Základní směry ve výživě Neexistují špatné a dobré potraviny, existuje však nesprávně složená strava Zdravá strava vyžaduje hlavně zdravý rozum.

Základní dilema- člověk je: sběrač = fruitarián primitivní zemědělec = vegetarián lovec a sběrač = fruitarián i masožravec pokročilý zemědělec (chovatel a pěstitel) = všežravec

Porovnání zpracování potravy v jednotlivých částech zažívacího traktu a způsobů výživy u masožravců a býložravců: Typický býložravec nikdy v době hladu nežere maso. Žádné divoké zvíře nežere tepelně zpracovanou potravu (prase domácí má i typicky lidské choroby –cukrovka, močové kameny, obezita, infarkt, divoké prase ne). Člověk má nedostatečně vyvinutý chrup, trávicí trakt uzpůsoben pro trávení tepelně zpracované potravy, minimální schopnost trávit celulózu.

Vegetariánství Vegani - nejpřísnější vegetariáni, ano: konzumují stravu pouze rostlinného původu ne: žádné produkty živočišného původu, maso, živočišný tuk, vejce, mléko a mléčné výrobky; někteří z nich odmítají med, či kvasnice, alkohol, tabák, rafinované potraviny (bílý cukr, bílou mouku, rafinované oleje – všechny kromě extra virgin). Jedním z největších současných trendů ve zdravé výživě je vegetariánství. Ještě před deseti lety se dali tuzemští vegetariáni počítat na desítky. Jestliže se tehdy často setkávali s úšklebky, dnes se tento způsob výživy stal součástí módního trendu, ke kterému se hlásí stále více lidí. Těžko se můžeme vyjádřit k počtu vegetariánů na našem území – neexistuje evidence zastánců výživových směrů. Trend vegetariánství rozhodně nepatří mezi výstřelky moderní doby. Je velmi starý, a i když asi není možné vypátrat jeho kořeny. K slavným vegetariánům patří v oblasti filmu: David Duchovny (Akta X), Dustin Hofman, Richard Gere, Brad Pitt; spisovatelé: William Blake, Franz Kafka, , George Bernard Shaw; vědci a vynálezci: Charles Darwin, Thomas Edison, , Sir Isaac Newton, ; filozofové: Mahátma Gándhí, , Platon, Seneca, Albert Schweitzer, Sokrates... Co se týče zdravotního hlediska, má vegetariánství skutečně mnoho výhod. Porovnáme-li zásady vegetariánské stravy a diety preventivní před cévními a srdečními chorobami, rakovinou nebo cukrovkou, zjistíme, že se v mnohém shodují. V obou případech je základem snížení příjmu tuků, především živočišného původu, cholesterolu, upřednostňování rostlinných tuků a zvýšená konzumace zeleniny a ovoce. Je prokazatelné, že vegetariánství - nejen jako způsob stravování, ale i jako životní styl (vyloučení alkoholu a cigaret, omezení kávy, pravidelněji cvičí)- omezuje riziko výskytu vysokého krevního tlaku, obezity, kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a některých druhů rakoviny. Na druhou stranu lze stejného efektu dosáhnout i méně drastickou úpravou jídelníčku. Špatně volená vegetariánská bezmasá strava je však pro zdraví škodlivější než průměrná běžná strava.

Nadbytek vlákniny vede ke ztrátám vitamínů a minerálních látek. U dětí je vážné riziko nedostatku bílkovin, Ca, Fe, vitaminů B 12 a D, což se může nepříznivě projevit na růstu a vývoji dětského organismu a jeho funkcí. Děti rodičů vyznávající veganskou stravu často pomaleji rostou a někdy dokonce trpí podvýživou. Čistě rostlinná potrava má totiž vysoký obsah vody a nestravitelné vlákniny, a naopak velmi nízký obsah energie. Protože objem dětského žaludku je malý, nemohou děti veganů přijmout v normální dávce potravy tolik energie, kolik pro svůj růst potřebují. Mateřské mléko veganek obsahuje o polovinu méně vitaminu B12, než je spodní hranice doporučených dávek. Dalším problémem vegetariánství je železo. Z rostlinné stravy je ho lidský organismus schopen zpracovat jen asi 3 %, z živočišné asi 15 %. Kromě toho obiloviny a sója ještě ztěžují jeho absorbci. Nedostatek železa, který se vyskytuje u vegetariánů dvakrát častěji než u omnivorů (všežravců), je nebezpečný opět především pro děti a dospívající. Zpracování železa v těle napomáhá vitamin C. Ve výlučně rostlinné, tedy veganské, stravě se železa vyskytuje velmi málo, navíc jeho absorpci brzdí některé látky obsažené v obilovinách a špenátu. Jediným zdrojem vitaminu B12 u veganů jsou baktérie v dolní části tenkého střeva.

