Environmentálna politika v SR; Ružomberok Environmentální politika v ČR Ing. Vladislav Bízek, CSc. Ředitel inženýrsko-konzultační společnosti DHV CR Spolupracovník CEVRO 1993 – 1998 náměstek ministra životního prostředí ČR

Úvod 4 fáze vývoje environmentální politiky ČR: až 1992: Zakladatelské období až 1997: Implementační období až 2003: Předvstupní období až : Evropské období

Zakladatelské období (1990 – 1992) Politický dokument „Duhový program“ První generace legislativy: - Důraz na rychlost změn - Dočasné transformační prvky - Podhodnoceny ekonomické dopady Silný zájem veřejnosti o životní prostředí.

Implementační období ( ) - Požadavky nové legislativy uváděny do praxe. - Vysoká dynamika pozitivních změn. - Kulminace environmentálních investic (2 až 3 % HDP) - Vstup do OECD (určitá liberalizace legislativy). - Pokles zájmu veřejnosti o životní prostředí)

Předvstupní období ( ) Druhá generace legislativy: - transpozice environmental acquis - Odstranění dočasných transformačních prvků Pokles environmentálních investic. Pokles dynamiky pozitivních změn Nízký zájem veřejnosti.

Evropské období ( ) Drobnější úpravy legislativy Pokles environmentálních investic (cca 1 % HDP) Stabilizace stavu životního prostředí na úrovni „horšího průměru EU“

Kladné rysy: - Komplexní legislativa - Vybudované instituce - Stabilizovaný stav složek životního prostředí Problémy: -není stanoveno pořadí priorit environmentální politiky -legislativa je roztříštěná a nepřehledná (+ „kukaččí vejce“) -nadměrná složitost administrativních procedur Současný stav environmentální politiky

TOP 5 Problémy Přeregulace Konflikty zájmů Extenzívní přístup Nevyvážený přístup Nedostatek financí Většina uvedených problémů spolu vzájemně souvisí

Možnost řešení: udržitelný rozvoj ? Udržitelný rozvoj Rovnováha vztahů mezi třemi základními pilíři: -Ekonomickým (ekonomický růst) - Environmentálním (zdravé životní prostředí) - Sociálním (sociální soudržnost) V ideálním případě rovnostranný trojúhelník.

Řešení Postupné posilování rovnovážných vztahů mezi pilíři. Postupné oslabování nerovnovážných vztahů mezi pilíři. Realizace vede k stabilizaci systému – udržitelnému rozvoji společnosti.

Příklad rovnovážných a nerovnovážných prvků Environmentální x ekonomický pilíř Rovnovážné prvky Většinový konsenzus z hlediska zájmu jak na ekonomickém růstu, tak i na ochraně životního prostředí. Rostoucí zájem části hospodářské sféry o dobrovolné environmentální aktivity (EMAS, ISO , výroba ekologicky šetrných výrobků, dobrovolné dohody). Rozvoj „ekonomiky přidané hodnoty“ s nízkými materiálovými a energetickými vstupy. Nerovnovážné prvky Konflikt zájmů mezi ochranou životního prostředí (zejména ochranou přírody a krajiny) a ekonomickým rozvojem (zejména budování dopravní infrastruktury a výstavba užitkových budov). Nízká motivace ze strany státu k dobrovolným dohodám a dalším dobrovolným opatřením zlepšujícím stav životního prostředí. Radikalizace a polarizace názorů na vztah mezi ekonomikou a ochranou životního prostředí; absence partnerství a dialogu.

Příklad rovnovážných a nerovnovážných prvků Ekonomický x sociální pilíř Rovnovážné prvky Většinový konsenzus z hlediska potřebnosti dalšího ekonomického růstu k uspokojení sociálních potřeb. Rozvinuté sociální systémy (instituce a mechanismy zdravotní péče, sociální péče a důchodového zabezpečení). Vysoká míra ekonomické aktivity obyvatel. Nerovnovážné prvky Absence většinového konsenzu z hlediska nutnosti zásadních změn sociálních systémů. Sociální systémy (sociální péče, zdravotní péče, důchodové pojištění) se blíží svým ekonomickým mezím a přestanou být středně a dlouhodobě financovatelné. Trh práce není v souladu s potřebami ekonomiky (zejména mobilita, flexibilita a kvalifikace pracovní síly).

Příklad rovnovážných a nerovnovážných prvků Environmentální x sociální pilíř Rovnovážné prvky Rozvoj podnikání v oblasti výrobků a služeb k ochraně životního prostředí vedoucí ke vzniku nových pracovních příležitostí. Zvyšování kvality života jednak snižováním znečištění, jednak aktivními krajinotvornými a obecně „prostorotvornými“ opatřeními. Vytváření nových pracovních míst v sektoru turistiky v souvislosti s vyšší atraktivitou „čistých“ lokalit. Nerovnovážné prvky Převádění výrob do zemí s nižší úrovní ochrany životního prostředí. Rostoucí dotace do sociálních systémů omezující disponibilní prostředky k ochraně životního prostředí. Upřednostnění řešení aktuálních sociálních požadavků před řešením problémů v oblasti životního prostředí.

Více informací DHV CR spol. s r.o. Táboritská Praha 3