Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“

Ozonová díra & Skleníkové plyny

Co to je ozonová vrstva? Ozonová vrstva je část stratosféry ve výšce 25 – 35 km nad zemským povrchem, v níž se nachází značně zvýšený poměr ozonu vůči běžnému dvouatomovému kyslíku. Hraje mimořádně významnou roli pro pozemský život, neboť chrání planetu před ultrafialovým zářením.

Vznik ozonové díry Od roku 1930 jsou vyráběny halogenované uhlovodíky (freony), které se používají např. v chladicích a hnacích médiích nebo hasicích přístrojích V roce 1974 byla poprvé vyslovena hypotéza, že freony, ač mnohdy několikrát těžší než vzduch, pronikají do stratosféry, kde se z nich odštěpuje chlór a fluor, které rozkládají ozon. Snižují tak obsah ozonu ve stratosféře. Ozonová vrstva absorbuje část ultrafialového záření (280-320 nm), které má nepříznivé účinky na život na Zemi.

První pozorování ozonové díry Ozonová díra byla poprvé pozorována roku 1981 nad Antarktidou, když si brit Joseph Farman s jeho týmem všimli pravidelného jarního výkyvu koncentrace ozonové vrstvy. V roce 1985 tam v září a říjnu poklesla koncentrace ozonu na polovinu dlouhodobého průměru. Později byl naměřen kolísavý úbytek stratosférického ozonu nad Jižní Amerikou a Austrálií a později také nad Arktidou na severní polokouli. Rekordní snížení bylo v letech 1992 až 1993 a dlouhodobě je sledováno nad nejobydlenějšími oblastmi světa o cca 0,5 % za rok.

Důsledky ozonové díry Zeslabená vrstva ozonu představuje větší pravděpodobnost průniku UV-B a UV-C záření, které je karcinogenní. U lidí a zvířat může zvýšená intenzita UV záření způsobit poškození zraku, vyvolat rakovinu kůže a snížení imunity. Větší množství ultrafialového záření postihuje i jiné zóny života. Např. vlivem UV záření může dojít k vyhubení planktonu v oceánu. Tím se zásadně naruší potravní řetězec.

Řešení a legislativa Zastavení výroby, dovozu, vývozu freonů (náhrada ve výrobě jinými látkami), sběr a recyklace freonů je dosud v oběhu. V roce 1987 byl uzavřen Montrealský protokol – dohoda o snížení a ukončení výroby.. Dále byl vytvořen fond na pomoc rozvojovým zemím.

Skleníkové plyny Skleníkové plyny jsou schopny absorbovat tepelné záření a toto teplo zpětně vyzářit, dochází tak k ohřevu atmosféry a zemského povrchu. Skleníkové plyny jsou přirozenou součástí atmosféry a díky nim je na Zemi teplota, při které jsou organismy schopny žít. Hlavní skleníkové plyny jsou oxid uhličitý, vodní pára, metan, oxid dusný nebo fluorodusík.

Skleníkový efekt, kdo za něj může? Ve  stínu CO2 se nachází metan. Tento uhlovodík, CH4, má mnohem vyšší skleníkovou účinnost než oxid uhličitý. Metan vzniká přírodními procesy, zároveň však k jeho produkci přispívá i lidská činnost. Inventarizací skleníkových plynů se v České republice zabývá Český hydrometeorologický ústav v rámci Národního inventarizačního systému skleníkových plynů. Zjistili, že největším producentem metanu je energetika, na druhém místě pak zemědělství. Zemědělství je největším producentem oxidu dusného, N2O. Podle některých odhadů činí podíl zemědělství na celosvětové produkci skleníkových plynů dokonce až 22%, což je číslo srovnatelné s podílem průmyslu a vyšší než podíl dopravy.