Navrhování biokoridoru Severně od Spáleného Poříčí Žákovský Navrhování biokoridoru Severně od Spáleného Poříčí projekt Škola CSOS Spálené Poříčí Třída 3.A Členové skupiny: Vojta, Uzel, Klír, Kalina, Chladová, Krýslová, Altmanová, Polívková, Černá, Baierlová

Krajina Krajina je příroda, kterou člověk změnil a přizpůsobil Opravdová nedotčená příroda kolem nás není Jestli nám má krajina sloužit musíme se o ni starat Krajina každého města je jedinečná, specifická, neopakovatelná Ze zdánlivě nezajímavé krajiny lze vytvořit prostor, který přitahuje lidi vybudováním vhodné infrastruktury a dotvořením krajiny. Důležité je maximálně využívat potenciál krajiny.

Úses Územní systém ekologické stability Nástroj na ochranu biodiverzity Účelově navržená soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, která vytváří základní podmínky pro dosažení trvalé ekologické rovnováhy kulturní krajiny, kde plošně převažují méně stabilní a nestabilní ekosystémy ÚSES je tvořen funkčním propojením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků Vychází z kostry ekologické stability krajiny

Prvky Úsesu Stupně úsesu Biocentrum - část krajiny (krajinná složka), která svou velikostí a ekologickým stavem umožňuje trvalou existenci druhů i společenstev Biokoridor - krajinná složka, která propojuje biocentra mezi sebou a umožňuje migraci, šíření a kontakty organismů navzájem Interakční prvek - ekologicky významnější části krajiny, které příznivě působí na ostatní (okolní) krajinu Stupně úsesu Lokální – vyhlašují a zřizují obce s rozšířenou působností Regionální –vymezuje a vyhlašuje Krajský úřad Nadregionální – vymezuje a vyhlašuje MŽP

Postup vyhlašování úsesu Určení potenciálního stavu vegetace (biocenózy), určení potenciální trofie prostředí a hydrických poměrů Určení současného stavu vegetace – mapování fytocenózy (vertikálně i horizontálně) a biotopů Ekologická stabilita – antropogenní ovlivnění Vytyčení kostry ekologické stability – mapují se cennější části krajiny -> VKP, VKC, VKO Navrhování ÚSESU Projednání s příslušným úřadem Projednání s realizační firmou Vlastní realizace

Biokoridor Krajinná složka, která propojuje biocentra mezi sebou a umožňuje migraci, šíření a kontakty organismů navzájem Z izolovaných Biocenter utvářejí síť – samy neumožňují trvalou existenci druhů typy koridorů lokální -> 1-2 km dlouhý, 10-20 m široký, maximální přerušení 15 m regionální -> maximálně 1 km, 20-40 m široký, maximální přerušení 150 m nadregionální -> na okraji má nárazníkovou zónu, vnitřní osu, kde by měla být stabilnější prostředí

Popis lokality Biokoridor se nachází severně od Spáleného Poříčí směrem na Struhaře Město nám určilo (z velké části obecní – pouze pár okrajových pozemků patří fyzickým či právnickým osobám) parcelu -> a proběhla beseda se zástupcem stavebního úřadu V minulosti již proběhla v biokoridoru výsadba prostokořenných stromů -> měla by se provést probírka stromů a odstranění provázků, plastových krytů…

Klady a zápory místa Předtím (zápory) Poté (klady) Nepropojený a nefunkční biokoridor Malá různorodost dřevin Zcela nefunkční vodní prostředí Černá skládka Ohrada (plot) znemožňující přístup zvěře Poté (klady) Propojený a funkční biokoridor Dosadba rychlerostoucí i dlouhorostoucí dřeviny -> zvýšení biodiverzity (rostlinné a živočišné) Prostředí obohatíme o tůňku (biodiverzita ve vodě) Odstranění černé skládky Odstranění plotu znemožňující zvířatům pohyb

Návrhy změn Tůňka (větší a menší) -> zpestření biodiverzity vodními rostlinami Dosadba stromů a keřů Probírka starší výsadby stromů a odstranění jejich oplocenky Odstranění plotu Odstranění černé skládky

