Kojenec - socializace Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov24 Autor Mgr. et Mgr. Jitka Nováková Vzdělávací obor: Psychologie Tematická oblast: Vývojová psychologie Téma: Kojenec - vývoj socializace Určeno pro: 2. ročník středních pedagogických škol Vytvořeno dne: 31. 8. 2013 Klíčová slova: základní důvěra, vztah k matce, úzkost osmého měsíce, objekt Metodický popis: rozsah 1 vyučovací hodina; prezentace obsahuje výklad vývoje v období kojence, na konci je zpětná vazba, zda žáci tématu porozuměli a zařazení do periodizace lidského věku

od narození do konce prvního roku

socializace kojence důležitý je pravidelný režim, doteky a hlazení, řečové interakce, kladného citového vztahu vede k vytvoření pocitu základní důvěry – matka dodává dítěti jistotu, že svět je v podstatě dobrý přes všechny bolesti a intenzivně prožívané neukojení potřeb;

dítě musí mít příležitost v tomto období navázat trvalý, nepřerušovaný vztah k matce; dítě je při narození vybaveno účinnými prostředky k psychologické interakci s lidmi, v prvém roce života tyto dispozice rozvine;

socializaci umožní rozvoj motoriky zvedání hlavičky → plazení → sed → lezení → chození umožňuje: navázání očního kontaktu přiblížení se k druhé osobě

vývoj socializace (René Spitz) 1) preobjektální stádium od narození do 3 měsíců; 2) stádium předběžného objektu 3 – 6 (8) měsíců; 3) stádium objektu počátek mezi 6. a 8. měsícem;

vývoj socializace (René Spitz) 1) preobjektální stádium – dítě nemá žádný rozlišený vztah k objektům okolního světa; 2) stádium předběžného objektu – dítě reaguje na spatření obličeje úsměvem a odlišuje jej od okolních objektů, úsměv vyvolává spatření každé tváře, ne jen určitých osob, jednoduchá struktura tvořená základními rysy obličeje (ústa-nos-oči);

vývoj socializace (René Spitz) 3) stádium objektu – rozlišování mezi známou a cizí tváří, úzkost při odloučení od známé osoby („úzkost osmého měsíce“), specifický vztah k jedné osobě – při odloučení separační úzkost, strach z cizích lidí;

dominantní postavení mají emoce – signalizují základní bio potřeby, libost a nelibost vyjádřena nejprve křikem a vrněním, později smíchem či žvatláním, které jsou dokladem emočního vzrušení, výrazem emoce je i motorika celého těla;

kritické (senzitivní) období dítěte úzkost osmého měsíce od 8. měsíce dítě rozlišuje sociální vazby, výrazně se projevují negativními emocemi strachu – strach z cizích a separační úzkost – úzkost z odloučení od matky;

kritické (senzitivní) období dítěte úzkost osmého měsíce jedinečné místo matky v citovém životě dítě – uspokojování nejhlubších pudových potřeb lásky a bezpečí; při přerušení vztahu tzv. anaklitická deprese;

podmínky zdravého vývoje: podnětnost prostředí, přehlednost, stabilní strukturovanost; osoba, která zajišťuje kontinuitu něžné, láskyplné a citlivé péče, pocit bezpečí (stálý pečující objekt); nebezpečí: časté střídání sociálního prostředí, odlučování od rodiny, umístění do ústavu;

kvalita vztahu dítěte k matce (Mary Ainsworthová) 1) děti s jistým (pevným) vztahem k matce 2) děti s nejistým – vyhýbavým vztahem k matce 3) děti s nejistým – rezistentním vztahem k matce

kvalita vztahu dítěte k matce (Mary Ainsworthová) 1) děti s jistým (pevným) vztahem k matce – matky v průběhu prvního roku byly senzitivní, citlivě reagující na signály dítěte;

kvalita vztahu dítěte k matce (Mary Ainsworthová) 2) děti s nejistým – vyhýbavým vztahem k matce – matky byly v průběhu prvního roku málo citlivé s tendencí odmítat tělesný kontakt s dítětem; agrese vůči matce; 3) děti s nejistým – rezistentním vztahem k matce – matky byly méně citlivé; děti vyhledávaly kontakt s matkou, ale dávaly najevo zlost a vzdor vůči ní;

vývoj sebepojetí na základě utváření vztahu dítěte k matce (Margareta Mahlerová) 1) období normálního autismu první měsíc; 2) normální symbióza 2. - 4. měsíc; 3) fáze separace – individuace od 4. měsíce do 3 let

vývoj sebepojetí na základě utváření vztahu dítěte k matce (Margareta Mahlerová) 1) období normálního autismu – převažují spánkové stavy, dítě nerozlišuje sebe ani svoji matku od okolí; 2) normální symbióza – dítě neodlišuje sebe od své matky, začíná odlišovat okolí; 3) fáze separace – individuace – dítě začíná odlišovat sebe od své matky, stává se samostatným jedincem

3) fáze separace – individuace a) subfáze diferenciace 4. – 10. měsíc; b) subfáze procvičování 10. – 16. měsíc – kojenec i batole; c) subfáze navazování přátelských vztahů 16. – 25. měsíc – batole; d) subfáze individuace nebo stálosti objektu 25. – 36. měsíc – batole;

3) fáze separace – individuace a) subfáze diferenciace (4. – 10. měsíc) odlišování matky od druhých lidí, separační úzkost;

3) fáze separace – individuace b) subfáze procvičování (10. – 16. měsíc) aktivní vzdalování se od matky, vracení se pro získání jistoty (odlišení od matky a upevnění vztahu k ní); nárůst separační úzkosti, dítě vyžaduje neustálou blízkost matky; nucená separace vede ke stagnaci či regresi ve vývoji dítěte;

periodizace lidského věku prenatální období kojenecké období první měsíc kojeneckého období batolecí období předškolní období mladší školní období adolescence dospělost stáří - novorozenec

periodizace lidského věku početí – narození 1. rok života 1. měsíc 1-3 roky 3-6 let 6-11 let (1.- 5. ročník ZŠ) prenatální období kojenecké období novorozenec batolecí období předškolní období mladší školní období

otázky ??? jaký je hlavní úkol kojeneckého období jaký je klíčový vztah kojeneckého období jak se nazývá matka z hlediska péče o dítě co je to objekt pocit základní důvěry trvalý, nepřerušovaný vztah k matce stálý pečující objekt struktura tvořená základními rysy obličeje (ústa-nos-oči)

otázky ??? jaké jsou podmínky zdravého vývoje dítěte jaké je kritické období kojeneckého věku jak se nazývá stav dítěte v 8.měsíci podnětnost prostředí, stálý pečující objekt 8. měsíc úzkost osmého měsíce

Použité zdroje VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie, Portál, Praha 2000. ISBN 80-7178-308-0 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie, Grada, Praha 1998. ISBN 80-7169-195-X osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora.