Poplatky za OZE jsou hlavním problémem průmyslu ČR s cenou elektřiny Jelenovská 2013 Karel Šimeček - SVSE

Porovnání vývoje celkových cen elektřiny pro průmysl v ČR s průměrem EU (Eur/MWh) Od roku 2009 neparticipuje průmysl v ČR na konkurenční výhodě domácích energetických surovin. Od roku 2009 se stále zvyšuje konkurenční nevýhoda v rostoucích přirážkách k tržní ceně komodity.

Problém materiálového průmyslu 1.V ČR jsou jedny z nejvyšších cen elektřiny pro průmysl, což snižuje konkurenceschopnost zejména energeticky náročných odvětví 2.Regulované poplatky za síťové služby jsou počítány jako variabilní i když obsahují fixní složku. Velcí odběratelé je v ČR křížově dotují 3.Příplatky za OZE k ceně elektřiny jsou jedny z nejvyšších v Evropě,energeticky náročný průmysl oproti jiným zemím Evropy nemá žádné osvobození od této enormní zátěže V období recese hrozí v ČR vlivem poplatků na OZE kolaps části průmyslu

2012 Rozdíl mezi cenami pro průmysl a obyvatelstvo v ČR je nejnižší v EU Porovnání cen pro domácnosti a pro průmysl GWh/rok

Způsob tvorby jednotlivých složek ceny elektřiny Komodita – vývoj tržního prostředí nabídky a poptávky ve vazbě na rozvoj evropských přenosových sítí. Objektivní vlivy Monopolní síťové služby – míra unbundlingu, kontrola a regulace nákladů a způsob jejich alokace na jednotlivé typy odběratelů Subjektivní vztah poskytovatel/regulátor Ekologické přirážky – direktivy EU, národní zákony a vyhlášky Politická rozhodnutí dle politické kultury

Porovnání celkových cen elektřiny pro výrobce hnojiv (2011) Příklad ochrany energeticky intenzivního průmyslu v Německu

Proč má průmysl v ČR nejvyšší ceny v EU? Zodpovědnost za vývoj jednotlivých složek ceny elektřiny

Proč má průmysl v ČR nejvyšší ceny v EU, když má vyspělou energetickou infrastrukturu, převis výrobních kapacit a levnou domácí surovinu? •MPO – legislativa byly tvořena energetickou sekcí ve spolupráci s energetickými firmami bez vnitřní oponentury sekce hájící zájmy průmyslových odběratelů. •ERÚ – zpracování podkladů pro regulované ceny bylo financováno energetickými firmami. Nedostatečné kompetence •ÚOHS – nechuť jakkoliv zasahovat proti zneužití dominance. Neviditelný a pasivní úřad. •MŽP – často nepřátelské postoje vůči domácímu průmyslu. •Státní a polostátní energetické firmy – problematická kontrola efektivity hospodaření, nevhodné a formální obsazení dozorčích orgánů •Politická garnitura – nízká politická kultura, osobní a skupinové zájmy, po-privatizační propojení politiky a businessu •Průmysl – nejednotnost,roztříštěné zájmy,často neznalost

Vývoj legislativy, pravidel trhu a regulace cen podporoval spíše zájmy energetických firem. Příklad – vývoj POZE •2005 – schválen nekvalitní zákon 180/2005, bez vazby na NAP s pozměňovacími návrhy poslanců, které prakticky blokovaly možný zásah regulátora. •2008- nedodržení principu 15ti leté návratnosti ve FVE Vláda nereaguje na upozornění ERÚ •2009 – nečinnost HV PSP i SP přes upozornění ERÚ na prohlubování nerovnováhy mezi pořízením FVE a podporou výkupními cenami či zeleným bónusem •2010 – mediální útoky „ekologických“ hnutí proti prognózám ERÚ, rostoucí aktivita průmyslu

Co je příčinou neochoty politiků reagovat na porušování zákona o 15ti leté návratnosti investic do FVE? •2010 – MPO předkládá dílčí opatření: Zákon 137/ letá návratnost (?) pak zásah ERÚ Zákon 330/ omezení FVE na střechy do 30 kW Zákon 402/2010 a Nařízení vlády 418/ zavedení příspěvku ze SR a zdrojů financování • – „kompromisní“ novelizace Zákona 165/2010 o POZE vazba na NAP, nedostatečná kompetence ERÚ. Potřeba nové novelizace 2012 – Ustavení pracovní skupiny při MPO k řešení kalamitní situace v poplatcích za OZE pro průmysl

Meziroční nárůst poplatků za OZE snižuje ziskovost firem (z let 2011/2012) o 7-30% 0,00% 5,00% 10,00% 15,00% 20,00% 25,00% 30,00% 35,00% Celkem Chemie Hutnictví Papírenství Teplárny Sklárny Ostatní 583,00 Procento odebraného zisku mezi lety ,00% 10,00% 20,00% 30,00% 40,00% 50,00% 60,00% 70,00% Celkem Chemie Hutnictví Papírenství Teplárny Sklárny Ostatní 583,00 Procento odebraného zisku v roce 2013 (absolutně) Celková výše poplatků za OZE snižuje ziskovost energeticky intenzivních firem (z let 2011/2012) o 20-60%

Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Podpora OZE umožňuje různou míru protekcionismu průmyslu. Bohatší státy EU toho využívají Průmyslové státy v EU nezatěžují průmysl poplatky za OZE, aby nesnižovaly jeho konkurenceschopnost Poplatky průmyslu v EU Francie €/MWh, průmysl 0.5% z GVA, strop 550 tis €/rok Německo – 35.3 €/MWh, průmysl 0.5 €/MWh Belgie €/MWh, průmysl cca 50% Dánsko - 8 €/MWh, průmysl snížená taxa ČR - 16,8 €/MWh (8,2 €/MWh ze SR) ,3 €/MWh (8,2 €/MWh ze SR) ČR – Firmy platí 75% POZE

Průmysl bude muset kompenzovat rostoucí poplatky za OZE propouštěním zaměstnanců a snižováním výdajů na vývoj a investice Zatímco ziskovost firem se mění dle vývoje ekonomiky, poplatky za OZE neúprosně rostou a na rozdíl od daní je musí platit i firmy ve ztrátě Poplatky platí i samovýrobci Poplatky za OZE výrazně zdražují železniční dopravu a MHD oproti silniční Roční podíl průmyslu 0,48 *44mld.Kč za OZE představuje ekvivalent osobních nákladů na 60 tis. zaměstnanců, z toho samotná FVE může způsobit nezaměstnanost 40 tis. osob

Vlivem extrémně předražené FVE dosáhne celková dotace na POZE částky téměř 1 bil.Kč Pro srovnání: Povodňové škody = 136,3 mld. Kč Církevní restituce: = 135 mld. Kč

Při vhodném načasování „solárního boomu“ bylo možno ušetřit více než 50% dotace na FVE tj. nejméně 500 mld.Kč Modelová studie

Náklady chybného rozhodnutí o FVE by neměly být přenášeny do cen elektřiny

Porovnání příplatků za POZE při plné kompenzaci chybných rozhodnutí

Zásady prosazované SVSE 1.Zatížení průmyslu může být nejvýše na úrovni evropské konkurence. Podíl státního spolufinancování OZE je nezbytný. Odběratelé by neměli platit za chyby politiků a státních úředníků. 2.Platba za OZE dle spotřeby není solidarita, ale diskriminace energeticky náročných odvětví. Energeticky intenzivní obory by měly mít snížené poplatky dle velikosti odběru 3.Celkový objem příplatků k cenám elektřiny musí být nastaven na optimální vývoj struktury OZE dle NAP s minimálně 15ti letou návratností 4.Výrobci KVET by měli mít snížené poplatky za spotřebu z této vlastní výroby

Českému hospodářství hrozí katastrofa odlivem téměř 950mld.Kč Jak situaci řešit? a) snížení potřeby dotací •Daně provozovatelům OZE ke korekci dosažení 15tileté návratnosti jako legální veřejné podpory •Odebrání licence provozovatelům OZE v případě zjištění nezákonného chování v průběhu povolovacího procesu a provozování •Prošetření střetu zájmů v legislativním procesu i na obecní úrovni.Ze zjištění vyvodit politickou zodpovědnost k dalším legislativním procesům v oblasti POZE

Českému hospodářství hrozí katastrofa odlivem téměř 950mld.Kč Jak situaci řešit? b) další zdroje financování •K pokrytí nákladů na POZE ze státního rozpočtu využít všech existujících ekologických poplatků a daní placených průmyslem •K pokrytí nákladů na chybně nastavenou podporu FVE vypsat mimořádnou „fotovoltaickou daň“ z příjmů obyvatelstva a zisku právnických osob.Opodstatnění daně: Vysoká cena za OZE je výsledkem špatné práce politiků, které jsme sami zvolili. Teď za to platíme daň