Noc s povídkou – „Od pěti do pěti“
Celý cyklus čtení byl zahájen lehce po páté hodině odvážnou povídkou Pavla Bušty v podání paní profesorky Šponarové…
Už od začátku bylo veselo, i když někteří přišli z celého týdne značně unaveni…
Během odpoledne zazněla i jedna krutá povídka ze školního prostředí…
Nechyběli ani povídky z běžného života, doplněné vlastními zkušenostmi některých čtenářů…
Také občerstvení je již tradiční součást povídkové noci…
Skvělá bramboračka a servírky, čerstvé bylinky a chléb…
Výběrové párky s hořčicí nebo kečupem, s chlebem nebo rohlíkem…
Všichni doplňovali síly a diskutovali nad literaturou…
K večeru se setmělo a to přidalo předčítání svoje kouzlo…
Všichni poslouchali a užívali si jedinečný pocit být v noci ve škole…
Do posledního metra byla celá studovna tak plná, že jsme si neměli skoro ani kam sednout, natož lehnout…
Tomáš Nováček přispěl dvěma autobiografickými povídkami z rodinného života…
Kája Beránková sázela na svůj působivý přednes a během večera měla možnost přečíst hned dvě povídky…
Po půlnoci se značně vylidnilo a většina z nás již mohla zabrat pohodlnou polohu, kterou bylo v čím dál tím kratších intervalech nutno po celý zbytek noci měnit…
Někteří nepohrdli ani studenou podlahou…
Bufet se nad ránem zavřel, a proto jsme museli začít čerpat z vlastních zásob…
Jednou z nejkurióznějších byla povídka psaná starou češtinou, sám předčítač s ní měl občas problémy. Přechodníky a zastaralý slovosled byl oříškem i pro zkušeného češtináře Lukáše Mathé…
Po celý večer byly všechny povídky doprovázeny prezentací s krátkou charakteristikou autora…
Závěrečného čtení se ujala hlavní organizátorka celé Noci s povídkou, paní profesorka Imramovská. Musela tu s námi chtě nechtě vydržet až do poslední povídky…
Když se na konci začalo tleskat, probuze ni byli i ti, kteří doplňova li čtení spokojen ým chrápáním. Přišel čas vše uklidit, odebrat se domůa nechat se unést dopoledn ím sobotním spánkem … Hanka Fojtíková 6.A