Brno, 7. a 8. června 2011 Seminář Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži Opatření k omezení vnosu živin do VD Brno Dr. Ing. Antonín Tůma ředitel pro správu povodí

Posouzení stavu povodí nad Brněnskou nádrží Stručné shrnutí výstupů z jakostního modelu oblasti povodí Dyje

Současný bilanční model •Model Oblasti povodí Dyje primárně sestavený pro potřeby vodohospodářského plánování, uzpůsobený potřebám integrace předpisů EU do českého vodního hospodářství •Modelovací prostředí Mike Basin (DHI), nadstavba softwarového systému ArcGIS (ESRI) •Vstupní data: časové řady průtoků, data kvality toků a znečištění za období •Zpracovávané údaje BSK 5, CHSK Cr, N-NH 4, N-NO 3, Ncelk, Pcelk •Model zahrnuje kromě bodového znečištění z obcí a průmyslu i znečištění plošné (difúzní).

Vymezení rozsahu modelovaného území Řešené území • Povodí VN Brno: 1586 km 2 • Území krajů: • Jihomoravský 36% • Vysočina 54% • Pardubický 10%

Výstupy modelu •Zdroje fosforu v povodí • Bodové, plošné (difúzní) znečištění, obyvatel v řešeném území • vypouští do povodí Brněnské nádrže •Téměř lidí žije v obcích nad obyvatel, všechny tyto obce jsou vybaveny ČOV různé kvality, vybavenosti a stáří •V těchto obcích však více než není na tyto ČOV napojeno •Odstraňováním fosforu jsou vybaveny pouze největší z nich (9 z 29) Čištěné vody Produkce P celk [t/rok] Počet obcí Počet obyvatel Obce s napojením na ČOV17, Obyvatelé v těchto obcích připojení na ČOV10, Obyvatelé v těchto obcích nepřípojení na ČOV6, Obyvatelé napojeni na ČOV s odstraňováním P5, Obyvatelé napojeni na ČOV bez odstraňováním P5,

Výstupy modelu •Zdroje fosforu v povodí • obyvatel bez jakéhokoli čištění odpadních vod – včetně nenapojených obyvatel v obcích s ČOV •Tato skupina vyprodukuje !! 25 tun P !! ročně •Největší podíl na produkci fosforu mají obce pod 500 obyvatel Obce dle kategorií Produkce P [t/rok] Podíl na produkci [%] Počet obcí Počet obyvatel Poznámka , Všechny napojeny na ČOV 4x odstr. P , Všechny napojeny na ČOV 1x odstr. P , napojeno na ČOV2x odstr. P , napojeno na ČOV1x odstr. P Do 2509, napojeny na ČOV1x odstr. P

Výstupy modelu •Povodí nad VN Vír •VN Vír - výrazný prvek v povodí Svratky •Vysoká retence ve Vírské nádrži – cca 45% celkového fosforu z povodí nad nádrží (ročně zhruba 8 tun fosforu do VN Vír přitéká, 4,5 tun/rok odtéká) •Opatření nad VN Vír: menší vliv na VN Brno, delší doba mezi realizací a efektem •K řešení vybrané nejproblematičtější lokality (Polička, obce na horním toku Svratky)

Výstupy modelu •Vtok fosforu do Brněnské nádrže • Do nádrže ročně přiteče 34 tun fosforu z čehož zhruba 70% má původ na posledních 13 km povodí toku (prostor mezi profily Borač a Veverská Bítýška, včetně přítoků Bobrůvka, Lubě, Besének a Bílý potok) • V dolní části povodí na páteřním toku minimální retence • Nedořešené zdroje, které je nutno objasnit

Výstupy modelu

Následující činnosti Aktualizace modelu • Import aktuálních dat (2008 – 2010), akceptace změn v povodí v posledních letech, sjednocení dat PM, ČHMÚ, ZVHS, atd. • Zahrnutí nových a rekonstruovaných ČOV, nově napojených obyvatel • Pokrytí přínosů z různých typů ploch v povodí (Zabaged) • Podrobný průzkum nedořešených vnosů v klíčových částech povodí (Bobrůvka, Besének, Lubě, Svratka v okolí Tišnova, přímé povodí nádrže) • Zpřesnění dat z bodových zdrojů (dotazníková kampaň, správci kanalizací a ČOV, vodoprávní úřady, ČIŽP) • Průzkum zemědělského a rybničního hospodářství (doplnění o data živočišné výroby, data rybářských společností a MRS, výjimky ke krmení a hnojení) • Doplnění průmyslových zdrojů nezahrnutých ve státní bilanci (dotazníková kampaň, IRZ, RPZZ, …)

Zpracování aktualizovaných dat • Zacílení na konkrétní problémy, rozklíčování neznámých faktorů v tocích fosforu, objasnění neznámých zdrojů a transportu fosforu • Konzultace s odborníky na trofii nádrží pro lepší interpretaci • Ověřování dat z dotazníkové kampaně – možnost průzkumného monitoringu odpadních a povrchových vod v povodí nádrže Následující činnosti

Doplňkové činnosti k bilančnímu modelu • Úprava kvantifikace plošných zdrojů z hlediska dostupnosti pro autotrofní organismy • Analýza transportu biomasy (chlorofyl a) v povodí • Analýza chování rybniční sítě jako zdroje inokula sinic Následující činnosti

Cíle aktualizace bilančního modelu • Spolehlivý nástroj pro posouzení rizik eutrofizace Brněnské nádrže • Identifikace jednotlivých vstupů a posouzení míry jejich vlivu na nádrž • Testování účinnosti různých kategorií opatření – variantní simulace různých scénářů navrhovaných opatření • Podklad pro případnou studii proveditelnosti zásahů nad nádrží, stanovení priorit z hlediska poměru výkon/cena a časového horizontu • Nástroj pro dlouhodobé sledování změn v povodí Následující činnosti

Spolupráce mezi dotčenými subjekty • Citlivější posuzování žádostí o nová vypouštění či rekonstrukce – důraz na odstraňování fosforu nezbytný, zvýšené chemické či biologické odbourávání, cílové hodnoty 1 – 1,5 mg/l na odtoku • Upřednostnění oddílné kanalizace, alespoň částečná náprava největších problémů u dané kanalizace • Přísnější posuzování zemědělského a rybničního hospodaření včetně povinného monitoringu u vybraných subjektů • Pomoc s žádostmi o výjimky u menších provozovatelů, pomoc s hledáním vhodného dotačního titulu, pomoc se zadávací dokumentací investic • Společné kontroly plnění limitů, kontrolní dny, konzultace, atd.

Děkujeme za Vaši pozornost.