HOMOLICE (rod Conus).

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Natálie Prachařová 3.B ZŠ Lesní
Advertisements

Přizpůsobení živočichů k prostředí
1. DO KTERÉHO ŘÁDU SAVCŮ PATŘÍ ZÁSTUPCI NA OBRÁZCÍCH?
Sladkovodní ryby ČR Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 4.,6.36
ZVÍŘATA AUSTRÁLIE (2) - PROCVIČUJEME SČÍTÁNÍ A ODČÍTÁNÍ DO 100
Alergie Robert Navrátil 1.L SPŠE a VOŠ Božetěchova
Druhohory Mesozoikum.
Nemoci oběhové soustavy
Posloupnosti, řady Posloupnost je každá funkce daná nějakým předpisem, jejímž definičním oborem je množina všech přirozených čísel n=1,2,3,… Zapisujeme.
Anakonda Velká.
Whale shark (žralok obrovský).
Adriana Janáčová Zš Ilji Hurníka 6.A 2009/2010
PHYSALIA PHYSALIS MĚCHÍŘOVKA PORTUGALSKA
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
Hvězdice Štěpán Tichý.
NEJJEDOVATĚJŠÍ ŽIVOČICHOVÉ
Moje první prezentace Panda velká ŽIRAFA AFRICKÁ ŽIRAFA AFRICKÁ
Toxicita hasiv Toxicita je vlastnost chemických sloučenin, spočívající ve vyvolání otravy osob nebo zvířat, které látku požily, vdechly nebo absorbovaly.
Výživa a potraviny Voda a nápoje Obrázek:
12. ROVNOMĚRNĚ ZPOMALENÝ PŘÍMOČARÝ POHYB
V jejich těle probíhá fotosyntéza V jejich těle probíhá fotosyntéza Existovali již před 3,5 miliardami let Existovali již před 3,5 miliardami let Obsahují.
Globální oteplování Vojta Voborník 8.B.
Plazi-želvy a krokodýli
Nejjedovatější mořští živočichové
Moře a oceány Bezobratlí živočichové 2
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
KMEN Měkkýši Kmen měkkýši má 3 třídy Plži – hlemýžď zahradní
Živočichové našich polí Savci 4. ročník
Sinice a jejich vliv na člověka
Plži (Gastropoda) Měkkýši Matěj Vyskočil.
ANTARKTIDA.
Nákazy přenášené vzduchem
Malárie Jedna z nejobávanějších tropických nemocí.
. CIVILIZAČNÍ CHOROBY.
Živá a neživá příroda III. 3. přednáška
1. Přírodopis 7.ročník Plazi - ještěři.
Mgr. Hana Hoberlová, ZŠ Rajhrad
Bakteriální onemocnění člověka
zvláštní vydání semináře z biologie podzim 2005
Nervová, vylučovací, dýchací soustava a hormony
Ebola Monika Mikulášková 2.MP.
Medúzy Vypracoval: Radovan Rečka Obor: Technické lyceum Třída: 1L
Znečistěný vzduch, půda a voda
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Autor: Mgr. Petra Pláničková Název:VY_32_INOVACE_404_ŽIVOČICHOVÉ V ZIMNÍ PŘÍRODĚ Téma: STOPY.
Plejtvák obrovský Předmět: Biologie Třída: 1L
RYBNÍK JAKO CELEK.
Obratlovci obojživelníci.
Zvláštnosti ve vývoji člověka Vypracoval: Pavel Maděrka Obor: Technické lyceum Třída: 1.L Předmět: Biologie Školní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Ludvík.
DEMENCE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kumstát. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací.
Základní škola a Mateřská škola, Baška, p. o. Baška 137, Baška Anotace: informace navíc Autor: Mgr. Eva Palovská,2011 Ověření ve vyuce: ,
Rostlinná plasmatická blána mitochondrie cytoplasma ribozomy jádro vakuola chloroplasty buněčná stěna buňka.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Jakubcová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného.
Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TÁBOR MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Jakubcová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného.
HÁDEJ, KDO JSEM - MĚKKÝŠI Základní škola a Mateřská škola Knínice u Boskovic, příspěvková organizace projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ číslo DUMu: VY_32_INOVACE_47_Pr6_hadej_mekkysi.
Žahavci – žahaví dravci
DUM / VYDMUCHOV / POLIAČÍKOVÁ / ČLOVĚK A PŘÍRODA/ 001
Delfíni.
Živá a neživá příroda III. 3. přednáška
Vliv radiace na člověka
VY_32_INOVACE_37_Měkkýši - 3.část
VY_32_INOVACE_PŘZOO.04 Autor: Mgr. Jitka Žejdlíková
Hana Svobodová, Iveta Böhmová, 8D.  Říše: živočichové  Kmen: strunatci  Třída: savci  Řád: šelmy  Podřád: psotvární  Čeleď: medvědovití.
Ichtyosauři RYBOJEŠTĚŘI.
NÁZEV ŠKOLY: Střední odborné učiliště a Základní škola AUTOR: Bc
ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY
AUTOR: Mgr. Danuše Lebdušková NÁZEV: VY_32_INOVACE_118_Ryby
ZOO JaMka Pracovali na tom: Martin Svoboda Jan Katz
Transkript prezentace:

