F. Staveniště a provádění výstavby Východiskem pro zpracování je požadavek stavebního zákona 183 / 2006 Sb. a především jeho vyhlášky č.499 /2006 Sb. "O dokumentaci staveb", F. Staveniště a provádění výstavby

Technická zpráva 1.1 Charakteristika staveniště 1.2 Kapacita a využití objektů dosavadních nebo nově budovaných pro účely zařízení staveniště. 1.3 Společné objekty a zařízení pro přímé dodavatele investora, popřípadě sdružené zařízení staveniště. 1.4 Zajištění přívodu vody a energií ke staveništi, napojení kanalizace od objektů zařízení staveniště, odvodnění staveniště, telefon. 1.5 Údaje o dopravních trasách pro přesun rozhodujících dodávek a materiálů, včetně tras k zemníkům a uložištím zeminy a ornice,údaje o případně potřebných opatřeních nebo úpravách na dopravních trasách. 1.6 Předpokládaný počet pracovníků při výstavbě a jejich sociální zabezpečení. 1.7 Údaje o zvláštních opatřeních, popřípadě o způsobu provádění vyžadujícím bezpečnostní opatření. 1.8 Vliv provádění stavby na životní prostředí a způsobu omezení nebo vyloučení nežádoucích vlivů.

2. Podmínky a nároky na provádění stavby 2.1 Lhůta výstavby a předpokládaný termín zahájení a dokončení stavby, popřípadě předpokládané termíny dokončení jejích etap nebo rozhodujících objektů a zařízení. 2.2 Určení stavebních objektů a zařízení, popřípadě jejich částí, které je nutno předběžně uvést do provozu nebo užívání. 2.3 Časový postup likvidace zařízení staveniště.  

3. Situace zařízení staveniště Zpracovává se v měřítku totožném s celkovou situací stavby, do níž se zpravidla promítá přítiskem, nebo se do ní přímo zakresluje. Obsahuje zakreslení -hranice staveniště nebo stavenišť, pokud vedlejší staveniště přichází v úvahu, - ploch, na kterých je možno vybudovat skládky a dočasné objekty zařízení staveniště, bez určení jejich věcného a časového využití, - umístění deponií ornice a zeminy, popřípadě zemníků zřízených pro účely výstavby, - vstupů a vjezdů na hlavní a vedlejší staveniště, - přívodů vody a energií na staveniště, včetně odběrových míst, místo napojení kanalizace od objektů zařízení staveniště, odvodnění staveniště, připojení telefonu, - ochranných opatření stávajících objektů, zařízení a porostů (bez podrobností způsobu jejich provedení), bezpečnostních pásem stávajících základních prostředků.

Poznámka: U staveb, jejichž řešení je technicky jednoduché, se obsah a rozsah projektu v dohodě se stavebním úřadem přiměřeně zjednoduší

Existují dva protichůdné požadavky pro návrh ZS: Plynulost procesu výstavby vyžaduje určitý prostor pro skladování materiálů, umístění hlavních strojů a výroben, staveništní komunikace, sociální zařízení a administrativu staveniště. Ekonomika podniku vyžaduje, aby projekt zařízení staveniště byl koncipován tak, aby tyto prostory byly co nejmenší a nejlevnější.

Podklady pro projekt zařízení staveniště - Projektová dokumentace stavby, včetně situace - Rekognoskace místa budoucí stavby - Technologický rozbor a časový plán stavby - Graf potřeby pracovníků v čase, příp. i po profesích - Množství produktu významných stavebních procesů - Nejvýznam. stavební hmoty a přehled jejich potřeby v čase - Přehled významných strojů popř. výroben s potřebou energie - Hmotnost nejvýznamnějších materiálů a strojů - Detailní průzkum budoucího staveniště - Průzkum ploch, které bude nutno zabrat mimo staveniště

Principy postupu projektování zařízení staveniště 1 Principy postupu projektování zařízení staveniště 1. Určení primárního směru postupu výstavby (proti směru hlavního dopravního toku mimostaveništní dopravy) 2. Určení stávajících objektů, které je možné pro ZS využít, určení nutných záborů ploch mimo vlastní staveniště 3. Rozmístění hlavních strojů (rýpadel, souprav pro speciální zakládání, jeřábů, výtahů) a výroben (betonáren, maltáren, armoven atd.) navržených v technologickém rozboru 4. Rozmístění pomocných strojů a zařízení, krytých skladů a otevřených skládek pro maximální využití hlavních strojů 5. Řešení způsobu, směru a toku staveništní dopravy, včetně návrhu dočasných (staveništních) komunikací, popř. využití podkladních vrstev stavěných komunikací pro dopravu materiálu a prefabrikovaných prvků na skládky a místo výstavby včetně případných vykládacích či překládacích zařízení

6. Návrh umístění kanceláří pro vedení stavby, vrátnice, zkušeben, dílen, staveništních buněk, zasedací místnosti, sociálního zařízení a sanitárních instalací na volných plochách blízko staveništních komunikací (s možností využití stávajících, nebo stavěných objektů) 7. Stanovení potřebných energetických zdrojů a návrh inženýrských sítí pro ZS (vodovod, kanalizace, elektro, osvětlení ZS, topení, parovod, zařízení pro mytí vozidel), s možností využití stávajících nebo stavěných sítí 8. Návrh mimostaveništních dílen, skladů a skládek, výroben a sociálního zařízení 9. Stanovení bezpečnostních opatření, protipožárních opatření a ochrany proti krádežím, zimní opatření 10. Tvorba časového plánu výstavby zařízení staveniště a jeho odstranění po skončení stavby a zahrnutí tohoto plánu do dokumentů přípravy a řízení stavby

Hlavní zásady pro umístění skladů a skládek - Dopravní vzdálenost od místa výroby ke skládce by měla být co nejkratší, zejména na staveništi, neboť staveništní doprava je obvykle daleko pracnější a nákladnější než mimostaveništní doprava - Snažíme se vyloučit zbytečnou dopravu a jakékoli překládání materiálu z jedné skládky na druhou. Sklady a skládky musí být umístěny v dosahu zdvihacího prostředku - Při určení směru dopravy se snažíme využít terénních svahů, pokud je to možné - Pro různé druhy materiálu určujeme správný způsob skladování (otevřené skládky, či uzavřené sklady), vhodné velikosti skládek vzhledem k časové potřebě materiálů a možnosti jejich dopravy v průběhu stavby a správnou mechanizaci pro obsluhu skladů a skládek - Sklady a skládky jsou navrhovány pro nezbytně nutné zásoby a snažíme se skladovat materiál po co nejkratší dobu

Sklady a skládky jsou umísťovány: a) co nejblíže k stálým nebo dočasným komunikacím b) co nejblíže k místu výroby (stavění) c) v dosahu zdvihacího prostředku d) tak, aby nenarušovaly dopravní toky e) v místech, kde práce prováděné pod úrovní terénu byly již dokončeny, nebo kde se tyto práce neprovádějí f) v místech, kde nejsou nutné terénní úpravy, nebo jsou potřebné minimálně g) v bezpečných vzdálenostech od železnic, silnic a budov z hlediska bezpečnostních předpisů (skladování výbušnin apod.) h) aby nenarušovaly stavební výrobu i) tak, aby nutné zábory ploch byly co nejmenší

Sklady a skládky navrhujeme: volné - zpevněné - nezpevněné přístřešky uzavřené sklady - nezateplené - nezateplené,temperované - zateplené,temperované Plocha zařízení staveniště je určena dle plochy určené pro stavbu, rychlostí a způsobem výstavby, místem, které je k dispozici a ostatními místními podmínkami  

Podklady pro návrh: Zařízení staveniště - zásobování staveniště - situace ZS - předběžná rozvaha o odběru jakožto podkladu k jednání s rozvodnými závody o připojení na síť - možnosti využití budoucích definitivních zařízení pro účely výstavby - určení pořadí důležitosti jednotlivých odběrných míst - určení užitého napětí (VN - 22 kV, VN - 6,3 kV, NN – 380/220 V)