Fruitariáni: Je extrémním stravovacím režimem, který spočívá v konzumaci syrového ovoce a ořechů. Lakto-vegetariáni: Tito lidé jedí kromě ovoce a zeleniny také mléko a mléčné výrobky. Lakto-ovo-vegetariáni: berou na milost i vejce a vaječné výrobky.

Vegetariánská výživa, která připouští vejce a mléko, je co do zastoupení jednotlivých prvků výživy kompletní a zdraví dospělí lidé ji mohou konzumovat po celý život bez rizika ohrožení. Pokud se děti stravují tímto způsobem, nemusí to jejich vývoj ohrozit, i když takový způsob stravování rozhodně není přirozený

Semivegetariánství: vegetariánství na “částečný úvazek” - základem jsou potraviny rostlinného původu v kombinaci s mléčnými výrobky,2-3 x týdně ryba nebo jiné bílé maso.

ne: maso kromě ryb, živočišný tuk Vitariáni: vegani, kteří konzumují syrovou stravu tvořenou z tepelně nezpracovaných potravin (výjimku tvoří malé množství celozrnného pečiva, luštěniny a brambory). ano: obiloviny a luštěniny upravované především máčením, nakličováním, syrová zelenina a ovoce, mléko pro děti, pro dospělé nahrazovat sójovým mlékem, hodně oříšků, ryby marinované, vejce jen na měkko ne: maso kromě ryb, živočišný tuk Prvním známým propagátorem řecký lékař Hippokrates. Hlasatelům přírodní prastravy nějak uniklo, že střední délka života pralidí se pohybovala okolo dvaceti až třiceti let. Kromě toho dnes víme, že lidoopi, jejichž výživa nám bývá dávána za vzor, se neživí výhradně plody, ale v touze po mase se často stávají i kanibaly.

Makrobiotika: klade důraz na existenci dvou základních protikladů jin a jang. Tím vysvětluje fyzikální a biologické vlastnosti potravin. ano: nejvhodnější potravina je rýže, čerstvě mletá zrna obilovin, luštěniny, zelenina, semena (převážně důkladně vařené), ryby a mořští živočichové, řasy, mořská sůl ne: maso, brambory, mléko, cukr, vejce, med a některé druhy místního ovoce, rafinované potraviny Doporučuje jíst potraviny, které se konzumovaly v Japonsku v době zakladatele makrobiotiky čínského filozofa Konfucia. Energie potravin na nás působí už při pohledu na potravinu. Takže pokud někdo potravinu rozkousal a pak vyplivl, stejně už na něj potravina energeticky působila a to vyplivnutí už moc nic nezmění. Po náhodném snědení cukru doporučuje použít na pročištění prášek z mořské řasy. Bílá mouka, pečivo z bílé mouky - obsahují cukr a přitáhnou nás k cukru ještě více, nekompromisně ne ztužené tuky (při průmyslovém zpracování proběhne tolik změn, že jsou jako živočišné tuky). Zjednodušeně řečeno hodný makrobiotik tak nikdy nemá chuť na sladké, na mléčné výrobky, rajčata, vejce a mnohé další nemorální potraviny, neboť tyto vedou k nemocím a stonat je rovněž nemorální.

Doporučuje přizpůsobovat stravu ročnímu období Doporučuje přizpůsobovat stravu ročnímu období. V zimě přidat topivo - obilí, v létě ochlazovat zeleninou a tekutinou.

Mazdaznánská strava: potrava a inteligence na sebe vzájemně působí ano: nejvhodnější potravina je pšenice, hodně máslo, mléko, ovoce a zelenina, semena ne: maso ani rybí, živoč. tuky ze zabitých zvířat, chleba a pečivo (ochromuje činnost nervů) Za hlavní příčinu nemocí uvádí kvašení potravy ve střevech v důsledku nesprávných kombinací (maso zvířat, dojídání zbytků jídla z předchozího dne, konzumace zvadlé zeleniny, klíčící pšenice). Specifická pro oblast Tibetu. zdravá strava by tedy měla inteligenci zvyšovat kdo ráno tělesně nepracuje, postí se do 10 hodin, mléko a mléčné výrobky nejíst v únoru, březnu a září, vždy se může jíst smetana

Pokrm se většinou skládá z 1 potraviny (nekombinuje), časté používání smažení. Doporučuje určitá období během dne i roku, kdy je vhodné jíst a kdy ne, nebo některé potraviny vhodné pro určité denní nebo roční období

Doporučená množství energie jsou na úrovni hladovění – pro dospělého člověka se sedavým zaměstnáním 900 kcal

Disociovaná (dělená) strava: v průběhu jednoho jídla se konzumují potraviny obsahující převážně jednu z hlavních živin aby bylo zabezpečeno jejich dokonalé trávení. Během dopoledne pouze čerstvé ovoce nebo ovoc. šťávu - v jakémkoliv množství. Odpoledne zelenina Hojnost tekutin Maso nekombinovat s běžnými přílohami (brambory, rýže, těstoviny) - pouze se zeleninou. V žádném případě nekombinovat cukry, škroby, tuky a bílkoviny dohromady. Ani 2 rozdílné druhy bílkovin - maso, ryby, vejce, mléko, ořechy. Ovoce je nejdůležitější potravina. Nejúčinnější je na lačný žaludek, v žádném případě nekombinovat s jinou potravinou, naposledy ho jíme 30 min. před obědem. Mezi jídly musí být pauza 3-4 hodiny (pokud jste nejedli ovoce), při nesprávném složení jídla 8 hodin. Zelenina se nemá nikdy vařit. Neexistují žádné důvody pro konzumaci masa u lidí. Lidské tělo k přežití žádná vejce nepotřebuje (aminokyseliny se teplem srazí, čímž jsou ztraceny). Mléko se nesnáší s ničím, vápník obsažený v kravském mléce je pro člověka nevyužitelný. U vápníku nejsme závislí na mléce - vždyť i kráva bere vápník z trávy. Čokoláda - karcinogenní.

Z hlediska dopadu na zdraví je mezi všemi těmito směry velký rozdíl Z hlediska dopadu na zdraví je mezi všemi těmito směry velký rozdíl. Člověk, který je na čistě rostlinné dietě, nezásobuje svůj organizmus dostatkem některých živin nezbytných pro jeho správné fungování. Scházejí mu především vitaminy B 12 a D, dále železo, vápník. Nedostatek těchto látek může mít za následek vážné zdravotní problémy, zejména chudokrevnost a dlouhodobý únavový syndrom. S dětmi není radno experimentovat. Většina alternativních způsobů výživy je dost náročná na čas. Nejenže strávíme coby vegetarián (zvláště začínající) mnoho času úvahami “Co bude dnes dobrého?”, ale i samotná konzumace zabere více času. Rostlinná strava se totiž obecně pomaleji vstřebává, a vyžaduje tak delší trávicí systém (vzpomeňme např. na krávu a její čtyři žaludky). Vegetarián má však žaludek pouze jeden, délkou střev také zrovna neoplývá, proto by měl jíst často a menší porce. Vegetariáni musí přijímat dvojnásobné množství bílkovin než je nejmenší doporučené množství. Dlouhodobí vegetariáni bývají chudokrevní. Zřejmě nejlépe z celého srovnání vychází výživový směr - semivegetariánství.