doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 2. dubna 2014

1. Bezhotovostní platební styk 2. Prameny 3. Zákon o platebním styku 4. Pravidla tvorby čísla účtu v platebním styku 5. Přeshraniční platby 6. Informace o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků 7. Finanční arbitr 2

 modernější forma oběhu peněz  veřejnoprávní úprava 3

 zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů ◦ platební služby a elektronické peníze ◦ platební systémy ◦ práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb a uživatelů platebních služeb ◦ práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz a držitelů elektronických peněz  prováděcí vyhlášky k zákonu o platebním styku (140/2011 Sb., 141/2011 Sb. a 142/2011 Sb.)  vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009  zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů 4

A. Platební služby B. Poskytovatelé platebních služeb C. Elektronické peníze D. Vydavatelé elektronických peněz E. Platební systémy F. Práva a povinnosti při poskytování platebních služeb G. Práva a povinnosti při vydávání elektronických peněz 5

 vymezení ◦ pozitivní  vložení hotovosti na účet  výběr hotovosti z účtu  provedení převodu peněžních prostředků ◦ negativní  přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí  směnárenská činnost  vydávání papírových poukázek na zboží nebo služby  vyplacení hotovosti dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo službu  osoby oprávněné poskytovat platební služby 6

1. banky 2. zahraniční banky a zahraniční finanční instituce 3. spořitelní a úvěrní družstva 4. instituce elektronických peněz 5. zahraniční instituce elektronických peněz 6. vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu 7. platební instituce 8. zahraniční platební instituce 9. poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu 10. Česká národní banka 7

 peněžní hodnota, která ◦ představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal, ◦ je uchovávaná elektronicky, ◦ je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí, a ◦ je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal  osoby oprávněné vydávat elektronické peníze 8

1. banky 2. zahraniční banky a zahraniční finanční instituce 3. spořitelní a úvěrní družstva 4. instituce elektronických peněz 5. zahraniční instituce elektronických peněz 6. vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu 7. Česká národní banka 9

 def. : platební systém  platební systém s neodvolatelností zúčtování ◦ podmínky  účastníci platebního systému s neodvolatelností zúčtování ◦ provozovatel vypořádacího systému ◦ ústřední protistrana ◦ zúčtovatel ◦ clearingová instituce ◦ Česká národní banka  CERTIS 10

 smlouva o platebních službách ◦ rámcová smlouva ◦ smlouva o jednorázové platební transakci  základní okruhy, které zákon upravuje ◦ informační povinnosti pro poskytovatele ◦ povinnosti při změně a výpovědi rámcové smlouvy ◦ autorizace platební transakce  provádění platebních transakcí 11

 platební transakce  platební příkaz  lhůty pro provádění platebních transakcí ◦ lhůta pro připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele příjemce ◦ lhůta pro připsání peněžních prostředků na platební účet příjemce ◦ lhůty v případě platebních transakcí v rámci téhož poskytovatele na území České republiky v české měně  odpovědnost poskytovatele 12

13 PoskytovatelplátcePoskytovatelplátcePoskytovatelpříjemcePoskytovatelpříjemce PříjemcePříjemce PlátcePlátce smluvní vztah platební příkaz připsání peněžních prostředků na účet vyplacení či připsání na účet pondělí 2.3. úterý 3.3. neprodleně

14 Poskytovatel plátce i příjemce PříjemcePříjemce PlátcePlátce smluvní vztah příkaz vyplacení či připsání na účet pondělí 2.3.

 za neautorizovanou platební transakci ◦ povinnost poskytovatele  vrátit účet do stavu před transakcí  vrátit částku platební transakce ◦ ztráta z neautorizované platební transakce  za nesprávně provedenou platební transakci 15

 smlouva o vydání elektronických peněz  vydání elektronických peněz  zpětná výměna 16

 číslo účtu ◦ jedinečný identifikátor ◦ formáty  národní  IBAN 17

18

 přeshraniční platba ◦ elektronicky zpracovaná platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých členských státech  poplatky 19

 převody peněžních prostředků v libovolné měně  povinnost zajistit, aby převody doprovázely úplné informace o plátci 20

 zákon č. 229/2002 Sb.  oprávněn rozhodovat spory v oblasti ◦ platebních služeb ◦ elektronických peněz ◦ spotřebitelského úvěru ◦ kolektivního investování ◦ směnárenské činnosti  subjekty řízení před arbitrem ◦ instituce ◦ navrhovatel 21

 povaha  zahájení  Arbitr je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.  nález  námitky 22

