Postroje, jejich složení, postrojování, údržba

Základní rozdělení Jezdecké – sedlo a uzdečka Potažní – poprsní, chomoutkové (=kočárové), chomoutové (=pracovní do lesa a na pole) Soumarské – dřevěná kostra, pevná konstrukce Speciální – předváděcí obřišník + vyvázání, čabraky, chocholy

Poprsní postroj Poprsnice + postraňky (obvykle kožené) U jednospřeží zádržné řemeny Nákrčník(y), náhřbetník (sedélko), nákřižník Dvě podpínky – od náhřbetníku a od postraňků Vozová ohlávka se čtyřkroužkovým udidlem Opratě

Chomoutový postroj Chomout – tělo chomoutu, prošití (počet stehů), tvar – český, moravský, Silná kůže + dlouhá sláma - slisovaná Kleštiny (dub, buk, jasan) –dávají tvar Velikost chomoutu – výška vzadu, šířka vpředu Tvar chomoutu – vejce x hruška Poduška – pevné plátno + žíně + obšití kůží Síla podušky koriguje velikost chomoutu

Chomoutový postroj Tažné háky – směr tahu Kroužky pro opratě Kroužek pro podocasník Poprsník (řemen nebo řetěz) Náojník (držák) na poprsníku na kroužku, řetěz nebo řemen, zakončení podle připojení na oj vozu – Formánek a kačírek x kruh

Chomoutový postroj Pobočnice – silné, pevné, ploché, od chomoutu po hlezna koní (kůže, popruh, řetěz obšitý kůží) Postraňky - řetěz nebo provaz s kroužkem, Náhřbetník navlečený na postraňcích Podpínka – před náhřbetníkem Spojovací řemínek (šlahoun) + darmovis Podocasník

Chomoutkový postroj Chomoutek –kleštiny ocelové, bez špičky, tělo chomoutku vycpané srnčí srstí, většinou bez podušky Pobočnice – jen k náhřbetníku, pak přezka a kožené postraňky Jemnější a elegantní provedení Na vozové ohlávce pákové uzdění Náočnice

Vozová ohlávka Nátylník, čelenka, lícnice, nánosník, podhrdelník, udidlo U kočárových postrojů náočnice, ozdoba Udidlo má mírně zvedat ústní koutky Čím je udítko slabší, tím je uzdění ostřejší Kroužkové x pákové udidlo Podbradní řetízek - zranění

Opratě Jednospřežní - do kroužků na chomoutu a do kroužků udidla na každé straně V obou kroužcích je uzdění jemnější než v jednom Působení stihla a páky Tvrdá ruka a ostré uzdění dělá tvrdohubé koně Oprať je komunikační prostředek a záchranná brzda

Opratě Dvojspřeží – vnější průběžná oprať (dlouhá asi 4,30 cm) a na ní je připojená křížovka (pro spojení s druhým koněm) Křížovka je delší asi o 12 cm, pro těžké koně by mělo být 12 dírek pro upravení opratí tak, aby oba koně šli v opratích a dívali se dopředu Přepnutím opratí lze korigovat rozdílné koně Křížovky - uherské, anglické, německé

Přepínání opratí Ne vždy jsou koně stejně velcí, se stejně dlouhým krkem nebo stejně temperamentní Kůň s kratším krkem má prsa více vpředu a táhne víc (sledovat napnutí postraňků) Úkolem kočího je zajistit, aby táhli oba stejně (chomouty mají být na stejné úrovni) – temperamentnějšího nebo menšího koně zkrátit v opratích Hlavy koní musí směřovat dopředu Nikdy nepřepínat jen jednu oprať

Držení opratí (anglické) V levé ruce, hladkou stranou nahoru, levá oprať mezi palcem a ukazovákem, pravá nad prsteníkem, spodní tři prsty pevně sevřené, palec a ukazovák povolený, připravený k převzetí biče při brzdění nebo pozdravu Ruka je před středem těla Při jízdě je bič v pravé ruce a ta podepírá ruku levou

Pracovní držení opratí (Achenbachovo) Pravou rukou povytáhne pravou oprať z levé ruky třemi spodními prsty a vytvoří mezioprať o délce asi 15 cm. Palcem a ukazovákem pravé ruky zároveň drží v dlani bič, který směřuje nad levého (podsedního) koně. Ruce jsou pokrčené v loktech téměř v pravém úhlu, dlaně jsou téměř svislé, palcem nahoru Pravá ruka je mírně vpředu Opratě musí být lehce napnuté – kontakt

Prodlužování opratí Prodloužení – zvětšení délky mezi hubou koně a rukou kočího – umožní natažení krku – zvýšení tempa nebo natažení v těžším tahu Pravou rukou uchopit obě opratě a povytáhnout z levé ruky o potřebný kousek U klidných koní jdoucích do kopce nebo při čekání - větší prodloužení = pohov

