Logistika přírodních zdrojů Vyučující: Prof. Ing. Prabir Ganguly, CSc. Místnost D210L, mail: ganguly@mail.vstecb.cz

Rozvrh Blok I: 12.10.2013, 11.00 -13.30, B3 Blok II: 017.1. 2013, 08.30- 13.30, B3 Blok III: 30.11.2013, 8.30.-13.30 B3

Anotace předmětu 1. Definice přírodních zdrojů. Biotické a biotické zdroje. 2. Určující význam přírodních zdrojů ve vývoji lidstva. 3. Vývoj využívání přírodních zdrojů. 4. Prioritní význam energetických a vodních zdrojů I. 5. Prioritní význam energetických a vodních zdrojů II. 6. Vlivy technologických změn na spektrum a intenzitu využívání přírodních zdrojů. 7. Hospodaření s odpady jako specifickými antropogenními surovinovými akumulacemi I. 8. Hospodaření s odpady jako specifickými antropogenními surovinovými akumulacemi II. 9. Vlivy geografického rozložení zdrojů a míst jejich potřeby. 10. Politicko-ekonomické faktory. 11. Světoví producenti biotických a biotických zdrojů. 12. Logistika zajištění exportu a importu surovin. 13. Hlavní přepravní cesty a systémy Informace

Seznam literatury Archer A.A. (edit.): Man´s Dependence on the Earth. – Schweizerbartsche Verlagsbuchhandlung, Stuttgart, 1987 Hampl, M.: Vyčerpání zdrojů, skvěle prodejný mýtus. – CEP, Centrum pro ekonomiku a politiku, Praha,2004 Rybár, P. – Sasvári, T.: Zem a zemské zdroje. – Fakulta BERG TU Košice, vydavatelství Štroffek, Košice, 1998 Palas, M.: Význam nerostných surovin pro lidskou společnost.- In Lidská společnost a nerostné surovinové zdroje (edit. C. Schejbal), VŠB Ostrava, 1997, 5-12 Schejbal, C.: Nerostné surovinové zdroje a trvale udržitelný rozvoj. - In Lidská společnost a nerostné surovinové zdroje (edit. C. Schejbal), VŠB Ostrava, 1997, 13-26 Schejbal, C. . Zamarský, V: Hospodaření se zdroji nerostných surovin. – In Dirner,V. et al. „Ochrana životního prostředí“. Montanex, Ostrava, 1997, 191-213 Schejbal, C.: Lidská společnost a nerostné suroviny. - Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, č.1, 2004, roč. L, řada hornicko-geologická, 9-22

Další materiály Existuje skripta. Vypracoval Prof. Ing. Ctirad Schejbal, CSc. Dr.h.c. 2.Online zdroje z internetu – Odkazy budou postupně dostupné 3. Textové materiály a prezentaci poskytnuté vyučujícím

Hodnocení 1písemný test (dne 30.11,2013) - 30% Závěrečná písemná zkouška (ještě termín není stanovený) - 70%

Znáte příběh many? Mana je pokrm, nějaká pouštní rostlina nebo šťáva z rostlin kterým podle Bible Bůh živil na čtyřicetileté cestě pouští izraelský lid. Bůh poskytnul vody od škály.

Instrukce Boha Unavení a hladoví poutníci dostávali instrukce, že si mohou many nasbírat dostatek podle svých potřeb, avšak nikoli více - ani jako zásobu pro budoucnost, ani pro případný obchod, ani pro uspokojení lidské touhy mít. Mana lidem ovšem nepřilétne až do úst. Musí vynaložit určité úsilí, určitou práci a manu sbírat. Je jí dost pro všechny. Avšak ti chamtivci, kteří si naberou many více, než kolik potřebovali, se dočkají nakonec jen odporného zápachu zkažené potraviny, což je trest za neuposlechnutí "regulačního" pokynu.

Chápání pojem přírodních zdrojů Vezmeme-li „mana“ jako symbol přírodních zdrojů a akceptujeme-li principy v tomto příběhu, pak je možno pochopit podstatu principů o ochraně přírody a přírodních zdrojů. Bude nutno také akceptovat , že existence moderního člověka je dnes plně závislé na růžných druhých přírodních zdrojů.

