Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Psychologické aspekty ochrany životního prostředí

Základní (důležité) psychologické pojmy •Myšlení poznávací proces (člověk nachází vztahy mezi vjemy, představami, symboly, slovy, pojmy), vytváří nové nápady a ideje. •Cit evolučně starší než rozumový proces, společensky i historicky podmíněný, mnoha citům se člověk učí, zvláště vyšším, city sebezáchovné, afektové, vyšší. •Vůle záměrné cílevědomé úsilí směřující k dosažení vědomě vytyčeného cíle. •Svědomí forma prožívání morálního hodnocení vlastních činů, motivů, citů, složka osobnosti kulturně a sociálně podmíněná, osvojená učením, úsudek rozumu, který ukládá, aby člověk konal dobro a vyhýbal se zlu (křesťanství).

Kognitivní disonance •Rozpor, který nastává, když člověk o nějaké osobě, jevu či předmětu získává nové, protikladné poznatky. Ty vyvolávají prožitek napětí a nespokojenosti, jež ho motivuje ke snaze o snížení tohoto nesouladu, pocitu neslučitelnosti pomocí kognitivních a postojových změn. •L. Festinger (psycholog) definuje kognitivní disonanci takto: „Člověk je motivován k tomu, aby z reality vnímal pouze to, co mu vyhovuje a nepříjemné přehlížel. Tím se vyhýbá nesouladu mezi objektivní a očekávanou realitou.“

Teorie transgrese •Je druhem lidské činnosti, který je opakem repetitivních, reprodukčních aktivit typických pro přírodu Člověk je jediný druh, který není spokojen s tím, co je a svými činnostmi transgreduje své aktuální jmění a bytí. Překračuje tak rámec své každodenní reprodukce. Je reakcí na „životní deficit“, ať existeční či poznávací. (dle Petrusek, 1986, Librová 1999). Druhy transgrese: •K věcem – trvalé získávání a hromadění vlastněných předmětů, což plodí spotřební způsob života. •K lidem (společnosti) – ovládání jiných, vůle k moci. •K sobě – zahrnuje egoistické narcisistické projevy, snaha o sebepoznání, sebeuspokojování aj. •K symbolům – přivádí člověka k umělecké tvorbě a ke konzumaci umění.

Příklady chování člověka dle (ne) psychologických aspektů Tvrdý turismus •Turistika = každodenní přesun milionu turistů po celé zeměkouli, avšak tato skutečnost ji bohužel ničí. Kde to všechno začalo? •60. léta 20. stol. Začátek éry tzv. „masového turismu“ – do zahraničí vyrazilo 25. mil. lidí ročně. •70. léta – počet turistů se zvedá na 183 mil. •r turismus tvoří 7% světového obchodu, v méně vyspělých zemích se podílí dokonce na 1/3 národního produktu. •V r projevuje zájem o turistiku asi 900 mil. lidí.

Dopady tvrdého turismu Obrovský počet turistů – silné dopady na navštěvované oblasti, např. Alpy: •poznamenány sjezdovkami, vleky, lanovkami, silnicemi a parkovišti, •mizí zvířena, lesy aj. Přímořské oblasti: •zástavba hotely, původní vegetace zničena a nahrazena importovanými rostlinami, •eroze pláží, fauna vytlačena, vodní život trpí znečištěním, neuváženým výlovem, ohroženo přirozené prostředí aj.

Řešení: měkký turismus Země má omezené možnosti – tvrdý turismus není trvale udržitelný Nová koncepce: •ochota lidí zříci se výhod civilizace ve prospěch přírody a obyvatel hostitelských zemí, •podporuje rozvoj navštívené země, ale neničí ji, •využívá postřehu, že ponechání původní tváře krajiny a kultury je mnohem ekonomičtější než výstavba hotelů, silnic, parkovišť, bazénů aj., •agroturistika (venkovská turistika), •člověk jako součást přírody a pokorný správce.