Stravovací návyky a jejich změny u českých dětí ve věku 1-5 let MUDr. Eva Kudlová, CSc. Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK Publikováno v: Kudlová, E. Schneidrová D., Dietary patterns and their changes in early childhood. Central European Journal of Public Health 2012 20(2): 126-133

Metodika a soubor Metodika Soubor Průřezová studie Vyplňování dotazníku s matkami dětí ve věku 1- 5 let oslovených na veřejných prostranstvích a jeho vyhodnocení Hodnocení frekvence konzumovaných potravin: „Jak často dítě jí…“? Hodnocení rozdílů frekvence konzumace podle věku, místa bydliště, pohlaví, kojení a vzdělání matek (významný rozdíl pokud p≤ 0,05) Soubor 1130 dětí 41,9 % pražských, 58,1 % mimopražských 51,4 % chlapců a 48,6 % dívek Věkové rozložení 12 – 23 měsíců 263 24 – 35 měsíců 228 36 – 47 měsíců 263 48 – 59 měsíců 240 60 – 71 měsíců 136

Prevalence kojení v době interview Je potěšitelné, že doba kojení se prodlužuje, což je důsledkem iniciativy nemocnice přátelská dětem a dalších aktivit podporujících a propagujících kojení. Skutečně mne překvapilo procento dětí kojených déle než 1 rok. Tento údaj ale může být nadhodnocen, protože studie byla prováděna na veřejných prostranstvích tj. u zdravých dětí, které nebyly v jeslích. Doporučení WHO: Kojte výlučně (tj. bez přídavku jiných tekutin nebo potravin než je mateřské mléko) do 6 měsíců věku dítěte. Příkrm začněte zavádět v ukončených šesti měsících (180 dnech) při pokračujícím kojení. Pokračujte v častém kojení podle potřeby dítěte do dvou let věku dítěte nebo déle. V ukončených 6 měsících věku dítěte začněte s malým množstvím jídla a s věkem dítěte zvyšujte množství. Současně udržujte časté kojení. Rovněž kojeno 1 dítě ve věku 36 a 1 dítě ve věku 42 měsíců

Kumulativní četnost zahájení podávání tekutin jiných než mléko a příkrmu Největší část dětí začíná dostávat jak příkrm, tak tekutiny jiné než mléko mezi 5. a 7. měsícem. Pozornost si zaslouží 27,5 % dětí, které dostávají tekutiny a 19,6 % dětí, které dostávají příkrm před ukončeným 4. měsícem. Předčasné podávání tekutin a příkrmu je tedy problém přetrvávající přes veškerou osvětu. Hovoří se o tom, že řada maminek „nezvládne“ výlučně kojit do ukončených 6 měsíců – vytěsňování MM může být jednou z příčin. Matky 16 % dětí uvedly zařazení jiných tekutin než je mléko mezi 7. a 11. měsícem. Podle WHO zdravé nemusí potřebovat zdravé dítě kojené podle potřeby tekutiny až asi do 10. měsíce – nyní ale nemám údaj, zda to byly kojené děti. (Dá se: kolik 6 měsíčních kojených v době interview ne/dostávalo tekutiny.) 8 % dětí podle matek začaly dostávat příkrm až po 7. měsíci věku, což neodpovídá doporučením(Dá se: kolik 6-12 měsíčních ne/kojených v době interview ne/dostávalo příkrm.).

Denní frekvence kojení podle věku V druhém roce života byly děti, které byly kojeny byly kojené průměrně čtyřikrát za 24 hodin, dvouleté a starší děti průměrně třikrát. Široký rozptyl počtu kojení za 24 hodin svědčí o tom, že průměrná frekvence je zavádějí, protože zahrnuje jak děti, u kterých bude kojení v nejbližší době ukončeno a lze u nich předpokládat nízkou frekvenci, tak děti, u kterých bude úspěšně dále pokračovat a lze u nich předpokládat frekvenci vyšší.

Zjištěná frekvence kojení se neshoduje s osvětovými materiály: Příklad Je sice chvályhodné, že se tento jídelníček údajně garantovaný odborníky o kojení vůbec zmiňuje, protože je to v osvětových materiálech pro tuto věkovou skupinu dost řídké, ale kojení je tam jaksi jen doplněno – kojit se má podle potřeby, doporučení kojit jednou denně je zavádějící a také neodpovídá praxi matek, které v tomto věku úspěšně kojí. Na předcházejícím grafu jsme viděli, že děti přibližně v této věkové skupině jsou kojeny 1-9x, průměrně 4x denně. Mateřské mléko jednou denně

Rozložení frekvence jiné stravy než mléka za posledních 24 hodin před interview Roční a starší dítě by mělo dostávat stravu 5x denně. Průměrný počet pokrmů jiných než mléko podaných za uplynulých 24 hodin má přibližně normální rozložení s mediánem 4 v 1 a 5 letech a 5 v 2-4 letech. Průměrný počet byl 4,3 u ročních dětí, po té 4,7 kromě dětí ve věku 3 roky (4,9). Nižší medián (4) u ročních dětí je ovlivněn přetrvávajícím podáváním mléka jako samostatného pokrmu (18,8 % dostává nemléčnou stravu pouze 2-3x denně), což lze do jisté míry předpokládat i u malého procenta dětí s nízkou frekvencí (2-3) podávaných pokrmů ve věku 2 roky (7,3 %) a snad i tři roky (7,4 %). (Nutno ověřit ze základních dat) 3,6 % dětí do tří let dostává stravu jinou než mléko 7-8krát denně, což se u dětí ve věku 4-5 let nevyskytuje. Podle doporučení WHO by mělo kojené dítě ve věku 12 – 23 měsíců jíst 3-4 x denně plus svačiny podle potřeby, nekojené 5x denně plus svačiny, dítě ve věku 2 -5 let 3 hlavní jídla a dvě svačiny. Počet pokrmů denně je tedy vyhovující u dětí do 4 let, pětileté děti by měly jíst častěji.

Pravidelnost snídaní Procento dětí, které nesnídají je nízké, ale na pováženou je s věkem zvyšující se procento dětí, které snídají občas.

Pravidelnost 2. večeře Téměř všechny roční děti dostávají pravidelně 2. večeři, ve dvou letech to prudce pokleslo a v dalších pozvolna narůstá procento dětí, které dostávají 2. Večeře alespoň občas. Nabízí se otázka, zda se již kolem 5 let neprojevuje posun konzumace většího množství potravy do večerních hodin, na které si stěžujeme u dospělých jako prokázaný rizikový faktor obezity. U 5letých dětí byl medián denního počtu jídel pouze 4, což by mohlo znamenat tři hlavní jídla a 2. večeře.

Denní frekvence konzumace hlavních skupin potravin Denní frekvence konzumace sloučených potravinových skupin Denní frekvenci konzumace můžeme s jistou rezervou také považovat za počet porcí. Denní frekvence konzumace příloh a pečiva a skupiny „maso“ je vyrovnaná, přibližně o půl porce denně nižší než doporučení. Konzum ostatních skupin je nižší než doporučení (Nevoral 2003). Konzum mléka a mléčných výrobků výrazně klesá v 4. a 5. roce. V podrobnějším členění bychom viděli, že klesá nejen konzumace mléka jako takového, ale i mléčných výrobků, což není pozitivní. Konzum zeleniny je nejčastější v jednom roce věku, pak klesá. Takto vyjádřená denní frekvence konzumace potravinových skupin zakrývá rozdíly frekvence konzumace potravin v jednotlivých skupinách i rozdíly konzumace mezi dětmi. Samotná frekvence také neodráží celkové množství. Nicméně tyto údaje jsou užitečné pro posouzení vývoje konzumace druhů potravin během věku. Doporučení pro 2-3 roky (Nevoral 2003) : „Mléko“ 4-5 porcí, „Maso“ 2 porce, „Zelenina ovoce“ 4-5 porcí, „Přílohy“ 3-4 porce

Týdenní frekvence konzumace mléka a mléčných výrobků

Konzum mléka za 24 hodin

Průměrná denní frekvence konzumace zeleniny Přibližně třetinu ze zeleniny tvoří brambory a frekvence jejich konzumu se s věkem nemění – průměrně obden. Průměrná frekvence konzumace syrové zeleniny mírně narůstá, což je sice pozitivní, ale narůstá nedostatečně. Tepelně upravenou zeleninu dostávají nejčastěji děti v 1 roce věku, pak frekvence výrazně klesá. Jinými slovy: většina matek podává kojencům zeleninový příkrm podle doporučení, ale když dítě přechází na rodinnou stravu, dostává maso a přílohu. Doporučení pro 2-3 roky(Nevoral 2003): „Mléko“ 4-5 porcí, „Maso“ 2 porce, „Zelenina ovoce“ 4-5 porcí, „Přílohy“ 3-4 porce

Konzumace zeleniny ve věku 1 a 5 let Fiala, 11 leté děti: Tepelně upravená zelenina alespoň jednou denně: 3 %, syrová 24 %.

Konzumace ovoce ve věku 1 a 5 let Čerstvé ovoce Konzervované ovoce Fiala, 11 leté děti: Čerstvé ovoce alespoň jednou denně: 50 %

Týdenní frekvence konzumace masa a uzenin Fiala, 11 leté děti: Ve skupině maso výrazně vedou masné výrobky – 2,4x týdně.

Konzumace uzenin a uzeného masa ve věku 1 a 5 let

Konzumace ryb Průměrně jednou za pět týdnů

Týdenní frekvence konzumace sladkostí a smažených pokrmů Sladkosti Smažené pokrmy Fiala, 11 leté děti: Sloučené kategorie Čokoláda, dorty a zákusky a ostatní sladkosti: 5x týdně

Rozdíly podle kojení, pohlaví a vzdělání matky Kojené děti dostávaly častěji zeleninu a ovoce, méně často ryby než nekojené. Děvčátka (1 a 2 roky) dostávala častěji potraviny z obilnin, zeleninu (5 let), chlapci (5 let) dostávali častěji maso. Děti vysokoškolsky vzdělaných matek dostávaly častěji zeleninu a méně často potraviny z obilnin. Kojené děti dostávaly častěji zeleninu a ovoce, méně často ryby než nekojené. Děvčátka (1 a 2 roky) dostávala častěji potraviny z obilnin, zeleninu (5 let), chlapci (5 let) dostávali častěji maso. Děti vysokoškolsky vzdělaných matek dostávaly častěji zeleninu a méně často potraviny z obilnin. Pražské roční děti dostávaly častěji ovoce obecně, ale méně často kompoty než mimopražské děti, častěji potraviny ze skupiny maso celkem. U pětiletých dětí nebyl podle místa bydliště rozdíl ve frekvenci konzumace masa celkem, ale pražské děti dostávaly častěji hovězí a vepřové maso než mimopražské děti. Mimopražské pětileté děti jedly častěji brambory.

Rozdíly mezi pražskými a mimopražskými dětmi Pražské děti 12 – 23 měsíců: častěji ovoce celkem méně často kompoty častěji potraviny ze skupiny „maso“ Pražské děti 60-71 měsíců: častěji hovězí a vepřové maso Méně často brambory Kojené děti dostávaly častěji zeleninu a ovoce, méně často ryby než nekojené. Děvčátka (1 a 2 roky) dostávala častěji potraviny z obilnin, zeleninu (5 let), chlapci (5 let) dostávali častěji maso. Děti vysokoškolsky vzdělaných matek dostávaly častěji zeleninu a méně často potraviny z obilnin. Pražské roční děti dostávaly častěji ovoce obecně, ale méně často kompoty než mimopražské děti, častěji potraviny ze skupiny maso celkem. U pětiletých dětí nebyl podle místa bydliště rozdíl ve frekvenci konzumace masa celkem, ale pražské děti dostávaly častěji hovězí a vepřové maso než mimopražské děti. Mimopražské pětileté děti jedly častěji brambory.

Potravinové doplňky Doporučení WHO Používejte pro matku a dítě v případě potřeby doplňky vitaminů a minerálních látek nebo obohacené potraviny. Pro zjištění potřeby je nezbytné vyhodnocení deficitů živin vyskytujících se v dané dětské populaci. Doporučení v ČR Vitamin K pro novorozence Vitamin D: od 2. týdne života v průběhu 1. roku a v během zimních měsíců ve 2. roce Fluor pokud ho není dostatek v podávané vodě

Potravinové doplňky a strava *Kromě vitaminu D

Zdroje informací matek o výživě Průměrný počet matkou udaných zdrojů klesl z 2,2 v 1 roce na 1,7 v 5 letech

Závěr (1) Pozitivní je prodlužování doby trvání kojení, ke které by mohlo ještě přispět posílení laktačního poradenství. I přes určité rezervy výsledky celkově naznačují dobrou práci dětských poraden v době zavádění příkrmu, což se promítá do stravování dětí ve věku 1 rok. Zdravotničtí pracovníci spolu s rodiči/známými a literaturou jsou důležitými zdroji informací o výživě. Výživa dětí po 1. roce věku jeví zřetelný trend k nedostatkům zjištěným u starších dětí i dospělých v ČR i v jiných průmyslových zemích. Nápadná je shoda zjištění naší studie a u 11letých brněnských dětí, která opětně potvrzuje, že stravovací návyky se vyvíjejí od časného dětství.

Závěr (2) Pro zlepšení stravování dětí je žádoucí posílit nutriční poradenství v post-kojeneckém věku, zaměřit se na zlepšení stravování celé rodiny a používat co největší počet různých informačních cest a intervencí. Analýzy ukazují, že stravovací návyky v dětství ve značné míře určují stravování v dospělosti a mají tak vliv na prevenci neinfekčních onemocnění hromadného výskytu. Výživu dětí ve věku do 5 let ve značné míře určuje rodina, proto lze těžko očekávat, že stravování dětí bude lepší než stravování rodiny. Různé studie přesvědčivě dokazují, že pro změnu chování v rodinách nestačí pouze jedna informační či intervenční cesta.

Děkuji za pozornost