici.“ n = 33 frekvence % vesnice 9 27 město 24 73 celkem 33 100

Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“ n = 74 frekvence % neukončené základní základní 8 11 střední bez maturity 33 45 střední s maturitou 26 vyšší odborné 3 4 vysoko-školské 5 celkem 74 100

Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“ n = 74 frekvence % nižší vzdělání 41 56 vyšší vzdělání 33 44 celkem 74 100

Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“ n = 41 frekvence % neukončené základní základní 7 17 střední bez maturity 21 51 střední s maturitou 12 29 vyšší odborné vysoko-školské 1 3 celkem 41 100

Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“ n = 41 frekvence % nižší vzdělání 28 68 vyšší vzdělání 13 32 celkem 41 100

Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“ n = 33 frekvence % neukončené základní základní 1 3 střední bez maturity 12 36 střední s maturitou 14 43 vyšší odborné 9 vysoko-školské celkem 33 100

Hypotéza H 2: „Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním.“ n = 33 frekvence % nižší vzdělání 13 39 vyšší vzdělání 20 61 celkem 33 100

Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“ n = 72 frekvence vývojová dysfázie 28 afázie mutismus huhňavost 3 palatolalie 1 koktavost breptavost dyslalie 31 dysartrie SPU 8 porucha hlasu SPŘ 7 celkem 85

Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“ n = 39 frekvence vývojová dysfázie 18 afázie mutismus huhňavost palatolalie koktavost breptavost dyslalie 21 dysartrie 1 SPU 5 porucha hlasu SPŘ 2 celkem 47

Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“ n = 39 frekvence dyslalie 13 dyslalie + OVŘ 1 dyslalie + vývojová dysfázie dyslalie + SPU 4 dyslalie + SPŘ vývojová dysfázie 15 vývojová dysfázie + SPŘ vývojová dysfázie + OVŘ SPU dysartrie celkem 39

Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“ n = 33 frekvence vývojová dysfázie 10 afázie mutismus huhňavost 3 palatolalie 1 koktavost breptavost dyslalie dysartrie 2 SPU porucha hlasu SPŘ 5 celkem 38

Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“ n = 33 frekvence dyslalie 10 vývojová dysfázie 8 vývojová dysfázie + SPŘ 1 vývojová dysfázie + SPŘ + SPU huhňavost + breptavost dysartrie + SPU huhňavost 2 palatolalie koktavost 3 SPŘ dysartrie SPU celkem 33

Hypotéza H 3: „Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace.“ n = 28 frekvence % ZŠ logopedická 18 64 běžná ZŠ 10 36 celkem 28 100

Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“ n = 74 frekvence % ano 73 99 ne 1 celkem 74 100

Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“ n = 73 frekvence běžná MŠ 55 speciální třída při běžné MŠ 11 MŠ logopedická jiný typ MŠ 4 celkem 81

Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“ n = 41 frekvence běžná MŠ 31 speciální třída při běžné MŠ 4 MŠ logopedická 11 jiný typ MŠ 2 celkem 48

Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“ n = 41 frekvence běžná MŠ + speciální třída při běžné MŠ 2 běžná MŠ + MŠ logopedická 3 běžná MŠ + jiný typ MŠ 1 běžná MŠ 25 MŠ logopedická + speciální třída při běžné MŠ 7 speciální třída při běžné MŠ jiný typ MŠ celkem 41

Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“ n = 32 frekvence běžná MŠ 23 speciální třída při běžné MŠ 7 MŠ logopedická jiný typ MŠ 2 celkem 32

Hypotéza H 4: „Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace.“ frekvence MŠ logopedická 11 ZŠ logopedická

Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů – další výsledky Z dotazníkového šetření vyplývá, že se většina rodičů (80 %) domnívá, že jejich dítě má nárok na vzdělávání v běžném typu škol, přičemž svůj názor odůvodňují tvrzeními, že je to dítě jako každé jiné, a nebo, že je pro dítě vhodné vyrůstat mezi zdravými vrstevníky. jen 41 rodičům byla poskytnuta pomoc při výběru školy – SPC (18), PPP (7), logopedka v logopedické poradně (4), zaměstnanci ZŠ (4). rodiče při výběru typu školy zastávají názor v 77 %, že jejich děti získají shodné vzdělání jak na běžné ZŠ, tak na ZŠ logopedické. Zároveň si nemyslí, že by běžná ZŠ poskytovala lepší vzdělání než ZŠ logopedická. Z dotazníkového šetření vyplývá, že volbu typu školy rodiči ovlivňuje druh a stupeň NKS ovlivňuje doporučení odborného pracoviště ovlivňuje i postavení dítěte, které v daném kolektivu zaujímá či by zaujímalo.

Integrace žáků s narušenou komunikační schopností z pohledu rodičů – shrnutí Rodiče bydlící ve městě volí integraci jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než rodiče bydlící na vesnici. Rodiče s vyšším dosaženým vzděláním integrují své dítě častěji než rodiče s nižším dosaženým vzděláním. Rodiče dětí s vývojovou dysfázií častěji volí vzdělávání svého dítěte v základní škole logopedické než formu integrace. Rodiče dětí s narušenou komunikační schopností, jejichž dítě navštěvovalo mateřskou školu logopedickou před plněním povinné školní docházky, volí základní školu logopedickou jako formu vzdělávání svého dítěte častěji než formu integrace. Většina rodičů zastává názor, že jejich dítě má právo na vzdělání v běžném typu školy. Volbu typu školy ovlivňuje poradenský systém, druh a stupeň NKS,postavení dítěte, které v daném kolektivu zaujímá či by zaujímalo.