Porosty energetické biomasy, energetické využití, mikrogogenerace Zdeněk Poštulka, Unie pro řeku Moravu, Koalice pro řeky

Hledají se porosty, snášející zaplavování, jejichž produkce by byla ekonomicky zajímavá a výrazně by nesnižovala sumu ekosystémových služeb Blanice u Vodňan, 30ti letá voda, 2010 (Foto David Pithart)

Trvalý porost Bodové hodnocení biotopů (Seják, 2010) Součinitel drsnosti dle Manninga Přírůstek uhlíku gC.m 2.y- 1 Výnos ha -1.rok - 1 Zásoby uhlíku t.ha -1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů Vrba 10 t sušiny Tvrdé luhy nížinných řek (souhrnné pro temporal forest) Dub 6t (souhrnné pro temporal forest) Měkké luhy nížinných řek Topol 15.6 t sušiny Říční rákosiny (dominantní chrastice rákosovitá) (souhrnné pro wetland) t.ha (souhrnné pro wetland) Aluviální louky, porosty vysokých ostřic (extenzivně obhospodařované) (Souhrnné pro grasland) t.ha -1 sena (Souhrnné pro grasland) Orná půda

Střední lesy Střední lesy produkují biomasu a užší sortimenty nízkého lesa s krátkým obmýtím, ale i kvalitní sortimenty z vtroušenych soliterních stromů, které mají dlouhé obmýtí (100–180 let). Energetická produkce středního lesa je ve srovnání s nízkým lesem nižší, ale ekonomicky se střední les nad les nízký vyvyšuje produkcí kvalitního dřeva využitelného v nábytkářství a i z hlediska biodiverzity jde o velmi hodnotný systém.

Nově založený segment středního lesa

Rychlerostoucí dřeviny (RRD) • vrby, topol, i olšiny ve zkráceném obmýtí. vysoká produkce dřeva – kolem 10 t/ha rok u topolů až 16 t/ha/rok.  vhodné zejména na stanovišti měkkého luhu, z hlediska biodiverzity nejlépe využívat domácí druhy (Salix viminalis, Populus nigra, Populus alba, Alnus glutinosa) •rozdílná kvalita biomasy, horší materiálové využití, různá kvalita poskytovaných ES

Ve Švédsku došlo k výsadbě ha RRD

Agroforestry systémy

Biocentrum Čehovice Přibližně 5 ha porostů pro energetické využití, odhadovaný výnos 60 t suchého dřeva ročně

Lužní (aluviální) louky, rákosiny •pozůstatky nalezneme v záplavových územích našich velkých řek dnes již jen sporadicky • obrovský produkční potencial – někdy převyšuje i lužní les (porosty vysokých ostřic a travin nad 10 tun sušiny z hektaru).

. Soutok řek Biebrza a Elk (foto David Pithart)

• průměrná produkce sušiny - 7 t/ha • 1 ha louky - bioplyn s energetickým potenciálem 21 MWh • z toho7 MWh elektrické energie + 10 MWh využitelného tepla • výkupní cena elektřiny - 3 Kč za kWh • dosažitelná výtěžnost z ha Kč Kč za teplo (bez odečtení nákladů) Produkce vyjádřená jako energie

Důležité strategické dokumenty Státní program ochrany přírody a krajiny (SPOPK), cíle: • Revitalizovat nejméně 150 km vodních toků a 75 km 2 niv v rámci realizace opatření obsažených v plánech oblastí povodí.  Realizovat tři pilotní projekty s cílem vytvořit do r alespoň ha nově založených luřních lesů

Politika ochrany klimatu ČR Cíl: zalesnit až ha zemědělské půdy do roku 2020

Předběžná lokalizace vhodných území

Důležité předpoklady pro založení porostů •Porosty rychlerostoucích dřevin (vrba, topol) mohou být zakládány na zemědělské půdě, bez změny kultury •Program rozvoje venkova financuje zalesňování zemědělské půdy a zachovává i zemědělské dotace po dobu 20 let od zalesnění •Operační program životní prostředí financuje zakládání porostů dřevin v ÚSES (100% dotace).

Technologie Klasické (ORC) – velké pořizovací a provozní náklady, velká zařízení nepříliš vhodná pro obce, velká investice (100 – 200 milionů Kč) Nové technologie: Stirlingův motor, mikrokogenerace, vhodné pro středně velké podniky a obce, méně náročná investice.

Stirlingův motor – elektřina, teplo, charcoal 90 kg dřeva/hodinu, 550 tun dřeva ročně, 6000 hodin provozu ročně 35 kWe MWh elektřiny/rok (asi Kč), 110 kWth MWh tepla /rok (asi Kč - záleží, jestli se prodá) 110 kW v uhlí – uhlí o eneretické hodnotě 660 MWh/rok (záleží na prodeji)

Stirlingův motor elektřina teplo Spotřeba 70 kg dřeva za hodinu, kolem 430 tun dřeva ročně (6000 hodin provozu), 35kWe, 210MWh elektřiny ročně, 140 kWt, 840 MWh tepla ročně.