Public Private Partnership Vladimír Sloup výkonný ředitel Asociace PPP Hradec Králové, 25.5.2010

Členové Asociace PPP

Co je to PPP? PPP je jedním ze způsobů jak zadat projekt zajištění veřejné služby nebo infrastruktury Základem PPP projektu je dlouhodobý smluvní vztah, ve kterém veřejný a soukromý sektor vzájemně sdílejí užitky a rizika vyplývající ze zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. Veřejný sektor svěřuje výkon určité služby soukromému sektoru a tím využívá jeho organizačních a odborných znalostí.

Public Private Partnership (PPP) Přenos rizik Privatizace Veřejně Soukromá Partnerství Public Private Partnership Koncese Nákup, provoz financování, vlastnictví Projektování, výstavba, provoz financování, vlastnictví Projektování, výstavba Provozní smlouvy Údržba Státní organizace, příspěvkové, ovládané společnosti Rozsah činností dodavatele

Co je to PPP? Definice Asociácie PPP: dlhodobé partnerstvo verejného a súkromného sektora, ktorého cieľom je efektívne zabezpečiť kvalitnú verejnú infraštruktúru / verejné služby Definice EK (Zelená kniha o PPP): forma spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem za účelem financování, výstavby, rekonstrukce, provozu a údržby infrastruktury a poskytování služeb pomocí této infrastruktury

PPP = Public Private Partnership Základem PPP projektu je dlouhodobý smluvní vztah, ve kterém veřejný a soukromý sektor vzájemně sdílejí užitky a rizika vyplývající ze zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb. Výhodou PPP je sloučení zkušeností, znalostí a dovedností obou sektorů a přenesení odpovědnosti za rizika na sektor, který je dokáže lépe řídit.

Public Private Partnership (PPP) úloha veřejného sektoru x úloha privátního sektoru veřejný sektor privátní sektor Zásada: riziko se přenáší na sektor, který ho dokáže nejlépe řídit

Kde je místo PPP projektů? PPP je způsobem uspokojení veřejných potřeb PPP je alternativou jak zadat veřejnou zakázku PPP se hodí využívat tam, kde chceme řešit náklady celoživotního cyklu, kde je významná infrastrukturní část, kde je potenciál úspor v provozní části, kde se dají očekávat poměrně stabilní podmínky po celou dobu trvání projektu…

Celoživotní náklady investice

Proces veřejného zadávání vs. PPP Finanční toky z pohledu zadavatele (při platbě za dostupnost) Běžné schéma PPP Běžné schéma: zvýšené náklady v prvních letech díky investicím do výstavby nižší náklady v dalších letech možnost dodatečného navýšení nákladů na výstavbu možnost prodloužení doby výstavby z důvodu rozpočtových omezení VS PPP: nulové náklady veřejného sektoru v průběhu výstavby platby VS začnou až v momentu zprovoznění služby smluvně a pevně dohodnutá cena investice tlak na co nejrychlejší a efektivní výstavbu platby veřejného sektoru rozloženy do „splátek“ v průběhu trvání projektu

Proces veřejného zadávání vs. PPP Roky 10 5 15 20 Fáze výstavby Fáze provozu a údržby Platby Žádná platba veřejného sektoru před zahájením provozu projektu Platby za dostupnost od veřejného partnera Platby za využívání Klasická zákazka Fáze výstavby Překračování provozních nákladů (NE)Očekávané provozní náklady Očekávané náklady na realizaci projektu Časový skluz Překračování nákladů

Proces veřejného zadávání vs. PPP Klasická zakázka Koncese / PPP Specifika: Stát platí pouze když je dílo řádně provozováno Rovnoměrnější přenesení rizik Jedna větší soutěž – dle zkušeností je transparentnější Specifika: Možnost vytvoření nepotřebné infrastruktury Stát drží většinu rizik a platí vždy Více dílčích zakázek Přirozeně nekooperující společnosti (zhotovitel – provozovatel)

Proces veřejného zadávání vs. PPP Standardní výběrové řízení Koncese / PPP zhotovitel koncesionář provozovatel další dílčí služby / dodávky přirozeně nekooperující společnosti

