Úvod do světa patentů pro studenty práv 1

Cíl studia Cílem této přednášky je porozumět: různým existujícím druhům práv duševního vlastnictví úloze systému patentů co lze (a nelze) patentovat (předmět ochrany) jaká práva plynou z patentu kdo je může žádat o udělení patentu a získat jej náležitosti přihlášky vynálezu zda mohou být obchodní tajemství alternativou k patentům kde lze podat přihlášku vynálezu forma přihlášky vynálezu kdo jsou klíčovými osobami v řízení o přihlášce vynálezu Obligatorní požadavky při přihlašování patentu co může nastat po udělení patentu porušení patentu způsoby obrany využítí patentu jako obchodního nástroje Snímky a průvodní poznámky k této přednášce jsou strukturovány dle souboru výukových cílů uvedených na tomto snímku. Toto jsou cílené výstupy výuky – např. na konci přednášky by studenti měli mít základní znalosti potřebné k pochopení hlavních pojmů z oblasti práva duševního vlastnictví se zvláštním důrazem na patenty. Zahajte přednášku seznámením studentů s těmito výukovými cíli a vysvětlete jim, že každé z témat bude postupně představeno na následujícím snímku. Vysvětlete, že představení jednotlivých témat popořadě jim umožní dobře pochopit různé druhy práv duševního vlastnictví a o něco podrobněji se seznámit zvláště s patenty. Upozorněte však studenty, že cílem této přednášky není učinit z nich odborníky na oblast práv duševního vlastnictví. Tato úvodní přednáška má za cíl pouze poskytnout přehled a základní porozumění daným tématům, které jim pomohou ve studiu dalších témat, jež s právem duševního vlastnictví souvisí, například při činnostech due diligence vykonávaných pro klienty v rámci fúze či akvizice.

Práva duševního vlastnictví Existuje několik druhů práv duševního vlastnictví: patenty ochranné známky autorské právo průmyslové vzory (registrované a neregistrované) obchodní tajemství Použijte informace uvedené na snímku a v poznámce k seznámení studentů s různými druhy práv duševního vlastnictví. Termín „právo z duševního vlastnictví“ se vztahuje ke specifickému typu práv, která mohou být držena a uplatňována investory, tvůrci a jinými držiteli. Práva z duševního vlastnictví zahrnují patenty, autorská práva, ochranné známky a užitné vzory. Ochranné známky: chránit výrobky nebo služby vlastníka jejich odlišením od výrobků a služeb konkurentů včetně exkluzivního názvu, loga, barev nebo jiným vhodným způsobem, který jasně vymezuje zdroj výrobku či služby není nutné je oficiálně registrovat, nicméně registrace zjednodušuje zabránění konkurenci v nápodobě nebo v poškozování dobrého jména ochranných známek Patenty: chrání technické vynálezy je nutné je přihlásit a poté jsou zkoumány patentovým úřadem, přičemž patent může být udělen nebo přihláška vynálezu zamítnuta Autorské právo: chrání písemná nebo umělecká díla včetně děl literárních, výtvarných, dramatických, hudebních, dále fotografií, nahrávek či děl vysílaných je získáváno automaticky, takže registrace není třeba Průmyslové vzory: Registrované vzory: chrání vnější vzhled výrobků a zrakový vjem původních vzorů za předpokladu, že jsou „nové“ a „svým charakterem jedinečné“, např. nové vzory, ornamenty a tvary aplikované na předměty vyráběné za účelem obchodu Neregistrované vzory: pro získání ochranné funkce nevyžadují žádné formality Obchodní tajemství: jsou to nápady nebo běžně nepřístupné informace, jejichž zpřístupnění, získání nebo použití bez souhlasu vlastníka či v rozporu s dobrými mravy v obchodním styku je ze strany vlastníka, fyzické či právnické osoby bráněno, pakliže tyto informace: (a) jsou tajemstvím v tom smyslu, že nejsou obecně známy; (b) mají ekonomickou hodnotu proto, že jsou tajné; (c) jsou předmětem náležitých právních kroků ze strany osoby oprávněně takové informace mající, které vedou k jejich utajení (např. Dohoda o mlčenlivosti uzavřená se zaměstnancem, smluvním partnerem a obchodním partnerem) může poskytnou schůdnou alternativu k patentům (patenty jsou udělovány na omezenou dobu, zatímco obchodní tajemství mohou mít delší trvání) obchodní tajemství však neposkytuje žádnou ochranu proti zpětně sestaveným technickým vynálezům nebo proti nezávislému vzniku téhož nápadu či informace, či proti témuž objevu Pozn.: snímek 17 se podrobněji zabývá tím, zda obchodní tajemství mohou být alternativou k patentům, takže se k tomuto tématu ještě vrátíme

Práva duševního vlastnictví nalezená u mobilního telefonu Ochranné známky: vyrobeno spol. "Nokia" výrobek "N95" software "Symbian", "Java" Patenty: metody zpracování dat polovodičové okruhy chemické sloučeniny … Autorská práva: kódovací software návod k použití vyzváněcí tón © Nokia Obchodní tajemství: ? Průmyslové vzory (některé s registrací): celkový styl schránky telefonu uspořádání tlačítek v tomto oválném tvaru tlačítka ve tvaru trojrozměrné vlny … 4/31 4

Jaká je úloha systému patentů? Podpořit technologickou vynalézavost Podněcovat soutěž a investice Podpořit sdílení informací Napomáhat sdílení technologických postupů Úlohu systému patentů lze shrnout následovně: Systém patentů může podpořit technologickou vynalézavost oceňováním duševní tvořivosti. Tím, že majiteli patentu poskytnou ochranu jeho vynálezu, dávají patenty jednotlivcům podnět ve formě uznání jejich tvořivosti a umožňují získat finanční výdělek v případě komerčního využití jejich vynálezu. Systém patentů může podněcovat soutěž a investice do vývoje nových či vylepšených výrobků nebo postupů tak, že podpoří výzkum a vývoj – investoři budou více nakloněni poskytnutí finanční podpory u vynálezů, u nichž existuje potenciál pro návrat investic a které mohou být patentovány. Systém patentů může podpořit sdílení informací, které mohou být prospěšné celé společnosti, neboť informace uvedené v patentech jsou veřejné. Systém patentů může napomáhat sdílení technologických postupů prostřednictvím informací veřejně dostupných v databázi patentů, neboť kdokoli zde může vyhledat patentované technologie, k nimž si přeje získat přístup a které by chtěl sám využít.