Dostupnost přírodních zdrojů Kromě některých přírodních zdrojů, vítr, voda, sluneční energii apod., vesměs veškeré přírodní zdroje (např. uhlí, ropa, železná ruda, zemědělské a živočišné produkty apod.) vyskytuje v specifických oblastech. Některé nejsou v původním formě využitelný. Za účelem zajišťování potřeb, musí být odtěženo , provedeno úpravu aby pak dostalo k výrobcům, nebo spotřebitelům. PŘICHAZÍ LOGISTIKA, jako jeden nejmladší vědní disciplína

Co je logistika? Pojem logistika je odvozen od řeckého slova Logos, což znamená řád, pořádek, princip, systém. Zjednodušeně lze říci, že logistika je vědní disciplína, ve které jde v principu o to, aby byly správné věci a ve správný čas na správném místě, a to vše při zachování minimálních nákladů.

Podle některých odborníků, je to „řízení přepravy“ viz-http://web2

Diagram podle prof. Strakoše

Podle prof.Strakoše

Podle prof.Strakoše

Příprava jídla

Definice podle Evropské logistické asociace Logistika zahrnuje organizaci, plánování, řízení a výkon toků zboží. Vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče. Tak aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a při minimálních kapitálových výdajích

Definice Organizace, plánování, řízení a výkon toků zboží vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny všechny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích Definice logistiky Evropské logistické asociace organizace, plánování, řízení a výkon toků zboží – management i výkon hmotných toků ! .. vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí konče… - řízení úplného logistického řetězce ! Systémový přístup ! .. …podle objednávky finálního zákazníka konče… - orientace na konečného zákazníka ! … aby byly splněny všechny požadavky trhu… - požadavek na komplexní plnění požadavků ! … při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích. – významné kriterium ! Princip úplných nákladů!

Dodavatel surovin, materiálů Materiálový tok Tok informací Tok přidané hodnoty Výrobce dílů polotovarů Suroviny Náklady na dopravu Výrobce mont. skupin Polotovary,díly Náklady na výrobu Objednávky Výrobce finálních výrobků Montážní skupiny Náklady na distribuci Předpovědi poptávky Distributor Hotové výrobky Prodejní řetězec Stavy zásob Zisk Zákazník

Definice přírodních zdrojů Zdroj –cokoliv co je využíváno člověkem. (OECD) Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. (zákon č. 17/Sb. o životním prostředí)

Klasifikace přírodních zdrojů V zásadě můžeme rozdělit přírodních zdrojů do dvou skupin, a to na: -zdroje obnovitelné NEBO nevyčerpatelné (sluneční záření, větrná a vodní energie) -zdroje neobnovitelné NEBO vyčerpatelné (nerostné suroviny, půda, lesy, zvíře i člověk, mikroorganismů atd.). Jinak rozlišujeme na: biotické zdroje (přírodní organické látky-zdroj biosféry) a také abiotické zdroje ekosystému.

TŘI MOŽNOSTI ZÍSKÁVÁNÍ LIDSTVO JE PLNĚ ZÁVISLÉ NA PŘÍRODNÍCH ZDROJÍCH A TO JAK BIOTICKÝCH, TAK ABIOTICKÝCH. –zdroj : Prof. Schejbal TŘI MOŽNOSTI ZÍSKÁVÁNÍ zemědělství a lov hornictví sběr a kácení stromů POTRAVA, ODĚV NÁSTROJE, OBYDLÍ, NÁDOBÍ atd. OBYDLÍ, OTOP, NÁSTROJE

potrava, nástroje PŘÍRODA odpadky

PŘÍRODA PRŮMYSLOVÉ ODPADY A TEPLO PRŮMYSL: LESNICTVÍ Energetika Hutnictví Strojírenství Chemie Stavebnictví Lehký průmysl POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL LESNICTVÍ PŘÍRODA ENERGIE VÝROBKY BYDLENÍ POTRAVA HORNICTVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ LOV KOMUNÁLNÍ ODPAD ZNEHODNOCENÉ VÝROBKY PRŮMYSLOVÝ ODPAD

BIOTICKÉ ZDROJE Přírodní organické zdroje (zdroje biosféry) definujeme jako součásti nebo složky biosféry, které lidstvo využívá k uspokojování svých životních potřeb vyplývajících z jeho biologické i sociální podstaty LOV ZVĚŘE A RYBOLOV LESNICTVÍ ZEMĚDĚLSTVÍ

OBHOSPODA- ŘOVANÁ ZEM LED HORKÁ POUŠŤ TUNDRA STEPI, SAVANY LESY EXTENZIV. VYU- ŽÍVANÉ STEPI Rozložení ekosystému (zdroj Montgomery,1995)