HOMOLICE (rod Conus)

Homolice (přibližně 500 žijících druhů) patří mezi dravé měkkýše Homolice (přibližně 500 žijících druhů) patří mezi dravé měkkýše. Z fylogenetického hlediska jsou poměrně mladou vývojovou formou; uvádí se, že první fosilní druhy se objevily krátce po vyhynutí dinosaurů, zhruba před 40-50 miliony let. Mezi sběrateli lastur jsou snad nejoblíbenější skupinou. Mají sice celkem jednotný kónický nebo dvoukónický tvar, jsou však většinou překrásně pestře zbarvené, s bohatým proměnlivým vzorem. V pestrých lasturách však číhá smrtelné nebezpečí, jemuž ročně padnou za oběť desítky rybářů i náhodných sběratelů. Homolice jsou totiž krutými dravci.

Homolice plavat neumějí, přesto se většina z nich živí lovem ryb Homolice plavat neumějí, přesto se většina z nich živí lovem ryb. Uvedená potravní specializace vyžádala vznik naprosto ojedinělého jedu, který způsobuje mimořádně rychlé a účinné znehybnění kořisti. Uvádí se, že jed homolic může obsahovat 50 až 200 biologicky aktivních látek; převážnou většinu z nich tvoří tzv. conotoxiny. Příznaky otravy: Působí přímo na sval a způsobí paralýzu, tzn. obrnu. Příznaky otravy jsou lokální: bolest, zarudnutí postiženého místa. I celkové: zvracení, teplota, průjem. Těžké otravy způsobí nekoordinovanost svalových pohybů. Úmrtí je způsobeno zástavou dechu při obrně bránice.

K produkci a aplikaci jedu se u homolic vyvinul velice důmyslný systém. Jeho vyvrcholením je u jedné skupiny homolic specializovaný zub, který funguje zároveň jako harpuna a zároveň jako jednorázová podkožní jehla, kterou vpravují jed do těla své kořisti. Bodnutí proběhne ve zlomku sekundy a dá se postřehnout pouze na zpomaleném filmovém záběru. (např. Conus striatus, C. magus,   C. purpurascens) … video 1,2,3

Jiná skupina homolic k lovu drobných rybek používá velké ústní vychlípeniny, podobné rybářské síti. (např. Conus tulipa a C. geographus) … video 4

VIDEA 1. Conotoxin http://www.youtube.com/watch?v=gsfPHGWvzvo 2. Coneshell vs fish http://www.youtube.com/watch?v=tWwebIIAQR4 3. Cone snail eating fish http://www.youtube.com/watch?v=HrgkqImgSK4 4. Conus geographus http://www.biology.utah.edu/~olivera/movies/geographus/

Homolice se ve svém přirozeném prostředí maskují, takže je neuvidíte tak krásně barevné, jak je znáte z publikací. Mohou být porostlé chaluhami, pokryté konchinovou vrstvou (periostrakem) nebo vápenatými nánosy. Avšak homolovitý tvar si vždy uchovají. Rozdíly ve velikosti schránek homolic jsou velké. Zatímco největší exempláře měří okolo 17 cm, nejmenší jsou dlouhé jen asi 7,5 cm. V obou uvedených rozměrech patří k raritám a pokud jsou dobře vybarveny a nepoškozené, platí za ně sběratelé neuvěřitelné částky.