Proces veřejného zadávání vs. PPP Klasická zakázka PPP Finanční instituce Veřejný sektor Organizační složky státu Příspěvková organizace Státní podniky a.s. vlastněné státem Veřejný sektor smlouva Banky SPV Investoři (vl. kapitál) Dodavatelé zařízení Běžné schéma: jednodušší postup, nicméně vše na veřejném sektoru PPP: složitější vazby, ale jde delegovat na soukromý sektor Stavební společnosti Poskytovatelé služeb Dodavatelé zařízení Stavební společnosti Poskytovatelé služeb služby peněžní toky

Výhody PPP Hlavní výhody PPP: časový skluz dokončení projektu – soukromý partner nedostane platby dokud projekt není hotový překročení plánovaného rozpočtu – hradí soukromý partner (předem pevně dohodnuté platby) zabezpečení služby efektivněji / kvalitněji / levněji než veřejný sektor (využití zkušeností a schopností soukromého partnera, rozdělení rizik, tlak na efektivitu) veřejný sektor neztrácí kontrolu – majetek se mu „vrátí“ po smluvně stanovené době, vlastnická práva má po celou dobu rozpočtová omezení – PPP umožňuje zabezpečit potřebné investice dnes

Nevýhody PPP Hlavní nevýhody PPP: náročnost přípravy projektu – vyšší náklady spojené s přípravou projektu a procesem výběru soukromého partnera, délka přípravy vyšší náklady financování pro soukromého partnera nižší míra flexibility v průběhu projektu Každý projekt je zapotřebí důkladně zhodnotit – ne každý projekt je vhodný pro PPP ve VB tvoří PPP 17 % z celkového objemu veřejného zadávání

Zkušenosti s PPP z Velké Británie Projekty, které přesáhly svůj rozpočet: Běžné schéma 73 % PPP 20 % Projekty, které byly dokončeny se zpožděním: Běžné schéma 70 % PPP 24 % Zdroj: NAO - Národní kontrolní úřad ve Velké Británii, 2003

Zkušenosti s PPP z Velké Británie Spokojenost manažerů z veřejného sektoru s PPP projekty: 98 % manažerů hodnotí spolupráci se soukromým sektorem jako uspokojující, dobrou nebo velmi dobrou (83 % jako dobrou nebo velmi dobrou) 96 % hodnotilo PPP projekty jako uspokojivé, dobré nebo velmi dobré (73 % jako dobré nebo velmi dobré) 94 % uvedlo, že bylo dosaženo všech nebo téměř všech cílů projektu Odpovídalo 151 zástupců manažerů veřejného sektoru Zdroj: Ipsos MORI 2008 pro MF, NKÚ, Partnership UK a 4ps

Sektorové využití PPP v Evropě

Politika vlády v oblasti PPP červen 2003 definice PPP v rámci tzv. reformy veřejných financí leden 2004 usnesení vlády k politice PPP v ČR květen 2004 vznik PPP Centra a.s. listopad 2004 vznik Asociace PPP 2005 první pilotní projekty PPP duben 2006 schválení tzv. koncesního zákona 2010 první realizace pilotního projektu?

Institucionální zabezpečení PPP v ČR Veřejný sektor Soukromý sektor vláda MF (MMR) Meziresortní tým PPP Centrum Asociace PPP ministerstva dopravy spravedlnosti zdravotnictví… www.pppcentrum.cz www.asociaceppp.cz kraje města atd.

Institucionální zabezpečení PPP v ČR Regulátor Ministerstvo financí ČR Role MF: Monitorování výše celkových dlouhodobých závazků plynoucích z PPP projektů Regulace z důvodu zajištění fiskální bezpečnosti veřejných rozpočtů Prosazení dodržování obecně platných standardů v oblasti PPP včetně dodržování kontrolního procesu v průběhu přípravy všech PPP projektů Role PPP Centra: Aktivně se podílet na iniciaci a přípravě pilotních PPP projektů Přenášet získané zkušenosti mezi pilotními projekty v různých sektorech Vytvořit metodiku obecně platných standardů pro oblast PPP Standardizovat modelové projekty ve vybraných sektorech a podporovat jejich masovější využití

Institucionální zabezpečení PPP v ČR Asociace PPP (www.asociaceppp.cz) Pracovní skupiny Legislativa Metodika Doprava Zdravotnictví Sociální péče Nemovitosti Municipality PR a marketing

Institucionální zabezpečení PPP v ČR Koordinátor ze strany veřejného sektoru – PPP Centrum Koordinátor ze strany privátního sektoru – Asociace PPP

