OLOMOUCKÁ NÁMĚSTÍ Dodnes nevím, jestli t e n Olomouc nebo t a Olomouc … Rmoutí mne to, protože jsem si vzal do hlavy, že bych měl znát pohlaví města … Město je jiné v noci, kdy pod ním teče Morava a nad ním Mléčná dráha, je jiné ve dne, kdy slunce bije do omítek, na jaře, kdy i vody jsou zelené a docela jiné, na podzim, kdy platí bronzovými penízky, nebo v zimě, ozdobené vánocemi básník Jan Skácel, 1968
Historické centrum s radniční věží a mořickým chrámem - pohled ze zvonice kostela sv.Michala
Horní náměstí, honosný dům U černého psa a Caesarova kašna
Detaily portálu domu U černého psa
Horní náměstí vpředu Herkulova kašna (sochař Michael Mandlík, 1687-88), vzadu Edelmannův palác s pamětní deskou rakouského vojevůdce maršála Radeckého
Prombergův dům na rohu Horního nám., původně renesanční, přestavěn v r.1908. Nakladateli Prombergovi se říkalo moravský Kramerius
Nejznámější olomoucká Cesarova kašna, mistrovská práce sochaře J.J. Schauenber-gera z r.1725
Petrášův palác, vpředu spodní část sloupu Nejsvětější Trojice
Sloup Nejsvětější Trojice Olomoucký čestný sloup Nejsvětější Trojice je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě. Měří 35 metrů. V jeho spodní části se nachází kaple. Výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. Budování sloupu prosadil kameník Václav Render. Ten stavbu od roku 1716 řídil i platil. Do své smrti vybudoval první patro s kaplí. Dokončení sloupu trvalo do roku 1854, kdy jej za přítomnosti císařovny Marie Terezie a jejího muže Františka I. Lotrinského vysvětil olomoucký biskup Troyer. V roce 2000 byla stavba zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO
Radnice, jižní strana s arkýřem
Radnice pozdně gotický arkýř kaple sv. Jeronýma Dole: „Žebravý mnich“,údajně mistr kameník, který natahuje ruku, aby mu radní zaplatili honorář
Výchoní strana radnice s lodžií z roku 1591 Znaky na poprsnici zleva císařský znak, Uhry, Čechy, Rakousko, Morava, Slezsko, uprostřed znak Olomouce
Radnice, pozdně gotické znaky na západním průčelí schodiště
Radnice : Zavěšený muž – Sigmund Freud, plastika od Davida Černého (autora Entropy v Bruselu) v rámci výstavy olomoucké galerie Mona Lisa v r.2010
Arionova kašna na Horním náměstí před radnicí Velikost kašny je dána impozantní vanou o průměru 11 metrů z maletínského pískovce (spoluautorkou je italská architektka Angela Chiantelli). Okolo je 16 kamenných odrazníků. Ve střední části dominuje želva, která nese na krunýři obelisk, adorující řeku Moravu a hanáckou metropoli. V pravé polovině se tyčí vzhůru mohutný delfín, jehož pevně drží Arion. Všechny části jsou z patinovaného bronzu, podstavec delfína z indické červené žuly
Arionova kašna byla odhalena v září 2002. Autorem sochařské výzdoby je Ivan Theimer, malíř a sochař, který v Olomouci strávil třetinu svého života. Po odchodu v roce 1968 působí převážně v Paříži a je autorem řady monumentálních děl (želvy pro Grenobl, obelisk pro Elysejský palác, památník deklarace lidských práv Paříži, pomník J.A.Komenského v Uherském Brodě. Hlavním prvkem je velká želva z bronzu, která nese na svém krunýři 3,84 m vysoký obelisk. Tento monument, stejně jako tělo delfína jsou dekorativně pokryty faksimilemi map, dokumentů a obrazů, které se vztahují k historii Olomouce
Na různých místech, často umně skryta, se objevují jména současníků a přátel Ivana Theimera
Detaily těla delfína se jmény Emila Viklického (džezový skladatel a pianista), Richarda Pogody, (známý jako konferenciér, kulturní a rozhlasový pracovník), Jana Čapka (spolupracovníka ČT např. v Hovorech H, aj.). Na jiných místech najdeme jméno Adrieny Šimotové, ministra Pavla Dostála, výtvarníka Václava Zykmunda,kunsthisto -rika a současného ředitele Muzea umění Pavla Zatloukala, spisovatele Benjamina Kurase a řadu dalších, asi 50 – 60 jmen
Postavy dětí na dvou malých želvičkách drží v rukou mušli a rybu. Vlevo je horní část obelisku
Portál Hauenschildova paláce na Dolním nám.
Hauenschildův palác Renesanční stavba, nacházející se na Dolním náměstí byla vybudována městskou rodinou Hauenschildů patrně roku 1583. Jedná se o rozlehlou nárožní třípatrovou budovu, postavenou na místě staršího gotického objektu. Z období středověku se dochovaly pouze klenuté sklepy, rozlehlý mázhaus s původními renesančními klenbami a průčelím s velmi bohatou renesanční kamenickou výzdobou, ať již se jedná o portál, či nárožní arkýř s figurálními reliéfy. Výzdoba arkýře čerpá náměty z příběhů v Ovidiových Metamorfózách. Průčelí prošlo barokní úpravou na počátku 18. století a nejvyšší patro je novodobou nadstavbou. Zajímavostí je také fakt, že se zde, v tehdejším hostinci "U černého orla", při svém olomouckém pobytu ubytoval roku 1767 salcburský kapelník Leopold Mozart s ženou a dětmi. Mladý Mozart i přes svou nemoc komponoval a složil zde 6. symfonii F-dur
Dolní náměstí s Jupiterovou kašnou, Mariánským sloupem a Hauenschildovým palácem
Na závěr : Hanačka s fotoaparátem, keramický secesní reliéf od sochaře Josefa Hladíka v Ostružnické ulici (dům manželů Bubeníkových) KONEC