Co lze patentovat? Dle Evropské patentové úmluvy (EPC-European Patent Convention) je možné patent udělit: jakémukoli vynálezu ve všech oblastech techniky (článek 52(1) EPC) za předpokladu, že je: nový (dle definice uvedené v článku 54 EPC) Zahrnuje vynálezeckou činnost (dle definice uvedené v článku 56 EPC) a je průmyslově využitelný (dle definice uvedené v článku 57 EPC) Přednáška se nyní zaměří na záležitosti patentů řídící se Evropskou patentovou úmluvou (EPC). Zbytek přednášky poskytuje odkazy na různá ustanovení EPC. Celý text EPC je volně přístupný na webstránkách Evropského patentového úřadu (EPO). Uveďte tento snímek vysvětlením, že EPC stanoví co je a co není možné patentovat. Patenty jsou udělovány jakýmkoli vynálezům (ať už se jedná o výrobky nebo postupy, např. postup výroby nějakého výrobku) ve „všech oblastech technologie" (článek 52(1) EPC). Ovšem za předpokladu, že splňují kritéria patentovatelnosti , zejména že vynález: je nový (tj. není součástí současného stavu techniky – tento princip je podrobněji vysvětlen na následujícím snímku); Zahrnuje vynálezeckou činnost (tj. tomu, kdo je odborníkem v dané oblasti, není na základě veřejných zdrojů takový prvek před datem přihlášky vynálezu znám, také se používá termín „vynálezecký krok“); a je průmyslově využitelný (tj. je nějakým způsobem užitečný).

Co znamená „nový“ vynález? Nový k datu podání přihlášky vynálezu Vynález se považuje za nový, pokud netvoří součást dosavadního stavu techniky ("state of the art„) (článek 54(1) EPC) Stav techniky je vše, co je přístupné veřejnosti před podáním evropské přihlášky vynálezu (článek 54(2) EPC) Před podáním přihlášky vynálezu nesmí být o daném vynálezu žádné zmínky ve veřejných zdrojích (světová novost) Aby byl Evropský patent EPO udělen, musí být daný vynález nový k datu podání přihlášky vynálezu. Dle EPC je za nový považován takový vynález, který není součástí stavu techniky - tento princip je zakotven v článku 54(1) EPC). „Stavem techniky se rozumí „Stav techniky obsahuje všechno, co bylo zpřístupněno veřejnosti písemným nebo ústním popisem, využíváním nebo jiným způsobem přede dnem podání evropské přihlášky vynálezu" (tento princip je zakotven v článku 54(2) EPC). Takže „nový“ znamená, že před podáním přihlášky vynálezu nesmí být o daném vynálezu žádné zmínky ve veřejných zdrojích Pozn.: Stěžejní informací pro studenty, kterou by si měli pamatovat z tohoto snímku, je, že je důležité zachovat mlčenlivost o vynálezu před podáním přihlášky vynálezu, neboť jakékoli zveřejnění před datem podání přihlášky je zničující. Tato informace jej zdůrazněna na následujícím snímku.

Takže zachovejte mlčenlivost! Dle EPC je patent udělen tomu, kdo podá přihlášku vynálezu jako první. Předuveřejnění: vylučuje možnost podání přihlášky vynálezu – vynález již bude očekáván znamená nejen písemně, ale jakoukoli formou může nastat kdekoli na světě – „světová novost" Zachovejte mlčenlivost – pokud je to nezbytné, pak i prostřednictvím dohody o mlčenlivosti (non-disclosure agreement - NDA) Tento snímek studentům vysvětluje, že prozrazení jejich vynálezu před datem podání přihlášky vynálezu může celou přihlášku vynálezu zneplatnit. Obecným principem dle EPC je, že ten, kdo jako první podá přihlášku vynálezu, je oprávněn získat patent na konkrétní vynález, ale do data podání přihlášky nesmí být o daném patentu uveřejněna žádná zmínka. Předuveřejnění : před registrací přihlášky vynálezu znemožní podání přihlášky vynálezu – vynález již bude očekáván, tj. daný vynález již nebude pokládán za „nový"; znamená nejen písemně, ale jakoukoli formou, včetně: písemné formy (a to i v publikaci, kterou možná nikdy nikdo nečetl), ústního vyzrazení (jako např. v prezentaci nebo při přednášce), vlastního používání nebo prodeje. může nastat kdekoli na světě – „naprostá novinka” dle EPC, např. všechny materiály poskytnuté k veřejnému využití kdekoli na světě tvoří součást stavu techniky, takže vyzrazení jakýmkoli způsobem kdekoli na světě může znamenat konec pro vynález jako novinku. Čili hlavní informací je: nevyzrazujte svůj vynález nikomu, ani ústně, před podáním přihlášky vynálezu – tedy vyhněte se jakémukoliv předuveřejnění. Zachovávejte o něm mlčenlivost – pokud to bude nezbytné i prostřednictvím dohody o mlčenlivosti (NDA), aby byla mlčenlivost zajištěna, zvláště při styku se zákazníky před patentováním vynálezu.

Výluky z patentovatelnosti aneb co nelze patentovat (1) Níže jsou uvedeny vynálezy, jež nejsou považovány za vhodné pro udělení evropského patentu: Objevy, vědecké teorie a matematické metody (článek 52(2)(a) EPC) Estetická díla (článek 52(2)(b) EPC) Schémata, pravidla a metody vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo podnikání, jakož i počítačové programy (článek 52(2)(c) EPC) Podávání informací (článek 52(2)(d) EPC) EPC neuvádí žádnou definici „vynálezu“, ale má ne zcela vyčerpávající seznam předmětů a činností, které nejsou považovány za vynálezy pro účely udělování Evropských patentů, např. položky uvedené na snímku jsou vysloveně označeny jako nepatentovatelné. V praxi se však ukazuje, jak dokazuje následující snímek, že seznam nepatentovatelných věcí nemusí být až natolik restriktivní, jak se může na první pohled zdát. Příklady předmětů a činností, které nejsou považovány za vynálezy, jsou uvedeny v rámci kontextových informací.