Postup při vypracování projektu elektrických rozvodů na staveništi 1. Určení druhu spotřebičů, jejich množství a příkonu: a) provozní - elektromotory, svářecí agregáty, topidla aj. b) osvětlení - vnější a vnitřní Příkony elektromotorů vybraných stavebních strojů viz. tabulka

2. Stanovení maximálního zdánlivého příkonu: S ... maximální současný zdánlivý příkon [kVA] S = (Pjm x Beta)/cos Fí = P/cos Fí Pjm ... součet jmenovitých příkonů všech spotřebičů [kVA] P ... maximální současný činný příkon [kVA] Beta ... průměrný součinitel náročnosti (elektromotory 0,6 až 0,75, venkovní osvětlení 1, vnitřní osvětlení 0,8) cos Fí ... průměrný účiník spotřebičů (0,5 - 0,7)

S = (Pjm x Beta)/cos Fí = P/cos Fí Příkony elektromotorů vybraných stavebních strojů JEŘÁBY: MB 0330 21,0 kW MB 80/100 MB 1030.1 52,0 kW MB 88A,B 45,0 kW MB 100/160 62,0 kW MB 1043 71,0 kW MB 2043 pojízdný 110,0 kW MB 2043 kotvený bez pojezdu 88,0 kW VÝTAHY: nosnost 500 kg 4,0 kW nosnost 1 000 kg 7,5 kW STAVEBNÍ MÍCHAČKY DLE OBJEMU: 120 l 2,0 kW 250 l 5,0 kW 500 l 8,0 kW SVÁŘECÍ TRANSFORMÁTORY: do 150 A 10,0 kW do 260 A 17,0 kW do 350 A 29,0 kW ČERPADLA KALOVÁ DLE VÝKONU: 300 l/min 600 l/min 1 000 l/min DOPRAVNÍKY: 0,7 - 1,8 kW KOMPRESOR POJÍZDNÝ: ČERPADLO BETONOVÉ SMĚSI: 6,0 - 30,0 kW OKRUŽNÍ PILA: MECHANICKÁ LOPATA: 4,2 kW OMÍTACÍ STROJ: 4,0 - 6,2 kW  

3. Stanovení velikosti transformátoru - přenosné transformátory stožárové (50 - 250 kVA) - převozné transformátory (250 kVA a více) Snaha o minimalizaci ztrát - umístění transformátoru do těžiště odběru

4.Určení přívodu od stávajícího zdroje k trafostanici nebo rozvaděči s hlavním měřením odběru a hlavním vypínačem  5.Určení vnitrostaveništního rozvodu VN a NN Druhy rozvodů - volné vodiče na stožárech (nízké náklady, nevhodné v dosahu jeřábů) - závěsný kabel (vyšší náklady, ochrana před dotykem) - podzemní kabelové vedení (vyšší náklady, nutnost vybírat trasu s ohledem na možné poškození) Na trasu rozvodu navazují daná odběrná místa (rozvaděče), z nichž jsou napájeny jednotlivé spotřebiče.

6.Návrh a posouzení vodičů VN a NN a rozvaděčů Způsob zakreslování:

Zásobování staveniště vodou Pro staveništní provoz je třeba voda: - UŽITKOVÁ (činnosti, stavební stroje, sociální zařízení, ...) - PITNÁ (umývárny, kuchyně, ...) - POŽÁRNÍ Je nutné určit: - vodní zdroj - spotřebu vody pro jednotlivá pracoviště - jakosti používaných vod - provizorní rozvody, pokud jsou nutné

Určení spotřeby vody: - součet měrných spotřeb vody, které připadají na práce prováděné v období maximálního výkonu. Pro určení spotřeby vody pro sociální zařízení vycházíme z grafu potřeby pracovníků na staveništi v období maximálního výkonu. Qn ... vteřinová spotřeba vody Qn = (Pn x kn)/(t x 3600) Pn ... spotřeba vody [l] na den, směnu, ... (určená z tabulek) kn ... koeficient nerovnoměrnosti pro danou spotřebu (určená z tabulek) t ... doba odběru vody (1 směnný provoz 8 - 10hod 2 směnný 16hod)