Legislativní rámec PPP Koncesní zákon č. 139/2006 Sb. Platnost od 1.7.2006 Původně záměr spojit s ZVZ Tvůrcem MMR Společně v KZ a ZVZ řešeny tzv. kvazikoncese (tj. PPP projekty, u kterých nedochází k právu vybírat poplatky od konečného uživatele, ale jinak nesou všechny znaky PPP projektů – ve světě i u nás nejrozšířenější druh projektů)

Legislativa – koncesní zákon zákon č. 139/2006 Sb., o koncesním řízení a koncesních smlouvách není věcně univerzální (chybí např. definice koncese) komplementární úprava k ZVZ z hlediska procesně-právního speciální právní úprava má přednost před tímto zákonem (zákon č. 13/1997 o pozemních komunikacích) obecná ustanovení koncesní řízení koncesní smlouva významné koncesní smlouvy dohled nad dodržováním zákona společná a závěrečná ustanovení

Legislativa – ZVZ zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách věcně univerzální může být aplikován samostatně jak hmotně-právně tak procesně-právně obecná ustanovení zadávací řízení zvláštní postupy v zadávacím řízení soutěž o návrh ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele seznam kvalifikovaných dodavatelů, systém certifikovaných dodavatelů, zahraniční seznam dodavatelů

Legislativa – související legislativa Do projektů PPP dále vstupují následující zákony: sektorová legislativa (zákon o pozemních komunikacích) zákon o majetku státu, zákon o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, zákon o účetnictví zákon o dani z přidané hodnoty, obchodní zákoník, zákon o úpadku a způsobech jeho řešení a další (včetně prováděcích vyhlášek)

Legislativa – metodiky Zveřejněné (www.pppcentrum.cz ; www.mfcr.cz): Hodnota za peníze + případová studie Metodika řízení rizik v projektech PPP + katalog rizik Komunikační strategie PPP projektu Metodika hodnocení kvantitativních aspektů hodnoty za peníze + případová studie Metodika vypracování koncesního projektu Zobrazení PPP projektů v dokumentaci státního rozpočtu Vzorová koncesní smlouva + Manuál PPP Praktická interpretace finančních modelů k PPP projektům + finanční model Vzory žádostí územního samosprávného celku o stanovisko MF k uzavření / změně koncesní smlouvy Metodika k zákonu č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení Plánované ke zveřejnění: Procesní postup při přípravě a realizaci PPP projektů Metodika investování

Studie Asociace PPP na smysluplné a racionální infrastrukturní projekty Vytvoření modelových příkladů pro následující oblast a využití privátního sektoru na bázi PPP do infrastrukturních projektů: PPP x VEŘEJNÁ ZAKÁZKA SOCIÁLNÍ SLUŽBY ŠKOLSTVÍ DOPRAVA ZJEDNODUŠENÍ PROCESU PPP

Kombinování modelu PPP s fondy EU 2003: Guidelines for successful Public Private Partnership 2004: Resource book on PPP case studies Green paper on Public Private Partnership and Community law on public contract and concessions Důvody pro omezené použití kombinace PPP a EU fondů Zdržení harmonogramu Zvýšené náklady, nedostatek zdrojů Dostatek klasických projektů a dostatek prostředků pro národní spolufinancování Žádná podstatná motivace z pohledu pravidel fondů EU 2003: Zelená kniha o službách obecného hospodářského zájmu. Z analýzy předpisů aplikovaných na fondy EU, dosud realizovaných projektů kombinujících PPP a fondy EU a z rozhovorů s úředníky a poradci, kteří se realizovaných projektů účastnili, vyplynuly tyto důvody, které jsou příčinou omezené kombinace fondů EU a PPP projektů: zdržení harmonogramu (PPP projekty jsou časové náročné. Podání úspěšné žádosti o čerpání příspěvku z fondů EU rovněž. Tyto dva procesy nemohou vždy probíhat zároveň, a proto dochází ke komplikování časových harmonogramů. Nadto musí být každá významná změna projektu diskutována s EK (např. u portugalského projektu Tagus Bridge bylo nutné rozdělit projekt PPP na 2 fáze – 1 koncesní smlouva byla uzavřená před rozhodnutím o příspěvku z fondů EU a druhá byla uzavřena po tomto rozhodnutí). zvýšené náklady, nedostatek zdrojů (Aby byla žádost úspěšná, musí být kvalitní. Kvalitní zpracování a obhájení žádosti o příspěvek z fondů EU vyžaduje značné osobní zdroje na straně žadatelů. Příslušné orgány v ostatních členských zemích hledaly řešení, které by bylo nejméně personálně náročné. žádná podstatná motivace z pohledu pravidel fondů EU (navzdory rétorice o podpoře a publikacím v tomto smyslu, nebyla na úrovni EK vyvinuta konkrétní iniciativa, která by vedla ke konkrétním praktickým krokům vedoucím k podpoře a motivaci členských států ke kombinaci PPP a příspěvků z fondů EU.