Výluky z patentovatelnosti aneb co nelze patentovat (2) Patentový nárok spojený výhradně s jednou z položek uvedených v článku 52(2) EPC , jež nejsou považovány za vynálezy, nebude uznán, nicméně … Toto platí pouze v případě, že žádost o patent se vztahuje na předmět či činnost „jako takovou“(článek 52(3) EPC) Patentový nárok, který zahrnuje kombinaci jak patentovatelných, technických, tak i z patentovatelnosti vyloučených, netechnických předmětů lze vyhovět , neboť takový předmět je možné považovat za vynález a tudíž je patentovatelný. Seznam věcí, které nelze patentovat nemusí být tak restriktivní, jak se může na první pohled zdát, jelikož: Patentový nárok spojený výhradně s jednou z položek uvedených v článku 52(2) EPC , jež nejsou považovány za vynálezy, nebude uznán, nicméně … Výše uvedená podmínka je uplatňovaná pouze tehdy, když se přihláška vynálezu vztahuje na předměty nebo aktivity „jako takové“ (viz článek 52(3) EPC), což znamená… Patentový nárok, která zahrnuje kombinaci jak patentovatelných, technických, tak z patentovatenosti vyloučených, netechnických předmětů lze vyhovět , neboť takový předmět je považován za vynález a tudíž je patentovatelný. Jakékoli vyjmutí předmětu ze seznamu patentovatelných dle článku 52(2) EPC se uplatňuje pouze do té míry, do jaké se daná přihláška vztahuje k vyjmutému předmětu „jako takovému“". Pozn.: Dobrým příkladem použití tohoto „jako takový“ k určení patentovatelnosti předmětu jsou počítačové programy. Tento příklad je vysvětlen dále na dalším snímku, který je pro tuto přednášku snímkem volitelným.

Optional Počítačové programy Počítačový program „jako takový“ nelze patentovat (článek 52(2)(c) EPC), ale… Lze jej patentovat v případě, že jeho používání na počítači přináší další „technický efekt“ přesahující „běžnou“ fyzikální interakci mezi daným programem (softwarem) a počítačem (hardwarem) Počítačové programy proto nejsou automaticky považovány za nepatentovatelné. Za použití principů uvedených na předchozím snímku studentům vysvětlete, že: Počítačový program „jako takový“ nelze dle článku 52(2)(c) EPC patentovat. Ale… Počítačový program lze patentovat v případě, že při jeho používání na počítači přináší další „technický efekt“ přesahující „běžnou“ fyzikální interakci mezi daným programem (softwarem) a počítačem (hardwarem). Pozn. 1: Příkladem dalšího technického efektu je, když daný program slouží k ovládání technického procesu nebo řídí provoz technického zařízení. Vnitřní fungování samotného počítače ovlivňované daným programem může také přinášet takový efekt – pokud samotný počítačový program není nepatentovatelný, pak je nepodstatné, zda se patentová žádost vztahuje k samotnému programu jako k prostředku uchovávání dat, jako k metodě nebo jako k součásti počítačového systému. Počítačové programy proto nejsou automaticky považovány za nepatentovatelné. Pozn. 2: Patentovatelnost počítačových programů je podrobněji objasněna v rámci kontextových informací.

Výluky z patentovatelnosti aneb co nelze patentovat(3) Vynálezy, jejichž komerční využití by se příčilo "veřejnému pořádku" nebo morálce (článek 53(a) EPC) Odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v podstatě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické postupy a výrobky těmito postupy získané. (článek 53(b) EPC) Způsoby chirurgického nebo terapeutického léčení lidského nebo zvířecího těla (článek 53(c) a článek 54(4)-(5) EPC) Vynálezy spadající do kterékoli z následujících kategorií předmětů a činností, které nelze patentovat, doplňují seznam předmětů a činností „jako takových“, které pro účely udělování evropských patentů dle článku 52 EPC nelze patentovat: Vynálezy, jejichž komerční využití by se příčilo „veřejnému pořádku“ nebo morálce (včetně, například, postupů při klonování lidských embryí nebo použití lidských embryí pro komerční nebo průmyslové účely dle Pravidla 28 EPC – což je zakotveno v článku 53(a) EPC. Odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v podstatě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat (ačkoli „mikrobiologické postupy a produkty jimi vyrobené z patentovatelnosti vyjmuty nejsou) – toto je zakotveno v článku 53(b) EPC. Způsoby chirurgického nebo terapeutického léčení lidského nebo zvířecího těla (nicméně produkty, zvláště pak určité látky a směsi určené pro použití při takových postupech, např. léčiva nebo chirurgické nástroje, vyjmuty nejsou) – což je zakotveno v článku 53(c) a článku 54(4)-(5) EPC.

Jaká práva plynou z evropského patentu? Právo bránit třetím stranám vynález komerčně využívat bez předchozího souhlasu Není užívacím právem – namísto toho patent poskytuje ochranu vynálezu tím, že jeho majiteli dává právo zabránit komukoli ve využití nebo výroby daného vynálezu bez majitelova souhlasu Práva garantovaná evropským patentem jsou táž, která by zajistil národní patent v každé ze zemí, jež přijaly Úmluvu, v rozsahu, ve kterém je patent udělen (Article 64 EPC) Právo převést patent a udělit licenci (články 71-73 EPC) Maximální doba, po kterou trvá ochrana patentem, je 20 let (článek 63 EPC) Patent je právní titul umožňující zabránit třetím stranám v komerčním využití vynálezu bez předchozího souhlasu. Patent tedy není užívacím právem, ale namísto toho chrání vynález tím, že jeho držiteli dává právo bránit komukoli ve výrobě či využití vynálezu bez souhlasu držitele. Držitel patentu má výhradní právo bránit jiným provádět určité činnosti bez jeho souhlasu (např. vyrábět patentovaný výrobek, využívat patentovaný postup, nabízej jej k prodeji, prodávat či jej dovážet). Práva garantovaná evropským patentem jsou zakotvena v článku 64 EPC, kde se uvádí že: "(1) Evropský patent poskytuje svému držiteli ode dne zveřejnění oznámení o jeho udělení v Evropském patentovém bulletinu a v každém smluvním státě, pro který byl udělen, stejná práva, jaká by mu poskytoval národní patent udělený v tomto státě;  a (3) Porušení evropského patentu se projednává podle národního práva." Pozn.: O porušení stanoveném v bodě (3) se pojednává na konci přednášky. Držitel patentu má rovněž právo převést vlastnictví patentu a uzavírat licenční smlouvy. Jak se přesvědčíme dále v průběhu přednášky, tato práva jsou důležitá, neboť vedou k odměně pro vynálezce a tím vytváří pobídky stimulující inovaci – tato práva jsou zakotvena v článcích 71-73 EPC. Ochrana patentem je poskytována na omezenou dobu. Maximální délka ochrany patentem je 20 let počínaje dnem podání přihlášky vynálezu a poté, co kdokoli smí reprodukovat vynález patentem uveřejněný. Termín evropský patent je specifikován v článku 63 EPC.

Kdo je oprávněn podat přihlášku vynálezu a získat patent? (1) přihlášku může podat každá fyzická nebo právnická osoba a každá společnost, mající podle příslušného práva postavení právnické osoby (článek 58 EPC) přihlášku vynálezu mohou rovněž podat spolupřihlašovatelé (článek 59 EPC) V přihlášce musí být označen původce/vynálezce (článek 81 EPC) Evropskou přihlášku vynálezu může podat každá fyzická nebo právnická osoba a každá společnost, mající podle příslušného práva postavení právnické osoby, bez ohledu na národnost, trvalý pobyt či místo podnikání. To je zakotveno v článku 58 EPC. Evropskou přihlášku vynálezu mohou rovněž podat spolupřihlašovatelé nebo dva či více přihlašovatelů, kteří zvolí různé smluvní země. Toto pravidlo je dáno článkem 59 EPC. Pozn.: Nejsou-li přihlašovatelé nebo majitelé evropského patentu pro různé zvolené smluvní země totožní, považují se pro účely řízení před Evropským patentovým úřadem za spolupřihlašovatele nebo spolumajitele. Toto pravidlo je zakotveno v článku 118 EPC. V evropské přihlášce vynálezu musí být označen původce/vynálezce (tj. i když o udělení patentu žádá zaměstnavatel vynálezce). Toto stanovuje článek 81 EPC. Co podle EPC nastane v případě, kdy je vynálezcem zaměstnanec, je podrobněji vysvětleno na následujícím snímku.

Kdo je oprávněn podat přihlášku vynálezu a získat patent? (2) Právo na evropský patent náleží vynálezci nebo jeho právnímu nástupci (článek 60(1) EPC) Je-li vynálezce zaměstnancem, řídí se právo na evropský patent právem státu, na jehož území je zaměstnanec převážně zaměstnán (článek 60(1) EPC) Vynález vztahující se k oblasti, kterou se zaměstnanec běžně zabývá, je obecně vlastnictvím zaměstnavatele Zaměstnanec může obdržet zvláštní finanční odměnu – záleží na legislativě EPC dané smluvní země Vynálezce bude mít v každém případě právo být jako takový uveden před EPO (článek 62 EPC) Zda vynálezce bude zároveň žadatelem a v případě udělení patentu i jeho držitelem bude záviset na následujícím: Právo na evropský patent náleží vynálezci nebo jeho právnímu nástupci. To je určeno článkem 60(1) EPC. Situace je však složitější, pokud je vynálezcem zaměstnanec... Je-li vynálezcem zaměstnanec, pak bude právo na evropský patent určeno v souladu s legislativou EPC přijatou ve smluvní zemi, kde je zaměstnanec převážně zaměstnán. Pokud však nelze určit stát, na jehož území je zaměstnanec převážně zaměstnán, použije se právo státu, na jehož území sídlí podnik, k němuž zaměstnanec náleží. Toto je zakotveno v článku 60(1) EPC. Vynález vztahující se k oblasti, kterou se zaměstnanec běžně zabývá, je obecně vlastnictvím zaměstnavatele. Zaměstnanec však může obdržet zvláštní finanční odměnu (záleží na legislativě EPC dané smluvní země). Ale i když vynálezce není zároveň žadatelem nebo držitelem evropského patentu, má vždy právo být jako takový uveden před EPO. Toto je zakotveno v článku 62 EPC.

Náležitosti přihlášky vynálezu Musí být uveden alespoň jeden detailní příklad provedení daného vynálezu Informace o vynálezu musí být podány natolik jasně a úplně, aby odborník mohl vynález realizovat (článek 83 EPC) – což je nazýváno „objasnění vynálezu“ Uvedené informace jsou publikovány v patentové dokumentaci, aby z nich mohli mít prospěch všichni Odhalení vynálezu výměnou za ochranu patentem je rovněž známé jako „patentový obchod" Musí být uveden alespoň jeden detailní příklad provedení daného vynálezu. Informace uvedené v přihlášce vynálezu musí popisovat daný vynález dostatečně jasně, aby jednotlivé kroky mohly být realizovány odborníkem (článek 83 EPC), tj. odborníkem v dané oblasti technologie tak, aby se koncepce vynálezu mohla šířit a být ostatními přebírána poté, co patent přestane platit. Při průzkumu patentu se proto podrobně studuje, zda jsou informace uvedené v přihlášce vynálezu pro tento účel dostatečně jasné. To je nazýváno „objasnění vynálezu". Držitel patentu oplátkou za patentovou ochranu zveřejní podrobnosti o vynálezu tak, aby se inovativní koncepce mohla dále šířit a být napodobována poté, co patent přestane platit. Odhalená fakta jsou zveřejněna v patentové dokumentaci tak, aby je mohl využít každý. Účel tohoto zveřejnění informací je často vyjádřen následujícím způsobem: Zveřejnění vynálezu výměnou za ochranu patentem je rovněž známé jako „patentový obchod", tj. obchod mezi žadatelem o patent, který se stane jeho držitelem v případě udělení patentu, a společností v širším slova smyslu, která bude mít užitek z takto zveřejněných a do té doby neznámých informací.

