Kriminalita mládeže BSS166.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Trendy sankční politiky ve věcech delikventní mládeže v ČR
Advertisements

Občanská výchova ETAPY LIDSKÉHO ŽIVOTA.
EU peníze školám Základní škola a Mateřská škola Tábor, Helsinská 2732 Název projektu: Moderní škola – naše budoucnost Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Kateřina Mašková, 2.A Tresty u mladistvých.
o PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBĚ
Motivace 1.úvodní pojmy 2. pracovní motivace 3. stimulace
Sociodemografická analýza Výzkum potřeb uživatelů Prostějov.
Název vzdělávacího materiálu Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast Pracovní a trestní právo Datum vytvoření28.
Testování osob mladších 18 let – právní a kriminologický pohled
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_BERGMANNOVA_15.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_BERGMANNOVA_14.
AKTIVNÍ STÁRNUTÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA, ČILI JAK VŠTE VEDE STUDENTY K RESPEKTU A CHÁPÁNÍ STARŠÍCH OBČANŮ Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. VŠTE v Českých.
registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/
Seznamuje žáky s procesem lidské socializace a společenským statusem.
Sociální politika 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
Digitální učební materiál
MALÉ SOCIÁLNÍ SKUPINY © Spurný, O ČEM TO BUDE?  PROČ  PROČ SOCIÁLNÍ SKUPINY, JEJICH VÝZNAM PRO JEDINCE, PRO PRAXI?  JAK  JAK ČLENÍME SOCIÁLNÍ.
PHDR.HANA PAZLAROVÁ, PH.D Rizikové skupiny 6. Opakování Jaká jsou tři hlavní období vývoje kriminologie? Jmenujte některé kriminologické teorie.
PhDr.Hana Pazlarová, ph.d.
Osobnost pachatele trestných činů
DOMÁCÍ NÁSILÍ SEXUÁLNÍ NÁSILÍ OBCHOD S LIDMI
Sociálně patologické jevy
Rizikového chování v dospívání
Sociální patologie SCPT SCPA
VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVÁN V RÁMCI PROJEKTU EU PENÍZE ŠKOLÁM Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_419.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
1 Kulatý stůl k financování primární prevence rizikového chování Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, Praha 1 tel.: +420.
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PhDr. Daniel Heller.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
Socializační funkce rizikového chování Zisky a ztráty spojené s rizikem Jan Širůček, Michaela Širůčková Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulta.
Psychologie II Sociální psychologie
Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulta sociálních studií
TRESTNÍ PRÁVO Objekt trestného činu Mgr. Petr Čechák, Ph.D.
INVALIDITA JAKO SOCIÁLNÍ UDÁLOST
Sankční systém trestního práva Přednáška
Tresty a ochranná opatření
Základní pojmy kriminologie a penologie
Kriminalita mládeže.
TRESTY a OCHRANNÁ OPATŘENÍ
VZDĚLÁVACÍ POLITIKA.
Funkce a mezipředmětové vztahy předmětu sociální péče.
Mladiství (ČR, SR) Jan Geršl JohnBMWseznam.cz. Obsah o Trestní právo o Porovnání o Shrnutí.
Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild.
 mezinárodní právní dokument  vymezuje pouze práva dítěte (občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní), nedefinuje jeho povinnosti, není zmíněna.
Od tématu k problému – druhy problému - hypotézy Východisko = problém Kvantitativní výzkum – musí mít vždy hypotézu? Kvalitativní výzkum – bez hypotézy?
PHDR.HANA PAZLAROVÁ, PH.D Teorie a přístupy v SP 6.
N ORMÁLNÍ A PATOLOGICKÉ. N ORMY ve společnosti – socializace odchylka od normy - Deviace přijetí pravidel – INTERIORIZACE (zvnitřnění) Sociální kontrola.
N á zev S Š : SOU Uherský Brod Autor: Mgr. Věra Dudová N á zev prezentace (DUMu): Trestní právo 2 N á zev sady: Výuka občanské nauky v 2. ročníku odborného.
Zdravotně znevýhodnění jako cílová skupina sociálních služeb.
České školství v mezinárodním srovnání České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education.
Sociálně-patologické jevy u dětí a mládeže Pojem patologie Sociální deviace Sociální kontrola (vnější, vnitřní – formální/neformální)
Výchova (definice) celoživotní společenský proces ovlivňování osobnosti…. proces záměrného působení na osobnost člověka… směřující k cíli vzájemné působení.
Phdr.Hana pazlarová, ph.d
Sociologie pro SPP/SPR/VPL
Název vzdělávacího materiálu
Název projektu: Moderní škola
Přehled opatření uložených za spáchání trestného činu (provinění)
Rodina jako sociální instituce
Základní pojmy kriminologie a penologie
Datum: Projekt: Kvalitní výuka Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
Psychologie adolescentů
Psychologie adolescentů
číslo: VY_32_INOVACE_14_11 Název: Kriminalita mládeže
OCHRANNÁ VÝCHOVA © Radovan Dávid, 2012.
Riziková mládež PhDr.Hana Pazlarová, ph.d.
Phdr.Hana pazlarová, ph.d
Škola základ občanského života
Rodičovství biologické a pěstounské
RODIČ A SPORTOVNÍ PŘÍPRAVA DĚTÍ
Transkript prezentace:

