Seminář GEMB Praha, 26. června 2013 Aktuální otázky insolvenčního práva a připravované změny Mgr. Jiří Zrůstek advokát a insolvenční správce se zvláštním povolením

Rostoucí význam insolvenčního řízení ● Nové formy řešení úpadku /především oddlužení/ a rostoucí zadlužení domácností spolu s ekonomickou depresí mají za následek zásadní nárůst insolvenčních řízení. 2012 I. Q. 2013 Celkem ins. návrhy 32 656 8 890 návrhy na oddlužení 25 785 7 070 návrhy na konkurz 2 735 788 návrhy na reorganizaci 21 2 bez návrhu na způsob řešení 4 115 1 030 Za rok 2011 celkem 24 466 návrhů. Za 1. čtvrtletí 2013 celkem 8 890 návrhů (cca 27% 2012) (zdroj Statistika ISIR)

Trendy v insolvenční legislativě a praxi Zásadní rozšíření kompetencí věřitelů v insolvenčním procesu odvolání a volba insolvenčního správce rozhodování o způsobu řešení úpadku pokyny zajištěného věřitele ke správě a zpeněžení předmětu zajištění ● Obnovení popěrného práva přihlášených věřitelů (zák. č. 69/2011 Sb.) ● Protišikanózní novela (z.č. 334/2012 Sb.) odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost novelizace § 147 IZ a prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na náhradu škody vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků ● Narůstající počet návrhů na oddlužení přináší větší nároky na jejich kvalitu

Insolvenční řízení jako nástroj pro vymáhání pohledávek? Je insolvenční řízení nástrojem vymáhání pohledávek? „Insolvenční řízení není nástrojem k vymáhání pohledávek věřitelů.“ (Usnesení VS Praha č.j. 1 VSPH 1140/2010-A-163 z 3.3.2011) ● „Insolvenční návrh není standardním nástrojem k vymáhání pohledávek.“ (Usnesení VS Praha č.j. 1 VSPH 368/2012-A-25 z 28.3.2012) „Insolvenční zákon zřetelně preferuje zahájení insolvenčního řízení samotným dlužníkem, motivuje jej k tomu a též mu hrozí sankcemi pro případ, že své povinnosti zanedbá.“

Kdy lze insolvenční řízení použít k vymáhání pohledávek? Podání insolvenčního návrhu věřitelem dlužníka by mělo přicházet v úvahu zásadně až poté, co věřitel vyčerpá standardní postupy při uplatnění své pohledávky za dlužníkem.“ (Usnesení VS Praha č.j. 1 VSPH 164/2011-A-75 z 21.4.2011) „Předmětem insolvenčního řízení je dlužníkův úpadek či hrozící úpadek a způsob jeho řešení některým ze zákonem stanovených způsobů (§ 2 písm. a/ IZ). Podstatou řešení úpadku je pak uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem či hrozícím úpadkem, uskutečněné v zájmu co nejvyššího a zásadně poměrného uspokojení dlužníkových věřitelů, popř. jejich uspokojení v minimálním předepsaném rozsahu (při oddlužení).“ (Usnesení VS Praha č.j. 1 VSPH 1140/2010-A-163 z 3.3.2011)

Může být insolvenční řízení efektivním nástrojem k vymáhání pohledávek? Rozhodující faktory pro efektivnost insolvenčního řízení: včasnost reakce dlužníka a/nebo věřitele příprava věřitele na insolvenční řízení efektivní využívání práv věřitele profesní kvalita insolvenčního správce, soudce, členů věřitelských orgánů

Rizika vymáhání pohledávek v insolvenčním řízení Aktivní a efektivní obrana dlužníka např. proti předčasnému insolvenčnímu návrhu (Usnesení VS Praha č.j. 1 VSPH 1140/2010-A-163 z 3.3.2011) Vady insolvenčního návrhu Právo na náhradu škody nebo jiné újmy (§147 IZ) z odmítnutého návrhu ze zamítnutého návrhu s ručením členů statutárního orgánu navrhovatele Příklady z praxe sp. zn. KSOS 25 INS 6888/2011 – Paseka, zemědělská a.s. sp. zn. KSHK 45 INS 23077/2011 – LACMAN s.r.o. Protišikanózní novela