Obchodní tajemství jako alternativa patentů Je-li vynálezem nějaký postup (např. výrobní postup), pak „obchodní tajemství“ může být reálnou alternativou. Nicméně obchodní tajemství může být prozrazeno/zveřejněno a pokud se tak stane, neexistuje účinná ochrana. Jakmile je vynález zveřejněn, již jej nelze patentovat. V jiných případech může být dána přednost ponechání vynálezu bez patentu – jednoduše v zájmu udržení náskoku před konkurencí rychlejším uváděním nových výrobků na trh. Pokud je vynálezem nějaký výrobek, může být jeho patentování jedinou možností, neboť kdokoli jiný může tento výrobek zpětně zkonstruovat a objevit všechny inovace. Nicméně… Pokud je vynálezem nějaký postup (např. výrobní postup), může být obchodní tajemství reálnou alternativou. To proto, že vynálezce se může rozhodnout vynález utajit spíše než patentovat, jelikož může být nemožné, aby někdo jiný objevil daný výrobní postup pouhým testováním prodávaného koncového výrobku. Ale v souvislosti s obchodním tajemstvím existuje určité riziko – obchodní tajemství může uniknout a pokud se tak stane, zákon nenabízí žádnou účinnou ochranu. Mimoto byla-li inovace již zveřejněna, nelze ji patentovat. Bude již pozdě vynález patentovat, neboť již bude známa. Kromě spoléhání se na obchodní tajemství může být v jiných případech dána přednost prostému spolehnutí se na rychlost inovativního postupu zajišťujícího náskok před konkurencí, tj. může být dána přednost vynalézání bez patentování jednoduše v zájmu udržení náskoku před konkurenty rychlejším uváděním nových výrobků na trh.

Kde lze podat přihlášku vynálezu? K ochraně patentem vede několik různých cest: Národní patentové úřady národní patenty platné pouze v dané zemi občané jiných zemí mohou požádat o patent dvanáctiměsíční právo „přednosti“ tzv. „právo unijní priority“ v případě mezinárodních přihlášek Evropský patentový úřad (EPO) evropský patent je ekvivalentem k národním patentům v zemích, pro něž byl udělen země si zvolí přihlašovatel výše poplatku se odvíjí od počtu dotčených zemí Smlouva o patentové spolupráci (PCT) pouze jedna prvotní přihláška pro 141 smluvních zemí po mezinárodní fázi je mezinárodní přihláška podrobena četným průzkumům na národních úrovních Doba řízení se může protáhnout až o 30 až 31 měsíců po podání přihlášky, řízení je nákladné neexistuje mezinárodní patent ale mezinárodní řízení přihlášky vynálezu přihlášku PCT lze podat na národním patentovém úřadu, EPO nebo WIPO K ochraně patentem vede několik různých cest a volba té nejlepší záleží na daném vynálezu a trzích, na kterých jej lze zpeněžit, přičemž existují následující možnosti: Národní úřady IP: Vztahuje-li se potřeba ochrany patentem pouze na několik evropských zemí, je nejlépe zvolit cestu národních patentů a přihlášku podat přímo na každém IP úřadu v daných zemích; Právo požádat o patent cizím státním příslušníkem je zakotveno v článku 2 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví; Dvanáctiměsíční právo „přednosti“, tzv. právo unijní priority nebo prioritní lhůta, pro mezinárodní přihlášky je zakotveno v článku 4C Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. Evropský patentový úřad (EPO): EPO přijímá přihlášky vynálezu pro evropské patenty, které mohou být uděleny pro 36 zemí, jež přijaly EPC a na požádání přihlašovatele mohou patent rozšířit na Albánii, Bosnu a Hercegovinu a Srbsko (od července 2009). Smlouva o patentové spolupráci (PCT): Řízení v rámci PCT umožňuje jednotnou přihlášku, která je později rozdělena do mnoha národních patentových přihlášek. Jednou z výhod použití PCT je, že nákladná patentová rozhodnutí mohou mít ve většině zemí prodlevu: až 30 měsíců od data podání mezinárodní přihlášky nebo od nejdřívějšího data priority, pokud je priorita nárokována, přičemž mezinárodní fáze zde končí a mezinárodní přihláška vstupuje do národní a regionální fáze. Nicméně každá národní legislativa může určit pevnou lhůtu, která vyprší později než po 30 měsících. Je například možné zahájit evropskou regionální fázi řízení po 31 měsících od data podání mezinárodní přihlášky nebo od nejdřívějšího data priority, pokud je priorita nárokována. Národní a regionální fáze řízení může rovněž začít dříve, pokud přihlašovatel požádá o rychlé řízení. Je důležité zdůraznit, že neexistuje žádný „mezinárodní patent“. Existuje však řízení ve věci mezinárodní přihlášky vynálezu (zmíněná PCT). Přihlášku v rámci PCT lze podat na národním patentovém úřadu, na EPO a nebo přímo u Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). EPO přijímá přihlášky vynálezu podané v rámci PCT ve funkci: přijímacího úřadu, organizace mezinárodní rešerše, mezinárodního úřadu pro předběžný průzkum, zastupujícího nebo zvoleného úřadu (Pravidlo 19 PCT).

Forma přihlášky vynálezu Evropská přihláška vynálezu se skládá z (dle článku 78(1) EPC): Žádosti o udělení evropského patentu popisu vynálezu (Pravidlo 42 EPC) – shrnutí současného stavu techniky a odhalení inovace a uvedené technické řešení nároky (články 69, 84 a Pravidlo 43 EPC) – určují rozsah ochrany plynoucí z evropského patentu výkresy (jsou-li takové), na které se odkazuje popis vynálezu nebo nároky – popis a výkresy slouží k vysvětlení nároků anotace (článek 85, Pravidlo 47 EPC) – cca 150 slov, která mohou být použita jako vyhledávací nástroj pro jiné přihlašovatele Článek 78(1) EPC stanoví základní součásti evropské přihlášky vynálezu. Jsou to: Žádost o udělení patentu. Popis vynálezu – shrnutí současného stavu techniky (tj. známé nebo již existující technologie), vysvětlení (odhalení) inovace a problému, který má vyřešit. Jeden nebo více nároků: ty určují rozsah ochrany plynoucí z evropského patentu. To je stanoveno článkem 69 EPC: http://www.epo.org/patents/law/legal-texts/html/epc/2000/e/ar69.html. Všechny nákresy, na které popis nebo nároky odkazují – tyto popisy a nákresy slouží k vysvětlení nároků. Anotace – cca 150 slov, která mohou být použita jako vyhledávací nástroj pro jiné přihlašovatele.

