Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: "Viděli jsme Pána! " On jim však odpověděl: "Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a ne-vložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím." Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: "Pokoj vám! " Potom vyzval Tomáše: "Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící." Tomáš mu odpověděl: "Pán můj a Bůh můj!" Ježíš mu řekl: "Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blaho-slavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili!" Jan 20, 24-29

• Sv. Tomáš Akvinský ( ) • zakladatel křesťanské filozofie • dominikánský kněz (F,I,D) • žije v době sporů • (papeže v. císař) • „ věda víře neodporuje „ • křesťanství obohacuje o vědecký rozměr • „Aristoteles Nového věku“ • nejznámější je jeho 5 cest poznání Boha • Boha lze poznat přirozeným rozumem • a tak dospět k víře

1. z pohybu 2. z účinkové příčiny 3. z možného a nutného 4. ze stupňů 5. z řízení věcí

- všechno je v pohybu - tento pohyb je způsobován vždy někým jiným - pohyb motorky je způsoben pohybem motoru (resp.klik.hřídele, resp. paliva - při zjišťování, kdo je původcem úplně prvního pohybu tak přicházíme k existenci prvního „hybatele všech věcí“ - Boha

- říká se : není kouře bez ohně - tzn. všechno má svou příčinu - princip kauzality (neboli : každá PŘÍČINA má také svůj DůSLEDEK) - při pátrání po tom, co bylo tou úplně první příčinou všech věcí, že jsou dojdeme k tomu, že musí existovat „příčina“, která existuje sama o sobě a tou je Bůh

- věci mohou být nebo také nebýt - jednou v minulosti tak musel logicky být okamžik kdy nebylo vůbec NIC - některé věci jsou nutné a jiné nejsou nutné - nutné věci berou svoji nutnost jako předpoklad své existence odjinud - ODKUD ? - je potřeba stanovit něco, co je nutné samo o sobě a nepotřebuje svoji příčinu nutnosti brát a odvozovat odjinud – Bůh - jedině od Boha mají nutné věci předpoklad také své nutnosti

- všechny věci mají v sobě princip graduality (stupňování) - to znamená, že něco je lepší a něco ještě lepší a něco nejlepší - určitě musí existovat NĚCO, co je NEJkrásnější, NEJpravdivější NEJušlechtilejší, NEJdokonalejší, a toto jsoucno (tato existence) je BOHEM

- chování přírodních těles je typické tím, že má CÍL - nikoliv náhodou, ale nějakým úmyslem dospějí vždy k cíli - co však nemá poznání, k cíli nesměřuje, pouze když se podvolí a přijme řízení něčeho co jej přesahuje - nejinteligentnější řídící centrum tak pro člověka představuje Bůh

- plynoucí z uvedených 5 cest Tomáše Akvinského je : „že člověk je schopen poznat Boha - „že člověk je schopen poznat Boha ze stvořených věcí přirozeným ze stvořených věcí přirozeným světlem ROZUMU“ (§36 KKC) světlem ROZUMU“ (§36 KKC) - toto poznání je bohužel znesnadněno zaměřením člověka na věci poznatelné jen svými smysly (zrak, hmat,...) Pozn. KKC – Katechismus Katolické Církve

 Mistr Jan Hus na koncilu v Kostnici ž ádal, aby byl usv ě d č en ze svých blud ů slovy Písma.  Pro katolickou církev však není Písmo sv. tou nejvyšší autoritou.  Tu p ř edstavuje nejenom Bible, ale i u č ení církve (nauka) v Katechismu katolické církve (KKC), vydaném r.1992 a p ř edstavuje ji i souhrn záv ě r ů posledního koncilu (II. Vatikánský : v Ř ím ě )

 Kurz Vyhlídkový let nad KKC osnova :