Starovičky Historie a současnost

Historie              Starovičky se nacházejí uprostřed jihomoravské vinorodé oblasti, v sousedství správního centra Hustopeče. Obec leží v mělkém údolí na silniční trase Brno – Břeclav. Většinu katastru obce zabírá Hustopečská pahorkatina, na kterou v jižní části navazují úrodné terasy Dolnomoravského úvalu.             Starovičky byly pravděpodobně založeny českými obyvateli z nedalekých Starovic, na což ukazuje jejich jméno. Nejstarším dokladem o činnosti člověka na území Staroviček je archeologický nález keramických střepů, které jsou datovány do období kultury s moravskou malovanou keramikou, tzn. asi 4700 let před Kristem. První písemná zmínka o obci je z roku 1239, kdy se dostává významného obdarování špitálu sv. Ducha na Starém Brně od Přibyslava z Křižanova. Ve 13. století byla ves majetkem zeměpanským, od roku 1323 náležely Starovičky klášteru cisterciaček Na Starém Brně a od počátku 17. století připadla obec Lichtenštejnům.             Nejvýznamnější historickou památkou je kostel z 15. století, zasvěcený patronce obce sv. Kateřině a také poblíž stojící kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1743. Za pozornost stojí také pozdně gotická kamenná boží muka – ojedinělá památka nejen na území obce, ale i v celém regionu.             V současnosti je obec charakteristická výraznou výstavbou rodinných domků, rozvojem výrobních aktivit, celkově příjemným a upraveným prostředím s důrazem kladeným na kulturní a sportovní aktivity. Obcí prochází vinařské cyklostezky a kromě nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení mohou návštěvníci využít i nově postavenou vyhlídkovou plošinu nad obcí, z níž lze přehlédnout velkou část oblasti Pálavských jezer s dominantou Pálavských vrchů.

Tanková bitva u Staroviček Při osvobozování Československa v roce 1945 se nedaleko obce udála bitva ruského tanku s devítinásobnou přesilou. Ruská T-34 zničila tři nepřátelské tanky a jedno dělo. Zbylá německá technika se dala na útěk. Starovičky byly osvobozeny vojsky sovětské armády v neděli 15. dubna 1945 ve večerních hodinách. V prvním sledu útočily na německou obranu kolem vesnice průzkumné tankové jednotky 16. mechanizované brigády, podporované vojsky 6. orelské střelecké divize. Večer po 21 hodině byla obec po těžkých bojích  osvobozena. Německé jednotky ustoupily za vesnici, do oblasti kolem kóty č. 237, kde zaujaly obranné postavení.      Během noci se na frontovou linii přesouvaly další sovětské jednotky, připravené pokračovat v ofenzívě na Brno. Ráno 16. dubna vyrazil po silnici na Hustopeče tankový průzkum, vedený podporučíkem Mirenkovem. Asi  kilometr za vesnicí, právě na horizontu, vjel sovětský tank T34 do nepřátelské palby. Ve vzdálenosti 200 metrů se proti sovětskému ,,téčku“ objevil německý ,,panter“, jehož střela právě minula Protivníci se rychle připravili k boji. Jako první vystřelil Mirenkov a dvěma granáty zasáhl prostřední nejvzdálenější tank, který začal hořet. Ovšem i nepřátelská palba byla účinná. Jeden granát sklouzl po kupoli sovětského tanku a roztříštil se nedaleko, jiný explodoval pod korbou. ,,Čtyřiatřicítku“ zavalil dým, řidič Kudrjašov zalitý krví upadl na řízení. Motor byl zničen, pancíř odspodu roztržený. S mrtvým řidičem a nepohyblivým tankem bojovali ostatní dál až vyřadili z boje i ostatní dva nepřátelské tanky.

Ivan Stěpanovič Mirenkov Narodil se 5. června 1924 v rodině ruského rolníka v obci Nikolajevka – dnes Krasněnský, ve smolenské oblasti. Ve svých 16 letech nastoupil do zaměstnání, dne 24. března 1942 byl povolán do řad Rudé armády. Celý profesní život I. S. Mirenkova byl svázán s armádou, ve které strávil téměř 33 let. Prošel řadou velitelských a štábních funkcí, dosáhl hodnosti plukovníka. Ve válce byl třikrát zraněn, jeho bojová činnost byla oceněna vládou SSSR celkem 17 vyznamenáními. Za osvobození Československa se mu dostalo nejvyššího vyznamenání – Hrdiny Sovětského svazu. V roce 1975 se stal Čestným občanem obce Starovičky. Dnes žije Ivan Stěpanovič Mirenkov v Minsku.

kostel sv. Kateřiny Dominantou obce a zároveň nejvýznamnější historickou památkou je kostel sv. Kateřiny z 15. století. Jeho tvar nápadně připomíná románské jednolodní kostelíky a vzhledem k tomu, že se zde kostel připomíná již ve 13. století, tak nelze jeho románské jádro vyloučit. Během staletí byl kostel několikrát modernizován, z původního kostela zůstala zachována masivní čtyřhranná věž s kamenným vchodem, žebrové klenutí choru a klenba, jejíž žebra se sbíhají ve dvou okrouhlých  svornících. 

Zvyky a tradice v obci    Jedním z nejvýraznějších nositelů tradic je kroj. Starovičky náleží k regionu hanáckého Slovácka, které je zde prezentováno jižní variantou hanácko – slováckého kroje.  Součástí mužského kroje jsou soukenné tmavě modré kalhoty zasunuté do černých kožených holínek. Slavnostní oděv dále dotváří bílá plátěná košile a kordula z tmavého sukna, klobouk zdobený šmuky, opasek a malované stuhy spolu s fedrem. Ženský kroj je tvořen čtyřmi spodními sukněmi, brokátovou vrchní sukní a živůtkem ze stejného materiálu, rukávci z jemného plátna a límcem volně splývajícím na ramena. Kroj je nazdoben jednobarevnou zástěrou, tzv. fěrtochem a širokými malovanými mašlemi.             Udržování lidových tradic patří již delší dobu mezi priority obce. Mezi nejvýznamnější akce patří bezesporu krojové hody, které jsou tradičně pořádány první říjnovou sobotu a neděli. Hodům předchází ruční stavění máje. Hlavním hodovním dnem je sobota, která začíná dopoledne zvaním stárků po vesnici. Hodovní odpoledne je zahájeno bohoslužbou v kostele sv. Kateřiny, dále následuje slavnostní průvod stárků a krojované chasy vesnicí a  večerní hodová zábava. Nedělní odpolední průvod a večerní zábava hody završí.

Vypracoval: Michal Šebesta 5. TŘÍDA Zdroje: www.starovičky.cz www.wikipedie.org www.google.com (obrázky) Vypracováno: Červen 2011