Změny v insolvenčním právu Od 1. 11. 2012 - zákon č. 334/2012 Sb. – tzv. protišikanózní novela Od 1. 1. 2013 - zákon č. 404/2012 Sb. – novelizace o.s.ř. Od 1. 8. 2013 zákon č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů Od 1. 7. 2013? novela zákona č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích Od 1.1.2014 ? sněmovní tisk č. 929 – ve 3. čtení, tzv. souhrnná novela

Podstatné změny provedené zák. č. 334/2012 Sb. Cílem novelizace bylo omezit šikanózní insolvenční návrhy. Naplněná očekávání novelizace insolvenčního zákona? Odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost. Novelizace §147 IZ a prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na náhradu škody. Vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků.

Podstatné změny provedené zák. č. 404/2012 Sb. ● Novelizace o.s.ř. změnila přístup k dovolacímu soudu v insolvenčních věcech. ● Podání dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným po 1. lednu 2013 (při splnění dalších podmínek) je nárokové u všech rozhodnutí, jimiž se končí odvolací řízení. ● Oproti předchozí judikatuře o přípustnosti dovolání v insolvenčních věcech je možné podat dovolání např. i proti: - rozhodnutí, jímž se končí odvolací řízení ve věci změny v osobě insolvenčního správce, - rozhodnutí, jímž se končí odvolací řízení ve věci zálohy na náklady insolvenčního řízení. ● Nejvyšší soud může odložit právní moc napadeného rozhodnutí (§ 243 o.s.ř.)

Změny provedené zákonem o obětech trestných činů ● Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem: - zajištění věřitelé majetkem dlužníka zajištěným v trestním řízení - neomezený čas k přihlášce pohledávky v insolvenčním řízení. ● Změny v § 167, § 173, § 227 § 248, § 283 a § 305 insolvenčního zákona. ● Změny považovány za nesystémové a v rozporu s jinými ustanoveními insolvenčního zákona.

Změny zákona o insolvenčních správcích Cílem novelizace je dále zpřísnit požadavky na insolvenční správce. Bezpečnostní prověrka zvláštních správců? Další podmínky činnosti insolvenčních správců. Systém dozoru nad činností správců. Požadavky na uchazeče o výkon činnosti insolvenčního správce.

Připravované změny v souhrnné novele Cílem novelizace je komplexní reakce na detekované problémy v aplikaci insolvenčního práva. Okruhy problémů: - určování a odměňování insolvenčních správců věřitelské orgány souběh exekuce a insolvenčního řízení úprava postavení zajištěných věřitelů oddlužení včetně společného oddlužení manželů reorganizace nové občanské právo od 1.1.2014

Souhrnná novela I. Věcná a místní příslušnost krajských soudů KS rozhodují jako soudy prvního stupně, mimo jiné, ve sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla porušením povinnosti podat insolvenční návrh ve sporech o náhradu škody nebo jiné újmy, která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu Ustanovování insolvenčních správců správce určený v reorganizačním plánu ustanovování podle způsobu řešení úpadku zvláštní správce výjimky z ustanovování dle pořadí

Souhrnná novela II. Odměňování insolvenčních správců Věřitelské orgány povinnost provést vyúčtování odměna za přezkum přihlášek maximální výše odměny a náhrady hotových výdajů Věřitelské orgány atrakce kompetencí hlasování na schůzi věřitelů, popřené a nepřezkoumané pohledávky insolvenční soud jako věřitelský výbor zástupce věřitelů – změny v postavení

Souhrnná novela III. Insolvenční návrh Rozhodnutí o úpadku Zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (§ 109 a § 111 IZ) Rozhodnutí o úpadku lhůty přerušení soudních a rozhodčích řízení zákaz nově zahajovat řízení a vydat rozhodnutí Incidenční spory doplnění definice pokračování v přerušených incidenčních sporech

Souhrnná novela IV. Zajištění věřitelé pokyny zajištěných věřitelů ke správě pokyny zajištěných věřitelů ke zpeněžení Pohledávky za majetkovou podstatou § 168 odst. 2 - Pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou e) daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na důchodové spoření, pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty g) pohledávky věřitelů ze smluv, které se podle tohoto zákona považují za smlouvy, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními neodmítla, jestliže se týkají plnění poskytnutého věřiteli dlužníku po zahájení insolvenčního řízení; to neplatí pro pohledávky, které se týkají plnění poskytnutého věřiteli za trvání oddlužení