Tabulka 1. - Koeficienty nerovnoměrnosti spotřeby Tabulka 2. - Spotřeba užitkové vody Tabulka 3. - Spotřeba pitné vody

Qn = (Pn x kn)/(t x 3600) Tabulka 1. - Koeficienty nerovnoměrnosti spotřeby Potřeba vody kn Přípravna stavebních hmot 1,60 Vlastní stavební práce 1,50 Pomocná výroba 1,25 Dopravní hospodářství 2,00 Hygiena a životní potřeby na stavbě 2,70 Hygiena a životní potřeby v sídlišti bez kanalizace 2,15 Hygiena a životní potřeby s částečnou kanalizací Hygiena a životní potřeby s úplnou kanalizací 1,80

Střední norma v litrech Qn = (Pn x kn)/(t x 3600) Tabulka 2. - Spotřeba užitkové vody Potřeba vody MJ Střední norma v litrech Výroba betonové směsi a ošetřování mísících zařízení m3 180 - 300 Zpracování betonové směsi a ošetřování betonových konstrukcí 100 - 250 Hašení vápna q 100 - 200 Výroba malty a ošetřování mísících zařízení 150 - 220 Zdění z cihel (bez vody pro maltu) 200 - 250 Zdění z tvárnic (bez vody pro maltu) 250 - 300 Příčky (bez vody pro maltu) m2 15 - 30 Omítky (bez vody pro maltu) 20 - 35 Mytí vozidel - osobních 1 vozidlo 150 - 300 Mytí vozidel - nákladních 1 000 - 1 500

Střední norma v litrech Qn = (Pn x kn)/(t x 3600) Tabulka 3. - Spotřeba pitné vody Potřeba vody MJ Střední norma v litrech Ubytování dočasné bez kanalizace 1 zaměstnanec 25 - 40 Ubytování dočasné s kanalizací 55 - 100 Pracovníci na staveništi bez sprchování 1 pracov./sm. 30 - 50 Výdejna jídel 1 strávník 10 - 15 Příprava a výdejna jídel 35 Sprchy 45

Množství vody pro požární účely Převyšuje spotřebu provozní i užitkovou. Protipožární zajištění vody z hydrantů staveništního rozvodu není nutné, je-li v dosahu vodoteč, vodní plochy, příp. záložní nádrže, do vzdálenosti 200 m, o vydatnosti min. 3,3 l/sec po dobu 1 hodiny (např. nádrž 12 m3) místo 1 hydrantu. Q = V x N Q ... celkové množství požární vody v l/sec V ... potřeba požární vody z tabulky 4. N ... součinitel z tabulky 5. Tabulka 4. - Potřeba požární vody V Tabulka 5. - Hodnoty součinitele N

Požární zatížení šaten s kovovými skříňkami, umýváren a záchodků, kuchyně s jídelnami se pohybuje v rozmezí 15 - 30 kg/m2. Požární zatížení zámečnických a elektrikářských dílen se pohybuje v rozmezí 30 - 45 kg/m2. Požární zatížení ubytoven se pohybuje v rozmezí 30 - 45 kg/m2.

Obestavěný prostor požárního úseku Potřeba požární vody v l/sec Q = V x N Tabulka 4. - Potřeba požární vody Obestavěný prostor požárního úseku Požární zatížení kg/m2 do 15 15 - 30 30 - 45 m3 Potřeba požární vody v l/sec do 1 000 6,7 nad 1 000 do 2 000 nad 2 000 do 20 000 10,0 13,3

Q = V x N Tabulka 5. - Hodnoty součinitele N Součinitel N je závislý na požárně dělících konstrukcích a konstrukcích zajišťujících stabilitu objektu, dále pak na součiniteli a a stupni požární bezpečnosti požárního úseku. Q = V x N Tabulka 5. - Hodnoty součinitele N Požárně dělící konstrukce a konstrukce zajišťující stabilitu objektu součinitel a Stupně požární bezpečnosti požárního úseku I. II. III. IV. nehořlavé nad 0,5 do 1,1 1,5 1,2 1,1 1,0 smíšené 2,0 1,8 1,6 1,4 hořlavé 2,2

