Komunikace s osobami se sluchovým postižením

Sluchové postižení = sociální důsledek takové ztráty sluchu, kterou již není možné kompenzovat technickými pomůckami a která negativně ovlivňuje kvalitu života člověka

Osoby se sluchovým postižením Nedoslýchavý jedinec, jehož sluchová ztráta dosahuje takového stupně, že s využitím kompenzačních pomůcek je schopen slyšet mluvenou řeč a rozumět jí Neslyšící slyšení je poškozeno v takovém rozsahu, že nemohou vnímat zvuky mluvené řeči Ohluchlý ke ztrátě sluchu došlo v období dokončování vývoje řeči nebo po jeho ukončení (Aktuálně se začíná formovat skupina uživatelů kochleárního implantátu)

Komunikační systémy osob se SP závisí především na stupni sluchové ztráty době, kdy ke sluchovému postižení došlo

Prostředky komunikace osob se sluchovým postižením Mluvená řeč Čtení a psaní Zdánlivě nebrání efektivní výměně informací Komunikace pomocí grafické podoby jazyka je opět komunikace pomocí českého jazyka (pro prelingválně těžce SP člověka je čeština stejně cizí jazyk, jako pro slyšícího Čecha např. Maďarština) Odezírání Vizuální percepce řeči Vnímání omezeno vzájemnou podobností tzv. kinémů (faciálních obrazů hlásek)

Prstová abeceda (daktylní abeceda) vyjadřují jednotlivá písmena polohami a tvarem prstů, z nichž se tvoří slova Podobá se komunikaci v psané podobě jazyka, jen se jednotlivá písmena nepíší na papír, ale „vtiskávají“ se do vzduchu.

Znakovaná čeština Znakový jazyk Uměle vytvořený komunikační systém na rozhraní českého jazyka a českého znakového jazyka Znakový jazyk V našem případě český znakový jazyk Přirozený jazyk osob s těžkým sluchovým postižením

Obecná doporučení pro komunikaci s osobami se sluchovým postižením Klidné, dobře osvětlené místo Osvětlená tvář mluvčího omezená hlučnost prostředí tvář mluvčího směrem k jedinci se SP + ve zhruba stejné výšce vhodná vzdálenost (0,5 až 4 m) Před samotným sdělením upozornění dotekem či zamáváním

seznámení jedince se SP s tématem hovoru - usnadňuje odezírání Pomalejší mluva, neslabikujeme, děláme krátké pauzy mezi mluvními celky nezvyšujeme hlasitost a snažíme se mluvit přirozeně při mluvení nežvýkáme a nedáváme si ruce k ústům Ověřování si porozumění kontrolními otázkami pokud došlo k neporozumění – neopakujeme stejnou větu, snažíme se slova nahradit synonymy ve skupině - sluchově postižený - vidí na tváře všech komunikujících trpělivost a pozornost – neodkazujme jej na pozdější dobu

Tlumočnické služby Osoby se sluchovým postižením mají dle ustanovení zákona č. 155/1998 Sb. ve znění novely č. 384/2008 Sb. o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob a zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách právo na tlumočníka ve všech situacích stejně jako na svobodnou volbu kteréhokoli v zákoně definovaných komunikačních systémů Neslyšící a hluchoslepé osoby mají při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a při zajišťování dalších nezbytných potřeb právo na tlumočnické služby zajišťující tlumočení v jimi zvoleném komunikačním systému uvedeném v tomto zákoně.“

Hluchoslepota Hluchoslepota je jedinečné postižení dané různým stupněm souběžného postižení zraku a sluchu

Osoby s hluchoslepotou Osoby se souběžným postižením zraku a sluchu od narození nebo raného dětství Nevidomí od narození nebo raného dětství se získaným postižením sluchu Neslyšící od narození nebo raného dětství se získaným postižením zraku Osoby se získaným postižením zraku a sluchu během života

Označení osob s hluchoslepotou označení osoby hluchoslepé je hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm www.lorm.cz

Komunikace s osobami s tělesným postižením

Osoby s poruchou hybnosti Osoby s tělesným postižením Osoby se zdravotním znevýhodněním Osoby se zdravotním oslabením

Osoba s tělesným postižením Omezení pohybu způsobené vadou nebo poškozením pohybového či nosného aparátu Snížená pohybová schopnost má vliv na: Celkový rozvoj Schopnost cestovat Navazování nových vztahů Pracovní uplatnění

Zásady - role - pravidla komunikace s pacientem s tělesným postižením Komunikujte s osobou s tělesným postižením, ne s jejím doprovodem Časté chyby – „ať si jde ta paní dál“ Zjišťování anamnézy

Nechte se vést … při nezbytné fyzické pomoci se nechte vést pokyny osoby s postižením Přesun, vstávání, oblékání, pomoc do schodů

Nebojte se faux pas slova chodit, dojít apod.

Zvyšujte jistotu a pocit soběstačnosti Vozík, berle, antidekubitní podložky Bezbariérové WC, plošiny, výtahy

Zjistěte rozsah postižení a s tím související možná omezení v komunikaci Osoby s DMO - symptomatické poruchy řeči – dysartrie Důsledek - postižení svalstva mluvních orgánů Narušena respirace, fonace, artikulace, plynulost a koordinace mluvního projevu Možnost AAK Cíl – jedinec = rovnocenný komunikační partner

Nemanipulujte s vozíkem bez vědomí pacienta, buďte připraveni na odmítnutí Neberte manipulaci s jedincem na vozíku jako automatickou povinnost Důvody – i zdravotní

Pokuste se zachovat běžná společenská pravidla v komunikaci Ne každý jedinec s tělesným postižením má jiné postižení Symetrie vztahu Zdrobněliny Nepřiměřené projevy

Přizpůsobte svoji pozici při komunikaci Výškový rozdíl Komunikace „tváří v tvář“

Pacienti se získaným tělesným postižením Nejvčasnější komplexní rehabilitace Motivace Akceptování psychického stavu jedince a rodiny Spolupráce s rodinou, odborníky, lidmi s obdobnými obtížemi

Asistenční pes Balanční psi asistenční psi Pomoc osobám, které mají obtíže s rovnováhou asistenční psi Nedílnou součástí jejich pobytu v domácnosti je canisterapie

Komunikujte! Vzájemná komunikace usnadní mnohé Neostýchejte se optat na pohybové možnosti Chtějte od svých pacientů zpětnou vazbu – inspirace, motivace do další práce

? Mluvili jste se svými pacienty o jejich potřebách? Zamyslete se nad tím, zda-li jste obdobným situacím čelili… Řešili byste je nyní jinak?

Sdělování nepříznivých zpráv

Reakce rodiny na sdělení závažné diagnózy Sdělení dg.= hluboký otřes (ať jde o vážné somatické onemocnění nebo dg. smyslového, tělesného nebo mentálního postižení dítěte) Očekávání problémů, ztráta původního obrazu dítěte, postižení vlastní rodičovské identity S faktem nemoci se vyrovnává každý individuálním způsobem

Emoční reakce na sdělení Šok – s iracionálním myšlením a cítěním Popření (nebo útěk ze situace) – „není to pravda“ nebo „musí existovat lék“ nebo vytěsnění typu „lékaři mi nic neřekli“; u rodičů se v tomto období objevuje magické, mystické zaměření, pokusy smlouvat s Bohem atp.

Emoční reakce na sdělení Smutek, zlost, úzkost, pocity viny – hledání viny u druhých, vztek na celý svět, na sebe sama; agresivní sklony směrem k partnerovi, zdravotnickému personálu; v této fázi důležitá podpora rodičům (více viz nepříznivé zprávy)

Emoční reakce na sdělení Stadium rovnováhy – snižování úzkosti, deprese, přijetí situace, snaha rodičů starat se o dítě, aktivně se účastnit na léčbě Reorganizace – situace je rodiči přijímána, vyrovnávání se s faktem nemoci, hledání optimální cesty do budoucna; nedosáhnou ho všichni rodiče

Odchylky od adaptace Hyperprotektivita – přílišné soustředění na nemocné dítě, častěji ze strany matky, druhý rodič se může cítit odmítán, narušení manželského vztahu Odmítání dítěte – vyhýbání se kontaktu s dítětem; někdy týrání, zanedbávání Přetrvávající vztek – na druhého rodiče, až rozpad rodiny

Přijetí faktu nemoci je podmíněno faktory Typ nemoci nebo postižení Etiologie nemoci nebo postižení Individuální charakteristiky dítěte s postižením Individuální charakteristiky dalších členů rodiny Struktura a organizace rodinného systému a kvalita vztahů v rodině, vývojová fáze rodiny Prostředí

Pojem „nepříznivá zpráva“ Obvykle ve spojení s onkologickým onemocněním V praxi však pojem mnohem širší a také hodně neurčitý Pro každého člověka jiná hranice - za níž vnímá zprávu jako nepříznivou, zásadní, kritickou, závažnou

Kdo zprávu sděluje Kdy je vhodné zprávu sdělit? Koordinovaný a citlivý přístup z řad zdravotnických pracovníků Kdy? Je-li diagnóza potvrzena Vždy je třeba vyčkat na definitivní a objektivní potvrzení diagnózy!

Jak má sdělení zprávy probíhat? Odpovídající prostor umožňující nerušené sdělování Pacient, rodič musí mít pocit, že pracovník se mu chce věnovat Jestliže jsou základní podmínky splněny, lze postupovat dále

Sdělení nepříznivé zprávy pacientovi se zdravotním postižením Je pacient s těžkým zdravotním postižením „připraven“ lépe na sdělování nepříznivých zpráv?

„Pravidla“ pro sdělování nepříznivých zpráv Nesdělujeme jen název diagnózy, podáváme zprávu komplexně Zásadní informace podává lékař Podstatu sdělení podáváme srozumitelně, pomalu, i opakovaně V případě dostupné léčby popsat možnosti Nelze zamlčet nepříznivou prognózu Zvláštní pozornost věnovat délce přežití – ptá-li se pacient – neslibovat nerealistické údaje, PŘESTO UPOZORNIT na možnosti individuálního průběhu nemoci Počítat s emočními projevy pacienta a rodiče

Spolupráce Organizace Poradenské služby Psychologická podpora