Strategické nástroje řešení sociálního vyloučení s možností participace sociálních kurátorů Komunitní plánování sociálních služeb na místní a krajské úrovni, Strategické plány rozvoje měst, Akční plány, Integrované plány, Koncepce prevence kriminality

Role kurátora pro dospělé Sociální kurátor je do pracovních skupin delegován zaměstnavatelem nebo se podílí na zpracování podkladů pro práci těchto skupin Při těchto činnostech uplatňuje praktické poznatky z práce se svými cílovými skupinami.

Komunitní plánování sociálních služeb na obecní úrovni Komunitní plánování je přístup, který říká co, a proces, který říká jak pracovat s komunitou v daném místě při řešení jejich potřeb Včasným plánováním přiměřených programů, projektů a sociálních služeb propojených spoluprácí zadavatelů, zaměstnavatelů, poskytovatelů a uživatelů, můžeme prostřednictvím této metody přecházet sociálnímu vyloučení znevýhodněných osob na trhu práce a ze společnosti Komunitní plán umožňuje rozvíjet sociální služby dle místních potřeb a posilovat kapacity sociální ekonomiky. Komunitní plánování doporučuje obcím zákon o sociálních službách, který užívá termínu: střednědobých plán rozvoje sociálních služeb.

Komunitní plán Komunitní plán obsahuje konkrétní cíle v oblasti rozvoje sociálních služeb rozvedené do tzv. opatření. Opatření mohou mít stanovené indikátory, jako vodítko pro hodnocení úspěšnosti Opatření představují detailní plány vzniku, rozvoje a udržení sociálních služeb potřebných v dané lokalitě. Textová podoba opatření obsahuje finanční rozvahu včetně uvedení dostupných finančních zdrojů, časové období realizace a definuje potenciálního realizátora

Cílové skupiny

Sociální kurátor v pracovních skupinách KP Sociální kurátor je díky svým praktickým poznatkům významným nositelem informací v procesu tvorby komunitního plánu a jeho následné implementace Sociální kurátor je seznámen především se situací osob nacházejících se v přechodné krizi, osob páchajících trestnou činnost, osob propuštěných ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, osob bez přístřeší a osob z řad romské populace.

V obecnější rovině lze konstatovat, že sociální kurátor je orientován v situaci osob ohrožených sociálním vyloučením na místní úrovni Z těchto důvodu se jeví jako optimální, aby se sociální kurátor stal členem pracovní skupiny, která řeší situaci osob ohrožených sociálním vyloučením, osob v přechodné krizi nebo jiné související skupiny - prevence kriminality, pro osoby bez přístřeší, osoby ohrožené závislostmi apod.

Činnost kurátora v pracovní skupině Sociální kurátor – člen pracovní skupiny komunitního plánování - může aktivně navrhovat a prosazovat potřebná opatření. Mezi ně patří například vybudování azylového domu, domu na půl cesty, noclehárny, podpora dostupnosti sociálního bydlení, terénní program v sociálně vyloučených lokalitách a další.

Sociální kurátor jako zaměstnanec obecního úřadu obce s rozšířenou působností (magistrátu, městské části) je do pracovní skupiny komunitního plánování zařazen jako zástupce zadavatele sociálních služeb Z tohoto titulu vyhodnocuje přiměřenost navrhovaných řešení, doporučuje priority v jednotlivých oblastech, zasazuje se o zvýšení kvantity i kvality konkrétních typů sociálních a souvisejících služeb.

Koncepce romské integrace o Komunitním plánování V praxi se ukazuje, že ne každá obec vytváří komunitní plán rozvoje sociálních služeb. V Gabalově Analýze sociálně vyloučených romských lokalit z roku 2006 bylo zjištěno, že pouze 1% zkoumaných obcí má vytvořenou specifickou strategii či plán řešení situace v sociálně vyloučených romských lokalitách, v 9% byla taková strategie součástí výstupů z komunitního plánování, 90% obcí nemělo strategii žádnou. Na národní úrovni vzniká řada koncepcí a strategií cílených na řešení situace sociálně vyloučených lokalit, nicméně nedochází k jejich důsledné implementaci v praxi. Na obranu obcí je nutné dodat, že jim v této oblasti nebyla poskytnuta dostatečná a intenzivní metodická podpora (obzvláště na úrovni menších měst a regionů). Odpovědnost za metodickou podporu přitom nesly krajské úřady. Díky různé míře a kvalitě metodické podpory vznikla řada odlišných komunitních plánů[1], v nichž je věnována různá míra pozornosti romským záležitostem. Z praxe krajských koordinátorů vyplývá, že jen málo identifikovaných sociálně vyloučených lokalit je přitom zahrnuto do procesu komunitního plánování. [1] Některé plány jsou například obecné, obsahují pouze cíle bez plánování kroků v praxi, jiné plány jsou naopak kvalitní a obsahují i kroky k naplnění cílů včetně indikátorů, kterých je zapotřebí dosáhnout jako vodítko pro hodnocení úspěšnosti realizace definovaných opatření.