Optional Tento snímek ukazuje titulní stranu zveřejněné přihlášky vynálezu. Je to žádost o patent pro společnost IBM, zaměstnavatele vynálezců Bednorze a dalších, kteří vynalezli vysokoteplotní supravodič a odpovídající výrobní metodu. Tito vynálezci získali za vynálezy těchto supravodičů v roce 1987 Nobelovu cenu za fyziku. 20

Klíčové osoby řízení o přihlášce vynálezu Examinátor Přihlašovatel Kvalifikovaný zástupce, a to buďto: Patentový zástupce uvedený na seznamu EPO (článek 134(1) EPC), nebo právní zástupce oprávněný jednat ve věcech patentu (článek 134(8) EPC) Kromě přihlašovatele jsou klíčovými osobami v řízení o přihlášce vynálezu: Examinátor: patentové úřady fungují v rámci národních vlád nebo, jako v případě Evropského patentového úřadu, jako výkonné orgány Evropské patentové organizace, která má v současné době 36 členských zemí (k 1. červenci 2009) a zaměstnává examinátory patentů, referenty, kteří mají technické vzdělání, jež jim umožňuje rozumět konkrétní technologii, která je předmětem dané přihlášky vynálezu. Kvalifikovaný zástupce: V praxi je vypracování návrhu přihlášky vynálezu a komunikace s referentem pro posuzování patentu jménem klienta běžně prováděna kvalifikovaným zástupcem, jehož jméno je uvedeno na seznamu kvalifikovaných zástupců (článek 134(1) EPC), nicméně přihlašovatel patentu může být rovněž zastupován kvalifikovaným právním zástupcem způsobilým k takové činnosti v jedné ze smluvních zemí a majícím v této zemi své obchodní sídlo za předpokladu, že je v této zemi oprávněn jednat jako kvalifikovaný zástupce ve věcech patentů (článek 134(8) EPC).

Řízení o udělení evropského patentu Předběžný průzkum přihlášky při jejím podání a formální průzkum Rešeršní zpráva Zveřejnění přihlášky a rešeršní zprávy Provedení úplného průzkumu Udělení patentu Validace patentu Udělovací řízení EPO sestává z následujících kroků: Průzkum při podání a formální průzkum: prvním krokem udělovacího řízení je průzkum při podání. Průzkum při podání zahrnuje prověření, zda byly uvedeny všechny nezbytné informace a poskytnuta dokumentace, tak aby přihlášce bylo možné přiznat datum podání (článek 80, Pravidlo 40 EPC). Rešeršní zpráva: Vyhotovuje ji rešeršní oddělení. Zatímco probíhá průzkum na formální záležitosti, vypracovává se rešeršní zpráva, která obsahuje seznam všech dokumentů, které se mohou vztahovat k posouzení novinky či inovace a které má patentový úřad k dispozici. Zveřejnění přihlášky a rešeršní zprávy: Přihláška se zveřejňuje – obvykle spolu se rešršní zprávou - 18 měsíců od data prvního podání přihlášky vynálezu, anebo od nejstaršího data priority, pokud byla priorita nárokována. Provedení průzkumu: Po vznesení požadavku na provedení průzkumu provádí Evropský patentový úřad průzkum o míře vyhovění evropské přihlášky vynálezu a vynálezu samotného požadavkům Evropské patentové úmluvy a zjišťuje, může-li být patent udělen. Udělení patentu: Pokud průzkumové oddělení rozhodne, že patent lze udělit, je v tomto smyslu vydáno rozhodnutí. Validace patentu: Jakmile je udělení patentu zveřejněno, musí být patent validován v každé z určených zemí v rámci dané lhůty, tak aby byl zachován ochranný účinek a byl vymahatelný vůči porušovatelům.

Co může nastat po udělení evropského patentu? Odpor (články 99 - 105 EPC) Omezení/zrušení (články 105a - 105c EPC) Udržovací poplatky (článek 141 EPC) Řízení o platnosti (na úrovni národní legislativy) Řízení s účastí porušovatele (na úrovni národní legislativy – viz článek 64(3) EPC) Odpor: Po udělení evropského patentu může dojít k odporu třetími stranami – obvykle ze strany obchodních konkurentů přihlašovatele – pokud jsou přesvědčeni, že patent udělen být neměl. Třetí strany musí podat odpor do devíti měsíců od zveřejnění udělení evropského patentu v Evropském patentovém bulletinu. Omezení/zrušení: V této fázi může rovněž dojít k řízení o zrušení nebo omezení iniciované samotným držitelem patentu. Držitel patentu může kdykoli po udělení patentu požádat o jeho zrušení nebo omezení. Udržovací poplatky: Po udělení patentu je nutné národnímu patentovému úřadu hradit roční udržovací poplatky, aby se zabránilo zániku patentu. Spíše než jako jeden udržovací poplatek hrazený EPO se tyto poplatky platí národním patentovým úřadům. Řízení o platnosti: Po uběhnutí devíti měsíců již není možné podat EPO odpor vedoucí ke zrušení patentu a chce-li někdo patent napadnout (např. z důvodu nevyhovění kritériím pro udělení patentu), musí tak učinit cestou soudního řízení u případného národního úřadu v zemi, kde daný evropský patent platí. Řízení s účastí porušovatele: Podniká-li držitel patentu právní kroky proti třetí straně za účelem hájení svých práv plynoucích z patentu, jde o řízení s porušovatelem. Vzpomeňte si, jak bylo dříve v přednášce popsáno, že majitel má výhradní právo bránit jiným v provádění určitých kroků bez jeho souhlasu (např. výroba, užívání, nabídka k prodeji, prodej nebo dovoz výrobku). Aby bylo možné tato práva vymáhat a zabránit třetí straně v provádění podobných činností, lze zahájit řízení s porušovatelem. Obdobně jako v případě řízení o platnosti musí být žádost o toto řízení podána na národní soud v každé zemi, kde daný patent platí. Na následujících dvou snímcích je podrobně popsáno, kdy se jedná o porušení patentu.

Porušení patentu (1) Co přesně znamená „porušení“ patentu se může lišit v jednotlivých státech dle jejich právních předpisů a bude určeno soudy s odkazem na příslušné právní předpisy. Soudy evropských zemí většinou přijaly opatření pro porušení patentu jednáním, které nerespektuje právo držitele patentu bránit třetím stranám v přímém užití daného vynálezu, zvláště pak: výroba, nabízení, uvedení na trh nebo používání výrobku, který je předmětem patentu, nebo dovoz či skladování výrobku pro tyto účely využití postupu, který je předmětem patentu, nebo pokud je to třetí straně známo, nebo je to z okolností zřejmé, že použití daného postupu je bez souhlasu držitele patentu zakázáno, nebo nabízení daného postupu k využití nabízení, uvedení na trh a používání, dovoz nebo skladování pro tyto účely výrobku získaného přímou aplikací postupu, který je předmětem patentu Mimoto soudnictví v evropských zemích převzalo definici nepřímého porušení patentu založeného na jednání, kterým dochází k nerespektování práva držitele patentu bránit třetím stranám v nepřímém využití daného vynálezu, zvláště pak: dodávat jiné osobě, než je osoba oprávněná využívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a sloužící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliže je vzhledem k okolnostem zřejmé, že tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny Tento a následující snímek naznačují, jaké druhy jednání naplňují podstatu porušení patentu. Připomeňte, že v poznámkách ke snímku 6 bylo uvedeno, že patenty se udělují na vynálezy (ať už je vynálezem výrobek nebo postup, např. výrobní postup) ve „všech oblastech technologie" (článek 52(1) EPC). Takže obecným principem je, že výrobek, který je předmětem patentového nároku porušuje patent s daným nárokem. Obdobně postup, který je předmětem patentového nároku porušuje patent s daným nárokem. Co naplňuje podstatu „porušení“ patentu určí soudy v rámci daných právních předpisů (viz článek 64(3) EPC). Obecným principem je, že osoba bez souhlasu majitele patentu nesmí provádět určité činnosti – a porušením daných zákazů naplní podstatu porušení patentu. Mnohé evropské země přijaly definici „přímého“ a „nepřímého“ porušení vycházející z Úmluvy o patentu společenství (Community Patent Convention - CPC), která, ačkoli byla rovněž podepsaná v prosinci 1975, nikdy nevstoupila v platnost, jelikož nebyla ratifikována dostatečným počtem členských zemí. Typická ustanovení o porušení přijatá evropskými zeměmi a prezentovaná na tomto snímku jsou tedy odvozena z článku 25 CPC (Zákaz přímého užití vynálezu) a článku 26 CPC (Zákaz nepřímého užití vynálezu).

Porušení patentu (2) Jedná-li se o porušení patentu pak závisí na tom, zda rysy jednání označeného za porušení patentu jsou pokryty nároky daného patentu. Zda se jedná o porušení patentu musí být určeno soudy v jednotlivých zemích, kde je patent platný a kde existuje podezření na jeho porušení, s odkazem na platné právní předpisy. EPC však – v článku 69 a v prováděcím předpisu k článku 69 – poskytuje soudům v každé zemi návod k určení rozsahu ochrany plynoucí z evropského patentu nebo z evropské přihlášky vynálezu. Rozsah ochrany může jít nad rámec ochrany výslovně pokryté nároky, tak jak byla interpretována či vyložena soudem, a může zahrnovat i ekvivalenty vynálezu pokrytého danými nároky. Majitel patentu může podniknout právní kroky a požadovat náhradu škody na osobách, které byly uznány za porušitele patentu. Tento snímek se zabývá častou a složitou otázkou, zda jednání odpůrce zasahuje do oblasti některého nároku patentu. Zde se připomíná, že na snímku 23 se uvádí, že žádost o zahájení řízení s porušovatelem musí být podána na národní soudy ve všech zemích, kde evropský patent platí. Odlišný přístup přijaly Spojené království, Německo a další evropské země. Ačkoli se EPC primárně nezabývá záležitostmi porušení patentu, je v článku 69 a v prováděcím předpisu k článku 69 EPC zakotven princip, že rozsah ochrany plynoucí z evropských patentů v jednotlivých členských zemích může jít nad rámec ochrany výslovně pokryté nároky, tak jak byla interpretována či vyložena soudem, a může zahrnovat i ekvivalenty vynálezu pokrytého danými nároky.

Jaké rozhodné právo se vztahuje na patentové spory? volitelné Jaké rozhodné právo se vztahuje na patentové spory? Dle práva Evropské unie je v Bruselském nařízení (tzv. Brussels Regulation) uvedeno, že řízení spojená s registrací nebo platností patentů probíhají: odděleně v každé zemi, kde je patent udělen bez ohledu na trvalý pobyt nebo národnost žalovaných osob Zdroj: Článek 22(4) Nařízení Rady (EC) č. 44/2001 z 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech Celý text článku 22(4) Bruselského nařízení shrnutého na tomto snímku je součástí kontextových informací.

Jaké existují způsoby obrany? Obrana v případě podezření z porušení patentu bude záviset na různých platných národních legislativách, ale obecně: Nedošlo k porušení patentu, jestliže jednání nezasahuje do patentových nároků Nedošlo k porušení patentu, jestliže jednání není porušující, tj. rozsah práv plynoucích z patentu se obecně nedotýká: (a) jednání prováděného v soukromí a pro nekomerční účely; (b) činnosti prováděné s předmětem vynálezu pouze pro experimentální účely Nedošlo k porušení v případě, že patent je neplatný, tj. osoba podezřelá z porušení může podniknout právní kroky vedoucí ke zpochybnění platnosti patentu Nedošlo k porušení patentu, protože práva plynoucí z patentu vypršela Pozn.: Je-li patent shledán neplatným, je možné jej zrušit Strana, která spor prohraje, obvykle hradí náklady obou stran na soudní řízení Mimosoudní urovnání – včetně poskytnutí licence nebo vzájemné poskytnutí licence – může představovat pro obě strany schůdnou alternativu vyřešení patentového sporu Určitá jednání, dokonce i ta, která zasahují do nároků platného patentu, nejsou považována za porušení patentu. Ačkoli konkrétní možné způsoby obrany v případě podezření z porušení patentu závisí na různých národních legislativách platných v dotčených zemích, způsoby obrany popsané na tomto snímku se vztahují k jednání, které obvykle není považováno za porušení. Jednání pospané v bodě 2 je odvozeno z článků 27 a 28 CPC. Celý text těchto ustanovení je součástí kontextových informací.