služebné nebo platby uživatelů Kombinování modelu PPP s fondy EU Model 1 (fondy EU použity na výstavbu) úspory služebné nebo platby uživatelů výstavba ……….. národní zdroje fondy EU soukr. zdroje provozování Fiskální riziko záleží na platebním mechanismu a garancích

Fiskální riziko záleží na platebním mechanismu a garancích Kombinování modelu PPP s fondy EU Model 2 (fondy EU použity v provozní fázi projektu) fondy EU národní zdroje výstavba ? ……….. soukromé zdroje 2015 provozování Fiskální riziko záleží na platebním mechanismu a garancích

Typy PPP projektů D design „navrhni“ B build „postav“ F finance „financuj“ O operate „provozuj“ O own „vlastni“ M maintenance „udržuj“ T transfer „převeď“

Typy PPP projektů Návrh a výstavba (DB–Design-Build) Soukromý sektor provede návrh a výstavbu tak, aby byly splněny specifické podmínky veřejného sektoru, a to často za pevnou cenu, takže riziko překročení nákladů se přenese na soukromý sektor. Provoz a údržba (OM–Operation-Maintenance) Soukromý provozovatel provozuje na základě smlouvy objekt po vymezené období. Majetek zůstává ve vlastnictví veřejného subjektu. Výstavba, provoz a převod (BOT–Build-Operate-Transfer) Soukromý subjekt obdrží koncesi za účelem financování, výstavby (často i návrhu) a provozu objektu na vymezené období, během něhož zůstává objekt ve vlastnictví veřejného sektoru. Návrh, výstavba, financování, provoz (DBFO–Design-Build-Finance-Operate) Soukromý sektor provede návrh, financování a výstavbu objektu na základě dlouhodobé koncesní smlouvy a provozuje objekt po dobu trvání koncese. Převod odpovědnosti za provoz na veřejný sektor nastane na konci koncesního období.

Typy PPP projektů Výstavba, vlastnictví, provoz a převod (BOOT–Build–Own–Operate-Transfer) Soukromý subjekt obdrží koncesi za účelem financování, návrhu, výstavby a provozu objektu na vymezené období, po jehož uplynutí je vlastnictví převedeno na veřejný sektor. Výstavba, leasing, provoz a převod (BLOT–Build-Lease-Operate-Transfer) Soukromý subjekt obdrží koncesi za účelem financování, návrhu, výstavby a provozu objektu na vymezené období na pozemku veřejného partnera. Veřejný sektor platí leasingové splátky a na konci období je vlastnictví převedeno na veřejný sektor.

Typy PPP projektů Koupě, výstavba (rekonstrukce, modernizace), provoz (BBO–Buy-Build-Operate) Veřejný sektor prodá své aktivum soukromníkovi, který zajistí jeho „vylepšení“ takovým způsobem, aby generovalo zisk. Veřejný sektor má smluvně zakotvenou kontrolní pravomoc nad aktivem. Koncese na provoz (Operation License) Soukromník má udělenu koncesi na poskytování veřejné služby po stanovené období. Aktivum zůstává v rukou veřejného sektoru. Obyčejně se využívá v oblasti informačních technologií. Výstavba, vlastnictví, provoz (BOO–Build-Own-Operate) Soukromý sektor zajistí financování, výstavbu a trvale vlastní a provozuje objekt. Veřejná omezení jsou definována v původní smlouvě a prostřednictvím trvalé regulace. Pro řadu odborníků tato forma nepředstavuje skutečný model PPP, protože se velmi podobá čistě soukromému způsobu řešení, případně privatizaci.

Rozdělení rizik v PPP dlouhodobé projekty – vyžaduje ocenění rizik na desítky roků dopředu a vyvážené rozdělení rizik mezi veřejného a soukromého partnera pro každý projekt se určuje individuálně - zakotvené smluvně aby se projekt považoval za PPP je zásadní, aby většinu rizik převzal soukromý partner zásada „riziko přebírá ten, kdo ho dokáže lépe řídit“. Kategorie rizik Skupina rizik Stavebně-technologická a projekční rizika Stavební a projekční rizika Rizika lokality Rizika chybných technologií, sítí a souvisejících služeb Kreditní rizika Riziko likvidity Rizika nesplnění závazků/riziko dostupnosti Tržní rizika Riziko poptávky Riziko zvýhodnění konkurence Ostatní tržní rizika Vnější rizika Politická rizika Vyšší moc Ostatní vnější rizika Operační rizika Rizika související se zařízením Rizika související s lidmi Bezpečnostní rizika Strategická rizika Smluvní rizika Ostatní strategická rizika

Rozdělení rizik v PPP Riziko výstavby nese téměř vždy partner vzniká při výstavbě - např. překročení nákladů na stavbu, pozdější termín odevzdání stavby, nedosažení kvalitativních a jiných norem, porušení environmentálních standardů a pod. Vliv na zpoplatnění: veřejný zadavatel nemá povinnost plnit platební závazky ze smlouvy v případě nedodržení dohodnutých parametrů (začne platit až v momentě dokončení stavby/odstranění vady apod.) Riziko dostupnosti projektu nebo služby riziko, že služba nebude dostupná v takovém množství nebo kvalitě, jak bylo dohodnuto - např. nedostupnost dálnice kvůli častější údržbě než bylo dohodnuto významné srážky z plateb, pokud není služba uživateli dostupná nebo jen částečně dostupná Riziko poptávky riziko, že o projekt nebo službu nebude takový zájem, jak se předpokládalo – např. počet aut na dálnici zpoplatněné mýtem, počet návštěvníků kulturních událostí, počet odběratelů vody apod. typicky nese soukromý partner v případě koncese (přímé zpoplatnění) – v případě nižšího/vyššího zájmu o službu má koncesionář nižší/vyšší příjmy

Rozdělení rizik v PPP Rozhodnutí EUROSTATu (2005): aktiva týkající se PPP se klasifikují jako mimobilanční, pokud jsou splněné obě následující podmínky: soukromý partner nese riziko výstavby a soukromý partner nese minimálně jedno z rizik: riziko dostupnosti a/nebo riziko poptávky RIZIKO POPTÁVKY RIZIKO DOSTUPNOSTI anebo RIZIKO VÝSTAVBY JE SOÚČASNĚ PŘENESENO NA SOUKROMÉHO PARTNERA OFF BALANCE ON BALANCE NENÍ JE SOUČASNĚ PŘENESENO NA SOUKROMÉHO PARTNERA

PPP podle formy zpoplatnění Tři hlavní formy zpoplatnění v PPP projektech: Přímé zpoplatnění (koncese) platby od koncových uživatelů soukromý partner nese riziko poptávky Nepřímé zpoplatnění platby za dostupnost od veřejného zadavatele soukromý partner nese riziko dostupnosti Kombinace přímého a nepřímého zpoplatnění

Přímé zpoplatnění - koncese koncese = druh PPP - soukromý partner dostává jako kompenzaci platby přímo od koncových uživatelů veřejné služby – přímé zpoplatnění - soukromý partner nese riziko poptávky příklad: provozování vodárenské společnosti - koncese na období 20-30 let - model OM (provoz a údržba)

Nepřímé zpoplatnění Nepřímé zpoplatnění = platby za dostupnost - soukromý partner za poskytování služeb dostává od veřejného partnera předem dohodnuté fixní platby – tzv. platby za dostupnost - v případě „nedostupnosti služby“ srážky z plateb za dostupnost - soukromý partner nese riziko dostupnosti příklad: dálniční projekty na Slovensku - DBFO – návrh, výstavba, financování, provozování - smlouva na 30 let - stát bude platit předem dohodnuté fixní platby - v případě nedostupnosti srážky z plateb - příjmy státu z elektronického mýta

Kombinace v mnohých případech kombinace přímého a nepřímého zpoplatnění - soukromý partner za poskytování služeb dostává od veřejného partnera platby za dostupnost, zároveň za některé služby vybírá poplatky přímo od uživatelů - soukromý partner nese částečné riziko poptávky i riziko dostupnosti příklad: provozování kongresového centra - OM – provoz a údržba - soukromý provozovatel zabezpečí během 10 let: a) celkové provozování b) kulturní, společenskou a vzdělávací programovou náplň - platební mechanismus: 1. město platí platby za dostupnost (roční dotace) - v případě nedodržení parametrů účtuje srážky 2. provozovatel dostává část plateb přímo od uživatelů 3. město může obdržet podíl z výnosů pořádaných akcí

Průběh PPP projektu I. Potřeba (měla by vyplývat ze strategických a koncepčních materiálů zadavatele) II. Jak ji uspokojit – průzkum trhu 1) popis situace, trendů, poptávky, rizik, … 2) dlouhodobá analýza, model 3) porovnání scénářů realizace = studie proveditelnosti (PPP x PSC) III. Zadávací dokumentace - veřejná zakázka IV. Podepsání smlouvy V. Realizace, kontrola a hodnocení projektu

Průběh PPP projektu P R Ů E B Ě H PPP PROJ KT U Realizace projektu a monitoring Ukončení projektu Uzavření smlouvy Studie realizovatelnosti – OBC (Outline Business Case) Klasická zakázka x Koncesní zakázka PSC (Public Sector Comparator) Identifikace příležitosti – SBC (Strategic Business Case)

Studie realizovatelnosti Strategický rámec Varianty řešení Preferovaná varianta Doporučený postup Porovnání PPP a PSC potřeby zadavatele specifikace cílů možnosti a omezení nedělat nic nová výstavba rekonstrukce různé lokality kombinace varianta, která přináší nejvyšší hodnotu za peníze finanční modelování a porovnání realizace formou PPP a klasicky (tzv. PSC – komparátor veřejného sektoru) harmonogram dalších kroků příprava tendru na realizátora Hodnota za peníze (Value for Money) výběr preferované varianty se zakládá na tzv. hodnotě za peníze doporučena je varianta, která přináší nejvyšší hodnotu za peníze (optimální kombinace celoživotních nákladů projektu a jeho kvality) vybraná varianta nemusí být vždy tou nejlevnější, je však vždy „ekonomicky nejvýhodnější“

PPP a veřejný dluh Do dluhu vstupují pouze jednotlivé splátky! -> Trik příznivců PPP nebo ekonomická realita? Veřejný zadavatel nebude zadlužen a pokud je zdůvodněna smysluplnost projektu, což je u PPP projektů pravidlem, tak se ani nedá hovořit o skrytém zadlužení! –> Naopak, veškeré výdaje jsou jasné na dlouhou dobu dopředu!

PPP a veřejný dluh Podle kritérií EUROSTATu do dluhu vstupují pouze jednotlivé splátky pokud dodavatel nese stavební riziko a riziko dostupnosti nebo riziko poptávky. Brusel po zvážení všeho dospěl k závěru, že PPP je opakující se závazek, a proto nevstupuje do dluhu (tak jako např. provoz je ve své podstatě mandatorní výdaj a v dluhu není). Dodavatel vlastně neposkytuje investici, ale veřejnou službu. Poskytuje jí opakovaně, a pokud jí poskytovat přestane, tak se za ní neplatí! Není důvod se nechat kritizovat za zadlužování, když existuje PPP. Investice jako taková je zrealizována do vlastnictví veřejného sektoru a ten se stává zejména supervizorem (spolu s financujícími institucemi) celého projektu. Čím menší entita, tím musí být vůči zadlužování opatrnější, jinak hrozí zhoršení ratingu s dopadem na celý dluh, který má.

PPP v době hospodářské krize není vhodné podporovat umořování dluhů, při PPP vzniká infrastruktura podpora podnikání a zaměstnanosti podpora menším projektům s dopady na zaměstnanost a celkovou hospodářskou situaci regionu podpora konkurenceschopným a smysluplným aktivitám platební mechanismus umožňuje realizovat významné projekty bez zvyšování indexu zadluženosti => nehrozí zhoršení ratingu důvěra bank k financování PPP díky zapojení bankovního sektoru do přípravné fáze projektu (finanční poradce) = rozhýbání bankovního úvěrového segmentu akcelerátor ekonomiky (prorůstové opatření) v době hospodářské krize primární pro PPP je jasná politická podpora na všech úrovních (centrální i municipální)

Pilotní PPP projekty v ČR 1 projekt ve fázi výběru koncesionáře 3 projekty ve fázi soutěže na dodavatele 4 projekty zrušeny 2 projekty pozastaveny KAMPUS UJEP SOUD UL NEMOCNICE PARDUBICE ÚVN SOUD KV NA HOMOLCE AIRCON PONAVA DÁLNICE D3 VĚZNICE

Pilotní PPP projekty v ČR AirCon (MD) Tzv. 1. vlna pilotních projektů v ČR (leden 2005) Modernizace, provoz a údržba železniční trati Praha – Kladno Výstavba, provoz a údržba odbočky na letiště Ruzyně Projekt typu DBFO Společná deklarace k realizaci projektu z dubna 2008 Momentálně zrušen / pozastaven

Pilotní PPP projekty v ČR Dálnice D3 (MD) Tzv. 2. vlna pilotních projektů (srpen 2005, resp. červen 2008) Koncesní projekt schválen 20.10.2008, kvůli krizi fázování projektu 1. fáze Veselí n. Lužnicí – České Budějovice (cca 20 km) 2. fáze České Budějovice – Kaplice (cca 60 km) MD podmínilo PPP projekt změnou zákona o vyvlastňování

Údaje k D3 ze studie Mendelovy univerzity Vliv realizace D3 (při předpokládané hodnotě 35 mld. Kč) na českou ekonomiku: zvýšení hrubého obratu ekonomiky o 87,5 mld. Kč v následujících pěti letech, zvýšení potřeby pracovních míst o 105 tis. v následujících pěti letech, urychlení socio-ekonomického rozvoje regionu – díky zkvalitnění DI a zlepšení dopravní dostupnosti, možnost okamžité realizace díky mobilizaci soukromého kapitálu bez ovlivnění veřejného dluhu.

Pilotní PPP projekty v ČR Ústřední vojenská nemocnice v Praze (MO) Tzv. 1. vlna pilotních projektů (leden 2005) DBFO projekt ubytovna (cca 250 lůžek) hotelového typu pro klienty a zaměstnance bazén, parkoviště Investiční náklady cca 860 mil. Kč Nabídky 2 konsorcií podány v prosinci 2009 Vítězná nabídka vyhodnocena v březnu 2010

Pilotní PPP projekty v ČR Věznice Rapotice u Brna (MS) Tzv. 2. vlna pilotních projektů (srpen 2005) Věznice typu s ostrahou pro až 600 vězňů Tzv. brownfieldový projekt (objekt bývalé vojenské základny) Projekt typu DBFO s předpokládanou smluvní dobou 25 let Koncesní projekt schválen 28.5.2008 Hodnota za peníze 12,6% Investiční náklady cca 960 mil. Kč

Pilotní PPP projekty v ČR Justiční areál v Ústí nad Labem (MS) Tzv. 2. vlna pilotních projektů (srpen 2005) Budova pro cca 600 zaměstnanců v části města Bukov Projekt typu DBFO Stavební povolení vydáno na jaře 2008 Koncesní projekt schválen 28.5.2008 Hodnota za peníze 8,4%

Pilotní PPP projekty v ČR Zrušené pilotní projekty Modernizace Krajské nemocnice v Pardubicích Justiční areál v Karlových Varech Rozšíření a zvýšení kapacity parkovaní nemocnice Na Homolce Pozastavené pilotní projekty Sportovní areál Ponava v Brně Kampus UJEP – nyní renesance

Regionální projekty PPP Veřejné osvětlení Údržba komunikací Energetika Údržba zeleně Vodohospodářství Volný čas Brownfields Greenfields

Regionální projekty PPP v ČR Administrativní komplex kraje Vysočina Tzv. brownfieldový projekt Samostatný blok městské zástavby Cca 12 tis. m2 podlahové plochy pro úředníky KÚ Multifunkční budova (KÚ, IZS, konferenční sál, parkoviště...) Preferovaná varianta měla být vybrána politiky Kraje koncem 2009 (z důvodu krize jsou znovu zvažovány veškeré investice kraje)

Regionální projekty PPP v ČR Parkovací dům Rychtářka v Plzni DBFO projekt 400 parkovacích stání Možnost čerpání příspěvku z fondů EU Náklady cca 250 mil. Kč Realizace má začít koncem 2010