Souhrnná novela V. Přihlašování pohledávek zmírnění režimu §§ 178 a 179 IZ nová úprava přihlášky podmíněné pohledávky (§ 183 IZ) seznam přihlášených pohledávek přezkum přihlášených pohledávek, vykonatelné pohledávky, zastoupení správce Osoba s dispozičními oprávněními rozšíření definice § 229 IZ uplatňování pohledávek za podstatou a udělení pokynu zajištěného věřitele ke správě

Souhrnná novela VI. Zpeněžování majetku Reorganizace Oddlužení povinné zveřejnění dokladů o prodeji a podmínek prodeje zpeněžování zajištěného majetku vydání výtěžku zpeněžení a námitky proti tomu Reorganizace zmírnění kvantitativních podmínek vstupu do reorganizace (§ 316 IZ) Oddlužení dluhy z podnikání společný návrh manželů na povolení oddlužení (§ 394a IZ) úprava dispozičního oprávnění k majetku dlužníka v oddlužení

Vztah exekuce a insolvenčního řízení I. § 109 odst. 1 písm. c) IZ - Výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. § 267 odst. 1 IZ - Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty, lze pro pohledávky věřitelů po prohlášení konkursu nařídit, nelze jej však provést. § 267 odst. 2 IZ - Výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, lze pro pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené v průběhu insolvenčního řízení nařídit a provést jen na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. V takovém případě se návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce podává proti insolvenčnímu správci.

Vztah exekuce a insolvenčního řízení II. 285 odst. 1 písm. a) IZ - Zpeněžením majetkové podstaty zanikají v rozsahu, v němž se týkají zpeněženého majetku, účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. § 312 odst. 4 IZ – Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zrušení konkursu. § 360 odst. 1 IZ – Po účinnosti reorganizačního plánu lze proti dlužníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení pohledávky, stanovené reorganizačním plánem. § 411 odst. 1 IZ - Po dobu trvání účinků schválení oddlužení nemá nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, vliv na povinnost dlužníka naložit s příjmy určenými k plnění splátkového kalendáře způsobem určeným v rozhodnutí o schválení oddlužení.

Zahájení řízení – insolvenční návrh § 97 IZ (1) Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. (2) Insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím uznávaným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží. (3) Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Je-li insolvenční návrh, v němž je ohlášeno zastoupení advokátem a k němuž je připojena řádná procesní plná moc pro tohoto advokáta, podepsán pouze tímto zástupcem, je podmínka formulovaná v § 97 odst. 2 insolvenčního zákona splněna jen tehdy, je-li úředně ověřen podpis advokáta na insolvenčním návrhu a současně i podpis zmocnitele (insolvenčního navrhovatele) na procesní plné moci. (Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 51/2011 z 27.9.2011)

Insolvenční návrh věřitele – náležitosti § 103 odst. 2 IZ ● V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. ● Věřitelský insolvenční návrh musí obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka i) konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka ii) konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů iii) konkrétní údaje o splatnosti těchto pohledávek ● Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh s obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, respektive neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. (Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 14/2011 z 21. 12. 2011)

Typologie pohledávek v insolvenčním řízení S jakými pohledávkami se lze v insolvenčním řízení setkat? (Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 16/2011-P8-23 z 30.11.2011) Pohledávky, které věřitelé uplatňují přihláškou (§ 165/1 IZ) Pohledávky, na které se hledí jako na přihlášené (§ 165/2 IZ) Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§169 IZ) Pohledávky za majetkovou podstatou (§168 IZ) Pohledávky vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení (§ 170 IZ)

1. Přihláška pohledávky Forma a náležitosti přihlášky Náležitosti přihlášky dle § 174 IZ a § 21 vyhl. č. 311/2007 Sb. Nedostatek formy je odstranitelnou vadou (Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 17/2012 z 29.2.2012) ● Přihláška podána k nepříslušnému soudu (Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 3/2012 z 29.2.2012) ● Doručení přihlášky datovou schránkou (Usnesení VS Praha č.j. 3 VSPH 605/2010-P10-10 z 30.5.2011) ● Přihláška vykonatelné pohledávky (Usnesení VS Praha č.j. 1 VSPH 701/2009)

