Transatlantické vztahy EU

 Po 11/9 byla vyhlášena válka proti teroru (War against terror)  Schválení Patriotic Act Kongresem  Exekutiva získala významnější pravomoci pro boj s terorismem  Důraz na vojenské prostředky boje  Strategie preventivního útoku  Změna režimů (Policy Regime Change)

 Bushova politika se zaměřila nejen na potírání teroristů, ale i režimů, které se domnívá, že teroristy podporují  2/2002 termín států „osy zla“  Vojenské operace:  Afghánistán (2001) a Irák (2003)  Kritici Bushovy strategie jí vyčítali, že je příliš militarizovaná a ideologizovaná.

 Evropa – na rozdíl od USA dlouholeté zkušenosti s bojem proti terorismu (= extrémní levice, separatisté – IRA, ETA apod.)  Důraz na řešení kořenů terorismu  Třetí pilíř (spravedlnost a vnitro), dnes prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti (komunitární politika)  Boj proti terorismu se nejvíce dotýká policejní a soudní spolupráce v trestních věcech  Společné kroky zahájeny již na summitu ER v Tampere v r  Po 11/9 ER přijala Akční plán v boji proti terorismu

 Posílení policejní a soudní spolupráce  Identifikace podezřelých z terorismu a vytvoření listiny teroristických organizací (realizováno)  Zlepšení spolupráce zpravodajských služeb a ustavení společných vyšetřovacích týmů (realizováno)  Zlepšení spolupráce mezi členských zeměmi a Europolem (realizováno)  Vytvoření specializovaného týmu pro boj proti terorismu v rámci Europolu (realizováno)  Vytvoření mezinárodních právních nástrojů (evropský zatykač)  Zamezení sponzorování teroristů (realizováno)  Zvýšení letecké bezpečnosti

 10/2001: došlo k zmrazení finančních prostředků 27 organizací a jednotlivců  6/2002: ER přijala Rámcové rozhodnutí o boji proti terorismu  3/2004: Deklarace o boji proti terorismu  2004: vytvořena funkce Protiteroristického koordinátora pod úřadem Vysokého představitele pro SZBP  Nicméně výkon funkce problematický, členské státy jsou zdráhavé v poskytování informací, zdráhají se vytvořit některé nástroje  11/2004: Haagský program

 2005: Strategie EU pro boj s terorismem  Prevence, ochrana, stíhání a reakce  Prevence = snaha zlepšit bezpečnostní situaci ve třetích zemích, pomoc třetím zemím v oblasti správy a právního státu  Ochrana: Zvýšení bezpečnosti hranic, dopravy a kritické infrastruktury (např. zřízení agentury FRONTEX)  Stíhání - Evropský zatýkací rozkaz, boj proti financování terorismu  Reakce: zvládání a minimalizace následků teroristického útoku

 2009 – přijetí tzv. Stockholmského programu – revize spolupráce v JHA ( )  využít nástroje, které dává Unii Lisabonská smlouva  Změny v Lisabonské smlouv ě  přesun spolupráce v policejních a justičních věcech mezi komunitární politiky:  Iniciativní úloha Komise, ale i členských států  Používání řádného legislativního postupu – v Radě se může hlasovat kvalifikovanou většinou, rozhoduje i EP  výrazný tlak na harmonizaci v oblasti trestního práva a justiční spolupráce

 Po 11/9 americká vláda usilovala o vytvoření mezinárodní koalice v boji proti terorismu  Ve vztahu k EU se změnilo, že otázky, které se předtím vyjednávaly bilaterálně mezi USA a členskými zeměmi, se začaly vyjednávat mezi USA a EU jako celkem  Oživení existujících transatlantických institucí a ustavení nových

 Dialog v oblasti justice  Součástí NTA, vznikl v r  Setkávají se úředníci amerického ministerstva spravedlnosti s úředníky DG pro spravedlnost a vnitřní věci  Od r probíhá i na úrovni ministrů – USA a členských zemi EU  Vytvořily se zde dohody o vzájemné právní pomoci a extradici

 Dialog o hranicích a bezpečnosti přepravy (duben 2004)  Považován za efektivní a přínosný – spory řeší odborníci → setkání je více neformální, snaha najít řešení, nutnost zamýšlet se nad mezinárodními dopady domácích opatření  Vytvoření vazeb mezi Europolem a FBI

