POPULACE

Populace soubor jedinců jednoho druhu (ve všech vývojových stádiích), kteří žijí v určitém čase na určitém místě např. celosvětová populace člověka, populace křováků v Africe, populace lipnice hajní v Českém krasu ekologií populací se zabývá = demekologie

populace prvosenky jarní v doubravě v Českém krasu

populace běláska zelného na louce kukla – housenka – dospělý motýl

Populace populace je živý systém, v němž se projevují biologické vlastnosti jedinců, ale i biologické vlastnosti celé skupiny (populace) vlastnosti populací: hustota populace růst populace oscilace a fluktuace rozmístění populace struktura populace

Hustota populace vyjadřuje se počtem jedinců v populaci nebo jejich biomasou na jednotku plochy či objemu hustota nebo-li denzita, abundance např. počet střevlíků na 1m2 hustota populací velkých predátorů je vždy menší, než hustota konzumentů nižšího řádu (např. hrabošů) na 10 ha pole bude žít jediný pár poštolek, ale tisíce hrabošů

Biomasa Vzhledem k tomu, že velikosti jedinců v rámci jednoho druhu jsou rozdílné, přepočítává se hustota na hmotnost živé váhy = biomasy. např. posečeme-li na louce 1m2 porostu lipnice luční a zvážíme-li hmotnost posečené hmoty, dostaneme biomasu na jednotku plochy

Hustota populace podléhá změnám: fluktuace = kolísání populace během několika let – dlouhodobé kolísání oscilace = kolísání hustoty populace během jediného roku, někdy i měsíce... – krátkodobé kolísání Kolísání hustoty populací závisí na charakteru rozmnožování druhu, na vnějších podmínkách – predátoři, potrava, podnebí, choroby.

příklad fluktuace – reakce kořist - dravec

příklad fluktuace – reakce kořist - dravec

fáze gradační křivky N = počet jedinců (gradace)

Rozmístění (rozptyl) populace organismy v rámci populace bývají v krajině rozmístěny zpravidla nenáhodně, nerovnoměrně rozptyl populace závisí na potřebě životního prostoru, na potravě, na sociální struktuře populace...

Struktura populace podle pohlaví – poměr samců a samic v populaci podle věku – poměr mladých a starších jedinců sociální struktura – vztahy a postavení jedinců (hierarchie) v rámci populace

struktura populace podle pohlaví obvykle je v populacích poměr pohlaví 1:1 u partenogeneticky se rozmnožujících populací jsou přítomny pouze samice!!! u přemnožené populace hrabošů polních je častý poměr samců ku samicím 1:6 partenogeneticky se množící populace mšic – v populaci jsou jen samice!

Věková struktura populací pyramida – velké množství mladých jedinců zvon – stálá populace, hodně mladých a starších jedinců, kteří se rozmnožují urna – velký podíl starých jedinců, neschopných rozmnožování

Sociální struktura populace hierarchie v tlupě goril

Růst populace podobně jako jedinec, i populace se vyvíjí, roste, stárne, zmenšuje se, odumírá... růst populace závisí na: množivosti (natalitě) úmrtnosti (mortalitě) stěhování (migraci)

Natalita množivost je přímo závislá na rychlosti metabolismu jedinců v populaci, nepřímo pak závisí na jejich velikosti např. natalita je vyšší u prvoků a myší než u kopytníků a slonů...

Mortalita úmrtnost je vždy nejvyšší u mláďat u některých populací např. krokodýli, vrabci, motýli je úmrtnost vysoká někdy až 99% způsobují ji nemoci, paraziti, predátoři, prostorová a potravní konkurence jiných druhů, nepřízeň počasí

S = sigmoidální křivka – působí omezující faktory prostředí únosná kapacita prostředí S = sigmoidální křivka – působí omezující faktory prostředí J = exponenciální křivka – chybí omezující faktory prostředí

Prostorová aktivita populací k prostorové aktivitě populací dochází jednak v rámci teritoria (vyhledávání optimálních potravních zdrojů, úkrytů před predátory, sexuálních partnerů) nebo též mimo teritoria na dosud neobývaná území, pak mluvíme o expanzi druhu nebo na území, kde se pravidelně populace vyskytuje v určitých obdobích – migrace populací

invazní populace ondatry pižmové – r invazní populace ondatry pižmové – r. 1905 byla malá populace (původní v S. Americe) vysazena u Dobříše v ČR O 30 let později obývaly ondatry již celou střední Evropu až po Alpy!

invazní klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella) Poprvé objevena r. 1986 v Makedonii, v ČR v r. 1993. Dnes se vyskytuje nejen v celé ČR, ale též v celé stř. Evropě

migrace stěhování z klimatických důvodů se zpětným návratem (stěhovaví ptáci) migrace za účelem rozmnožování anadromní migrace – z moře do řek katadromní migrace – z řek do moře migrace za potravou migrace vertikální z hor do nížin v době vysokého sněhu

migrace pakoní hřivnatých v Africe - za potravou

monarcha stěhovavý (Danaus plexippus)

ptačí migrace

úhoř říční – katadromní migrace losos severoatlantský - anadromní migrace

migrace soba polárního

vertikální migrace kamzíků kamzík horský (Rupicapra rupicapra)

Vztahy mezi populacemi populace na sebe mohou působit: pozitivně negativně neutrálně – neovlivňují se

Pozitivní vztahy mezi populacemi mutualismus (symbióza) protokooperace aliance komenzálismus

Symbióza soužití je nezbytné pro oba druhy např.: většina vstavačovitých rostlin nepřežívá, pokud zahynou mykorhitické organismy na jejich kořenovém systému rak poustevníček si pěstuje sasanky na ulitě

hlízky bakterie rodu Rhizobium na kořenovém systému vyšší rostliny

Gunera mexicana v jejích listech žijí sinice schopné fixace vzdušného dusíku

Protokooperace vzájemně prospěšné sdružování některých druhů např. hnízdiště některých druhů ptáků na stejném místě

Aliance dočasné sdružování jedinců různých druhů např. nosorožec a ptáci, kteří se vozí na jeho hřbetě

Komenzálismus soužití dvou druhů, kdy jeden z druhů je na tom druhém závislý, pro jednoho z nich toto soužití nic neznamená např. afričtí mrchoužrouti jsou plně závislí na predátorech – šelmách, šelmy na nich závislé ale nejsou

Negativní vztahy mezi populacemi amenzálismus allelopatie kompetice (konkurence) predace parazitismus hyperparazitismus

Amenzalismus jeden druh nějakým způsobem – většinou chemickými výměšky – ovlivňuje a omezuje ten druhý např. bakterie a houby vylučují antibiotika, toxiny sinic ovlivňující ryby Zvláštním případem amenzálismu u rostlin je allelopatie - rostliny vylučují do prostředí jedovaté toxiny a zbavují se tak konkurentních druhů např. akát vylučuje kořeny jedovaté alkaloidy, listy ořešáku obsahují toxiny, které po rozkladu listů na podzim ovlivňují prostředí v blízkosti jedince

Allelopatie akátu

ořešák královský

parazitismus