Jedovaté jsou všechny druhy homolic, ovšem k těm nejnebezpečnějším a smrtelně jedovatým patří tyto druhy: Conus geographus (homolice mapová) Velikost až 5 - 15 cm, žije v mělké vodě Indopacifik, Filipíny, Indie, Zanzibar U zasaženého člověka, kterému není provedeno umělé dýchání může nastat do 5 hodin smrt zástavou dechu. Příznaky jako nevolnost, zvracení a střevní koliky vymizí do 24 hodin.

Conus geographus (homolice mapová)

Conus textile (homolice síťkovaná) Velikost 4-14 cm, hloubka 2-50 metrů Indopacifik, Filipíny, Thajsko, Mozambik, Madagaskar, Indie, Keňa, Šalamounovy ostrovy Patří mezi nejrozšířenější a současně druh s největší variabilitou. Homolice je obestřena záhadou. Jde o zabijáka, který má po homolici Conus geographus na svém kontě největší počet lidských obětí. Přesto se dosud nepodařilo identifikovat její jed. Někteří badatelé se dokonce domnívají, že žádný jed nemá, ale její bodnutí vyvolává u citlivějších lidí smrtelnou alergii neznámého druhu.

Conus textile (homolice síťkovaná)

Conus aulicus (homolice knížecí) Velikost až 6 -14 cm. Žije v hloubce 1 – 30 metrů Indopacifik, Indonésie, Zanzibar, Šalamounovy ostrovy, Indie

Conus striatus (homolice žíhaná) Velikost 5-12cm, 1-25 metrů Indopacifik, Havajské ostrovy, Mozambik, Zanzibar, Saudská Arábie

Conus tulipa (homolice tulipánová) Velikost 4-8 cm, hloubka 1-10 metrů Indopacifik, Filipíny, Papua Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Indie, Somálsko

Conus marmoreus (homolice mramorovaná) Velikost 5-15 cm, hloubka 1-15 metrů Filipíny , Fidži, Nová Kaledonie

Conus omaria (homolice cylindrická)

Pouze jeden druh homolice se vyskytuje ve Středozemním moři Pouze jeden druh homolice se vyskytuje ve Středozemním moři. Pro člověka není tato homolice nebezpečná. Conus ventricosus (homolice středomořská)

Monstra mezi homolicemi Angličané jim říkají freaks a česky se správně nazývají monstrosity. Jsou hříčkami přírody a jsou mimořádně vzácné. Vyskytují se u všech druhů i velikostí (od velikosti zrnka rýže po více než 20centimetrové). V ojedinělých případech dojde k výrazné deformaci následkem nadměrného protažení závitnice. Jde o patologickou mimořádně vzácně se vyskytující růstovou vadu. Čím delší je tato pokřivená část, tím více je taková lastura mezi sběrateli ceněna. Jiným typem růstových vad je případ, kdy plž během růstu postupně opravuje fyzické poškození své schránky, většinou způsobené útokem jiného dravce. Toto zranění někdy způsobí, další růstové anomálie a lastura je pak nejen nepravidelně formována, ale má na sobě i různé atypické výrůstky, často i odlišně vzorované.

Jed homolic v lékařství Vzhledem k uplatnění jedu homolic v medicíně, se zájem o jeho výzkum prudce zvyšuje. Toxiny jedovatých vodních hlemýžďů rodu homolice mohou nabídnout nové a dokonalejší alternativy anestezie a léků na potlačování bolesti, léčbu cukrovky či Alzheimerovy choroby, mohou pomáhat lidem s nemocemi srdce, po mrtvici, s degenerativními onemocněními mozku, při cukrovce, mohou léčit celou řadu bakteriálních onemocnění a zánětů. Evropský výzkumný projekt, na kterém se podílejí vědci ze 13-ti zemí včetně Slovenska, má za cíl analyzovat co největší počet z více než 100 složek, které tvoří jed homolic. „Zhruba devadesát procent složek jedu ještě nikdo nikdy neprozkoumal," tvrdí Alan Harvey, který je součástí mezinárodního vědeckého týmu. Zatím nejdál v praktickém využití sloučenin ze smrtelných šnečích jedů je Baldomero Olivera z Univerzity v Utahu, který extrahoval toxin ziconotid. Ten je tisíckrát účinnější než morfium, ale přitom není návykový.

Děkuji za pozornost :o) Monika Zebischová