Vojenské orgnanizace a jejich působení ve světě Tato prezentace by Vám měla prozradit, jaké úlohy a cíle mají různé světové mezinárodní organizace. Popovídáme si o nejznámější vojenské organizaci minulosti Varšavské smlouvě, o nynější severoatlantické organizaci NATO a zjistíte, jaké další ve světě například existují.

Varšavská Smlouva Varšavská smlouva Vznikla na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci podepsané 14. května 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, NDR, Polskem, Rumunskem a SSSR ve Varšavě.Byla uzavřena na dvacet let s automatickým prodloužením o deset let pro státy, které ji rok před uplynutím lhůty nevypoví. Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy v roce 1962 a 13. září 1968 ji na protest proti intervenci armád pěti členských zemí do Československa vypověděla.

Činnosti Varšavské Smlouvy Cílem Varšavské smlouvy byla koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti, ve skutečnosti byla však protipólem severoatlantického paktu (NATO). Velení sídlilo v Moskvě, v jeho čele směli stát pouze sovětští vojenští představitelé. Zástupci ozbrojených sil ostatních států byli pouze styčnými důstojníky, kteří se měli držet sovětského velení. Veškeré strategické a taktické rozkazy přicházely ze Sovětského svazu. Varšavská smlouva byla úplně rozpuštěna 1. července 1991 v Praze

NATO North Atlantic Treaty Organization Organizace byla založena 4. dubna 1949 podpisem tzv. Washingtonské smlouvy, která ustanovila vznik bezpečnostní organizace západních demokracií jako odpověď na poválečnou situaci v Evropě. Základem této smlouvy je především článek 5 této smlouvy.

Článek 5 smlouvy NATO „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.“ Tento článek sloužil především k odrazení Sovětského svazu a jeho satelitů od útoků na západní Evropu. V takovém případě by totiž napadeným státem byly i Spojené státy americké, které by jediné byly schopny účinně reagovat na takovýto útok. Členské státy NATO poprvé použily článek 5 dne 12. září 2001 jako odpověď na teroristické útoky z 11. září 2001 v USA.

Členské státy NATO Washingtonskou smlouvu podepsalo v době jejího vzniku dvanáct států: Spojené státy americké, Kanada, Británie, Francie, Portugalsko, Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Itálie, Island. V roce 1952 se připojilo Řecko a Turecko V roce 1955 se po získání plné suverenity připojila Německá spolková republika. V roce 1982 se přidalo Španělsko V roce 12. března 1999 se na sjezdu NATO v Praze připojilo Česko, Maďarsko a Polsko, to byly první země bývalého tzv. Východního bloku

V roce 2004 se v největší vlně rozšiřování NATO připojilo dalších sedm států východní Evropy: Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko a Slovensko.

Působení NATO Bosna a Hercegovina Operace Deny Flight (Odepřený let) Od 12. dubna 1993 do 20. prosince 1995 NATO zajišťuje bezletovou zónu nad Bosnou a Hercegovinou během války v Bosně. 28. února 1994 sestřelují americké F-16 čtyři vojenská letadla Republiky srbské útočící proti pozemnímu cíli Toto byl první vojenský zásah NATO v historii.

Další operace v Bosně a Hercegovině Deliberate Force (Operace Rozhodná síla) Jednalo se o bombardování pozic vojska Republiky srbské ohrožujících tzv. bezpečné zóny Sarajevo a Goražde od 30. srpna do 20. září 1995. Joint Endeavour (Operace Společné úsilí) Jednalo se o nasazení mírových jednotek v Bosně a Hercegovině po mírových dohodách od roku 1995. V roce 2004 tyto jednotky převzala Evropská Unie. Pokračuje v činnosti pod názvem Operace Althea.

Půsbení NATO v Jugoslávii 24. března 1999 NATO zahájilo leteckou Operaci Allied Force proti Svazové republice Jugoslávie s cílem zastavit vyhánění Albánců z Kosova srbskou armádou. Tyto nálety trvaly 78 dnů do června Poprvé byl sestřelen americký „neviditelný“ letoun F-117. Stalo se tak 27. března ve Sremu

12. července 1999 vstoupili vojáci mírových sil KFOR do Kosova 12. července 1999 vstoupili vojáci mírových sil KFOR do Kosova.Mají dohlížet na bezpečnost a poskytovat podporu misi OSN v Kosovu. Mise se účastní také Armáda České republiky.

Působení NATO v Iráku V Iráku se NATO stará o výcvik Nové irácké armády. V září 2005 otevřela vojenskou akademii a v červenci 2006 otevřela výcvikové centrum.

Působení NATO v Afghánistánu NATO vede bezpečnostní síly ISAF (International Security Assistance Force) v Afghánistánu od roku 2003 Úkolem ISAF je podpora afghánské vlády, zajištění bezpečnosti a obnovy země Mise se účasní i Armáda České republiky

Jednotky ISAF působící v Afghánistánu v rámci misí NATO Spojené státy – 17 790 Spojené království - 8 380 Německo - 3 220 Francie 2 660 Kanada - 2 500 Itálie - 2 350 Nizozemsko - 1 770 Polsko - 1 130 Austrálie - 1 080 Španělsko – 780 Dánsko – 750 Rumunsko – 730 Turecko – 725 Česká republika – 490 Bulharsko – 460 Norsko - 420

Další legální vojenské pakty ANZUS - mezinárodní vojenská organizace jejímiž členy je Austrálie, Nový Zéland a Spojené státy americké. Vznikla podpisem Tichomořské bezpečnostní smlouvy 1. září 1951. SEATO - Anglicky South East Asia Treaty Organization – byla vojenskou organizací v oblasti Tichého oceánu. Byla založena roku 1954 v Manile na základě smlouvy mezi USA, Velkou Británií, Francií, Austrálií, Novým Zélandem, Pákistánem, Filipínami a Thajskem. Tato organizace zanikla v roce 1977. OSKB - Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti – je mezinárodní vojenskou organizací, zahrnující sedm zemí bývalého SSSR. Členy jsou: Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán.