Průzkum mzdové, věkové a vzdělanostní struktury v knihovnách Plzeňský kraj Plzeň, Mgr. Zlata Houšková Mgr. Vladana Pillerová

Odpovědi  Dotazníky vyplnily 862 knihovny ( 676 knihoven obcí, krajů, MZK a NK ČR; 186 knihoven specializovaných)  O 41 respondentů méně než v roce 2004  Informace jsou však plně reprezentativní  Knihoven měst a obcí odpovědělo významně více  Velké knihovny (krajské, ústřední specializované, knihovny v městech s počtem obyvatel nad ), zaměstnávající více než polovinu všech pracovníků, za něž byly údaje vyplněny, odevzdaly ve stejném počtu jako v předchozím ročníku

Zastoupení veřejných knihoven Plzeňského kraje v průzkumu

Účast v průzkumu Celkem Plzeňský kraj% z celku Obecní knihovny ,9 MK do obyvatel ,2 MK – obyv ,2 MK – obyv ,9 MK nad obyvatel Krajská knihovna14 1 7,1 Veřejné knihovny celkem676314,6

Odpovědi  Vyšší počet odpovědí: obecní knihovny (183→ 320)  Méně responsí: knihovny AV ČR, lékařské, muzejní a specifické sítě (knihovny vojenské či školní ). Veřejně přístupné vojenské knihovny byly téměř všechny zrušeny a většina školních knihoven nemá profesionální zaměstnance  Údaje byly poskytnuty celkem za 6455 pracovníků knihoven v ČR, resp. za 5060 knihovnic/knihovníků  Relativně nízký počet responsí z Plzeňského kraje 

Knihovníci vs. ostatní pracovníci, porovnání ČR a PK

Knihovníci vs. ostatní pracovníci

Věk knihovnic/knihovníků, porovnání ČR a PK

Věk knihovnic/knihovníků  Věková situace v knihovnách Plzeňského kraje je srovnatelná s celostátní situací, nepatrně lepší (=nižší) je procento v kategorii nad 60 let – 7,8% oproti 9,5% v ČR  Rozdíly v jednotlivých skupinách jsou většinou v řádech desetin procenta  Celkově jde tedy o věkově „průměrný“ kraj  Ve srovnání s předchozími průzkumy je situace v ČR horší – početně vzrostla nejstarší skupina a v průměru došlo k poklesu skupiny nejmladší.  Nejpočetnější kategorií je kategorie mezi 40 a 60 lety, roste skupina nad 60 let.

Věková struktura ve veřejných knihovnách Plzeňského kraje

Věk knihovnic/knihovníků  „Nejstarší“ jsou obecní knihovny (50,9% knihovníků ve věku nad 50 let a pouze 8,8% mladých do 30 let), knihovny lékařské (48,7% pracovníků nad 50 let a 10,3% do 30 let) a ostatní specializované knihovny (49,1% pracovníků nad 50 let)  V PK v obecních knihovnách zdánlivě potěšitelné nadprůměrné % mladých do 30 let (14%), ale velmi malý vzorek, není reprezentativní.  „Nejmladší“ jsou městské knihovny v sídlech nad obyvatel (15,1% pracovníků do 30 let a 34,3% pracovníků nad 50 let) a knihovny vysokoškolské (16,1% pracovníků do 30 let a 40,5% nad 50 let)  V PK nižší % nejmladších (jen 12%), jinak průměrné hodnoty.

Složení knihovnických pracovníků podle pohlaví, porovnání ČR a PK

Struktura knihovnictva dle pohlaví  Nejsilnější feminizace : knihovny měst a obcí ; od 92% (města s 20 – obyvatel) do 96% (města s 5 – obyvatel)  Pouze v městských knihovnách v sídlech do 5000 obyvatel je feminizace nižší – 87%; v krajských knihovnách pracuje dokonce 17% mužů  Specializované knihovny : situace lepší (84% žen, 16% mužů); nejvíce knihovníků – mužů: ústřední specializované knihovny (22%) a vysokoškolské a ostatní specializované knihovny (15%).  SK – největší feminizace : knihovny l ékařské (8% mužů) a muzejní (10% mužů). V celku specializovaných knihoven pokles feminizace není patrný

Struktura knihovnictva dle pohlaví  PK je významně feminizovanější, než je celostátní průměr (5,5% : 11%). Srovnatelná je pouze situace ve věkové kategorii 41 – 50, kde je procento v obou souborech stejné (3%).  Největší rozdíl proti celostátnímu průměru je shodně v nejstarší a nejmladší věkové kategorii.

Věkové kategorie dle pohlaví – srovnání Plzeňský kraj a ČR

Věrnost instituci

 Knihovníci jsou velmi věrní své instituci, déle než 10 let zde ale zůstává mnohem více žen než mužů. Počet „věrných“ roste a osciluje kolem 50% ; více než 60% je to u knihoven lékařských a ostatních specializovaných a naopak pouhých 26,8% u malých městských knihoven (do 5000 obyvatel). Tento výkyv „směrem dolů“ je anomální vzhledem k ostatním typům knihoven i k výsledkům z předchozích let; tato skupina vykazovala hodnotu cca 60%, v r ještě více.  V PK je ve veřejných knihovnách v porovnání se situací v republice dramaticky méně instituci „věrných“ mužů (jen 2,6% : 30%!), ale i méně žen (46,3% : 50%). Významná odchylka může jít ovšem také na margo menšího vzorku…

Vzdělání – vývoj

Vzdělání

Vzdělání knihovnic/ knihovníků  V ČR nejpočetnější: středoškoláci s neknihovnickým vzděláním, dále středoškoláci z knihovnických oborů; v PK kraji ve veřejných knihovnách nejčetnější rovněž středoškoláci, ale – a to výrazně více – s knihovnickým vzděláním (50 % : 31,4%).  Vysokoškolské vzdělání knihovníků ve veřejných knihovnách PK je srovnatelné s celostátním průměrem; úplné vysokoškolské vzdělání má o 1% knihovníků více, knihovnické je však významně četnější než v ČR (21,6% : 16,7%).

Vzdělání knihovnic/ knihovníků  Vyšší vzdělání je v knihovnách specializovaných; nejvzdělanější jsou knihovny AV ČR, ústřední specializované knihovny, knihovny vysokoškolské a muzejní  VK: nejvyšší vzdělání krajské knihovny (44% pracovníků s vyšším vzděláním).  Nejnižší vzdělání: knihovny měst do 5000 obyvatel (17% knihovnic/knihovníků vyšší než středoškolské vzdělání) a knihovnách obecních (22% pracovníků s vyšším vzděláním )

Vzdělání knihovnic/ knihovníků  Úroveň vzdělání ve VK znatelně vzrostla; vysokoškoláků v magisterském stupni o téměř 4%; celkově ve VK na knihovnických místech 30% vysokoškoláků, méně výrazný vliv absolventů VOŠ  Pokleslo procento knihovníků se ZŠ nebo SŠ bez maturity. Lepší situace ve veřejných knihovnách v PK kraji než v republice; jen 0,5%; může však jít o odchylku danou velikostí vzorku

Vzdělání knihovnic/ knihovníků  Ale pouze v lékařských knihovnách a největších městských knihovnách (sídla nad obyvatel) na pozici odborného knihovníka žádný takový pracovník není  Ve všech ostatních typech knihoven takoví pracovníci jsou, nejčastěji v knihovnách obecních (5%). Zvláště v těchto knihovnách jde často o jediného zaměstnance  nepříznivý ukazatel

Počítačová gramotnost: AKS

Počítačová gramotnost: textový editor

Počítačová gramotnost: tabulkový procesor

Počítačová gramotnost: grafické editory

Počítačová gramotnost: prezentační programy

Počítačová gramotnost: práce s databázemi

Počítačová gramotnost: tvorba webových stránek

Počítačová gramotnost: rešerše a využívání e-zdrojů

Počítačová gramotnost, srovnání PK vs. ČR  Ve všech oblastech se PK jeví nad republikovým průměrem, event. dokonce vysoce nad republikovým průměrem.  Bohužel spokojenost nelze potvrdit jednoznačně vzhledem k velikosti vzorku (velmi málo nejmenších knihoven i knihoven v dalších velikostních kategoriích)  Ve většině dovedností dochází ve VK k výraznému zlepšení kompetencí, některé kompetence jsou již samozřejmostí.  Největší nedostatky jsou v práci s databázemi a rešeršní činnosti ; v menších knihovnách i v oblasti prezentace, práce s grafickými editory, event. s tabulkami.

Počítačová gramotnost získána (VK):

 Velmi pozitivně je třeba hodnotit SVK PK a pravděpodobně též UK ZČU: význam vzdělávacích center knihoven pro získávání kompetencí v oblasti IT je v PK významně větší než celostátní průměr.  Větší je též význam školy (možná vazba na vyšší % knihovnického vzdělání v kraji (?))

e-Learning absolvovaný

e-Learning očekávaný

Problémy v nabídce vzdělávání (VK)

Shrnutí  e-Learningové formy vzdělávání absolvovali knihovníci PK na úrovni srovnatelné s celostátním průměrem  Vyšší % knihovníků VK PK oproti celostátnímu průměru plánuje tuto formu vzdělávání i v budoucnu  Největším problémem je časová náročnost vzdělávacích aktivit (vyšší % oproti úrovni v ČR ve VK) a absence specifické nabídky vzdělávacích aktivit

Jazykové kompetence

Jazykové kompetence (VK)

Jazykové kompetence, porovnání PK vs. ČR (VK)

Jazykové kompetence – shrnutí  Oproti situaci v ČR ve veřejných knihovnách v PK významně méně knihovníků ovládá angličtinu (34% : 43%) a logicky významně více naopak němčinu (29% : 20,7%), mírně více však i francouzštinu a ruštinu  S celorepublikovým průměrem shodně hodnotí 13% knihoven PK jazykovou úroveň jako optimální ; za dobrou ji považuje mírně více knihoven (20% : 16,3%), za dostatečnou jen 40% proti celorepublikovým 45,6% a za nedostatečnou 26,7% oproti celorepublikovým 25,7%.

Podpora zvyšování kvalifikace (VK)

Délka vzdělávání knihovníka/ rok celkem knihoven0odpovědělocelkem hodin průměr na prac. Veřejné knihovny ČR ,534 Veřejné knihovny Plzeňský kraj ,5

Podpora zvyšování kvalifikace  Nejvíce je v knihovnách v PK kraji podporováno vzdělávání profesní, a to především poskytováním volna, velmi dobrá je také podpora získávání kompetencí oblasti ICT. V tomto ohledu se PK neliší od ostatních.  Nejméně se podporuje vzdělávání jazykové (zcela bez finanční podpory)  Pokud jde o počet hodin věnovaných ročně vzdělávání, jsou veřejné knihovny v PK nepatrně pod republikovou úrovní

Priority ve vzdělávání IT, Plzeňský kraj (VK)

Priority ve vzdělávání IT, porovnání ČR-PK (VK) Srovnání pořadíČRPlzeňský kraj Tvorba a správa webových stránek11 Vyhledávací nástroje a inf. zdroje na Internetu21 Automatizovaný knihovnický systém34 Možnosti využití ICT v práci knih.43 Digitální prezentace56 Práce systémového knihovníka65 Digitální knihovny78 Digitalizace87 Safer internet99 Základy hardware10

Priority dalšího vzdělávání – profesní vzdělávání, Plzeňský kraj (VK)

Profesní vzdělávání, porovnání ČR – PK (VK) Srovnání pořadíČRPlzeňský kraj Podpora čtenářské gramotnosti a čtenářství 11 Vzdělávací funkce knihoven 22 Výpůjční služby a systémy 33 Elektronické zdroje a služby49 Informační výchova uživatelů včetně práce s IT516 Komunitní role knihoven618 Práce s databázemi - vyhledávání, rešerše712 Jmenná katalogizace včetně AACR2, MARC 2186 Meziknihovní služby a dodávání dokumentů93 Lektorské dovednosti, správná prezentace107 Využití sociálních sítí ve službách knihovny1119 Marketing služeb, uživatelské potřeby1214 Knižní kultura1319 Rovný přístup - služby speciálním skupinám uživatelů145 Literatura (teorie, dějiny)1524 Organizace fondu1611 Referenční a informační služby1721 Dobrovolníci v knihovnách1816 Katalogizace speciálních dokumentů včetně elektronických1912 Autorské právo208 Analýza uživatelských potřeb219 Věcná katalogizace, konspektus2221 Tréninky paměti pro knihovníky2321 Ochrana fondu2425 Vývoj a řízení sbírek, akvizice2515 Biblioterapie2625 Autority2725

Priority dalšího vzdělávání v oblasti managementu, Plzeňský kraj (VK)

Priority vzdělávání v oblasti managementu, porovnání ČR a PK (VK) SrovnáníČR Plzeňský kraj Právní minimum pro knihovníky11 Projektový management, příprava projektů a žádostí o dotace22 Ekonom. minimum pro knihovníky34 Public relations48 Komunikace v organizaci53 Hodnocení výkonu a činnosti knihoven, benchmarking65 Týmová spolupráce76 Firemní kultura89 Personální management97 Strategie a řízení procesu změny10 Fundraising, ekonomika podniku11

Priority ve vzdělávání  Priority v očekávaném vzdělávání se do určité míry kryjí s prioritami knihoven v ostatních krajích. Pokud jde o priority v oblasti ICT je soulad téměř úplný.  Pokud jde o profesní vzdělávání, jsou první tři místa totožná s celorepublikovými prioritami. Od 4. pozice se ale priority liší zcela diametrálně (viz tabulka)  V oblasti manažerských dovedností se priority téměř kryjí s prioritami knihoven v ostatních krajích do 3. místa, později jsou drobnější rozdíly (viz tabulka).

Zaměstnanci ve třídách

 V republice je nejčastější třída 9, následuje třída 8,10,11,7  V PK je to třída 8, 9, 10, 11, 12, 7  Následují tř. 6 a 13 (shodně s celorepublikovým stavem), výjimečné je však zařazení do třídy 5, které již neodpovídá odborné profesi knihovnické

Průměrný tarifní měsíční plat, porovnání ČR a PK (VK)

Průměrný celkový měsíční plat, porovnání ČR a PK (VK)

Průměrný celkový měsíční plat ČR porovnání ČR a PK (VK) TřídaPlzeň. krajČR 6. třída Kč Kč 7. třída Kč Kč 8. třída Kč Kč 9. třída Kč Kč 10. třída Kč Kč 11. třída Kč Kč 12. třída Kč Kč

Platy – shrnutí  Nejčastější platovou třídou je v kraji třída 8, v této třídě je tarifní i celkový průměrný měsíční plat ve veřejných knihovnách PK mírně nad republikovou úrovní  V ostatních třídách jsou ve veřejných knihovnách PK tarifní platy nad celostátním průměrem (s výjimkou třídy 6), celkový měsíční průměrný plat má výkyvy oběma směry; třídy 7,8 a 11 jsou nad republikovým průměrem, třídy 6, 9,10,12 mírně pod republikovým průměrem.

Děkuji za pozornost a trpělivost Kontakt: Zlata Houšková