Kriminalita mládeže BSS166

Kriminalita dětí a mladistvých: Problematika delikvence mládeže je tradičně jednou z klíčových oblastí, na kterou je zaměřena pozornost kriminologů i celé společnosti. Kriminalita dětí a mladistvých: Vysvětlit příčiny kriminality dětí a dospívajících lze prostřednictvím různých teorií kriminality: biologických (výzkumy dvojčat, adopční studie), psychologických (psychodynamické přístupy), sociálněpsychologických (teorie sociálního učení: teorie agresivity, teorie „obětního beránka“ aj.) nebo též sociologicky orientovaných (teorie strukturálně-funkčního podmínění kriminality, koncepce kulturního konfliktu, teorie delikventních subkultur, teorie diferenciálních příležitostí, ekologické koncepty aj.).

Delikvence v užším smyslu se jím rozumí kriminalita dětí a mladistvých – tedy případy, kdy dítě či mladistvý spáchá čin jinak trestný čin. Obecně lze kriminalitu mládeže vymezit jako nejzávažnější sociálně patologický jev, tj. poruchu v jejich chování, projevující se v porušování trestněprávních norem. Objasnění pojmu – dítě – pojem dítě je vymezen v čl. 1 Úmluvy o právech dítěte (rezoluce OSN 44/25, přijatá 20. 11. 1989) jako každá lidská bytost mladší 18 let, pokud podle právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zletilosti dosaženo dříve. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže (218/2003 Sb.) mladistvého definuje jako osobu, která v době spáchání provinění dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.

Mládež? Mládeží se rozumí osoby od narození do dovršení 18 let. Kategorie mladých dospělých – zpravidla se za mladého dospělého považuje osoba, která spáchala trestný čin mezi 18. a 21. rokem věku. Současné české trestní právo kategorii mladých dospělých nezná, nicméně v trestním zákoníku se lze setkat s termínem osoby blízké věku mladistvých, které jsou, byť velmi omezeně, ve zvýšené míře chráněny v oblasti ukládání sankcí. Zákonem však není tento termín nijak věkově vymezen a v soudní praxi je vykládán podstatně úžeji, než by odpovídalo kategorii mladých dospělých, a to jako osoby, která příliš nepřekročila 18. rok věku. Pro kriminalitu mládeže je charakteristická vysoká míra latentní kriminality.

Kriminalita mládeže Z kriminologického a zejména trestně-politické hlediska je významné období přechodu od dětství k dospělosti. Pod pojem dospívání se řadí období pubescence (přibližně 11-14), a adolescence (14/16-20). Dospívání, zejména období pubescence je označováno jako období bouří, zmatků, vzdorů a konfliktů, souvisejících s uvolňováním vztahů dospívajícího k rodině, jeho potřebou být respektován jako dospělý, pohlavním dozráváním, hledáním vlastní identity, kdy významný vliv mají sociální a kulturní faktory. Posléze v adolescenci již dochází ke stabilizaci a zpevňování postojů a zájmů, uvolňování se ze závislosti na rodičích. Základní faktory, které mají vliv na delikvenci mládeže, jsou zejména: individuální zvláštnosti podmíněné geneticky, chorobou, duševní poruchou, osobními dispozicemi, poruchy socializace v důsledku negativního působení blízkého sociálního prostředí (zejména rodiny, ale i dalších socializačních institucí např. školy), kulturního prostředí, subkultur, ale i neadekvátního užití formálních sociálních intervencí, psychické zvláštnosti podmíněné věkem, projevy generačních protestů, odmítání autorit, vliv vrstevnické skupiny zejména v období pubescence a adolescence, demografické faktory, společenské změny a posuny hodnotových orientací jako celé společnosti, tak subkultur mládeže, sociálně patologické jevy menší závažnosti jako např. alkoholismus, drogová závislost aj. (ty jsou však zpravidla chápány jako sekundární rizikové faktory, neboť jejich příčiny většinou korespondují s výše uvedenými příčinami kriminality mládeže).

Specifika kriminality mládeže: Specifickou skupinu pachatelů, často ve věku mladistvých nebo mladých dospělých, tvoří pachatelé trestné činnosti související s vlivem nějaké subkultury, např. sportovní fanoušci, či dokonce členstvím v nějaké extremistické organizaci, např. hnutí skinheads apod. Přitom může jít i o poměrně závažné formy násilné kriminality. Původ pravicového extremismu vysvětluje řada kriminologických teorií. Významnou roli zde však mohou také hrát obavy mladých lidí z budoucnosti týkající se uplatnění na trhu práce a získání uspokojivého společenského postavení a s tím spojená možná ztráta životní perspektivy. Jedním z dalších faktorů může být také skutečnost, že osoby, kterým chybí dostatečná osobní autonomie, sebeúcta a pocit bezpečí, si prostřednictvím násilí na druhých zvyšují sebevědomí.

Trendy: V případě podílu trestných činů bylo možné zaznamenat nárůst, a to velmi výrazný. Ve srovnání s druhou polovinou 80. let 20. století, kdy se v průměru pohyboval okolo 10,7%, v letech 1991-1994 průměrně činil kolem 17%, nejvyšší byl v roce 1992 – 17,4%. Od roku 1995 však tento podíl výrazně klesal až do roku 1999, kdy klesl od 8%. K dalšímu výraznému poklesu došlo v letec 2002 a 2003, kdy se mladiství podílejí na objasněných trestných činech v 7,2%. Na klesajícím trendu se podílely demografické vlivy, když u mladistvých lze sledovat od roku 1993 stálý pozvolný pokles podílu této věkové kategorie vzhledem k celkovému počtu obyvatel na území ČR a u věkové kategorie dětí do 15 let je možné zaznamenat tento pokles již od roku 1989.

2 přístupy: V trestní politice uplatňované vůči delikventní mládež se lze setkat v zásadě se dvěma rozdílnými přístupy, které vycházejí z myšlenky, že efektivita reakce společnosti na kriminalitu mládeže závisí na míře tolerance společnosti vůči mladistvému delikventovi. S tím souvisí i volba prostředků proti němu užitých. První z nich je někdy označován jako get tough – být tvrdý, přísný vůči kriminalitě, resp. pachatelům – včetně delikventní mládeže – přikládá velký význam odstrašujícímu účinku trestu a je charakteristický např. zvyšováním sazeb trestu odnětí svobody, zhoršováním podmínek vězňů při jeho výkonu, zostřováním dohledu v případě trestů nespojených s odnětím svobody, velmi tvrdým postihem recidivistů apod. Zastánci druhého směru ovlivněného teorií etiketizace (labeling approach) poukazují na neefektivnost či přímo škodlivost situace, kdy se ve společnosti prosadí názor, že je třeba zvýšit kontrolu mladistvých delikventů a zpřísnit jejich postih, založený na myšlence, že tito jedinci jsou špatní a je nutné si na ně dávat pozor.