Tabulka 5. - Hodnoty součinitele N Součinitelem a se rozumí rychlost odhořívání, tj. úbytek hmotnosti hořlavé látky za časovou jednotku. Pro objekty, které se využívají pro potřeby zařízení staveniště stanoví ČSN 73 0802 součinitele a v rozmezí od 0,5 do 1,1. Tabulka 5. - Hodnoty součinitele N Požárně dělící konstrukce a konstrukce zajišťující stabilitu objektu součinitel a Stupně požární bezpečnosti požárního úseku I. II. III. IV. nehořlavé nad 0,5 do 1,1 1,5 1,2 1,1 1,0 smíšené 2,0 1,8 1,6 1,4 hořlavé 2,2 Požární úsek je prostor stavebního objektu, ohraničený od ostatních částí tohoto objektu, popř. od sousedních objektů, požárně dělícími konstrukcemi. Je to základní posuzovaná jednotka z hlediska požární bezpečnosti stavebních objektů.

Stavební konstrukce z nehořlavých hmot - nosné a požárně dělící stavební konstrukce, které neobsahují žádné hořlavé hmoty, po kterých by se mohl šířit požár, nebo které by mohly přispívat ke zvýšení intenzity požáru a tím mít vliv na stabilitu konstrukce. Stavební konstrukce smíšená - stavební konstrukce obsahující nejvýše 50% hořlavých hmot z celkové hmotnosti nosných a požárně dělících konstrukcí, přičemž svislé nosné části musí být provedeny z hořlavých hmot. Stavební konstrukce z hořlavých hmot - stavební konstrukce obsahující více než 50% hořlavých hmot z celkové hmotnosti nosných a požárně dělících konstrukcí nebo konstrukce, mající svislé nosné části z hořlavých hmot. Objekty zařízení staveniště zděné a panelové z železobetonových prefabrikátů se zatřiďují mezi nehořlavé konstrukce. Většina objektů zařízení staveniště (jako např. mobilní buňky MB, MP, UNIMO) se zatřiďují mezi hořlavé konstrukce.

ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY ŘEŠENÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ Staveniště bude zařízeno, uspořádáno a vybaveno tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně realizovat. Na území stavby jsou kapacitně vyhovující prostory potřebné pro zařízení staveniště.Jednotlivé objekty zařízení budou umístěny ve dvoře domu. Stavební výrobky a materiály se budou na staveništi řádně a bezpečně uskladňovat a ukládat, při dbaní na veřejný pořádek. Předpokládá se vyklizení staveniště do 30 dnů po odevzdání a převzetí poslední dodávky stavby. DOPRAVNÍ TRASY Příjezd ke staveništi je po stávajících veřejných komunikacích. Hlavní vjezd i výjezd ze stavby bude do ulice …(popsat odbočování). Navazující ulice k ní umožňují bezproblémový příjezd. Komunikace mimo obvod staveniště je nutno udržovat v čistotě dle silničního zákona. OCHRANA OKOLÍ A PÉČE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PO DOBU REALIZACE STAVBY. Při realizaci se nebude ohrožovat a nadměrně nebo zbytečně obtěžovat okolí stavby především exhalacemi, hlukem, otřesy, prachem, zápachem, oslňováním, zastíněním. Staveniště které jsou úplně nebo částečně umístěny na veřejných pozemních komunikacích a veřejných prostranstvích, se zabezpečí, výrazně označí a při snížené viditelnosti náležitě osvětlí a vybaví výstražným osvětlením. Nepředpokládá se negativní dopad stavebních prací na životní prostředí. Zajištění bezpečnosti práce na staveništi je povinností zhotovitele díla. Při realizaci stavby je nutné dodržovat všechny platné bezpečnostní předpisy a veškerá ochranná pásma IS.