AUSTRÁLIE A NOVÝ ZÉLAND REGION orná půda pastviny lesy ostatní EVROPA 30 18 32 20 SEV. A STŘ. AMERIKA 13 16 39 JIŽNÍ AMERIKA 7 26 54 AFRIKA 6 24 44 JIŽNÍ ASIE 21 42 SEV. A STŘ. ASIE 10 33 36 JIHOVÝCHODNÍ ASIE 17 5 57 AUSTRÁLIE A NOVÝ ZÉLAND 56

VYUŽÍVÁNÍ PŮDNÍHO FONDU V ČESKÉ REPUBLICE vodní plochy pastviny louky ostatní lesy orná půda VYUŽÍVÁNÍ PŮDNÍHO FONDU V ČESKÉ REPUBLICE mlrd. USD SVĚTOVÝ EXPORT POTRAVIN

ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKTY SVĚTOVÝ ZEMĚDĚLSKÝ TRH MĚNÍ BIOPALIVA pšenice kukuřice sojové boby sušené mléko (svět) SVĚTOVÝ ZEMĚDĚLSKÝ TRH MĚNÍ BIOPALIVA

LESNICKÉ PRODUKTY Dřevo je pokládáno za jednu z nejperspektivnějších surovin a nosný materiál budoucnosti. Obchod se dřevem (v tisících m3) v roce 2000 (Lawson and Henry,2007)

celoživotní spotřeba (t) NEROSTNÉ SUROVINY SPOTŘEBA NEROSTNÝCH SUROVIN JE OBECNĚ ÚMĚRNÁ ŽIVOTNÍ ÚROVNI, TZN. EKONOMICKÉ VYSPĚLOSTI STÁTU. KAŽDÝ OBYVATEL VYSPĚLÝCH ZEMÍ SPOTŘEBUJE ZA ROK 15 AŽ 20 TUN NEROSTNÝCH SUROVIN PŘI CELOSVĚTOVÉM PRŮMĚRU CCA 3 TUNY. stát rok roční spotřeba (t) celoživotní spotřeba (t) celkem z toho stavební energet. SRN 1987 16,86 8,53 6,55 1180 597 459 ČR 1993 16,71 6,35 9,77 1220 463 713 USA 17,82 9,05 7,65 1336 679 574 1998 19,50 1482

= CELKEM 1679,8 t NEROSTŮ, KOVŮ A PALIV ZA ŽIVOT KAŽDÝ AMERIČAN NAROZENÝ PO ROCE 2000 SPOTŘEBUJE: 0,84 t Cu 9,75 t jílů 0,45 t Zn 167069 m3 plynu 308800 l nafty 0,49 t Pb 2,54 t Al 20,5 t Fe 26,6 t uhlí 14,56 t soli 10,76 t fosfátů 3,1 t cementu 74,46 t kamene, písku a štěrku 26,1 t dalších nerostů a kovů = CELKEM 1679,8 t NEROSTŮ, KOVŮ A PALIV ZA ŽIVOT

Pb Cu Sb Cr Zn Sn Mn Ni V Mo W Al Fe Pt 42 prvků 35 prvků 30 kg Pb 20 kg Cu 15 kg Sb Cr 2 kg Zn Sn 0.1 kg Mn 50 kg Ni 14 kg V 3 kg Mo W 1 kg Al Fe 1500 kg Pt 42 prvků stavební kámen sádra cihlářské hlíny cement, vápno štěrk, písek bitumen, asfalt keramické jíly, kaolin minerální pigmenty a plniva minerální a skleněná vata, expandovaný vermikulit Fe, Ni, Cr, Cu, Zn, Al křemen, živce 35 prvků

ROČNÍ OBNOVITELNÉ ZDROJE PRO JAKÉKOLIV FORMY ŽIVOTA JE NAPROSTO NEZBYTNÁ VODA ZASTOUPENÍ VODY NA ZEMI Zdroj mil. km3 % oceány 1370 97,25 sníh a led 29 2,05 spodní voda 9,5 0,68 jezera 0,125 0,01 půdní vlhkost 0,065 0,005 atmosféra 0,013 0,001 vodní toky 0,0017 0,0001 biosféra 0,0006 0,00004 ROČNÍ OBNOVITELNÉ ZDROJE země m3 Egypt 50 Brazílie 33 680 Saud.Arábie 140 Kanada 106 000 SAE 180 Gabun 132 580 Mauretánie 190 Guyana 298 270 Jordánsko 240 Surinam 456 620 USA 9 710 Island 653 850 svět 7420 ČR  1300 m3/osobu

EVROPSKÁ VODNÍ CHARTA (1968 Štrasburk) Bez vody není života. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná surovina. Zásoby sladké vody nejsou nevyčerpatelné. Je proto nezbytné tyto udržovat, chránit a podle možnosti rozhojňovat. Znečišťování vody způsobuje škody člověku a ostatním živým organismům, závislým na vodě. Jakost vody musí odpovídat požadavkům pro různé způsoby jejího využití, zejména musí odpovídat normám lidského zdraví. Po vrácení použité vody do zdroje nesmí tato zabránit dalšímu jeho použití pro veřejné i soukromé účely Pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především les. Vodní zdroje musí být zachovány Příslušné orgány musí plánovat účelné hospodaření s vodními zdroji. Ochrana vody vyžaduje zintenzivnění vědeckého výzkumu, výchovu odborníků a informování veřejnosti. Voda je společným majetkem, jehož hodnota musí být všemi uznávána. Povinností každého je užívat vodu účelně a ekonomicky. Hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených povodí a ne v rámci politických a správních hranic. Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní spolupráci.

SNAHA ROZVOJOVÝCH ZEMÍ ALESPOŇ SE PŘIBLÍŽIT VYSPĚLEJŠÍM ZEMÍM PŮSOBÍ RŮST SUROVINOVÝCH A HLAVNĚ ENERGETICKÝCH POTŘEB. ZAJIŠTĚNÍ LIDSKÉ POPULACE POTŘEBNOU ENERGIÍ JE NEJVÁŽNĚJŠÍM PROBLÉMEM V SOUVISLOSTI S KONCEPCÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE.

ZAJIŠTĚNÍ ENERGIÍ – PRVOŘADÝ PROBLÉM ZDROJE ENERGIE: NEOBNOVITELNÉ UHLÍ ROPA ZEMNÍ PLYN JADERNÁ ENERGIE BITUMINOZNÍ PÍSKY A BŘIDLICE GEOTERMÁLNÍ ENERGIE HYDRÁTY METANU OBNOVITELNÉ VODNÍ ENERGIE BIOENERGIE ENERGIE VĚTRU SLUNEČNÍ ENERGIE ENERGIE PŘÍLIVU

SVĚTOVÁ SPOTŘEBA ENERGIE

ZEMĚ S NEJVĚTŠÍ SPOTŘEBOU ENERGIE NA OBYVATELE V R. 1998

1900 1950 2000

Afrika a Střední Východ 61,4 SVĚTOVÉ ZÁSOBY UHLÍ Severní Amerika 116.7 Vých.Evropa a býv.SSSR 113,3 Západní Evropa 25,8 Jižní a Střední Amerika 7,8 Afrika a Střední Východ 61,4 Australoázie 47,3 Ostatní Ázie 74,9 Čína 62,2 STATICKÁ ŽIVOTNOST ZDROJŮ UHLÍ JE 250 LET, ROPY 40 LET A PLYNU 70 LET

KLASIFIKACE ROPNÝCH POLÍ PODLE DENNÍ PRODUKCE barelů/den počet polí celková produkce 000 B/d období objevení před 1950 1950+ 1960+ 1970+ 1098+ 1990+ 1 000 000 + 4 8 000 2 1 500 000 – 999 000 10 5 900 3 300 000 – 499 000 12 4 100 6 200 000 – 299 000 29 6 450 8 9 100 000 – 199 000 61 7 900 5 13 11 celkem 116 32 350 20 17 28 25 14

ZDROJE ZEMNÍHO PLYNU ZDROJE ROPY

JADERNÁ ENERGIE PRŮZKUM BYL PŘERUŠEN 0,7 % V PŘÍRODNÍM URANU U235 U238 LEHKOVODNÍ REAKTORY ZNÁMÉ ZÁSOBY PŘI DNEŠNÍ CENĚ NA 50 LET PŘI ZDVOJNÁSOBENÍ CENY NA 200 LET U235 U238 99,3 % V PŘÍRODNÍM URANU RYCHLÉ (MNOŽIVÉ) REAKTORY ZNÁMÉ ZÁSOBY NA STOVKY LET VYUŽITÍ JADERNÝCH ODPADŮ TĚŽBA V R. 2003 STÁT % KANADA 24,9 AUSTRÁLIE 23,0 RUSKO 8,9 NIGER 8,2 NAMIBIE 8,0 KAZACHSTÁN 7,7 UZBEKISTÁN 5,3 JAR 2,5 USA 2,4 UKRAJINA ODPAD SUBKRITICKÉ REAKTORY JADERNÁ FÚZE: DO PROVOZU KOLEM ROKU 2050 VYUŽÍVÁ DEUTERIUM A LITHIUM ZÁSOBY NA TISÍCE AŽ MILIONY LET