 Hlavní iniciativy  Iniciativa pro bezpečnost kontejnerové přepravy (Container Security Initiative)  2004: dohoda mezi EU a USA  Stanovil pravidla a podmínky, za jakých může CSI působit v evropských přístavech  Minimální standardy bezpečnosti přístavů  Pravidlo 24-hodin (24 hodin dopředu musí plavidlo sdělit, jaký náklad veze)  Nové pracovní skupiny pro bezpečnostní standardy

 Předávání dat o cestujících do USA (Passenger Name Records (PNR))  Požadavek amerického celní úřadu na přístup k datům o cestujících na leteckých linkách do USA  Pro evropské letecké společnosti problém spočíval v tom, že na základě evropské směrnice o ochraně dat nemohly tato data poskytnout, jinak by mohly být stíhány  Komise povolila poskytování těchto dat USA, ale jen dočasně  5/2004 uzavřena dohoda mezi EU a USA  USA se zavázaly omezit počet dat, které požadovaly, délku doby, kterou by je držely, a jejich použití  34 údajů o cestujících včetně jmen, adres, čísel platebních karet, telefonních číslech

 Žaloba EP proti EK a Radě – dohoda byla zrušena ESD kvůli překročení pravomocí  Nová dohoda v r  USA se zavázaly, že zajistí ochranu dat leteckých pasažérů  Počet údajů se snížil na 19.  V r Komise zveřejnila svoji strategii týkající se sdílení osobních dat (např. důraz na to, že osobní data se mohou využívat pouze v boji proti terorismu, občané, kteří by byli případně poškozeni, mají právo na odškodné)  USA – úsilí zachovat dohodu z r  Jednání s Komisí v r – začlenění dalších mechanismů ochrany dat do dohody (např. omezení okruhu osob, které mohou s daty nakládat)

 Zavedení biometrických prvků do cestovních pasů  2002: Kongres USA zavedl nové požadavky na biometrické pasy  Cestující bez biometrického pasu budou potřebovat víza pro vstup do USA po říjnu 2004, i když jsou ze země s bezvízovým režimem (i EU-15)  EU: není možné stihnout termín → kongres prodloužil termín o jeden rok

 Vyjednávání dohody SWIFT (předávání dat o bankovních převodech mezi EU a USA)  dohoda z r umožňovala Spojeným státům nahlížet do evropských záznamů o bankovních převodech prostřednictvím mezinárodní bankovní sítě SWIFT.  V r došlo k restrukturalizaci systému SWIFT, a proto bylo nutné vyjednat novou dohodu  V únoru 2010 EP zamítl dohodu, protože nebyly poskytnuty dostatečné záruky ochrany osobních dat  V červnu 2010 vyjednání nové dohody (dodatečné záruky – např. pravomoc Europolu schválit nebo zamítnou žádost USA o vydání těchto dat)  EP schválil dohodu v červenci 2010

 Ochrana lidských práv a svobod 1. V akcích a politice USA  Např. tajné přelety CIA nad evropským územím a tajné věznice CIA v Evropě, používání mučení, a to bez respektování procedur právní pomoci, věznice a mučení vězňů v Abu Ghraib a na Guantánamo  Podle EU je to v rozporu s jejími hodnotami a také neúčinný postup → mučení je kontraproduktivní a pouze přispívá k radikalizaci muslimského světa.

2. V dohodách USA-EU  EU požaduje záruky ochrany osobních dat (právo na soukromí)  Vyjednávání smluvního rámce mezi EU a USA o ochraně osobních dat od r  USA preferují, aby EU přijala jejich standardy ochrany osobních dat x EU  Trest smrti – EU žádá pro vydávané osoby, aby se na ně nevztahoval trest smrti, který je v EU zakázaný

 Vytvoření seznamu teroristických organizací  rozdíly v nahlížení na některé organizace - např. některé členské státy EU odmítají začlenit na seznam Hizballáh, aby nedošlo k narušení vztahů s Libanonem, podobný přístup byl v minulosti i k Hamásu  Spolupráce mezi policejními institucemi  V USA pochyby nad spoluprácí s Europolem  existuje dobrá spolupráce mezi FBI/CIA a národními organizacemi  Europol nemá dostatek kompetencí ani prostředků, ve svých analýzách teroristických hrozeb je závislý na informacích, které mu poskytnou členské státy  EU si zase stěžuje, že USA požadují informace, ale samy je nechtějí sdílet