2. Pohledávky jako přihlášené Pohledávky, které se nepřihlašují do insolvenčního řízení, ale na které se hledí jako na přihlášené Věřitelé považovaní za přihlášené: Česká kancelář pojistitelů (§ 24 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., § 165 odst. 2 IZ) Věřitel z neúčinného úkonu (§ 237/4 IZ) Manžel/manželka po prohlášení konkursu z vypořádání SJM (§ 275 IZ) Věřitelé dle účetnictví v případě úpadku banky nebo spořitelního a úvěrního družstva a pojišťovny nebo zajišťovny (§370/2, § 373, § 385/1 IZ)

3. Pohledávky za podstatou a na roveň postavené Výčet pohledávek za podstatou - § 168 IZ (vznik po vyhlášení moratoria, po zahájení řízení, po úpadku) Výčet pohledávek na roveň postavených pohledávkám za podstatou - § 169 IZ (nerozhodný okamžik vzniku, ale výlučnost daná charakterem pohledávky) Neuplatňují se přihláškou, ale přímo u správce jako by byl dlužníkem. Správce je uspokojuje průběžně, pokud nehradí, lze žalovat o zaplacení. Žaloba o zaplacení u obecného soudu – lhůtu k plnění pak určí insolvenční soud (§ 2O3 odst. 4 a 5 IZ) , v konkursu může následovat i výkon rozhodnutí (§ 267 IZ). Odpovědnost insolvenčního správce za neuspokojení pohledávek za podstatou podle § 37 odst. 3 IZ

4. Pohledávky vyloučené z uspokojení Pohledávky, které insolvenční zákon vylučuje z uspokojení: Pohledávky uvedené v § 170 IZ Pohledávky původně přihlášené, ke kterým se nepřihlíží dle § 185 IZ Nepřihlášené pohledávky a neuplatněné pohledávky za majetkovou podstatou. Pohledávky vzniklé po přihlašovací lhůtě, které nelze podřadit pod § 168 a 169 IZ. Nezařazují se do seznamu pro přezkum.

Zajištěný věřitel Vymezení zajištěného věřitele Zajišťovací instituty – výčet § 2g IZ Zajištěný věřitel je povinen pohledávku přihlásit Zajištění majetkem dlužníka Zajištění nejen majetkem dlužníka Zajištění cizího dluhu majetkem dlužníka (§ 166 věta druhá IZ) Kompetence zajištěného věřitele Pokyny zajištěného věřitele - A/ ke správě hodnot sloužících k zajištění (§ 230 odst. 2 IZ) B/ ke zpeněžení hodnot sloužících k zajištění (§ 293 IZ)

Pokyny zajištěného věřitele A/ Pokyny zajištěného ke správě hodnot sloužících k zajištění (§ 230 odst. 2 IZ) správce je vázán pokyny zajištěného věřitele k řádné správě je-li zajištěných věřitelů více, mohou tyto pokyny udělit pouze společně správce může pokyny odmítnout, má-li za to, že lze postupovat výhodněji a požádá soud o přezkoumání pokynů náklady spojené s prováděním pokynů nese zajištěný věřitel ze svého důsledkem porušení pokynu zajištěného věřitele neplatnost právního úkonu podle § 39 občanského zákoníku B/ ke zpeněžení hodnot sloužících k zajištění (§ 293 IZ) správce je vázán pokyny zajištěného věřitele ke zpeněžení důsledkem porušení pokynu zajištěného věřitele neplatnost právního úkonu podle § 39 občanského zákoníku, v případě prodeje mimo dražbu nutno žalovat o určení neplatnosti podle § 289 odst. 3 IZ nejpozději do skončení insolvenčního řízení

Popření pohledávek věřitelem Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři (§ 200 odst. 1 IZ) a popření musí být doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny před přezkumným jednáním, pak již nelze měnit důvod popření Soud nevyzývá věřitele k případnému odstranění vad popěrného úkonu Následně se popěrný úkon stává žalobou (§ 200 odst. 5 IZ) Popření pohledávky věřitelem nemá vliv na hlasovací právo (§51 odst.3) Náklady incidenčního sporu popírajícího věřitele soudní poplatek jistota na náklady incidenčního sporu jistota k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy

Aktuální judikatura Spor o pořadí pohledávky pro účely jejího uspokojení v insolvenčním řízení je (bez ohledu na to, zda jde o pohledávku vykonatelnou) vždy sporem zahajovaným věřitelem, který pohledávku přihlásil. To platí i u vykonatelných pohledávek; rozhodnutím, popřípadě listinou, která je exekučním titulem, na základě kterých se pohledávka stala vykonatelnou, byl totiž stanoven jen základ a výše pohledávky. Pořadí ani právo na uspokojení ze zajištění nejsou řešeny (pokryty) exekučním titulem….. … je-li popřeno právo na uspokojení pohledávky ze zajištění v poměrech předvídaných ustanovením § 196 odst. 2 IZ, pak bez ohledu na důvody popření… podává žalobu na určení práva na uspokojení ze zajištění věřitel pohledávky. Žalobu na popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění podanou insolvenčním správcem,… soud jako podanou neoprávněnou osobou odmítne… Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 11/2012 z 28.2.2013

Aktuální judikatura ….za trvání insolvenčního řízení je osobou oprávněnou k podání odpůrčí žaloby pouze insolvenční správce . Odpůrčí žalobu podanou insolvenčním věřitelem insolvenční soud odmítne pro nedostatek aktivní věcné legitimace. Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 3/2013 z 28.2.2013

Aktuální judikatura …při popření pravosti pohledávky jiného konkurzního věřitele má popírající konkurzní věřitel (stejně jako popírající správce konkurzní podstaty) k dispozici všechny (dále též „jen“) hmotněprávní námitky, jež by ke zpochybnění existence popírané pohledávky mohl vůči svému věřiteli uplatnit dlužník. … nemá-li dlužník k dispozici námitku neplatnosti indosamentu (založenou na zpochybnění materiální platnosti indosantova podpisu), nemohou s touto obranou ve sporu pravost pohledávky uspět ani popírající konkurzní věřitelé nebo popírající správce konkurzní podstaty… Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3045/2010 z 31.10.2012

Aktuální judikatura Dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel má ve smyslu ustanovení § 147 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona právo na náhradu škody nebo jiné újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu také vůči insolvenčnímu navrhovateli, jehož insolvenční návrh zamítl insolvenční soud jen proto, že nedoložil svou splatnou pohledávku proti dlužníku (§ 105 insolvenčního zákona). Insolvenční navrhovatel, jehož odpovědnost za škodu nebo jinou újmu vzniklou zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu je dovozována jen proto, že coby důvod zamítnutí insolvenčního návrhu v insolvenčním řízení vyšlo najevo, že sporné skutečnosti týkající se jeho pohledávky nebude možné osvědčit pouze listinami a provedením věcně (okruhem sporných skutečností) opodstatněných důkazů, by insolvenční soud nahrazoval sporné řízení o pohledávce, se této odpovědnosti zprostí, jestliže prokáže, že v době zamítnutí insolvenčního návrhu jeho splatná pohledávka proti dlužníku po právu existovala. Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSCR 15/2010 z 12.7.2012

Aktuální judikatura … v incidenčním sporu o pravost přihlášené pohledávky lze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o.s.ř., ve spojení s § 162 insolvenčního zákona). … popření pohledávky jako procesním úkonem, pro nějž přiměřeně platí ustanovení § 42 odst. 4 o.s.ř. , tj. jde-li o popření (jen) pravosti pohledávky, musí být z popěrného úkonu zřejmé, zda je namítáno, že pohledávka nevznikla, respektive že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela (§ 193 insolvenčního zákona), včetně uvedení důvodů, pro které má popírajících insolvenční správce za to, že pohledávka není pravá. přihláškou nevykonatelné pohledávky (a obsahem žaloby na určení její pravosti) a opěrným úkonem insolvenčního správce by měla být procesní stanoviska stran incidenčního sporu konkretizována natolik, že předpoklady pro vydání usnesení podle ustanovení § 114 b odst. 1 o.s.ř. naplněny zásadně nebudou. Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 5/2012 z 28.2.2013