Navrhovatelka tvrdí, že když nakupovala v provozovně Levné knihy, realizovala platbu za zakoupené zboží svoji platební kartou. Po odstoupení od pokladny si pečlivě uzavřela kabelku na zip. Podle tvrzení navrhovatelky bylo v prodejně hodně lidí a zdálo se jí, že se na ni někdo tlačí. Navrhovatelka dále tvrdila, že pachatelů mohla být celá skupina. Následně, když zjistila, že kabelka je zpola otevřená a postrádá peněženku, zamířila bezprostředně po tomto zjištění do pobočky instituce, kde osobně požádala o blokaci karty. Navrhovatelka namítá, že při placení a zadávání PIN byla opatrná, nikde v odcizené peněžence či na kartě neměla PIN poznamenán. Kartou byly provedeny transakce v celkové výši Kč. Tuto částku požaduje navrhovatelka zpět včetně naúčtovaných čtyř manipulačních poplatků ve výši 26 Kč za každou transakci. Finanční arbitr zjistil, že všechny sporné výběry byly provedeny před zablokováním karty a byly potvrzeny hned napoprvé správně zadaným PIN. 23

Navrhovatel tvrdil, že když si chtěl vybrat hotovost ve výši Kč prostřednictvím bankomatu jiné instituce, než u které má vedený účet, bankomat odpověděl negativní systémovou hláškou a hotovost nevydal. Následně se navrhovatel pokusil vybrat Kč. Také na podruhé bankomat částku nevyplatil a na displeji bankomatu se objevilo, že transakci nelze provést. Částka Kč však byla následně navrhovateli odúčtována z účtu. 24

Navrhovatel tvrdil, že prostřednictvím vlastního internetového bankovnictví omylem zaslal částku Kč ze svého účtu na jiný účet, než zamýšlel. Tuto chybu si navrhovatel ihned uvědomil a během minuty reklamoval mylnou platbu jak u instituce, která vede jeho účet, tak i u instituce, která vede účet, na který navrhovatel omylem zaslal platbu. Navrhovatel dále tvrdil, že místo aby instituce příjemce neoprávněnou platbu vrátila, nezákonně použila částku ve svůj prospěch na splátky úvěru a úroků po splatnosti, i když věděla, že peníze nenáleží jejich klientovi. 25

Instituce namítala, že v případě zaslání peněžních prostředků omylem na nesprávný účet nevzniká žádný právní vztah mezi plátcem, který omylem ze svého účtu částku odeslal, a institucí vedoucí účet příjemce, na který byla částka připsána. Nárok na vrácení omylem odeslané částky tak musí být uplatněn výlučně po majiteli účtu – příjemci. Instituce dále uvedla, že zaslala příjemci žádosti o vrácení částky, ale ten na ně nereagoval, nebo je opakovaně nepřevzal. Protože instituce příkaz ani souhlas příjemce neměla a o opravné zúčtování nešlo, nemohla již z tohoto důvodu platbu ve prospěch navrhovatele provést. 26

Navrhovatelka uvedla, že v kavárně obchodního domu za velké rychlosti podepsala se zástupcem společnosti smlouvu o úvěru ve výši Kč s konečnou částkou, kterou bude navrhovatelka muset ze smlouvy zaplatit, ve výši Kč. Po skončení schůzky si navrhovatelka uvědomila, že jí zástupce společnosti nenechal žádnou kopii z podepsaných dokladů. Poté, co jí zástupce společnosti po telefonu odmítl vydat podepsané doklady, zavolala navrhovatelka do společnosti a požádala o zaslání kopií dokladů. Společnost zaslala navrhovatelce podepsanou smlouvu o revolvingovém úvěru na částku Kč se smluvní odměnou za poskytnutí úvěru ve výši Kč a s konečnou částkou, kterou musí navrhovatelka zaplatit, ve výši Kč. Navrhovatelka tvrdila, že takovou smlouvu nikdy nepodepsala a že její podpis byl na smlouvu naskenován. Poté společnost odeslala navrhovatelce dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru, kterým se mění částka k vyplacení na Kč a smluvní odměna na Kč. V průběhu řízení před finančním arbitrem navrhovatelka změnila své tvrzení, že smlouvu nikdy nepodepsala a domáhala se určení neplatnosti ujednání o smluvní odměně. 27

doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy PF UK nám. Curieových Praha tel.: