Peníze 4

O co půjde? Minule O výdajích a 4 modelech (C + I + G + XN) Nyní Historie peněz Tvorba peněz (kde se peníze berou) Proč lidé drží peníze (vlastní peníze) Rovnováha peněz na trhu Rozdíl mezi nominální a reálnou úrokovou mírou

Peníze „jsou vše, co funguje jako všeobecně přijímaný prostředek směny.“

Historie vzniku peněz Barterová směna Výměna zboží za zboží Komplikovaná, nemalé transakční náklady (např. kovář chtěl podkovy výměnou za rybu, ale rybář je nechtěl, tak co teď?) Komoditní směna Určitý druh zboží, který se považoval za platidlo Např. dobytek, víno, kožešina atd. Problém nedělitelnosti (např. nákup bochníku chleba za ovci, jak tu ovci rozdělit?)

Historie vzniku peněz Papírové peníze Dříve kryty zlatem, dnes už ne Dnes nucený oběh Depozitní peníze Neboli bezhotovostní peníze Např. účty v bankách Používání platebních karet

Funkce peněz Prostředek směny (oběživo a platidlo) Zúčtovací jednotka (míra hodnoty při oceňování směňovaných statků) Uchovatel hodnoty (prostředek akumulace kapitálu a úspor domácností)

Nabídka peněz = „je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku.“ Peněžní zásoba se vyjadřuje pomocí peněžních agregátů.

Peněžní agregáty Peněžní agregát M1 (transakční peníze) = hotové peníze v oběhu + depozitní peníze na požádání Peněžní agregát M2 = agregát M1 + termínované vklady Peněžní agregát M3 = agregát M2 + akcie, podílové listy fondů a obligace (se splatností do 2 let)

Bankovní soustava Je tvořena centrální bankou a komerčními bankami. Centrální banka Aktiva vládní cenné papíry úvěry komerčním bankám devizové rezervy ostatní Pasiva hotovost v oběhu povinné rezervy (10 %) ostatní

Bankovní soustava Komerční banky Aktiva Pasiva rezervy u centrální banky úvěry, cenné papíry ostatní Pasiva depozita (vklady) úvěry od centrální banky ostatní

Tvorba peněz 1. předpoklad – neexistuje hotovost (vše probíhá na účtech banky). 2. předpoklad – komerční banky musí držet u centrální banky 10 % rezerv.

Tvorba peněz Finanční aktiva rozdělujeme na: Peníze (hotovost a depozita na požádání, u kterých předpokládáme nulový výnos) Ostatní (alternativní) finanční aktiva (termínovaná depozita, obligace, akcie) přinášející výnos vyjádřený úrokovou mírou

Příklad tvorby bankovních peněz 1/3 Centrální banka nakoupila vládní cenné papíry ve výši 100 peněžních jednotek (p.j.). To vede k růstu pasiv komerční banky (tj. k růstu depozit klientů, kteří prodali CB své obligace). Současně dojde k růstu aktiv komerční banky v podobě zvýšení bankovních rezerv ve výši 100 mld. p.j. (hotovost + pohledávka vůči CB).

Příklad tvorby bankovních peněz 2/3 Komerční banka z nově přijatých depozit (100 p.j.) poskytne 9/10, tj. 90 p.j. jako úvěry, vzniká její pohledávka (předpokládáme v = 1/10). Zapůjčené peněžní prostředky ve výši 90 p.j. se objeví v komerčních bankách jako nová depozita (2. stadium expanze bankovních depozit). Z nich budou ve výši 10 % (9 p.j.) drženy povinné rezervy a zbytek (81 p.j.) banka zapůjčí.

Příklad tvorby bankovních peněz 3/3 Celý proces tvorby bankovních depozit se zastaví, až se završí dělení prvotního přírůstku rezerv 100 p.j. na povinné rezervy a úvěry. Měnová báze = oběživo + rezervy (aktiva)

Rozvaha (účetní bilance) komerční banky Aktiva Pasiva Rezervy: 100 Depozita klientů 100 hotovost 90 rezervy u CB (ČNB) 10 Výpůjčky (přijaté úvěry) Úvěry (poskytnuté) Základní jmění Cenné papíry Ostatní: rezervní fond (ze zisku) hmotný majetek aj. rezervy na opravy (do nákladů) Aktiva celkem Pasiva celkem

Přírůstek depozit je součtem nekonečné geometrické řady: multiplikátor depozitních peněz v = rezervní poměr (míra rezerv) , kde Přírustek depozit Prvotní přírustek deposit

Zvýšení peněžní zásoby centrální bankou (CB): CB poskytuje úvěry komerčním bankám. CB snižuje povinné minimální rezervy (v ČR 2 %). CB nakupuje vládní cenné papíry (obligace).

Snížení peněžní zásoby centrální bankou (CB): CB prodává vládní cenné papíry (bezhotovostně i hotovostně). Probíhá splácením úvěru ze strany komerčních bank. CB zvýší sazbu povinných minimálních rezerv.

Nabídka peněz Nabídka peněz je považována za dokonale neelastickou na změnu úrokové míry (křivka nabídky peněz MS je vertikální). Za předpokladu vytváření dobrovolných rezerv komerčními bankami (jejich růst při nízkém výnosu finančních investic) by křivka MS byla pozitivně skloněna. Poloha křivky MS je určena monetární politikou CB (posouvá se doleva při restriktivní politice, doprava při expanzivní politice).

Motivy držby peněz Transakční motiv Držba peněz je za účelem běžných výdajů domácností, podniků na mzdy, materiál apod. Vyplývá z toho, že výdaje se časově nekryjí s příjmy, a proto je nutné držet určitou zásobu peněz. Opatrnostní motiv Držba peněz je pro případ neočekávaných výdajů nebo poklesu příjmů. Spekulační motiv Vychází z nejistoty výnosů z OFA (úroků, zisku, kapitálové ztráty) v souvislosti s vývojem tržních cen cenných papírů.

Poptávka po penězích Poptávka po penězích MD je představována množstvím peněz, které jsou ochotny držet ekonomické subjekty při určité úrokové míře. Poptávané množství peněz roste s poklesem nominální úrokové míry (pohyb po křivce MD), při velmi nízkých úrokových mírách křivka MD klesá až k ose x (tzv. past likvidity).

Změna poptávky po penězích (posun křivky MD) S růstem cenové hladiny P bude růst i množství peněz potřebných k nákupu stejného množství statků. Růst reálného důchodu Y je spojen s růstem transakcí. Změny ostatních transakcí a plateb (nákup finančních aktiv, nemovitostí, platby daní apod.), Vývoj počtu subjektů v ekonomice, Změna platebních zvyklostí (výplata mezd jednou měsíčně apod.), Finanční inovace k urychlení platebního styku (pokles poptávky po penězích), Změna preferencí při vytváření struktury aktiv (pokles averze k riziku sníží držbu peněz).

Rovnovážná úroková míra Nominální úroková míra neustále směřuje ke své rovnovážné úrovni i1 , která je výsledkem střetávání poptávky po penězích a nabídky peněz. MS MD E i M M2 M3 i3 i2 M1 i1

Rovnovážná úroková míra Při úrokové míře i2 je poptávané množství peněz M2 nižší než nabízené množství M1 a bude následovat převod do alternativních finančních aktiv v podobě obligací, akcií aj., poroste jejich cena, poklesne míra výnosnosti těchto aktiv (úroková míra) a klesající úroková míra povede k růstu poptávaného množství peněz. Při úrokové míře i3 je poptávané množství peněz M3 vyšší než nabízené množství M1. Reakcí bude růst úrokové míry a pokles poptávaného množství peněz.

Růst nabídky peněz Expanzivní měnová politika CB zvýšila nabídku peněz z M1 na M2, jejímž výsledkem je změna rovnováhy E2 a pokles úrokové míry na i2 (přitom klesne transakční rychlost oběhu peněz). MS1 M1 i1 E1 M i MD MS2 i2 E2 M2

Růst poptávky po penězích Poptávka po penězích vzrostla, úroková míra vzroste, peněžní zásoba se nezmění. Ekonomické subjekty budou ochotny držet i po zvýšení poptávky po penězích stejné množství peněz v důsledku vyšší výnosnosti alternativních finančních aktiv (přitom vzroste transakční rychlost oběhu peněz) . M1 i1 E1 M i MD1 MD2 E2 i2

Úroková sazba Úroková sazba je stanovena centrální bankou (v podobě diskontní sazby, repo sazby, lombardní sazby) nebo komerčními bankami z vkladů či úvěrů (předem v %). Změna úrokových sazeb centrální banky ovlivňuje vývoj úrokových sazeb komerčních bank i vývoj úrokové míry. Reálná úroková sazba = nominální úroková sazba snížená o míru inflace

Úroková míra Úroková míra (míra výnosu ostatních finančních aktiv) je dána poměrem mezi objemem úroku (čitatel zlomku) a jistinou (N), tj. vkladem popř. cenou ostatních finančních aktiv (jmenovatel zlomku) x 100 (v %). Úroková sazba a úroková míra jsou zde používány jako synonyma, jako průměr všech dílčích hodnot dosahovaných na trhu ostatních finančních aktiv.

Úroková míra Úroková míra = objem úroku / cena OFA Např.: 1. rok: (úrok 10 Kč : cena OFA 100 Kč) x 100 = 10 % 2. rok: (úrok 10 Kč : cena OFA 200 Kč) x 100 = 5 % Reálná úroková míra = nominální úroková míra po odečtení míry inflace , kde N=termínovaný vklad (popř. jiná OFA)

Shrnutí 1/3 Peníze jsou všeobecně přijímaným prostředkem směny. Barterová směna znamená výměnu zboží za zboží. Původně byly papírové bankovky stoprocentně kryty zlatem. Později docházelo ke snižování krytí. Dnešní peníze již kryté zlatem nejsou. Jsou to peníze s nuceným oběhem. Peníze slouží jako prostředek směny, uchovatel hodnoty a také jako zúčtovací jednotka. Nabídka peněz je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku. Nabídku peněz, neboli peněžní zásobu, vyjadřujeme pomocí peněžních agregátů (M1, M2 a M3).

Shrnutí 2/3 Bankovní soustavu tvoří centrální banka a banky komerční. Centrální banka může zvýšit peněžní zásobu nákupem vládních cenných papírů, snížením povinných minimálních rezerv a poskytnutím úvěru komerční bance. K poklesu peněžní zásoby dochází prodejem vládních cenných papírů centrální bankou, zvýšením povinné míry rezerv a nebo splácením úvěru, který si komerční banka vzala u centrální banky. Jednoduchý depozitní multiplikátor je obrácenou hodnotou sazby povinných minimálních rezerv. Sazba povinných minimálních rezerv udává, kolik procent z primárních vkladů musí komerční banky držet u centrální banky.

Shrnutí 3/3 Lidé poptávají z důvodu transakčního, opatrnostního a spekulačního. Cena cenného papíru roste, klesá-li jeho míra výnosnosti (úroková míra) a obráceně. Rovnovážná úroková míra se na trhu peněz ustanoví, pokud se poptávané množství peněz přesně vyrovná nabízenému množství peněz. Nominální úroková míra se přibližně rovná součtu reálné úrokové míry a míry inflace. Růst peněžní zásoby vede k poklesu nominální úrokové míry. Pokles peněžní zásoby způsobuje růst nominální úrokové míry. Růst poptávky po penězích způsobí růst nominální úrokové míry. Pokles poptávky po penězích povede k poklesu nominální úrokové míry.