Regionální projekty PPP v ČR Projekt Velká Hleďsebe Tzv. brownfieldový projekt v objektu bývalých kasáren Plocha cca 12 tis. m2 Nová obytná čtvrť Klimentov (170 rodinných domků, 560 bytů) Škola, vědeckotechnický park, průmyslová zóna Celkové náklady cca 5 mld. Kč Z projektu funguje jako PPP zásobování jiné městské části teplem a teplou vodou

Regionální projekty PPP v ČR Víceúčelový sportovní areál v Tachově Výkon správy areálu formou tzv. facility managementu Hřiště s umělým povrchem, osvětlením, oplocením na místě bývalé skládky Areál v majetku města nyní i po ukončení smluvního vztahu Koncesní smlouva uzavřena na 10 let v roce 2007 Funguje již několik let!

Regionální projekty PPP v ČR Tábor – vodohospodářství Zadavatel: Vodárenská společnost Táborsko s.r.o. Zajištění provozování vodohospodářské infrastruktury na dobu 10 let - zajištění kvalitních dodávek pitné vody a následný sběr a čištění městských odpadních vod Zahájeno koncesní řízení http://www.vstab.cz/cz/koncesni-rizeni

Regionální projekty PPP v ČR Revitalizace autobusového nádraží Třebíč Výstavba, zajištění financování a dlouhodobý provoz (cca 25 let) autobusového terminálu ve městě Třebíč Součástí projektu je i výstavba obchodní galerie zastřešující plochu autobusového terminálu a výstavba parkovacího domu Zpracován a v září 2008 schválen koncesní projekt

Regionální projekty PPP v ČR Domov na Dómském pahorku Kapacita: 108 lůžek Investor: město Litoměřice (dotace MPSV + prostředky města) Vlastník: město Litoměřice Výstavba: cca 1 rok (provozovatel měl částečnou možnost ovlivnit výstavbu dle svých zkušeností s provozem obdobných zařízení) Koncesní řízení: jaro 2008 (zkušenosti, personální zajištění, ...) Provozovatel: Farní charita Litoměřice (ošetřovatelská a pečovatelská služba, provoz zařízení vč. údržby a oprav, ...) Délka smlouvy: 20 let Financování provozu: roční příspěvky z města a MPSV (není na ně právní nárok) a příspěvky od uživatelů Názor: koncesní řízení bylo pro provozovatele nové a tím i složitější než klasická zakázka, ale provoz zařízení je na základě koncesní smlouvy bezproblémový

Domov na Dómském pahorku Zdroj: Farní charita Litoměřice

Regionální projekty PPP v ČR Kulturní a univerzitní centrum Zlín Budova A: Kongresové centrum Zlín Budova B: Univerzitní centrum ve Zlíně Budova C: hotel 4* s cca 150 lůžky Financování z ROP ve výši 85% z celkových nákladů 523 mil. Kč příprava koncesního řízení z tohoto důvodu pozastavena

Další regionální projekty PPP Zejména vodárenské projekty Školní stravování (Říčany, Rakovník) Zastávky MHD v Ústí nad Labem Zimní stadion v Říčanech Fotovoltaické elektrárny EPC projekty Veřejné osvětlení v Praze a jiných městech (často vzniklo před platností koncesního zákona)

Podpora PPP v ČR = Grantové schéma Asociace PPP Cíl: Podpora vzorových a opakovatelných PPP projektů na ústřední a municipální úrovni Asistence při přípravě zadání projektu směřujícího k nalezení ekonomicky a právně optimální varianty projektu zpracované ve studii / analýze obsahující popis základních technických, právních a ekonomických možností municipality v souvislosti s přípravou a následnou možnou realizací předmětu projektu. Současně s tímto nabízíme provedení průzkumu trhu z důvodu zjištění předběžného zájmu soukromého sektoru o daný projekt Participující: PS pro municipální projekty, kancelář APPP, zadavatelé, členové APPP Rozpočet 2010 Na jeden projekt bude alokováno do 100.000,- Kč, dle rozhodnutí pracovní skupiny a řídícího výboru APPP Náměty mohou předkládat: Zástupci veřejného sektoru a ostatní odborná veřejnost, členové APPP

Asociace PPP www.asociaceppp.cz

Děkuji za pozornost www.asociaceppp.cz