Zkracování opratí Při zpomalení, změnách ruchu, zastavení, obratech (zvláště vpravo) Pravá ruka uchopí obě opratě vpředu a levá ruka se k ní přisune, uchopí opratě a vrátí se do původního držení – plynule, neškubat, nepřekvapit koně. Délka zkrácení je dle citlivosti a připravenosti koní

Zádrže Poloviční zádrž – upozornění, změna tempa, vedení do zatáčky = plynulé, měkké a dočasné zkrácení opratí asi o 15 až 25 cm Celá zádrž – záchrana situace při nebezpečí úrazu – okamžité zastavení – používat jen v nouzi a výjimečně (poškozuje hlezna koní, kazí charakter) Při celé zádrži se bič nesmí dotknout zadku koní Po dosažení žádaného efektu opratě povolit

Uvolnění a přitažení opratí Lze dělat jen otočením zápěstí bez změny délky opratí Levá oprať se prodlouží otočením levé ruky dlaní nahoru a zkrátí otočením hřbetem ruky nahoru Pravá oprať se zkrátí tak, že se pravá ruka vytočí dlaní nahoru (pozor na postavení biče)

Vedení spřežení v zatáčkách Kočí sedí na pravé straně kozlíku – mimo točný bod oje – proto musí při odbočování vlevo více povolit opratě, při odbočování vpravo více zkrátit opratě. Při odbočení musí koně i vůz tvořit plynulý oblouk Vůz má tendenci zkracovat zatáčku (nenajíždět na chodník) Před zatáčkou zpomalit a projíždět ji v tahu

Odbočování vlevo Odbočení vlevo je velký oblouk, vpravo je to ostrý úhel Zkrátit ruch, podívat se dozadu, převzít opratě pravou rukou, ukázat odbočení, odbočit Odbočení vychází z povolení vnější opratě a nikoliv zkrácení vnitřní Je-li odbočení příliš krátké – pobídnout vnitřního koně Bič zůstává ve stejné poloze

Odbočování vpravo Snížit tempo do zkráceného kroku ještě před zatáčkou Přibrzdit – šetření koní Jemná ruka udržuje zkrácený ruch Vykročení dopředu až když koně mají hrudní končetiny v novém směru Celé odbočení je nutné dělat pomalu

Otáčení Je v podstatě výraznější odbočení Uvědomit si konstrukci vozu – zda je podjížděcí Pokud ne sledovat úhel spřežení (oje) vůči vozu (zlomení oje) Při otáčení sledovat provoz za sebou Nespěchat – zranění koní

Couvání Couvání je obtížné a pro koně nebezpečné Hrozí zranění koní Necouvat do zatáčky – zacouvat, srovnat spřežení a znovu zacouvat. Nacvičit couvání bez zátěže na jemnou pomůcku Necouvat příliš dlouho – odpočinek po několika krocích Neškubat opratěmi Vždy připravenost jít dopředu

Bič a jeho použití Ježdění bez biče je projevem amatérismu Bič je dorozumívací prostředek – respekt, ne strach Nikdy nebít koně – jen upozornit Bičem se dá i pohladit, pobídka musí být zřetelná Pobídky za i před náhřbetník z vnější strany. Při použití biče opratě v levé ruce Pohyb z lokte nebo ze zápěstí Nepráskat bičem

Postrojování koní Postroje musí být upravené tak, aby působily co nejlepším dojmem – zapnuté konce řemenů, čisté, promazané Jsou uložené ve větratelné suché místnosti (i vytápěné) Ukládat vždy čisté Před použitím otřít (prach)

Postrojování koní Upozornit hlasem Odvázat a otočit hlavou do uličky Nasadit vozovou ohlávku - ? Nasadit podušku Opatrně nasadit chomout (oči, uši) Zapnout podocasník Zapnout pobočnice a spojovací řemínek Zapnout podpínku

Zapřahání Vyvést koně ze stáje Postavit vedle sebe a spojit opratě (křížovky) Dojít se spřežením k oji vozu Pomalu a opatrně zacouvat k vozu (oj) Upevnit opratě na vůz (zabržděný) Zapnout náojníky Zapnout postraňky – nejdřív vnitřní Kontrola Při vypřahání opačný postup

Nasednutí Drží opratě v levé ruce Levou nohou stoupne na stupačku a pravou na kozlík Uchopí bič a postaví se před pravé sedadlo Zabalí se do deky a usedne Zavěsí konec opratí nebo si na ně sedne

Rozjíždění Koně jsou na přilnutí Lehce přitáhnout opratě – poloviční zádrž Povolit opratě + hlasová pomůcka a uvolnění brzdy Netrhat a neplácat opratěmi – nesmyslné Klidný a plynulý rozjezd – v opratích

Zastavení Pomalu (poškození koní, vozu, postrojů) Opratě a bič do levé ruky a plynulé zkrácení (celá zádrž) Pravou rukou brzda Po zastavení povolit opratě

Údržba postrojů Čištění - kartáčem, raději na sucho Promoklé postroje ztuhnou – promazat Podušku vyndat z chomoutu a nechat uschnout Jednou týdně kontrola a očištění V pátek promazání (rozebrat) Případná poškození neodkladně opravit