Tůň Tůň je sladkovodní ekosystém tvaru kruhu či oválu nacházející se v nivách řek a potoků Je naplněná vodou, která není za normálního stavu vodu spojená se samotným tokem, nebo jiným aquatickým ekosystémem Hloubka tůní bývá různá , vzhledem k jejich omezené ploše však bývá poměrně velká Ekosystém tůně skrývá velké množství rostlinných i živočišných druhů a mikroorganismů Tůně jsou nejčastěji syceny průsakem z propustných vrstev, vodou při záplavách či velkých deštích Charakteristikou tůní je jejich zastínění okolními stromy a značné množství spadaného listí na dně -> rozkladem u dna se vytváří značně anaerobní podmínky

Obyvatelé stálé tůně 1 znakoplavka obecná (Notonecta glauca) 2 klešťanka velká (Corixa punctata) 3 jehlanka válcovitá (Renatra linearis) 4 splešťule blátivá  (Nepa cinerea) 5 larva motýlice (Zygoptera) 6 larva šídla (Anisoptera) 7 vodomil černý (Hydrophilus piceus) 8 bahenka živorodá (Viviparus contectus) 9 okružák ploský (Planorbarius corneus) 10 plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis)

Typičtí živočichové periodických jarních tůní 1 žábronožka sněžní (Chirocephalopsis grubii) nahoře samec, pod ním samice 2 listonoh jarní (Lepidurus apus) 3 škeblovka zobcovitá (Lynceus brachyurus)

Návrh nákresu větší tůňky

Návrh menší tůňky V podmáčeném porostu by bylo vhodné umístit menší tůňku, která by mohla sloužit k rozmnožování obojživelníků (např. kuňky žlutobřiché)

Návrhy odolných bahenních a pobřežních rostlin k zvýšení biodiverzity tůňky TYPHA ANGUSTIFOLIA - orobinec úzkolistý - velikost 130-180cm - hlavně vody 0-30cm - kvete VII-X

SCIRPUS SYLVATICUS - skřípina lesní - velikost 30-100cm - hlavně vody +20-0-15cm - kvete V-VII

CAREX RIPARIA - ostřice pobřežní - velikost 60-80cm - hlavně vody +10 - 5cm - kvete VII -VIII

Schoenoplectus lacustris - skřípinec jezerní - velikost 60-120cm - hlavně vody +10 - 10cm - kvete VI - X

CALLA PALUSTRIS - Ďáblík bahenní - velikost 15-30cm - hlavně vody 0 cm - plovoucí, kvete V - VI

SAGITTARIA SAGITTIFOLIA - šípatka střelolistá - velikost 35-60cm - hlavně vody 5-30cm - kvete VI-VIII

IRIS PSEUDACORUS - kosatec žlutý - velikost 70-150cm - hlavně vody +10-0-20cm - kvete V-VI

LYSIMACHIA NUMMULARIA - vrbina penízkovitá plazivá - hlavně vody +20-0-20cm - kvete VI-VIII

CALTHA PALUSTRIS - blatouch bahenní - velikost 10 - 20cm - hlavně vody +20 - 0cm - kvete IV-V

LYTHRUM SALICARIA - Kyprej - velikost 100-140cm - hlavně vody +20-0-10cm - kvete VII -VIII

SYMPHYTUM OFFICINALE - kostival lékařský - velikost 60-100cm - hlavně vody +20-0cm - kvete V-VIII

Prostokořenné dřeviny Prostokořennými neboli volnokořennými dřevinami nazýváme takové, které nemají kořenový bal - nejsou tedy obaleny v okolí kořenů vrstvou zeminy. Mezi takové dřeviny řadíme růže, některé druhy ovocných (jabloně, hrušně, rybíz, angrešt, třešně), listnatých (javor, habr, jasan) a jehličnatých stromů.

Při nákupu prostokořenných dřevin bychom si měli především všímat bohatosti kořenového obrostu a vlásečnicových (postraních) kořínků jemné kořínky by neměly být přeschlé z podnože a kořenů štěpovaných rostlin by neměly vyrůstat žádné postranní výhony Vhodný termín výsadby Pro prostokořené dřeviny je nejvhodnější dobou výsadby podzim (od října do zámrazu) nebo jaro (od března do dubna až května). U choulostivějších dřevin a v horších klimatických podmínkách je vhodnější jaro

Výsadba prostokořenných dřevin Výsadba prostokořenných dřevin se nejčastěji provádí způsobem zvaným „Do hrobečku." Z dřeviny odstraníme ochrannou fólii, pokud je dřevina obalena jutou - neodstraňujeme ji. Na pařeništi a nebo volném záhoně vykopeme hlubokou jámu tak, aby se do ní vešly všechny kořeny a dřevina po kořenový krček. Zaschlé konečky kořenů seřízneme, u listnatých dřevin zakrátíme kořeny i korunku až na 1/3 původní délky (mezi kořeny a korunkou dodržíme vyrovnaný poměr). Před výsadbou je dobré jámy dobře prolít, vylepšit zeminu přídavkem humusu a podle potřeby i upravit její reakci (Ph). Poté zatlučeme do jámy dřevěný kůl a dřevinu k němu položíme a zahrneme zeminou po kořenový krček. Následně se vytvaruje mistička aby voda neotékala pryč a stromek se zakrytuje proti vytloukání (pletivem/plastovým krytem) a přiváže.

Stromy a keře vhodné do biokoridoru dub letní (Quercus robur), lípa malolistá (Tilia cordata), olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba křehká (Salix fragilis), vrba nachová (Salix purpurea), vrba košařská (Salix viminalis) brslen (Euonymus), kalina obecná (Viburnum opulus), hloh dvousemenný (Crataegus oxyacantha) Současný stav dřevin jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), habr obecný (Carpinus betulus), javor mléč (Acer platanoides), bříza bělokorá  (Betula pendula), buk lesní (Fagus sylvatica) růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa)

Černá skládka v biokoridoru Skládka se nachází zhruba v polovině biokoridoru Nejspíše se jednalo o nedostavěnou dřevěnou chatrč, která mohla plnit funkci bunkru možná obydlí Materiál, který se na skládce nachází je: sklo, zrezlé hřebíky, lino, plasty, papír, zrezlý plot, gauč, textilie…

Počet a druhy navrhnuté k výsadbě Na začátek biokoridoru bychom chtěli dosadit 4 duby letní (Quercus robur), (neosázená délka je 40 m) K tůňce 3 olše lepkavé (Alnus glutinosa), a do jejího okolí umístit pár blatouchů (Caltha palustris) a kyprejí (Lythrum salicaria) Rákos není nutné vysazovat -> ničí biodiverzitu tůňky a ostřice pobřežní (Carex riparia) a orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) se dostane na lokalitu náletem Pod elektrické vedení by jsme chtěli vysadit brslen (Euonymus), kalina obecná (Viburnum opulus), hloh dvousemenný (Crataegus oxyacantha) pro zpestření biodiverzity

Kdo je odpovědný za Černé skládky Podle platné legislativy je za odpady vzniklé při činnosti fyzických osob odpovědná obec Odpad z černých skládek nebyl odložen na místech k tomu určených a z tohoto důvodu není odpadem komunálním, ale odpadem, za který zodpovídá vlastník, resp. uživatel pozemku, na kterém se černá skládka nachází Kam s odpadem? Odpad lze odvézt do některého ze sběrných dvorů nebo do pravidelně přistavovaných velkoobjemných kontejnerů.

Náš biokoridor

Ostatní vlastníci pozemků 1772-SJM Jindřich a Jindřichová Marie Ing. 1777- Krňoulová Květa SP 1778- Plachá Milena SP 1800 ,1801, 1802- - Jelínek Zdeněk Ing. Praha 1766- Šafránek Jaroslav a Šafránek Václav Plzeň 1805- Janda Václav 1729/15, 1745/40, 1745/41- Hubingerová Miroslava 1745/37- Zdvořáčková Růžena 1747- Křupka Lukáš 1743/44- Wurm Vladimír 1745/42- Zdvořáčková Růžena

Fotodokumentace biokoridoru Pohled na náš biokoridor

Místo pro výsadbu

Místo pro větší tůňku

Místo pro menší tůňku

Černá skládka odpadu

Biologický odpad

Zbytky oplocenky po předchozí výsadbě