Střednědobé plány rozvoje sociálních služeb krajů Krajům ukládá vytváření střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb zákon o sociálních službách[1]. Pokud porovnáváme krajské „komunitní plány“ zjistíme, že zvolené metody jejich vytváření jsou velice různé. Jednotícím prvkem je existence pracovních skupin na jejich tvorbu, sestavených mimo jiné z odborníků na danou problematiku. [1] § 95 zákona č. 108/2006, o sociálních službách v platném znění

Při práci na krajském komunitním plánu se nabízí další prostor pro sociálního kurátora k uplatnění svých praktických poznatků Pokud je členem této pracovní skupiny, stává se důležitým článkem přenosu informací o konkrétních problémech své lokality na krajskou úroveň, včetně návrhů na jejich řešení Své poznatky zde konfrontuje se zástupci dalších lokalit a získává tak přehled o širších souvislostech problematiky v rámci kraje.

Od roku 2012 by Kraje měly rozdělovat dotace na sociální služby Krajské plány rozvoje sociálních služeb představují podpůrný nástroj pro přerozdělování finančních příspěvků mezi poskytovatele těchto služeb. I z tohoto pohledu je důležité, aby plán přinášel návrhy pro řešení všech sociálních problémů příslušného kraje. Od roku 2012 by Kraje měly rozdělovat dotace na sociální služby Kraj bude rozdělovat prostředky na sociální služby od 2012

Plánování sociálních služeb na národní úrovni Priority rozvoje sociálních služeb pro období 2009 – 2012 je název dokumentu MPSV, který bude publikován v závěru roku 2009. V době vytváření studijního textu byla k dispozici pracovní verze. Slangově je nazýván „národním komunitním plánem“. Jedná se o dokument naznačující žádoucí směr vývoje sociálních služeb v ČR na období do roku 2012.

V úvodu dokumentu je uveden výčet subjektů participujících na jeho tvorbě, mezi nimiž je také jmenován zástupce sociálních kurátorů. Uvádím tento příklad jako důkaz pro platnost tvrzení uvedených v této kapitole. Sociální kurátor je platným prvkem při tvorbě strategických materiálů týkajících se jeho cílové skupiny.

Sociální kurátor v Národním komunitním plánu Priority rozvoje sociálních služeb přiznávají velkou důležitost podpoře službám sociální prevence. Text vyslovuje podporu práci sociálního kurátora a zmiňuje důležitost dalšího vzdělávání kurátorů a tvorbě metodických příruček[1]. [1] Kapitola „oblast podpory rozvoje služeb sociální prevence“ pracovní verze dokumentu Priority rozvoje sociálních služeb pro období 2009 – 2012

Strategické plány rozvoje obcí a měst Strategický plán rozvoje je závazný dokument řešící sociálně – ekonomický rozvoj obcí a měst. Strategické plány jsou vytvářeny v souladu se zákonem o obcích, zaměřují se na budoucí období v rozsahu cca sedm až deset let a jejich součástí je i výhled rozvoje obce nebo města v horizontu desítek let.

Strategický plán a „sociální oblast“ Strategické plány by měly ve své části zabývající se „sociální politikou obce“ zohledňovat také potřeby marginalizovaných skupin obyvatelstva. Tím se zvyšuje šance vzniku systémového řešení sociálně vyloučených lokalit na obecní, oblastí s vysokou mírou nezaměstnanosti, oblastí s vysokou mírou kriminality na obecní úrovni. Předpokladem je zajištěná návaznost na krajskou a národní strukturu řešení těchto patologických jevů.

Vytváření strategického plánu rozvoje probíhá obdobně jako u komunitního plánu sociálních služeb v pracovních skupinách zaměřených na jednotlivé oblasti života obce (výstavba, životní prostředí, turistický ruch, doprava, zemědělství, zaměstnanost, sociální oblast a další). Návrh plánu prochází procesem konzultací a připomínkování. Výsledný plán respektuje již existující strategické plány města, vychází z nich, rozvíjí je nebo nahrazuje, ale neměl by být s nimi v kolizi.

Integrovaný plán rozvoje města Integrovaný plán rozvoje města je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů Evropské unie v programovacím období 2007 – 2013 (zejména pro čerpání dotací z Regionálního operačního programu - ROP a Integrovaného operačního programu - IOP). Součástí tohoto plánu by mělo být rovněž zamezení nekoncepční rozsáhlé privatizace obecního bytového fondu a vymezení části obecního bytového fondu pro sektor sociálního/podporovaného bydlení pro domácnosti s nízkými příjmy.

www.kpss.cz www.ckpul.cz http://www.mpsv.cz/cs/844 www.socialni-zaclenovani.cz