Luční traviny a rostliny Mgr. Lubomír Šára: Na louce Luční traviny a rostliny

Rozmanitost rostlin na louce Množství a druh rostlin na louce závisí především na množství vody a vlastnostech půdy. Jiné rostliny najdeme na suché mezi a jiné na vlhké louce, kterou protéká potok. Původní louky jsou u nás vzácné, vznikaly v údolích velkých řek – nazýváme je údolní nivy. V horách vznikly vykácením lesů horské louky. Jsou plně závislé na péči člověka. Louky mají velký význam pro udržení vody v krajině. Kořeny a oddenky rostlin vytvářejí drny – zachycují vodu.

travina – bojínek luční Vytrvalá, až jeden metr vysoká tráva roste v hustých trsech s četnými jalovými výběžky. Stébla tvoří přímá, v kolénkách vystoupavá, čepele lysé a drsné. Kvete od června do srpna. Roste hojně na loukách a mezích, na parkových trávnících, v příkopech, často se pěstuje jako pícnina.

travina – jílek vytrvalý Vytrvalá, hustě trsnatá tráva s přímým stéblem, více než půl metru vysoká. Roste na sušších loukách a mezích, i podél cest. Kvete od května do října. Klásky má přímé, žlutavě zelené, zploštělé.

travina – lipnice luční Vytrvalá trsnatá tráva s pozemními výhonky. Roste velmi hojně na loukách a mezích a podél cest. Kvete v květnu a červnu. Je důležitou součástí travních porostů a cennou pícninou. Její kořeny prorůstají až 60 cm hluboko.

travina – psárka luční Vytrvalá, až jeden metr vysoká tráva s přímým, hladkým stéblem. Roste velmi hojně na vlhčích loukách a pastvinách. Kvete v květnu až červenci kratince stopkatými květy. Je cennou pícninou, která bývá na louky přisévána. Je zvláště vhodná pro časné kosení.

travina – srha laločnatá Vytrvalá, hustě trsnatá, statná tráva roste velmi hojně na loukách a pastvinách. Kvete od června do července. Květy tvoří přímé laty. Je důležitou pícninou, známou též jako ”říznačka”. Zvláště hnojením se podporuje její růst a může v trávnících potlačit různé plevele.

pícnina – jetel luční Vytrvalá bylina s přímou a jednoduchou lodyhou má složené dlouze řapíkaté listy vyrůstající v přízemní růžici. Roste hojně na loukách, pěstuje se jako pícnina. Kvete od června do září. Kulovité květní hlávky jsou světle karmínové až červené.

léčivka – mateřídouška vonná Nízká drobná vytrvalá bylina se zdřevnatělou, hustě listnatou, plazivou lodyhou. Kvete od května do června fialovými květy, které vytvářejí hlávkovité květenství. Roste na výslunných stráních zejména na vápencových podkladech a na pastvinách. Celá rostlina vydává silnou, příjemně kořennou vůni. Využívá se k posilujícím lázním i čajovým vývarům při nachlazení.

léčivka – šalvěj lékařská Roste hojně na suchých stráních, loukách a na mezích v teplejších oblastech. Lodyhu má přímou, rozvětvenou. Listy mají tuhou, podlouhle vejčitou čepel. Lodyžní listy jsou menší a přisedlé. Kvete od května do srpna. Květy má velké modré, souměrné, seskupené v květenství. Příjemně voní. V lékařství se považuje za jednu z nejvýznamnějších léčivek.

léčivka – jitrocel kopinatý Tato vytrvalá bylina má jednoduchý přímý stvol a úzce podlouhlé listy vyrůstající v přízemní růžici. Roste hojně na loukách a pastvinách. Kvete od května do září, klas se žlutými prašníky je hustý a vejčitě válcovitý. Plodem je tobolka. Ze syrových listů vymačkaná jitrocelová šťáva slouží jako prostředek proti kašli.

léčivka – kontryhel obecný Vytrvalá bylina se světle zeleným dlouhým oddenkem a růžicí přízemních listů. Kvete od května do září drobnými žlutozelenými květy na lysých stopkách. Hojně roste na loukách i pastvinách. Mladé listy jsou začerstva používány na saláty i jako koření. Ze suchých listů se vaří léčivý čaj.

léčivka – řepík lékařský Chlupatá vytrvalá bylina vytváří chudě větvenou lodyhu. Složené podlouhlé listy jsou zubaté, na lodyze se rychle zmenšující. Kvete od června do srpna krátce stopkatými žlutými květy v jednoduchém hroznu. Roste hojně na mezích, suchých stráních, loukách a pastvinách. Užívá se jako léčivá bylina při průjmech a krčních zánětech.

léčivka – pelyněk černobýl Vytrvalá vysoká páchnoucí bylina s přímou lodyhou, trsnatá, tuhá a bohatě větvená. Kvete od července do září drobnými trubkovitými žlutavými až červenohnědými květy. Roste velmi hojně na pastvinách. Patří mezi léčivé rostliny. Využívá se při posilování žaludku a při různých křečích.

Luční rostlina – prvosenka jarní Vytrvalá bylina se svraskalými, na rubu chlupatými listy, které vytváří v přízemní růžici. Na jaře od dubna do června mezi listy vyrůstá stvol s několika žlutými vonnými květy na krátkých stopkách. Plodem je oválná tobolka. Roste hojně na sušších loukách a v křovinách. Jedná se o chráněnou rostlinu.

Luční rostlina – popenec břečťanolistý Vytrvalá chlupatá bylina má dlouze plazivý oddenek s vystoupavou lodyhou. Řapíkaté srdčité listy jsou vroubkované. Kvete od dubna do července modrofialovými květy. Často kvete i na podzim. Roste na loukách, v rumištích i podél cest.

Luční rostlina – šťovík kyselý Vytrvalá bylina roste hojně na vlhčích loukách a pastvinách. Má nápadnou svíravou kyselou chuť. Oddenek šťovíku je rozvětvený s přízemními listy, podlouhle vejčitými. Kvete od května do července. Jeho květy mají červenozelenavou barvu a jsou nahloučené v květenství. Po odkvětu se vytvářejí okrouhlé plody.

Luční rostlina – hrachor luční Vytrvalá statná bylina s dlouhým plazivým oddenkem a četnými popínavými či poléhavými lodyhami. Kvete od května do srpna velkými žlutými úžlabními květy. Plodem je zploštělý černý lusk. Hrachor roste hojně na vlhkých loukách. Pomocí úponků se opírá o sousední rostliny.

Luční rostlina – hvozdík kartouzek Vytrvalá, hustě trsnatá bylina. Čárkovité špičaté listy jsou na okraji drsné. Kvete od června do září. Hnědé až purpurově červené, téměř přisedlé květy tvoří květenství. Plodem je podlouhlá tobolka. Roste dost hojně na suchých, výslunných loukách a pastvinách v teplejších oblastech. Rostlina příjemně voní.

Luční rostlina – knotovka luční Vytrvalá bylina s přímou větvenou lodyhou. Roste hojně na loukách a mezích, spolu s jetelem. Dolní listy má řapíkaté, horní kopinaté jsou přisedlé. Kvete od června do září. Bílé květy v chudém květenství slabě voní, otevírají se až odpoledne. Jsou navštěvovány a opylovány především nočními motýly. Plodem je široce vejčitá tobolka.

Luční rostlina – chrpa luční Vytrvalá bylina s přímou, zpravidla větvenou a chudě listnatou lodyhou. Roste hojně na loukách i pastvinách. Kvete od června do října růžově purpurovými květy. Větší okrajové trubkovité květy obvykle nevytvářejí plody, jejich význam spočívá v přilákání opylovačů. Plodem je nažka bez chmýru.

Luční rostlina – chrastavec rolní Vytrvalá bylina s přímou lodyhou a přízemní růžicí listů. Roste hojně na sušších loukách a pastvinách. Kvete v červenci a srpnu v růžově fialových, bělavých nebo nažloutlých květenstvích – strboulech.

Luční rostlina – dobromysl obecná Vytrvalá bylina s dřevnatým oddenkem. Listy má řapíkaté, podlouhle vejčité. Kvete od července do září. Světle nachové květy tvoří květenství (lata). Příjemně kořenně voní. Dobromysl roste hojně na suchých výslunných stráních a loukách v teplejších oblastech.

Zopakujeme si Která z rostlin je chráněná? a) prvosenka jarní b) chrpa luční c) knotovka luční Z které luční rostliny byl vyšlechtěn zahradní karafiát? a) popenec břečťanolistý b) hrachor luční c) hvozdík kartouzek Která z lučních rostlin se vysévá a pěstuje jako pícnina? a) dobromysl obecná b) jetel luční c) jitrocel kopinatý 1 a) 2 c) 3 b)

Zdroje V prezentaci byly použity s laskavým svolením autora obrázky a fotografie z výukového programu Přírodní společenství (vydala firma Pachner Praha, 2002).