Co je neoprávněná hrozba? Optional Co je neoprávněná hrozba? Vymezení neoprávněné hrozby závisí na různých platných národních předpisech (národním právu), ale obvykle znamená, že: osoba, ať držitel patentu či nikoli, vyvíjí neoprávněnou hrozbu, že zahájí řízení s porušitelem osoba neprávem postižená neoprávněnou hrozbou řízení s porušitelem poté požaduje náhradu škod po osobě vyvíjecí tuto hrozbu Obecně podle platného národního práva se však za neoprávněnou hrozbu nepovažuje: poskytování faktických informací o patentu dotazování se na jinou osobu za účelem pouhého zjištění, zda a kým byl patent porušen podávání tvrzení o existenci patentu pro účely reakce na vznesené dotazy Strany žalující z porušení svého patentu musí být opatrné, aby se vyhnuly neoprávněnému zahájení řízení s porušitelem, neboť pokud je tato hrozba neoprávněná, může křivě obviněná osoba podniknout řadu kroků k vyvrácení takového obvinění včetně: (1) prohlášení o neoprávněnosti žaloby; (2) soudní příkaz k ukončení hrozeb; nebo (3) náhrada škody utrpěné v důsledku takového řízení. Co naplňuje podstatu neoprávněné hrozby záleží na různých platných národních předpisech, ale obecně osoba pouze poskytující informace způsobem uvedeným u posledních tří odrážek na tomto snímku nebude považována za osobu neoprávněně zahajující řízení s porušitelem.

Jaké existují prostředky nápravy? Optional Jaké existují prostředky nápravy? Použitelné prostředky nápravy závisí na různých platných národních právních předpisech, ale obvykle zahrnují: Nařízení o předběžném opatření Soudní rozhodnutí Stažení z obchodní sítě Náhrada škody Patentová práva jsou účinná pouze do té míry, do jaké jsou účinné postupy a prostředky, kterými jsou vymáhána. Stejně jako v případě jiných záležitostí vyskytujících se po udělení patentu i v oblasti prostředků nápravy velmi záleží na platných národních právních předpisech a mezi jednotlivými zeměmi mohou v tomto směru existovat značné rozdíly. Články 44-46 Dohody Světové obchodní organizace (WTO) o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPS) poskytuje výběr prostředků nápravy pro soudní rozhodnutí, náhradu škod a stažení z obchodní sítě. Celý text dohody je součástí kontextových informací. Kromě nařízení předběžného opatření je nejběžnější formou konečného či trvalého soudního rozhodnutí příkaz neporušovat patent, který je předmětem řízení o porušení patentu. Nařízení k zabavení nebo likvidaci má za cíl zajistit, aby osoba porušující patent neměla snahu dát patent porušující výrobky do oběhu, čímž by došlo k porušení soudního příkazu. Zabavení výrobků oprávněným majitelem patentu nebo jinou osobou vede k následné likvidaci neoprávněných kopií. Majitel patentu, který uspěje v řízení o porušení patentu obvykle požaduje náhradu škody nebo ušlého zisku porušitele, ačkoli možnost aplikace těchto mechanismů záleží na příslušných právních předpisech. Účelem náhrady škod je určení, jakou ztrátu držitel patentu utrpěl – a odpůrce je pak nucen tuto ztrátu držiteli patentu kompenzovat.

Jak lze využít patenty jako obchodní nástroje? Komercializace a využití Blokování patentů Udělení licence nebo křížové licence Online databáze: jsou často využitelné zdarma a jsou cennými obchodními nástroji Co takhle zkusit provést rešerši? www.espacenet.com Toto je poslední snímek přednášky. Vysvětluje, jak lze patenty využít jako obchodní nástroje následujícími způsoby: Komercializace a využití: udělení patentu nijak nezaručuje, že patent bude znamenat nějakou obchodní hodnotu. Patent bude mít obchodní hodnotu pouze v případě, že pro něj bude odbyt. Blokování patentů: v některých odvětvích, jako jsou polovodiče nebo telekomunikace, si hráči v dané oblasti průmyslu vzájemně blokují patenty, aby nikdo nemohl prodávat patentované výrobky bez získání licence od konkurenta. Udělení licence a vzájemné licencování: v odvětvích, kde se praktikuje blokování patentů, jsou licenční nebo dokonce vzájemné licenční smlouvy velmi běžné, neboť konkurenti tak mají jistotu, že vzájemně neporušují své patenty a mohou tak získat přístup k vynálezům jiných a používat je. On-line databáze: ve smyslu komercializace a využití patentů jsou dalším nástrojem online databáze, jako např. http://www.espacenet.com. Jsou přístupné zdarma a mohou být cenným obchodním nástrojem, jehož prostřednictvím lze zdarma získat přístup k informacím o patentu zveřejněném, takže kdokoli může sledovat poslední vývoj v konkrétních oblastech technologie. Více informací o vyhledávání patentů viz Podmodul A. Pozn.: Přednášku je vhodné uzavřít použitím poslední odrážky jako doporučené aktivity pro studenty. Požádejte je, aby na webu na http://www.espacenet.com/ vyhledali známé vynálezy a na následující hodině poreferovali o svých zjištěních.

Shrnutí přednášky Tato přednáška vás uvedla do problematiky různých druhů práv duševního vlastnictví a zvláště podala bližší informace o patentech. Cílem přednášky však nebylo učinit z vás odborníky na právo duševního vlastnictví. Přednáška byla namísto toho myšlena jako úvodní přehled poskytující základní úroveň porozumění a jejím cílem bylo prohloubit vaše povědomí o dané problematice. Tudíž kdokoli hodlá podat přihlášku vynálezu nebo má obavy, že by svým jednáním mohl patent porušovat, nebo ti kdož jsou držiteli patentu, který by mohl být porušován, by se měli s žádostí o odbornou radu obrátit na kvalifikovaného patentového zástupce nebo na advokáta, který je oprávněn ve věcech patentů jednat.