Judikatura k rozhodčímu řízení není-li uzavřena rozhodčí smlouva, není vydaný rozhodčí nález způsobilým exekučním titulem bez zřetele k tomu, že povinný v rozhodčím řízení neexistenci rozhodčí smlouvy nenamítl. Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3284/2008 z 31.8.2010 Nevztahuje-li se důvod neplatnosti smlouvy na rozhodčí doložku týkající se sporů z této smlouvy, nemá neplatnost smlouvy vliv na platnost rozhodčí doložky. Týká-li se rozhodčí doložka (smlouva) všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu (smlouvy), vztahuje se i na spor o určení neplatnosti odstoupení od smlouvy. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Odo 1222/2005 z 19.12.2007

Judikatura k rozhodčímu řízení Pohledávku insolvenčního navrhovatele přiznanou pravomocným rozhodčím nálezem, kterým má účinky pravomocného soudního rozhodnutí, nelze označit za spornou (za nedoloženou v intencích § 105 insolvenčního zákona) jen proto, že probíhá řízení o zrušení rozhodčího nálezu, ve kterém soud povolil odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu. Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSCR 29/2009 z 17.2.2011 Usnesení, jímž soud nařídil předběžné opatření, kterým žalovanému zakázal nakládat s určitou věcí, nebrání tomu, aby rozhodčí soud v řízení vedeném proti témuž žalovanému vydal rozhodčí nález, kterým uložil žalovanému danou věc vydat. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5146/2009 z 21.6.2012

Judikatura k rozhodčímu řízení Podle § 31 písm. f) zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení, ve znění pozdějších předpisů, nelze zrušit rozhodčí nález proto, že zavazuje k plnění, které je v rozporu s dobrými mravy. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2657/2007 z 30.10.2009 Podle § 18 zákona o rozhodčím řízení mají strany v rozhodčím řízení rovné postavení a musí jim být dána příležitost k uplatnění jejich práv. Tomuto požadavku neodpovídá, jestliže se strana dozvěděla až z rozhodčího nálezu, tedy v takovém stádiu rozhodčího řízení, kdy již nemohla jakákoliv procesně reagovat, že rozhodce jejímu návrhu na provedení důkazu znaleckým posudkem nevyhoví, neboť má za to, že si měla tento posudek sama obstarat a v rozhodčím řízeni jej předložit. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4968/2010 z 18.12.2012

Judikatura k rozhodčímu řízení Skutečnost, že dovolatelka v řízení před soudem 1. stupně neuplatnila konkrétní důvody, pro které odvolací soud shledal neplatnost rozhodčí doložky, je nerozhodná, jelikož neplatnost ve smyslu § 39 občanského zákoníku je absolutní, tj. soud ji zkoumá z úřední povinnosti na základě zjištěného skutkového stavu věci. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 293/2011 z 27.9.2012 Včas vznesená námitka neplatnosti rozhodčí smlouvy má za důsledek, že z hlediska ustanovení § 33 zákona o rozhodčím řízení se tato námitka vztahuje i na jiné důvody neplatnosti rozhodčí smlouvy, než které byly případně v této námitce skutkově popsány. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 24062011 z 27.3.2013

Judikatura k rozhodčímu řízení Je-li v rozhodčím řízení žalována určitá pohledávka, musí mít žalovaný právo uplatnit proti této pohledávce veškeré námitky. Žalovanému nelze upřít možnost uplatnit svou pohledávku k započtení proti uplatněné pohledávce žalobce. Rozhodce nemůže žalovanému takovou obranu odepřít s odůvodněním, že nemá pravomoc o započtení rozhodovat, protože o pohledávce použité k započtení nebyla uzavřena rozhodčí smlouva. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2016/2011 z 27.2.2013 Eurokonformní výklad ustanovení zákona o rozhodčím řízení ve znění účinném do 31. 3. 2012 ve spotřebitelských věcech vyžaduje, aby byla platnost rozhodčí doložky v soudním řízení přezkoumávána z úřední povinnosti v případě, kdy spotřebitel neplatnost rozhodčí doložky v řízení před rozhodci nenamítl (§ 33 zákona o rozhodčím řízení). Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2628/2010 z 22.1.2013

Seminář GEMB Praha, 26. června 2013 Děkuji za pozornost. Mgr. Jiří Zrůstek, advokát a insolvenční správce Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s. Doudlebská 1699/5, Praha 4 tel. +420 602 738 899 e-mail: jiri.zrustek@akpzl.cz